Bezpečnost práce čekají změny, negativní dopady stresu na pracovištích rostou

27. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Bezpečnost práce čekají změny, od příštího roku se zpřísní především podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stavebnictví. Novým rizikem je stres, náklady na poruchy duševního zdraví v Evropě jsou odhadovány na 240 miliard eur za rok.

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) dochází od příštího roku k několika změnám. Jsou méně významné než novely, kterými zákon prošel v minulých letech. Změny BOZP jsou nicméně zatím ve formě návrhu, který v současnosti leží v Poslanecké sněmovně a jeho výsledná podoba bude závislá na dalším průběhu projednávání.

Navrhovaná ustanovení novely zákona č. 309/2006 Sb. navazují na současnou právní úpravu, a to především v části upravující proces přípravy a realizace staveb na staveništích s ohledem na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Současná ustanovení zákona jsou v návrhu upřesňována a v některých místech byla doplněna nová ustanovení. Dochází především ke zvýšení nároků na zákonné předpoklady fyzických osob koordinujících BOZP na staveništích. Konkrétně se v zákoně navrhuje zvýšení požadavků na vzdělání a odbornou praxi fyzických osob, které se hlásí ke zkoušce z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi.

Novela rovněž zavádí výčet povinností zaměstnavatele v prevenci rizik zajišťovaných buď samotnými zaměstnavateli, pokud jsou odborně způsobilí v prevenci rizik, nebo prostřednictvím odborně způsobilých osob v prevenci rizik.

Mnohé z navrhovaných úprav byly vyvolány přímo požadavky některých institucí, jako například Českého báňského úřadu, Státního úřadu inspekce práce nebo zástupci odborné veřejnosti, zejména odborně způsobilými osobami k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátory BOZP na staveništi.

BOZP šidí hlavně nejmenší firmy

Některé navrhované úpravy vychází z neuspokojivých výsledků kontrol orgánů inspekce práce na úseku bezpečnosti práce na staveništích. Z nich vyplývá, že důvodem vzniku velkého množství pracovních úrazů, včetně smrtelných pracovních úrazů, je podceňování rizik, která vznikají při provádění stavebních prací, zejména u menších subjektů a osob samostatně výdělečně činných. Ty často přebírají pracoviště na staveništích od velkých stavebních firem.

Další příčinou velkého počtu pracovních úrazů na staveništích je nedodržování povinností uložených jednotlivým účastníkům výstavby na nejrizikovějších pracovištích v porovnání s pracovišti ostatních odvětví hospodářství. Výše uvedené je ovlivněno recesí ve stavebnictví, kterou lze datovat od roku 2008, a která trvá do současné doby.

Kvůli recesi a volným kapacitám ve stavebnictví firmy přijímaly i zakázky s nízkou nebo žádnou marží. Firmy, které zakázku ve výběrovém řízení získají, často nemají dostatečný rozpočet na přijetí a realizaci opatření v oblasti bezpečnosti práce.

Do oblasti BOZP v příštím roce proniknou také změny, které začaly platit od letošního podzimu. Jde především o novelu zákoníku práce a nařízení vlády 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

„Tyto úpravy zajistí větší právní jistotu při řešení náhrad škod za pracovní úrazy a nemoci z povolání. U ostatních dojde mimo jiné k sladění českého práva s právem EU, především v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Osoby samostatně výdělečně činné již nebudou muset provádět kategorizaci prací ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb.,“ vypočítává odborník na bezpečnost práce Tomáš Neugebauer, který se oblasti BOZP věnuje v rámci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Náhrada škod za pracovní úrazy vzrostla

Nové úpravy přinesly některé podstatné změny. „Výše náhrad škod za pracovní úrazy a nemoci z povolání se přiblížila výši náhrad škod poskytovaných podle občanského zákoníku. U nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi se prodlouží lhůta opakovaného proškolení z jednoho na dva roky,“ popisuje Tomáš Neugebauer.

Například výše náhrady nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám.

Podle jeho slov se v posledních letech zejména u nejmenších firem dostává oblast bezpečnosti práce na okraj zájmu. „Zvláště mikrofirmy se většinou touto problematikou nijak nezabývají; v důsledku krize došlo k významnému poklesu zájmu o tuto problematiku i u společností, které prevenci rizik věnovaly úsilí,“ popisuje Tomáš Neugebauer.

Podle něj se ale objevují i rozdílné přístupy. „Některé společnosti vyhledávají možnosti, jak zvýšit úroveň zajištění BOZP dokonce nad rámec své zákonné povinnosti. Například speciální školení pro zaměstnance,“ dodává Tomáš Neugebauer.

Do budoucna podle odborníků dojde v oblasti bezpečnosti práce k dalším změnám. Objevují se totiž nové fenomény a vznikající rizika, jako jsou pracovní stres, násilí a obtěžování na pracovišti či nerovnováha vznikající při kombinování povinností v práci a v rodině.

Mezi nová rizika patří hlavně stres

Průzkum Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) potvrdil, že psychosociální problémy a potažmo negativní stres považuje za největší riziko téměř 58 procent dotázaných osob.

„Moderní doba přináší mnohé změny. Z některých bohužel vyplývají vyšší nároky kladené jak na zaměstnance, tak i na zaměstnavatele. Více než polovina zaměstnanců v Evropě považuje stres na pracovišti za obvyklý a více než 80 procent vedoucích má obavy nejenom ze stresu, ale celkově z psychosociálních rizik na pracovišti,“ říká Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu.

S tím souvisí například i tzv. syndrom vyhoření, který se projevuje emočním vyčerpáním, celkovým pocitem „opotřebovanosti“ a chronickou únavou. „Dle nedávné studie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze s názvem Stres, deprese a životní styl v České republice pociťuje jeho negativní příznaky až 34 procent zaměstnanců,“ doplňuje Vladimíra Lipšová.

Psychosociální rizika a stres při práci představují pro organizace a národní ekonomiky významné náklady. Uvádí se, že přibližně polovina pracovních absencí souvisí se stresem. V celé Evropě se náklady na poruchy duševního zdraví odhadují na 240 miliard eur za rok.

„Omezení stresu při práci je pro řadu lidí záležitostí, o které se domnívají, že její řešení je na úrovni podniků obtížné a investičně náročné, a přitom opak je pravdou. V porovnání s řešením jiných rizik, jako je třeba hluk, jsou náklady minimální,“ vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Stanislav Malý.

Mezinárodní studie dokazují, že každé euro investované do oblasti ochrany zdraví se podniku vrátí až pětkrát.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek