Česká věda a výzkum by si zasloužily více peněz říká Miroslav Krejčík

29. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Miroslav Krejčík založil svoji firmu v roce 1995 jako ryze technologickou společnost se zaměřením na aplikovaný výzkum a vývoj v oboru technických věd. Právě financování v oblasti výzkumu bylo jedno z témat, o kterém s ním mluvil časopis Komora v krátkém bilančním rozhovoru. Dvacet let není v lidském životě krátká doba, co všechno ovlivňuje jeho podnikání a jak hledí na budoucnost?

Vaše firma je na trhu 21 let, jak byste popsal její vývoj na časové ose?
Mým cílem od počátku bylo vybudovat technologickou společnost se zaměřením na aplikovaný vývoj a výzkum v oboru technických věd. Jejími výsledky v budoucích letech měly být produkty s velmi specifickou a drahou službou založenou na vzdělaných lidech. V době založení společnosti v roce 1995 na „zelené louce“ bez historie to bylo bez většího přehánění sci-fi.

Postupnými kroky se firma vypracovala k silnému dodavateli technologií pro velké nadnárodní společnosti investující v České republice. Nejzásadnější posun k prvotní myšlence nastal v roce 2005, kdy jsme otevřeli Technologické centrum a centrum strategických služeb, zprovoznili nový areál a posílili tým o nové technické pracovníky. Ve vývoji jsme přijali strategii specializace na dva obory, které jsme začali plně rozvíjet. Tuto strategii držíme dodnes. V oboru tváření brzdových, palivových a klimatizačních systémů realizujeme většinu obchodů.

Druhým oborem je průmyslová automatizace potravinářských technologií. V roce 2015 jsme se rozhodli opustit pozici endogenní firmy a opustit závislost na velkých nadnárodních společnostech působících na českém trhu a sami vytvořit svoji obchodní síť na světových trzích. V současné době dodáváme aplikace do více než 24 zemí.

Co za tu dobu představovalo nejzásadnější změnu? Byl to vstup České republiky do EU, nebo něco jiného?
Na výkonnost naší společnosti měly nejzásadnější vliv následující tři aspekty. V první řadě příliv zahraničních investic do České republiky a vybudování dobrého jména technologicky vyspělé firmy srovnatelné se zahraniční konkurencí. Jako druhý aspekt bych uvedl změnu chování v bankovním sektoru a počátek podpory technologických firem na trhu České republiky. Nejzásadnějším aspektem prolínajícím se celou historií firmy je ale zajištění stabilního, vysoce výkonného týmu zaměstnanců obzvláště ve firmě řízené českým vedením.

Když už jste zmínil zaměstnance, personální otázka je palčivým tématem právě v technických oborech. Jak se s touto situací vypořádáváte vy?
Máte pravdu, i pro nás je největším problémem v současnosti zajištění lidských zdrojů. Technický a ekonomický vývoj v průmyslu naše školství až na malé výjimky zaspalo. Nemyslím tím jen samotné školství, ale i jejich zřizovatele, tedy stát. Investiční pobídky pro zahraniční investory přilákaly spoustu firem a bohudík vytvořily i mnoho pracovních míst. Ale jak se zdá, už nikdo nepočítal s tím, že v těchto firmách mají v budoucnu pracovati vysoce vzdělaní lidé. Zahraniční investoři si ověřili kvalitu zdejších techniků a přesouvají sofistikovanější výrobu na naše území. Tím vzniká vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích.

Nám v současné době chybí ve vývoji, výrobě a managementu přes deset pracovníků. Otevřeli jsme školicí centrum a začínáme si vychovávat svoje pracovníky sami. Úzce spolupracujeme i se středními školami a univerzitami na přípravě nových zaměstnanců. Nemůžeme čekat několik let, než ze škol vyjdou noví studenti. Navíc svět se mění rychle a nelze předpokládat, jak se technický vývoj za několik let posune dopředu. Tím mají i školy ztíženou úlohu připravit studenty na naše potřeby.

Jste exportní firma, jak se díváte na hrozbu opuštění měnových intervencí ČNB? Zajišťujete se nějak proti kurzovým ztrátám?
Na tuto otázku odpovím trochu ze široka. České prostředí pomalu začíná ztrácet konkurenční výhody levné pracovní síly. Se vzrůstající životní úrovní a vyššími příjmy se Česká republika odděluje od zbytku bývalého východního bloku. Intervence České národní banky napomáhá v této době k udržitelnému růstu zahraničního obchodu. Po dobu trvání intervencí je potřeba tento čas ekonomicky využít ke stabilizaci ekonomiky nejenom exportérů, ale i malých a středních podniků.

V naší firmě zavádíme systémy zvyšující produktivitu firmy. Prostě nesmíme zpomalit v modernizaci technologií dle nejnovějších trendů. Ekonomové předpokládají ustálení kurzu okolo 25,20 korun za euro. S těmito daty se už nyní musí počítat, stejně jako se vzrůstajícími náklady na životní úroveň v České republice. Nástrojů se tedy nabízí hned několik. Od bankovních produktů jako zajištění kurzových ztrát až po investice zvyšující výkonnost firmy.

Jak se díváte na systém financování vědy a výzkumu v České republice? Je podle vás dostatečný, nebo jsou ještě rezervy?
Otevřela jste velice složitou otázku. Část odborné veřejnosti bude naříkat, že je věda podhodnocena, část zejména z malých technologických firem je názoru, že se jen špatně finance přerozdělují, při jejich rozdělování chybí opravdu korektní soutěž. Je to opravdu věc názoru. Já zastávám názor, že i přesto, že je schválen dokument Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky, jeho proveditelnost naráží na překážky v politických kruzích. V České republice ve výzkumu a vývoji chybí podle mne standardní podmínky soutěže a hodnocení přínosu vynaložených prostředků na výzkum. Nemohu mluvit o základním výzkumu, v tomto prostoru se nepohybuji, ale v aplikovaném výzkumu je tento stav nelichotivý.

Výsledky vývojového centra nadnárodní společnosti jsou ekonomicky kontrolovány jejich matkou, vývoj soukromých technologických firem je kontrolován jejich managementem. Návratnost evropských dotací na aplikovaný vývoj a výzkum by měl tedy odborně kontrolovat poskytovatel. Pokud neprodám licence nebo výrobky, mám problém. V tu chvíli by se opravdu ukázalo, jestli je financí v tomto segmentu dostatek, a mohlo se přistoupit k jejich optimalizaci ať již do plusu, či minusu. Pokud by stát odborně takové ekonomické vyhodnocení provedl, sám by byl pod tlakem investovat větší prostředky do vědy a výzkumu.

Foto Miroslava Krejčíka, majitele společnosti MSV Systems CZMiroslav Krejčík
majitel společnosti MSV Systems CZ

MSV SYSTEMS CZ: Výzkumná, inženýrskotechnologická a výrobní společnost působí v oblasti průmyslové automatizace, tváření trubek rozvodů plynných a kapalných médií v automobilovém průmyslu, modifikací povrchů materiálů.

Hlavní činností je aplikace výsledků výzkumu a vývoje nových technologií do komerční praxe. Společnost byla založena v roce 1995 a v roce 2008 založila vlastní technologické centrum, ve kterém výrazně posílila své R&D aktivity.


Převzato z časopisu Komora
Autorka článku: Dagmar Klimovičová. Foto: Petr Machota

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek