Benin: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

(C) Zastupitelský úřad ČR Abuja (Nigérie)

-

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

vývoz

1 443

2 322

2 492

1 841

1 713

dovoz

2 002

3 111

3 340

2 727

2 591

saldo

-559

-789

-848

-886

-878

 

Údaje v mil. USD

Zdroj: EIU

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní partneři země (2016):

Indie 24.2%, Gabon 14.6%, Čína 7.2%, Niger 6%, Bangladéš 5%, Nigérie 4.9%, Vietnam 4.2%  

Hlavní dovozoví partneři země:

Čína 42.1%, USA 8.9%, Indie 5.7%, Malajsie 4.8%, Thajsko 4.3%, Francie 4%.

 

Země EU v roce 2016 vyvezly do Beninu zboží za 40,9 mil. Euro, dovezly zboží za 609,2 mil. Euro.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V beninském exportu zcela jednoznačně převažuje bavlna a bavlněná příze. Z ostatních komodit stojí za zmínku již jen kešu oříšky, kakaové boby a palmový olej, bambucké máslo, částečně i arašídy a živá exotická zvířata. 43 % z celkového exportu tvoří reexport.

Největšími dovozními položkami jsou potraviny, na druhém místě stroje a strojní zařízení všeho druhu, dále ropné produkty, telekomunikační zařízení a spotřební zboží.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Beninu je funkční zóna volného obchodu v příhraničním městě Sémé (na hranicích s Nigérií).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V oblasti ochrany investic má Benin uzavřené dohody s několika evropskými zeměmi (Francie, Německo, Nizozemí, Velká Británie, Švýcarsko, Portugalsko), rovněž s USA, Čínou a Kanadou. Největšími zahraničními investory v Beninu jsou firmy z Francie, USA, Nigérie, Číny, Německa, Libanonu, Indie a Kanady. Přímé zahraniční investice v roce 2013 jsou odhadovány ve výši 320 mil USD, směřovaly do přístavu v Cotonou, výroby cementu, textilu, piva a těžby dřeva a rovněž do služeb.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Benin je země otevřená zahraničním investicím, vláda zahraniční investice podporuje. Vlastnická práva jsou v Beninu chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům, a tato práva jsou respektována. Zákon o privatizaci z roku 1992 zakazuje znárodnění soukromých investic a podniků v zemi. Od návratu demokracie v roce 1990 je privatizace státních podniků jednou z vládních priorit. Mezi zahraničními a domácími subjekty podle zákona není rozdíl (ve skutečnosti ale úřady a soudy někdy nadržují domácí straně). Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat příjmy a zisky. Při privatizaci bývá někdy vyžadován povinný podíl beninského subjektu. Vláda se snaží bojovat proti korupci, v roce 2011 přijala zákon o potírání korupce, podařilo se jí urychlit udělování stavebních povolení, v roce 2013 byl přijat nový zákon o půdě, který zjednodušuje nabývání půdy zahraničními investory.

 

Přes veškeré snahy vlády hodnotí Světová banka zdejší podnikatelské prostředí velmi kriticky, i když se jeho hodnocení pomalu zlepšuje (151. místo ze 189 hodnocených zemí). Praktickými překážkami jsou dosud stále špatná infrastruktura (zejména elektřina), stále ještě nepříznivé investiční a podnikatelské klima, rigidní pracovní trh, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit (např. před neodůvodněnou žalobou), nevynutitelnost smluvních závazků, chaotický výběr daní, stále nadměrná byrokracie a korupce (na celnicích, soudech a při získávání státních zakázek) a nedostatek transparentnosti. 1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l'Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a investorům dává právní jistotu a kompatibilitu (http://www.ohada.org/). Beninský Zákon o investicích, který byl přijat v roce 2000 a modifikován v roce 2008 z OHADA vychází. Tento zákon definuje, za jakých podmínek mohou společnosti získat různé úlevy.

 

Zákon předpokládá tři režimy: všeobecný, privilegovaný a speciální. Privilegovaný režim se dále dělí na režim A (platí pro SME), B – E (zařazení investora do skupiny záleží na velikosti investice, místu a počtu nově vytvořených míst. Podle tohoto zařazení získávají noví investoři různé celní a daňové úlevy (viz rovněž kapitola 5.5). Speciální režim platí pro investice do vzdělávání, zdravotnictví, obecně a státně prospěšné činnosti. Zvláštní zákon z roku 2003 reguluje investice do svobodných zón. Na dodržování podmínek dohlíží Investiční kontrolní komisi (Commission de Control des Investissements) při Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží, vyvážet určité procento produkce nebo nutnosti investovat do určité oblasti, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Investice do ropného a dřevařského průmyslu se řídí speciálními zákony. Finanční převody ze zahraničí podléhají registraci Ministerstvem financí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: