Bangladéš: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Česky:                                     Bangladéšská lidová republika

Anglicky:                                  The People’s Republic of Bangladesh

Bengálsky:                               Gana Prajatantra Bangladesh

Složení vlády

Z českého pohledu se může struktura bangladéšského kabinetu jako předimenzovaná, nicméně odpovídá regionálním standardům a je v zásadě obdobná jako např. u sousední Indie. Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, spadajícími pod úřad některého z ministrů. Předsedkyně vlády Sheikh Hasina zároveň zastává úřad ministryně obrany a vede Ministerstvo pro veřejnou správu.

 

Jméno

Datum jmenování

Portfolio

Ministerstvo

od

1.

Mr. Abul Maal Abdul Muhith

12-01-2014

Ministerstvo financí

12-01-2014

2.

Mr. Amir Hossain Amu

12-01-2014

Ministerstvo průmyslu

12-01-2014

3.

Mr. Tofail Ahmed

12-01-2014

Ministerstvo obchodu

12-01-2014

4.

Begum Matia Chowdhury

12-01-2014

Ministerstvo zemědělství

12-01-2014

5.

Mr. Asaduzzaman Khan

12-01-2014

Ministerstvo vnitra

11-02-2014

6.

Mr. Mohammed Nasim

12-01-2014

Ministerstvo zdravotnictví a rodiny

12-01-2014

7.

Syed Ashraful Islam

12-01-2014

Ministerstvo pro místní správu a rozvoj venkova

12-01-2014

8.

Khandker Mosharraf Hossain

12-01-2014

Ministerstvo pro místní správu a zemědělské záležitosti

12-01-2014

9.

Mr. Rashed Khan Menon 

12-01-2014

Ministerstvo civilního letectví a turistiky

12-01-2014

10.

Principal Matior Rahaman

12-01-2014

Ministerstvo pro náboženské záležitosti

12-01-2014

11.

Eng. Mosharraf Hossain

12-01-2014

Ministerstvo bydlení a veřejných prací

12-01-2014

12.

Mr. A. K.M. Mozammel Huq

12-01-2014 

Ministerstvo pro válečné zločiny

12-01-2014

13.

Mr. Mohammed Sayedul Haque

12-01-2014

Ministerstvo rybolovu a chovu

12-01-2014

14.

Mr. Md. Emaz Uddin Pramanik

12-01-2014

Ministerstvo textilu a juty

12-01-2014

15.

Mr. Obaidul Quader

12-01-2014

Ministerstvo pozemní dopravy a mostů

12-01-2014

16.

Mr. Hasanul Haq Inu

12-01-2014

Ministerstvo informací

12-01-2014

17.

Mr. Anisul Islam Mahmud

12-01-2014

Ministerstvo vodních zdrojů

12-01-2014

18.

Mr. Anwar Hussain

12-01-2014

Ministerstvo životního prostředí a lesů

12-01-2014

19.

Mr. Nurul Islam Nahid

12-01-2014

Ministerstvo školství

12-01-2014

20.

Mr. Shajahan Khan

12-01-2014

Ministerstvo lodní dopravy

12-01-2014

21.

Mr. Anisul Huq

12-01-2014

Ministerstvo spravedlnosti a parlamentních záležitostí

12-01-2014

22.

Mr. Mofazzal Hossain Chowdhury Maya, Bir Bikram

12-01-2014

Ministerstvo pro přírodní katastrofy a krizový management

12-01-2014

 23.

Mr. Abul Hassan Mahmood Ali

 26-02-2014

 Ministerstvo zahraničí

 26-02-2014

 24.

 Mr. Md. Mazibul Hoque

 12-01-2014

 Ministerstvo železnic

12-01-2014

 25.

Mr. A H M Mustafa Kamal

 12-01-2014

 Ministerstvo plánování

12-01-2014

 26.

 Mr. Mostafizur Rahman

 12-01-2014

 Ministerstvo základního vzdělávání

12-01-2014

27.

Mr. Asaduzzaman Noor

12-01-2014

Ministerstvo kultury

12-01-2014

28.

Mr. Yeafesh Osman

12-01-2014

Ministerstvo vědy a technologií

12-01-2014

29.

Mr. Shamsur Rahaman Sherif

12-01-2014

Ministerstvo půdy

12-01-2014

30.

Mr. Md. Qamrul Islam

12-01-2014

Ministerstvo potravin

12-01-2014

31.

Mr. Nurul Islam

14-07-2015

Ministerstvo pro záležitosti Bangladéšanů v zahraničí

14-07-2015

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 168 957 754 (odhad 2015)
  • Průměrný roční přírůstek: 1.6% (odhad 2015)
  • Průměrný věk: 24.7 let (odhad 2015)

Věková struktura:

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

27,115,731

26,311,130

31.62 %

15-54

30,608,224

34,053,744

18.86% %

55-64

5,196,932

5,150,199

6.12%

Zdroj CIA World Factbook (odhad 2015)

Bangladéši se daří snižovat populační přírůstek, který brzdí reálný hospodářský růst země, stále však podle odhadu z roku 2015 připadá 21.14 porodů/1000 obyvatel a 5.61 úmrtí/1000 obyvatel (pro srovnání v roce 2014 připadlo 21.61 porodů/1000 obyvatel a 5.64 úmrtí na 1000 obyvatel).

V počtu obyvatel Bangladéš v celosvětovém měřítku zaujal 9. místo, ve srovnání populačního přírůstku skončil na 75. pozici.

Národnostní složení

Celkem 98% všech obyvatel tvoří Bengálci. Nejpočetnější skupinou nebengálského obyvatelstva jsou hindsky nebo urdsky mluvící přesídlenci z různých států severní Indie (1,1%), označovaní obecně jako Bihárci; další národnostní menšinu tvoří příslušníci původního kmenového obyvatelstva. (Odhad 2011, CIA World Factbook).

Náboženské složení

Nejrozšířenějším náboženstvím v Bangladéši je islám (89.1 % věřících), druhým nejrozšířenějším náboženstvím je hinduismus (10 %). Z příslušníků ostatních náboženství jsou v Bangladéši jen nepočetné skupiny buddhistů a křesťanů. (Odhad 2013, CIA World Factbook).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Bangladéš je trhem s více než 160 miliony obyvatel, jehož potenciál není prozatím ani zdaleka využíván. Od r. 1996 roste bangladéšská průmyslová produkce rychlostí zhruba 6 % ročně (v roce 2013 to bylo dokonce 9%), a to i v době globální a ekonomické krize v letech 2008-2009 a přes politickou nestabilitu, špatnou infrastrukturu, korupci nebo nedostatečnou elektrifikaci země.

Přestože zhruba polovinu HDP generuje sektor služeb, přes 15 % obyv. je zaměstnáno v zemědělství a věnuje se především pěstování rýže jako dominantní plodiny. Export oděvů, který tvoří páteř bangladéšského průmyslu a představuje více než 80% z celkového vývozu, předčil 25 mld USD v roce 2015. Tento sektor pokračuje v růstu, i přes řadu továrních nehod, které zabily více než 1000 pracovníků a ochromující stávky, zahrnující celostátní dopravní blokádu realizovanou politickou opozicí během prvních několika měsíců roku 2015.

Stabilní růst exportu oděvů v kombinaci s remitencemi zasílanými Bangladéšany pracujícími v zahraničí, které dosáhly celkové výše asi 15 miliard USD a podílely se z 8% na HDP v roce 2015, jsou největšími přispěvateli k trvalému hospodářskému růstu Bangladéše a rostoucím devizovým rezervám.

Bangladéšské výrobky také čelí tvrdší cenové konkurenci v zahraničí kvůli zrušení kvót na dovozy textilního zboží do vyspělých zemí a snižující se zahraniční pomoci. Politikou cíleně volených úvěrů do ohrožených odvětví (zemědělství), pomocí malým a středním podnikům a podporou exportních odvětví se vládě podařilo zajistit pokračující hospodářský růst a makroekonomickou stabilitu. Velká část ekonomiky je stále ve vlastnictví státu. V zemi jsou stále desítky státních podniků (především oblast energetiky, bankovnictví a produkce juty), jejichž způsob řízení je s ohledem na přezaměstnanost a zbytečné výdaje diskutabilní.

Problémem ekonomiky je jednostranné zaměření až závislost na textilním průmyslu. Vláda chápe nutnost diverzifikace, neboť Bangladéš je pod tlakem konkurence na nejdůležitějších vývozních trzích tj. USA a EU od výrobců z Asie, především z Číny, který zesílil po zrušení systému kvót. Vláda se snaží ekonomiku založenou primárně na textilním průmyslu a zemědělství více diverzifikovat. Významně se začíná rozvíjet farmaceutický průmysl, kožedělný průmysl či IT – korejská společnost Samsung otevřela v Bangladéši své výzkumné centrum, potenciál má těžba zemního plynu.

V ekonomické oblasti bude pokračovat nastoupený trend liberalizace, i když bude pomalý. Bangladéš se bude snažit přilákat zahraniční investory především do textilního průmyslu. I nadále budou pokračovat opatření ke zlepšení výběru daní. Zemi bude nadále sužovat nedostatek energie a nedostatečně rozvinutá infrastruktura.

Podle střednědobé předpovědi vývoje bangladéšské ekonomiky se další vývoj jeví relativně příznivě, ovšem pouze za předpokladu splnění řady podmínek: udržení politické stability, pokračování ve strukturálních reformách a udržení uvážlivé finanční politiky. Ekonomika zůstává značně závislá na zemědělství a textilním průmyslu. Pokračuje vysoký příliv remitencí bangladéšských pracovníků ze zahraničí, nicméně ten zřejmě nepostačí krýt zvýšení dovozu, dojde tudíž ke zhoršení bilance běžného účtu. Za předpokladu udržení dosavadní fiskální politiky a důsledného uplatňování zákonů regulujících výběr daní by se neměl zvyšovat deficit státního rozpočtu a měl by se udržet v hranici kolem 5 %. Tento vývoj má svá rizika a slabá místa, kterými jsou:

·       Zpomalení ekonomických reforem (např. následkem politické nestability země)

·       Vysoké ceny ropy

·       Přílišné výkyvy počasí, záplavy apod. vzhledem k velké závislosti země na zemědělství

Bangladéš je aktivním členem WTO a zastává stanoviska v souladu se skupinou ostatních rozvojových zemí. Stejně tak se zapojuje i do regionálních jednání, jejichž cílem je usnadnit obchod a odstranit různé překážky mezi členskými zeměmi. Jedná se o regionální Smlouvu o volném obchodu mezi zeměmi jižní Asie (SAFTA) a regionální iniciativu BIMSTEC (The Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic Cooperation).

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

(finanční rok je od 1.7. do 30.6.)

 

 

2010/2011

2011/12

 

2012/13

2013/14

2014/2015

HDP (mld USD, srovnání kupní síly, PPP)

-

475.5

 

496.6

536.5

577

Meziroční růst HDP (%)

6.5%

6.3%

 

5.9%

6 %

6.5%

HDP na obyv. (v USD)

2 460

3 100

 

3 200

3 400

3 600

Míra inflace (%)

10.7%

6,5%

7.5%

7.2%

5.7%

Nezaměstnanost

4.8%

5%

5%

5%

4.9%

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bg.html.

Složení HDP podle sektoru původu: zemědělství 16%, průmysl 30.4% a služby 53.6% (odhad pro rok 2015, pro srovnání v roce 2014 tvořilo zemědělství 15.1%, průmysl 26.5% a služby 58.3%).

Očekávaný vývoj v teritoriu

Druhé pololetí začalo pro BD pozitivní zprávou o dosažení posunu z kategorie nízkopříjmových zemí do zemí kategorie nižšího středního příjmu. Světová banka (World Bank, WB), která vydává každý rok k 1. červenci hodnocení zemí dle příjmů per capita (gross national income per capita) za uplynulý rok potvrdila, že v případě BD došlo ve třech sledovaných obdobích za sebou k překročení hranice GNI zemí středního příjmu 1 054 USD/per capita. GNI per capita BD se v tomto období pohybovalo 1 190 USD, 1154 USD až na 1314 USD/per capita v roce 2014.

WB však zároveň vydala doporučení, aby se BD vláda co nejdříve pokusila vypořádat s nerovností v příjmech zejména mezi městskými a vesnickými oblastmi a kontinuálně pracovala na zlepšení infrastrukturního rámce země především v dopravě, vzdělání a zdravotní péči. Pro oficiální uznání změny statutu BD a vymanění se z kategorie zemí LDC se bude země moci obrátit na OSN po splnění dalších tří kritérií stanovených OSN a to zlepšení kupní síly obyvatel a zlepšení pozice na tzv. Human Development Index.

BD ekonomika v plynulém FY 2014/2015 zaznamenala rekordní nárůst remitencí ve výši 15.31 mld USD, což je o 7.6% více než v předcházejícím roce.

Uspokojivý výsledek podle hodnocení FY 2014/2015 zaznamenal také růst inflace, která nedosáhla ani vládou vytyčeného horního limitu 6.5%. Míra inflace tak byla nejnižší za posledních 11 let, u potravin dosáhla průměrně 6.69% a u nepotravinového zboží 5.98%.

Trh EU je pro vývozy oděvů z BD na prvním místě, přesto podle vyhodnocení FY 2014/2015 zaznamenal bangladéšský export do EU 6% pokles způsobený narůstající konkurencí IN, PK nebo Vietnamu. Pokles vývozů do eurozóny byl zaznamenán i mimo oděvní průmysl také u výrobků z kůže nebo u rybích produktů a ryb.

Ani druhé pololetí roku 2015 tedy nebylo příliš pozitivní pro sektor tzv. ready made garments (RMG), z pohledu BD neuspokojivě rostl vývoz RMG do hlavních exportních destinací, kterými jsou EU a USA jen o pouhá 4.1%. Blokády, stávky a násilí iniciované BNP ovlivnily důvěru dovozců, kteří v některých případech odklonili své zakázky do jiných zemí jako Vietnam nebo Kambodža. Ve vztahu k USA, druhé hlavní vývozní destinaci pro bangladéšské oděvy, dosáhl export 5.29 mld USD v předcházejícím FY 2014/2015, což představuje zvýšení jen o  2.85% prosti zisku 5.14 mld USD ve FY 2013/2014 .

Celkový objem vývozů v FY 2014/2015 dosáhl 31.198 mld USD a vzrost o 3.35% ve srovnání s minulým FY. Finanční výnos z exportu byl však 6% nižší než stanovený cíl 33.2 mld USD a to zejména kvůli poklesu rublu a eura. Obchodní deficit BD překročil podle údajů z FY 2014/2015 10 mld USD a je označován právě za následek nižších příjmů z vývozů a zvýšených plateb za importy. Pro FY2015/2016 si sektor RMG stanovil cíl růstu o min. 6% a vládní Export Promotion Bureau stanovil jako cíl pro celkový nárůst vývozů dosažení hranice 7.49% a 33.65 mld USD.

WB kritizovala loňské umístění BD na žebříčku Ease of Doing Business, kde se BD umístil na předposledním místě ze zemí Jižní Asie. WB se zároveň zavázala poskytnout BD další půjčku ve výši 1.76 mld USD na projekty v oblasti zlepšení infrastruktury země, posílení socioekonomického rozvoje BD a zmírnění chudoby. BD dále podepsal s WB dohodu o zajištění financování projektu na zvýšení odolnosti vůči přírodním katastrofám v městských oblastech a projektu na posílení kapacit Centrální banky a finančních trhů v celkové výši 473 mil USD.

Růst HDP je pro fiskální rok 2016 je dokonce 6.7% (Asijská rozvojová banka) a zvyšuje jej vyšší předpokládaný příjem z remitencí a další očekávaný růst exportu, který ovšem bude také záviset na ekonomickém zotavení USA a eurozóny.

Aktuální makroekonomické údaje publikované centrální bankou Bangladéše (Central Bank of Bangladesh  jsou k dispozici na: https://www.bb.org.bd/econdata/openpdf.php?i=6.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet v mld. BDT

Období

 

 2010/11

 

 2011/2012

 

 2012/13

 2013/2014

 2014/2015

Celkové příjmy

 

 928,5

 

 1 148

 

 1 396

 1672,4

1672

z toho

 

Daně 

 

 760,4

 

 962

 

 1 168

 1.410

 1.487, 2

 

 

Ostatní

 

 168,1

 

 186

 

 228

 262,4

 -

Celkové výdaje

 

1 321,7

 

1 612

 

1 917

2 220

 2 156

z toho

 

Běžné výdaje

 

872,9

 

1 289

 

1353

1346

1 911

 

 

Výdaje na rozvoj

 

396,9

 

423

 

564

722

-

Deficit

 

-393,2

 

-464

 

-521

-547.6

(4.6% HDP)

-484

(3% HDP)

Zdroj: http://www.mof.gov.bd, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bg.html

Vláda hospodaří v posledních pěti letech se schodkem, který se pohybuje kolem 5 %. Snaží se udržet politiku finanční disciplíny a soustředí se hlavně na zajištění příjmů státního rozpočtu.

Co se výdajů týče, upřednostňuje pouze ty, které urychlují hospodářský růst a pomáhají snižovat chudobu. Tato politika vede ke zvyšování veřejného dluhu, který skočil z 28.8% HDP v roce 2014 na 31.9% v roce 2015.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Údaje v mil/mld USD

 

 

2010/11

 

2011/12

 

2012/13

2013/2014

2014/2015

Bilance běžného účtu

2995

 

2447

 

2.366 mld

1.691 mld

 1.896 mld

Bilance kapitálového účtu

519.5 mln.

547.5 mln.

433.8 mln.

598 mln.

491 mln.

Bilance finančního účtu

307.8 mil

2.7 mld

2.6 mld

2.813 mld.

5.150 mld.

Devizové rezervy

 

-

 

9 192

 

18.09 mld

21.46 mld

26.42

Celkový zahraniční dluh

23 608

 

25 220

 

28.26 mld

27.8 mld

24.47

Zdroj: CIA World Factbook

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost Bangladéše v r. 2012/2013 stoupla na 28.26 mld USD. Téměř 70 % představují multilaterální půjčky (půjčky od IDA, ADB, IMF, IBRD), zbytek jsou půjčky bilaterální (Japonsko, USA, Indie) a půjčky u  soukromých věřitelů. Asi 97 % dluhů má dlouhodobý charakter. Mírné snížení zahraniční dluh zaznamenal i ve fiskálním roce 2013/2014 na 27.8 mld USD, skladba dluhu nedoznala zásadnější změny; trend snižování zahraničního duhu pokračoval i ve fiskálním roce 2014/2015.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Sektor finančních služeb přispívá k tvorbě HDP jen 2%. Bankovní systém je velmi křehký, je zatížen špatnými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje centrální banka Bangladesh Bank. V zemi dále působí celkem 52 bank, z toho mj. 4 znárodněné banky (Agrani bank, Janata bank, Sonali bank a Rupali bank) a 5 bank kontrolovaných vládou, které jsou odborně zaměřeny (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank). Vedle těchto bank působí ještě v zemi 30 soukromých bank a 10 zahraničních bank, plus 31 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi na 599 organizací.

Pojišťovnictví je z rozhodující části ovládáno společnostmi ve vlastnictví státu  (Sadharan Bima Corporation a Jiban Bima Corp.). Soukromé pojišťovací společnosti působí na trhu od roku 1984, největší z nich je Green Delta. V Bangladéši působí 18 životních pojišťoven a 44 neživotních pojišťoven.

Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dháce a Chittagongu.

Platební podmínky jsou standardní, platební morálka je uspokojivá, pokud jsou platby prováděny prostřednictvím výše uvedených bank, je často požadována záruka renomované  zahraniční banky.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je poměrně moderní, daň z přidané hodnoty (DPH) byla zavedena již v r. 1992. Existuje spolehlivá kontrola podávání daňových přiznání, aby se eliminovaly daňové úniky.

Základní pravidla pro výběr přímých a nepřímých daní:

a) zvýšená dolní hranice zdanitelného příjmu nad 180 000 BDT; ženy, senioři a zdravotně postižené osoby podléhají hranice 200 000 BDT, respektive 250 000 BDT,

b) progresivní daň z příjmu je stanovena na 10 – 25 %, vyjma osob s příjmem nižším než hranice zdanitelného příjmu, viz a)

c) daňová přiznání budou muset podávat všichni občané, kteří mají daňové identifikační číslo;

d) daň z příjmu podniků se pohybuje mezi 27,5 – 45 %. Kapitálové výnosy se zdaňují ve výši 10 %;

e) DPH byla rozšířena na některé další výrobky a služby;

f) výrobky určené na vývoz nepodléhají DPH a stejné pravidlo se vztahuje na výrobky, které pocházejí z Exportních výrobních zón;

g) speciální daň (supplementary duty) ve výši 20% - 350% je uvalena na importované a lokální zboží a ve výši 10% - 35% na služby.

h) nejvyšší sazba cla se snížila z 30 % na 25 %, zůstala v platnosti tři celní pásma a jejich výše byla po zahájení nového rozpočtového roku upravena takto: sazba 10 % na suroviny, 15 % na polovýrobky a sazba 25 % na hotové výrobky;

h) byla zrušeno clo a DPH na dovozy kapitálového vybavení v některých oborech (výroba potravin, solární energie, zařízení pro nemocnice);        

i) vedle DPH ve výši 15 % bylo zavedeno dodatečné clo ve výši 35 % na SIM karty

j) v zájmu podpory rozvoje některých výrob a služeb byly vyňaty z povinnosti platit DPH některé obory (výroba oceli, hnojiv, pojištění, doprava související se mezinárodním obchodem, zdravotnické služby).

Podrobnosti je možné získat na stránkách www.bangladesh-bank.org a http://www.nbr-bd.org.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: