Angola: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

12. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Angolská republika (Angola, port. República de Angola)

Hlava státu: prezident João Manuel Gonçalves Lourenço (od 26. září 2017), prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Předsedou hlavní politické strany MPLA zůstal bývalý prezident José Eduardo dos Santos.

Viceprezident: Bornito de Sousa Baltazar Diogo

Státní ministr pro ekonomický a sociální rozvoj (Ministro de Estado para o Desenvolvimento Económico e Social): Manuel José Nunes Júnior

Státní ministr  a vedoucí bezpečnostního úřadu prezidenta republiky (Ministro de Estado e Chefe da Casa de Seguridad do Presidente da República): Pedro Sebastião 

Státní ministr a vedoucí prezidentské kanceláře (Ministro de Estado e Chefe da Casa Civil do Presidente da República): Frederico Manuel dos Santos e Silva Cardoso

 Vedoucí rady ministrů (Secretária do Conselho de Ministros): Ana Maria de Sousa e Silva

 S nově zvoleným prezidentem došlo ke sloučení některých ministerstev, která však na oficiálních stránkách neprovedla příslušné změny.  Jednotlivá ministerstva (celkem 27) a jejich vedení je následují:

  • Ministerstvo zahraničních věcí (Ministerio das Relações Exteriores) - http://www.mirex.gov.ao/
    Ministr: Manuel Domingos Augusto
  • Ministerstvo financí (Ministério das Finaças) - http://www.minfin.gov.ao
    Ministryně: Augusto Archer de Sousa Manugueira
  • Ministerstvo vnitra (Ministério do Interior) - http://www.minint.gov.ao/
    Ministr: Ângelo de Barros da Veiga Tavares
  • Ministerstvo národní obrany (Ministério da Defesa Nacional) - http://www.minden.gov.ao/
    Ministr: Salvino de Jesus Sequeira
  • Ministerstvo obchodu (Ministério do Comércio) - http://www.minco.gov.ao/
    Ministr: Jofre Van-Dúnem Júnior
  • Ministerstvo zemědělství a lesnictví (Ministério da Agricultura e Forestas) - http://www.minagri.gov.ao/
    Ministr: Marcos Alexandre Nhunga
  • Ministerstvo průmyslu (Ministério da Indústria) – http://www.mind.gov.ao/
    Ministryně: Bernarda Gonçalves Martins Henriques da Silva
  • Ministerstvo energetiky a vod (Ministério da Energia e Águas) - http://www.minea.gov.ao/
    Ministr: João Baptista Borges
  • Ministerstvo pro nerostné suroviny a ropu (Ministério de Recursos Minerais e Petróleos) - http://www.minpet.gov.ao/
    Ministr: Diamantino Pedro Azevedo
  • Ministerstvo dopravy (Ministério dos Transportes) - http://www.mintrans.gov.ao/
    Ministr: Augusto da Silva Tomás
  • Ministerstvo výstavby a veřejných prací (Ministério da Construção e Obras Públicas) - http://www.mincons.gov.ao/
    Ministr: Manuel Tavares de Almeida
  • Ministerstvo hospodářství a plánování (Ministério da Economia e Planeamento) - http://www.minec.gov.ao/
    Ministr: Pedro Luís da Fonseca
  • Ministerstvo pro mládež a sport (Ministério da Juventude e Desportos) - http://www.minjud.gov.ao/
    Ministryně: Ana Paula Sacramento Neto
  • Ministerstvo zdravotnictví (Ministério da Saúde) - http://www.minsa.gov.ao/
    Ministryně: Sílvia Paula Valentim Lutucuta
  • Ministerstvo pro rybolov a moře (Ministério das Pescas e do Mar) - http://www.minpescas.gov.ao/
    Ministryně: Victória Francisco Lopes Cristóvão de Barros Neto
  • Ministerstvo pro územní plánování a bydlení (Ministério de Ordenamento do Território e Habitação) - http://www.minuha.gov.ao/
    Ministryně: Ana Paula Chantre Luna de Carvalho
  • Ministerstvo územní správy a státní reformy (Ministério da Administraçã do Território e Reforma do Estado) - http://www.mat.gov.ao/
    Ministr: Adão Francisco Correia de Almeida
  • Ministerstvo pro veřejnou správu, práci a sociální zabezpečení (Ministério da Administração Pública, Trabalho e Segurança Social) – http://www.maptss.gov.ao/
    Ministr: Jesus Faria Maiato
  • Ministerstvo pro sociální komunikaci (Ministério da Comunicação Social) – http://www.mcs.gov.ao/
    Ministr: Aníbal João da Silva Melo
  • Ministerstvo kultury (Ministério da Cultura) - http://www.mincult.gov.ao/
    Ministryně: Carolina Cerqueira
  • Ministerstvo školství (Ministério da Educação) - http://www.med.gov.ao/ 
    Ministryně: Maria Cândida Pereira Teixeira
  • Ministerstvo pro sociální opatření, rodinu a ženské otázky (Ministério da Acção Social, Família e Promoção da Mulher) - http://www.minfamu.gov.ao/
    Ministryně: Victoria Francisco Correia Conceição
  • Ministerstvo pro hotely a cestovní ruch (Ministério da Hotelaria e Turismo) - http://www.minhotur.gov.ao/
    Ministryně: Maria Ângela Teixeira de Alva Sequeira Bragança
  • Ministerstvo telekomunikací a informačních technologií (Ministério das Telecomunicações e Tecnologias de Informação) - http://www.mtti.gov.ao/
    Ministr: José Carvalho da Rocha
  • Ministerstvo životního prostředí (Ministério do Ambiente) - http://www.minamb.gov.ao/
    Ministryně: Paula Cristina Francisco Coelho
  • Ministerstvo vysokoškolského vzdělávání, vědu, technologii a inovace (Ministério Ensino Superior, Ciência, Tecnologia e Inovação) - http://www.mes.gov.ao/
    Ministryně: Maria do Rosário Bragança Sambo
  • Ministerstvo bývalých bojovníků a veteránů vlasti (Ministério dos Antigos Combatentes e Veteranos da Pátria) - http://www.macvp.gov.ao/
    Ministr: João Ernesto dos Santos "Liberdade"

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Rozloha: 1 246 700 km2
  • Počet obyvatel: cca 28,8 mil. (2016)
  • Hustota obyv. na km2: 14,8 ob.
  • Průměrný roční přírůstek obyv.: 2,2 %
  • Přes 36 % obyvatelstva žije v chudobě
  • Hlavní město: Luanda (4,5 mil. obyvatel)
  • Další velká města: Lubango (1,01 mil. obyv.), Huambo (0,9 mil. obyv.), Lobito (0,73 mil. obyv.), Benguela (0,47 mil. obyv.)

 Angola získala nezávislost v roce 1975 na Portugalsku a následovala občanská válka, která skončila v roce 2002. Od té doby je v zemi mír.

 Národnostní složení: Bantuské kmeny a národnosti, z toho nejpočetnější Ovimbundu (cca 37 % obyvatelstva) a Kimbundu (cca 25 %), dále Bakongo (cca 13 %), Chokwe, Lunda, Ganguela, Nhaneca-Humbe, Ambo, Herero, Xindunga, míšenci (cca 2 %) a běloši, především Portugalci (1 %).

 Náboženství:

  • křesťané: až 80 %, byť ne všichni náboženství praktikují; více než polovina z nich jsou katolíci, ostatní angolští křesťané se hlásí k některému z protestantských směrů, množí se tzv. letniční (Pentacostal) církve
  • tradiční animisté: v „čisté“ podobě jen okrajově a spíše ve venkovských oblastech
  • ostatní: roste počet obyvatel vyznávajících islám (cca 2 %)

Oficiálním jazykem Angoly je portugalština.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

 2016

2017

2018*

2019*

HDP/obyv. (v tis. USD, běžné ceny, dle MMF)

4,69

4,99 4,91

3,86

3,48

 4,41

4,11

4,05

HDP (mld. USD, běžné ceny, dle MMF)

113,92

124,91

126,73

102,62 95,34

 124,21

119,43

121,14

HDP růst (%)

5,2

6,8

4,8

3,0

- 0,8

 0,7

2,2 2,4

Inflace (%, dle MMF)

10,3

8,8

7,3

14,3

41,9

26,3

42

35

Zdroj: MMF, databáze WEO květen 2018; 2018 a 2019* - předpokládaný vývoj

 Hospodářství země se postupně oživuje z ekonomické krize způsobené propadem ceny ropy a již na začátku roku 2018 byla zaznamenána zvýšená ekonomická aktivita a nárůst počtu investic. Na rok 2018 se očekává mírný ekonomický růst ve výši 2,2 % HDP. V minulém roce 2017 byly investice ještě omezené i z důvodu nejistoty ohledně probíhajících parlamentních voleb, ze kterých vzešel nový prezident Angoly. Celkově pak ekonomiku podpořily vládní výdaje, zvýšení exportu (i díky mírně zvýšené ceně ropy) a větší spotřeba domácností. Celková hodnota HDP se v roce 2017 vyšplhala na 124,03 mld. USD a udržela tak Angolu na pozici třetí největší ekonomiky subsaharské Afriky.

Země prochází procesem diverzifikace ekonomiky, industrializace a omezováním zbytečných dovozů. Tento trend je viditelný na příč celou ekonomikou a příkladem může být omezování dovozu ocelových a zpracovaných stavebních materiálů, které se již začaly v Angole vyrábět. Investice proudí zejména do zemědělství a potravinářství, těžby nerostných surovin (zlata, železa, mědi, diamantů, fosfátů, mramoru a žuly), stavebnictví a různých průmyslových oborů. K podpoře investic, ale také vývozu byla v březnu 2018 ustanovena nová instituce AIPEX, která tak nahradila předchozí UTIP a APIEX a byl schválen nový investiční zákon s výhodnějšími podmínkami pro vstup investorů do země. I přes to se však v zemi projevuje vysoká míra byrokracie, slabý lidský kapitál, nedostatečná regulace a vysoká míra korupce.

Negativním trendem od ledna 2018 je výrazný nárůst inflace, který souvisí s uvolněním směnného kurzu a zavedením systému volně plovoucích směnných kurzů. Do ledna byla místní měna kwanza fixně vázaná vázaná na dolar a vývoj neodpovídal tržním podmínkám. Směnný kurz v lednu 2018 dosahoval 165,098 Kwanza/USD a 184,497 Kwanza/EUR a následně v květnu 2018 byl 229 Kwanza/USD a 274 Kwanza/EUR. Vedle oficiální směny existuje také černý trh, kde je cena dvojnásobná. Pro Angolany je omezená směna peněz a existuje přídělový systém podle priorit stanových státem. V zemi je totiž nedostatek deviz a angolské firmy často nemají prostředky, aby zaplatily dodavatelům za dodávky formou akontace či v době dodání. Je tedy vždy potřeba počítat s exportním financováním, poskytnutím úvěru s pojištěním či využitím dalších bankovních nástrojů.

Míra zadlužení země se v roce 2017 mírně snížila ze 75,8 % na 65,1 % HDP a fiskální deficit dosáhl 7 %. Možnost dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu je zatím omezená a vláda bude hledat finanční prostředky na nejdůležitější projekty v energetice a infrastruktuře zejména u čínských společností a pak také u západoevropských bank či mezinárodních institucí.

Závislost ekonomiky na ropě se snaží omezit vládní priorita postupné diverzifikace ekonomiky se zaměřením na rozvoj zemědělství, potravinářství, těžební průmysl, energetiku, cestovní ruch a infrastrukturu. Nový prezident Joao Lorenco má za cíl odstranit korupci, omezit moc drženou v rukách omezené skupiny osob, nastartovat ekonomiku a vyřešit problém s nedostatkem zahraniční měny, která tak omezuje možnosti místních podnikatelů a investorů. I když se zdálo, že nový prezident nepřinese mnoho změn, již razantním zásahem do vedení silových složek a hlavních státních firem velmi překvapil. Nyní je postaven před výzvou znovu nastartovat ekonomiku a v následujícím období se ukáže, zda bude mít úspěch či nikoliv. 

Nový Národní rozvojový plán 2018-2020 by měl být uveřejněn během roku 2018 a do té doby se budou politiky řídit půlročním plánem (Plano Intercalar), který vláda schválila v listopadu 2017. Plano Intercalar má za cíl zvýšit úsilí o dosažení fiskální konsolidace, zavedení větší pružnosti směnných kurzů, zlepšení fungování státní správy, zlepšit podnikatelské prostředí s cílem podpořit rychlejší a inkluzivní ekonomický růst a ekonomickou diverzifikaci.

V rámci hodnocení Doing Business 2018 se Angola zlepšila o 7 pozic a umístila se tak na 175. místě. Oproti předchozímu roku zlepšila přístup k elektřině vylepšením elektrických rozvodů v hlavním městě Luandě, zjednodušením procesu získání stavebních povolení a zmodernizováním infrastruktury v přístavu Luandy.

Zajímavostí v roce 2017 byla srpnová inaugurace zavedení prvního optického kabelu propojujícího Latinskou Ameriku s Afrikou přes Angolu do Brazílie. Tento kabel spravuje angolská společnost Angola Cables. Vedle zavedení kabelu Angola v prosinci 2017 spustila na oběžnou dráhu svůj první komunikační satelit - AngoSat1, který však po jeho vypuštění zaznamenal problémy, které jak se zdá, byly vyřešeny. Díky danému satelitu bude mít Angola kvalitnější telekomunikační služby a současně ji umožní realizovat telemedicínu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016 

2017

2018*

Příjmy (% HDP)

41,3

40,2

35,3

32,3

29,9

30,1

33,9

Výdaje (% HDP)

39,4

40,6

41,3

37,5

36,1

37,2

39

Saldo (% HDP)

1,9

-0,3

-6,1

-5,2

-6,2

-7,1

-5

Hrubá zadluženost jako % HDP

29,6

35

40,7

64,6

 79,8

65,3

73

Externí dluh (mld. USD)

23,3

25

28,9

27,99

35,36

42,07

48,78

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2018 (data za rok 2018 jsou odhady; saldo vypočteno)

Rozpočet na rok 2018, který byl schválen v únoru 2018 předpokládá fiskální deficit ve výši 2,9 % HDP, ekonomický růst 4,9 % a cenu barelu ropy za 50 USD. Angola by však potřeba cenu barelu ropy alespoň ve výši 85 USD, aby se ji podařilo vyrovnat státní rozpočet. Odhad MMF z pohledu fiskálního deficitu na rok 2018 je však výši 5 % a tedy nad úrovní oficiálního odhadu Angoly. 

Vláda během roku 2018 vyjádřila svůj zájem zavést DPH od roku 2019, aby zvýšila příjmy do státního rozpočtu. Nicméně ještě nebylo upřesněno, na jaké výši by se tato daň pohybovala. 

Během roku 2018 vláda zamýšlí financovat deficit kombinací domácích půjček a externího dluhu. Během první poloviny roku 2018 chce vydat dluhopisy ve formě eurobondů ve výši 2 mld. USD. Nadále budou pokračovat půjčky od Číny, aby se mohly i nadále rozvíjet kapitálové výdajové programy. Vedle toho bude hledat nové úvěrové linky k financování rozvojových programů od západoevropských finančních institucí a Africké rozvojové banky. 

Veřejný dluh se celkově významně zvyšuje a zdá se, že vláda začíná mít vůči svým veřitelům mírné nedoplatky. 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

 2016

Běžný účet (mld. USD)

13,85

8,35

-3,75

-10,273

 -4,166

 z toho zboží bilance

47,39

41,92

30,59

 12,49

14,55

 z toho služby bilance

-21,36

-21,75

-23,28

-16,02

 -11,9

 z toho primární příjmy bilance

-10,42

-9,9

-8,85

-5,91

 -5,26

 z toho sekundární příjmy bilance

-1,76

-2,12

-2,21

-0,83

 -0,45

Kapitálový a finanční účet

-7,28

-9,02

-0,48

 6,93

 6,029

Zdroj:  Angolská centrální banka, www.bna.ao (poslední aktuální přehled z října 2017)

Devizové rezervy spadly v prosinci 2017 na historické minimum na 13,3 mld. USD a garantují méně jak 5 měsíců dovozů potravin, zboží a strojů do Angoly. Oproti stejnému období v roce 2016 se snížily až o 30 %. (Zdroj: Angolská centrální banka, www.bna.ao).  Nový prezident João Lorenço označil danou situaci za alarmující, nahradil původního guvernéra centrální banky za nového guvernéra José de Lima Massano. Od ledna 2018 byl nahrazen prodej zahraniční měny za systém cenové dražby s komerčními bankami a zaveden nový systém plovoucího směnného kurzu. 

Investiční pozice: FDI Angoly v zahraničí 23 968,7 mil. USD, zahraniční FDI v Angole 39 286 mil. USD (2016). Zdroj: Angolská centrální banka

Mezinárodní ratingové agentury v průběhu posledního období snížily hodnocení Angoly s výjimkou agentury Fitch, která květnu 2018 uvedla, že ji ponechá hodnocení na B a pozitivně vítá zavedení nového systému plovoucího směnného kurzu a reformy nového prezidenta republiky. V dubnu 2018 agentura Moody´s snížila rating z B2 na B3 kvůli zvýšenému dluhovému zatížení, které je částečně kompenzováno pomalu zvyšujícími příjmy z ropy. Hodnocení však obsahovalo také pozitivní výhled na příští období. Agentura Standard&Poor snížila hodnocení Angole v srpnu 2017 z B na B- z důvodu nízkých fiskálních příjmů, slabému bankovnímu sektoru a rostoucímu zadlužení země. 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor prodělal v posledních letech velké změny. Zvýšil se počet komerčních bank i nabízených služeb. Do bankovnictví přišlo mnoho domácího kapitálu a část i zahraničního.  

Centrální bankou je Banco Nacional de Angola (BNA), která nevykonává komerční aktivity a soustředí se na svou emisní a regulační funkci. Největšími a nejvýznamnějšími bankami v Angole jsou státní Banco de Poupança e Crédito (BPC) založená již 1976, Banco de Comércio e Indústria (BCI, dceřinná banka státního Sonangolu) a dvě soukromé banky Banco Angolano de Investimentos (BAI) a Banco de Fomento Angola (BFA). Nejnovějšími bankami založenými v roce 2015 jsou Banco YETO, Banco de Investimento Rural, Banco Prestígio či Crédisul.

Významnou změnou bylo v lednu 2017 získání většinového podílu angolské telekomunikační společnosti Unitel v bance BFA od portugalské banky BPI.

Stát má v Angole podíly v 5 velkých bankách (přímo či nepřímo).

Sídla nejvýznamnějších bank v zemi:

Hlavní pojišťovací společnosti jsou státní  ENSA a společnost AAA, která je dceřinnou firmou Sonangolu:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní v Angole představuje výzvu, kdy se kromě těžby ropy a diamantů daří podchytit jen menší část ekonomických aktivit. Za tímto účelem Ministerstvo hospodářství a plánování Angoly zahájilo ve druhé polovině dubna 2018 program PREI (Programa de Reconversão da Economía Informal) - Program pro zformalizovaní malých obchodníků a podnikatelů, aby získalo větší kontrolu nad ekonomikou a dosáhlo většího výběru daní. 

Maximální sazba progresivní daně z příjmu fyzických osob je 17 %. Právnické osoby jsou zdaněny sazbou 30 % (pro residentní společnosti daňový základ zahrnuje celosvětové příjmy, pro pobočky zahraničních firem jen příjmy z Angoly). V zemědělství je sazba daně pro právnické osoby snížena na 15 % a v oboru vybraných technických a stavebních služeb na 5,25 % a 3,5 %. Daň z divident je 10 % a daň z úroků 15 %. 

Přehled daní:

  • Imposto sobre os Rendimentos do Trabalho - daň z příjmů fyzických osob - 0% – 17%
  • Imposto Industrial - daň z příjmů obchodní a průmyslové činnosti - 30%, daň z příjmů zemědělské,akvakultury, chování drůbeže, dobytku, rybářství a lesnictví - 15 %
  • Imposto sobre Aplicação de Capitais - daň příjmů kapitálového majetku - 5%, 10%, 15%
  • Imposto de Consumo - daň ze zboží a služb - 10%
  • Imposto Predial Urbano - daň z nájmu budov a dále budov, které se nepronajímají - u pronajatých budov je sazba 25 % z 60 % skutečně zaplacených nájemních smluv, tedy ve skutečnosti 15% z hodnoty nájemného. U nepronajatých budov se platí 0,5 % z hodnoty nad 5 mil. kwanza
  • Imposto de Sisa - daň z dlouhodobého pronájmu (nad 20 let), prodeje nemovitého majetku, věcné příspěvky do základního kapitálu společnosti - 2 %
  • Imposto de celo - kolkovné
  • Imposto sobre Sucessoes e Doacoes - daň z převodu nemovitostí a cenných papírů - 10 %, 15 %, 20 %, 30 %

 Více informací k daním (v portugalštině) na stránkách angolského ministerstva financí viz odkaz

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: