Bangladéš: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, spadajícími pod úřad některého z ministrů. Předsedkyně vlády Sheikh Hasina zároveň zastává úřad ministryně obrany a vede ministerstvo energetiky.

Jméno 

Ministerstvo

Abul Maal Abdul Muhith

Ministerstvo financí

Amir Hossain Amu

Ministerstvo průmyslu

Tofail Ahmed

Ministerstvo obchodu

Begum Matia Chowdhury

Ministerstvo zemědělství

Asaduzzaman Khan

Ministerstvo vnitra

Mohammed Nasim

Ministerstvo zdravotnictví a rodiny

Syed Ashraful Islam

Ministerstvo pro veřejnou správu

Mosharraf Hossain Khandker

Ministerstvo pro místní správu a zemědělské záležitosti

Nurul Islam

Ministerstvo pro záležitosti Bangladéšanů v zahraničí

A.K.M Shajahan Kamal

Ministerstvo civilního letectví a turistiky

Principal Matior Rahaman

Ministerstvo pro náboženské záležitosti

Eng. Mosharraf Hossain

Ministerstvo bydlení a veřejných prací

A.K.M. Mozammel Huq

Ministerstvo pro záležitosti osvobozenecké války

Narayon Chandra Chanda,

Ministerstvo rybolovu a chovu

Md. Emaz Uddin Pramanik

Ministerstvo textilu a juty

Obaidul Quader

Ministerstvo pozemní dopravy a mostů

Hasanul Haq Inu

Ministerstvo informací

Anwar Hossain Manju,

Ministerstvo vodních zdrojů

Anisul Islam Mahmud

Ministerstvo životního prostředí a lesů

Nurul Islam Nahid

Ministerstvo školství

Shajahan Khan

Ministerstvo lodní dopravy

Anisul Huq

Ministerstvo spravedlnosti a parlamentních záležitostí

Mofazzal Hossain Chowdhury Maya, Bir Bikram

Ministerstvo pro přírodní katastrofy a krizový management

Abul Hassan Mahmood Ali

Ministerstvo zahraničí

Md. Mazibul Hoque Mujib

Ministerstvo železnic

A H M Mustafa Kamal

Ministerstvo plánování

Mostafizur Rahman

Ministerstvo základního vzdělávání

Asaduzzaman Noor

Ministerstvo kultury

Yeafesh Osman

Ministerstvo vědy a technologií

Shamsur Rahaman Sherif

Ministerstvo půdy

Md. Qamrul Islam

Ministerstvo potravin

Mosharraf Hossain Khandker

Ministerstvo pro sociální blaho

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 157 826 578 (odhad 2017)
  • Průměrný roční přírůstek: 1,04 % (odhad 2017)
  • Průměrný věk: 26,7 let (odhad 2017)
Věková struktura:

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

22 283 780

21 521 977

27,76 %

15-54

45 403 557

47 856 257

59,08 %

Nad 55

9 071 933

10 689 074

13,16 %

Bangladéši se daří snižovat populační přírůstek, který brzdí reálný hospodářský růst země, stále však podle odhadu z roku 2017 připadá 18,8 porodů/1000 obyvatel a 5,4 úmrtí na 1 000 obyvatel.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (mld. USD)

496,6

536,5

577

628,4

686,5

Meziroční růst HDP (%)

5,9

6,5

6,9

7,3

HDP na obyv. (v tis. USD)

1 010

1 070

1 190

1 330

1 532

Míra inflace (%)

7,5

7,0

6,2

5,7

5,7

Nezaměstnanost (%)

5

5

4,9

4,9

4,1

Očekávaný vývoj v teritoriu

Ekonomický vývoj země bude ovlivněn několika zásadními faktory.

Prvním faktorem je vnitropolitický vývoj. Politická scéna je výrazně polarizována, je velmi napjatá a nejsou vyloučeny násilné střety doprovázející nadcházející podzimní parlamentní volby. Případná politická a mocenská krize, doprovázená extremistickými činy  by měla negativní vliv na rozvoj hospodářství a na zahraniční investice, které do země přijdou pouze za podmínky vnitřní stability.

Dalším faktorem je rohingská uprchlická krize. Přítomnost 700 000 uprchlíků klade enormní požadavky na zajištění jejich živobytí a omezuje vynakládání ekonomických zdrojů.

Dalším faktorem jsou možné nepříznivé klimatické jevy. Země každý rok čelí monzunům způsobujícím rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. V červnu 2017 postihly zemi největší sesuvy půdy od roku 2007. V srpnu pak Bangladéš postihly největší záplavy za posledních několik desetiletí. Zaplaveno bylo 35 % zemědělské půdy. Záplavy poničily 280 přehrad, železniční tratě, asi 2 800 km silnic a 123 mostů. Podobný scénář není vyloučen ani letos. na obnovu poničené infrastruktury a obnovu zemědělství vydává Bangladéš ohromné finanční prostředky, které pak chybí jinde.

Z dlouhodobějšího hlediska může mít zpočátku negativní vliv především na obchod připravovaný vstup země z ranku nejméně rozvinutých zemí do rozvojových zemí. I když k tomu dojde až za několik let, Bangladéš se na to již připravuje. V případě přestupu pak země pravděpodobně přijde každoročně o zhruba 2,7 miliardy USD z exportu kvůli odlišným tarifům. K dispozici nebude ani koncesní financování od Mezinárodní asociace pro rozvoj, součásti Světové banky, která pomáhá nejchudším zemím světa, ani mnohostranná pomoc se zvláštními výhodami.  

Problémem ekonomiky je jednostranné zaměření až závislost na textilním průmyslu, který představuje 80 % BD vývozu.  Zemi bude nadále sužovat nedostatek energie a nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Těžkosti v procesu industrializace způsobují také takové faktory, jako je nedostatek vody, plynu a pozemků a slabý dopravní systém.  Pro rozvoj ekonomiky jsou potřebné zvláštní ekonomické zóny. Bangladéš plánuje zřídit v příštích 15 letech 100 takových zón, které by přinesly prostřednictvím exportu zboží 40 mld. USD.

Podle vlády a podnikatelských asociací vývoj ekonomiky negativně ovlivňují nízký příliv remitencí, krize bankovního sektoru, vysoké zdanění spořicích účtů, nedostatky v realizaci ročního rozvojového plánu, nedostatek středně a vysoce kvalifikovaných pracovních sil v průmyslu, nedisciplinovanost v oblasti ekonomické rovnováhy, nedostatečné administrativní reformy, prudké zvýšení dovozu a nedostatečný export. Země podle Světové banky potřebuje realizovat institucionální reformy, dokončit rozpracované prioritní projekty, přilákat zahraniční investice, důsledně se soustředit na zemědělskou produkci a podporu a diverzifikaci exportu.

Také podle OSN stojí před Bangladéšem několik výzvy, které je třeba řešit, aby bylo dosaženo udržitelného přechodu z nejméně rozvinutých zemí do zemí s nižšími středními příjmy. Jedná se například o problémy spojené s klimatickými změnami, s vytvářením pracovních míst, urbanizací a také nerovností. OSN odhaduje, že by Bangladéš  mohl přejít do vyšší kategorie v roce 2024. V rámci přechodu je důležité, aby se Bangladéš zaměřil na nezbytnou strukturální transformaci, inovace, zvýšení produktivity, zlepšení řízení a snížení nerovnosti. 

Mezinárodní měnový fond předpovídá ekonomický růst Bangladéše v příštím fiskálním roce o 7 %. Světová banka ho odhaduje na 6,5 %, Asijská rozvojová banka na 7 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet v mld. BDT

Období

 2013

2014

2015

2016

2017 (mld. USD)

Celkové příjmy

1 396

1 672,4

1 672

1 895

27,08

Celkové výdaje

1 917

2 220

 2 156

2 814

39,31

Deficit

-521

-547,6

-484 

-919

-12,23

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

Bilance běžného účtu (mld. USD)

2,366

1,691

 1,896

1,955

1,751

Bilance kapitálového účtu (mil. USD)

433,8

598

491

496,1

426,8

Bilance finančního účtu (mld. USD)

2,6

2,8

5,2

1,5

1,31

Devizové rezervy (mld. USD)

18,09

21,46

26,42

29,77

33,66

Celkový zahraniční dluh (mld. USD)

28,26

27,8

24,47

28,17

45,07

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je velmi křehký, je zatížen špatnými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje centrální banka Bangladesh Bank. V zemi dále působí celkem 57 bank, z toho mj. 4 znárodněné banky (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a 5 bank kontrolovaných vládou, které jsou odborně zaměřeny (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank). Vedle těchto bank působí ještě v zemi 30 soukromých bank a 10 zahraničních bank, plus 31 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi téměř 600 organizací.

Globální ratingová agentura Standard and Poor's zařadila v únoru 2018 bankovní sektor Bangladéše do vyšší rizikové kategorie na základě rostoucích nesplácených úvěrů, nedostatků v oblasti dohledu, nadměrných kapacit bank a dalších nesrovnalostí v tomto sektoru v posledních měsících. Skupina S & P zařadila bankovní sektor do skupiny "8" (10 je nejvyšší riziko).  Některé banky v Bangladéši budou i nadále čelit výzvám v oblasti kvality aktiv s výraznými neúspěšnými úvěry a vysoké míry restrukturalizovaných úvěrů. Bangladéš se nachází v procesu provádění mezinárodních regulačních norem. Podle S & P má ale dohled mezery a omezuje tržní disciplínu. Bankovní systém má také nadměrnou kapacitu a narušený trhu. V současné době je bankovní sektor státu přeplněný 57 bankami. Vláda plánuje poskytnout licenci dalším novým bankám po jejich intenzivním lobbování navzdory odporu centrální banky. S & P se domnívá, že banky působící v Bangladéši čelí značným úvěrovým rizikům se slabými zákony zabraňujícími uzavření trhu a standardy upisování, slabým řízením některých z nich a koncentrací klientů, která vede k značným stresovým aktivům.

Soukromé banky v Bangladéši čelí vážné krizi v oblasti likvidity, která je způsobena především alarmujícím nárůstem špatných úvěrů, které tyto banky nahromadily, když narůstá počet dlužníků, kteří své úvěry nesplácejí.  To ovlivňuje podnikatelské prostředí, neboť úrokové sazby pro obchodníky se zájmem o půjčky jsou v současné době vyšší než 10 %, což ovlivňuje hospodářský růst země.

Pojišťovnictví je z rozhodující části ovládáno společnostmi ve vlastnictví státu  (Sadharan Bima Corporation a Jiban Bima Corp.). Soukromé pojišťovací společnosti působí na trhu od roku 1984, největší z nich je Green Delta. V Bangladéši působí 18 životních pojišťoven a 44 neživotních pojišťoven.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je poměrně moderní, daň z přidané hodnoty (DPH) byla zavedena již v r. 1992. Existuje spolehlivá kontrola podávání daňových přiznání, aby se eliminovaly daňové úniky.

Základní pravidla pro výběr přímých a nepřímých daní:

  • a) zvýšená dolní hranice zdanitelného příjmu nad 180 000 BDT; ženy, senioři a zdravotně postižené osoby podléhají hranici 200 000 BDT, respektive 250 000 BDT,
  • b) progresivní daň z příjmu je stanovena na 10–25 %, vyjma osob s příjmem nižším než hranice zdanitelného příjmu, viz a)
  • c) daňová přiznání musí podávat všichni občané, kteří mají daňové identifikační číslo;
  • d) daň z příjmu podniků se pohybuje mezi 27,5 – 45 %. Kapitálové výnosy se zdaňují ve výši 10 %; DPH pohybuje ve třech pásmech – 4,0 %, 5,0 % a 7,5 %.
  • e) výrobky určené na vývoz nepodléhají DPH a stejné pravidlo se vztahuje na výrobky, které pocházejí z Exportních výrobních zón;
  • g) speciální daň (supplementary duty) ve výši 20–350 % je uvalena na importované a lokální zboží a ve výši 10 % - 35 % na služby.
  • h) nejvyšší sazba cla se snížila z 30 % na 25 %, zůstala v platnosti tři celní pásma a jejich výše byla po zahájení nového rozpočtového roku upravena takto: sazba 10 % na suroviny, 15 % na polovýrobky a sazba 25 % na hotové výrobky;
  • i) byla zrušeno clo a DPH na dovozy kapitálového vybavení v některých oborech (výroba potravin, solární energie, zařízení pro nemocnice);   

Podrobnosti je možné získat na stránce http://www.nbr-bd.org.

Od 1 .7. 2017 měla být zavedena jednotná DPH ve výši 15 %. Po protestech z řad podnikatelské komunity byla odložena o dva roky. Ministr financí AMA Muhith začátkem roku 2018  uvedl, že se připravuje změna odloženého nového zákona o DPH. Změna by měla počítat se dvěma sazbami – 7 % nebo 8 % a 15 %. Příští vláda by měla zavést změnu odloženého zákona, jakmile tento vstoupí v platnost. V současné době se DPH pohybuje ve třech pásmech -  4,0 %, 5,0 % a 7,5 %.

V červnu 2017 byla revidována spotřební daň z bankovních účtů.

V srpnu 2017 vláda snížila daň z příjmů na 0,70 % pro všechna odvětví orientovaná na vývoz, s výjimkou odvětví sektoru juty a jutových výrobků, kde byla stanovena na 0,60 %.  Zdrojová daň pro exportní průmysl se zvýšila z 0,7 % na 1,0 %.

V dubnu 2018 vyzvali zahraniční investoři vládu, aby snížila daň z příjmů právnických osob a zformulovala pětiletý plán konkurenceschopných daňových sazeb, aby tak přilákala zahraniční investice.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: