Českému stavebnictví může pomoct export, třeba do zemí Perského zálivu

28. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

O zakázky na Expu 2020 v Dubaji se mohou výjimečně ucházet i firmy bez místní registrace. Jednodušší je navíc také procedura výběrových řízení.

Zatímco české hospodářství v poslední době každoročně roste, stavebnictví je ze všech oborů v nejsvízelnější situaci. Po pětiletém propadu, který začal v závěru roku 2008, se sice obor na tři roky, v letech 2013 až 2015, opět nadechl, ale loni zase stagnoval. Stavební produkce klesla v roce 2016 o 7,6 procenta.

I když jde o odvětví, jehož export je problematický, zvláště kvůli logistice a velké hmotnosti některých stavebních prvků, mohla by přece jenom větší orientace na vývoz českým firmám působícím ve stavebnictví pomoct.

„Podíl vývozu se v průběhu let částečně mění, jeho úroveň se pohybuje mezi čtyřmi a sedmi procenty. České stavební firmy se v zahraničí podílejí na výstavbě dopravní infrastruktury, přesněji na výstavbě tunelů, silnic a dálnic, ale realizují také průmyslové a investiční celky,“ uvádí Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. A dodává, že právě v těchto oblastech čeští stavbaři dosahují nejlepších výsledků. Navíc ve spolupráci s místními partnery realizují i bytové projekty.

Nízký podíl stavebnictví na tuzemském exportu ovšem napovídá, že je co zlepšovat a že by se firmy měly víc poohlížet po kontraktech v zahraničí. „Přestože je české stavebnictví chápáno především jako národní, je export jeho významnou součástí,“ dodává Matyáš.

Evropa je zatím nejoblíbenější trh

Pravdou je ovšem i fakt, že velké stavební firmy působící v Česku jsou součástí nadnárodních korporací, které mají zastoupení téměř ve všech zemích Evropy. A to další možnosti exportu výrazně snižuje.

„V současné době realizují vývoz stavebních prací zejména firmy s českým kapitálem. Nejlepších výsledků dosahují zejména v Norsku, Polsku, Rusku a na Islandu. Velmi dobré zkušenosti mají naše firmy s výstavbou na Slovensku,“ vysvětluje šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Logicky je tak jasné, že zatím největší šance mají čeští exportéři ve stavebnictví v rámci Evropy.

Například přední tuzemský výrobce betonových stavebních prvků firma Best exportuje především na Slovensko a také do Polska, i když se podle majitele společnosti Tomáše Březiny jedná jen o jednotky procent z tržeb. Přitom firma má konkurenceschopné výrobky. Ale jednak se kvůli jejich hmotnosti vyplatí jejich vývoz zhruba jen do 100 kilometrů od výrobního závodu, a navíc musí firma v zahraničí bojovat s tvrdou ochranářskou politikou trhu.

Exportéři narážejí na ochranářská opatření

„Přestože Evropská unie deklaruje volný trh, v případě stavebních hmot to není pravda. Zejména Německo, Rakousko, Francie, ale i Švýcarsko mají obrovsky rozvinutý certifikační systém a legislativu, kterými eliminují dovoz. Uvědomují si, že jakýkoliv dovezený kamion cihel je vývoz ekonomické prosperity jinam, od nich z domova,“ míní Březina.

Vzpomíná, že zcela jinou situaci zažíval v letech 1992 až 1994, kdy byla firma Best stoprocentním vývozcem dobývalého východního Německa. Nestála tam totiž ještě žádná moderní fabrika na výrobu stavebnin, a dovozu tak nic nebránilo. Podle Březiny čekaly konkurenční firmy ze západního Německa na investiční pobídky k výstavbě nových závodů na východě. Jakmile přišly, postavily moderní provozy a zlaté časy pro Best skončily. „Ze dne na den se v podstatě nepropustně uzavřely hranice, ale to není nic výjimečného. Podobně se chová třeba Rakousko a další země,“ tvrdí zakladatel a majitel české firmy Best. Ta aktuálně usiluje o koupi tuzemské výroby pražců od španělské skupiny OHL, jež se dostala do potíží. I to naznačuje, jak problematické období prožívá stavebnictví v Česku.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že loni klesla v tuzemsku produkce pozemního stavitelství o 3,3 procenta, inženýrské stavitelství dokonce o 16 procent. Zatímco například v takových IT oborech existují globální firmy typu Samsung či Nokia, něco podobného ve stavebnictví nefunguje. Naznačuje to, jak složitý je export stavebnictví. I když pochopitelně ne nemožný.

Podobně jako Březina vnímá vývoz po Evropě i Václav Matyáš. „České stavební firmy v rámci exportu často narážejí na ochranářská opatření v zájmových zemích. Místní legislativa a zvyklosti tak vytvářejí významnou bariéru pro české stavební firmy. Bohužel opačně to neplatí, a v naší zemi je tak vytvářen prostor pro působení zahraničních firem,“ tvrdí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Expo v Dubaji je šance i pro menší firmy

Aktuálně se ovšem pro české stavebnictví otvírá velice zajímavý trh ve Spojených arabských emirátech. V roce 2020 se v Dubaji uskuteční světová výstava Expo, pro jejíž výstavbu na zelené louce a přidružené developerské projekty se nabízejí zajímavé kontrakty. Ty by neměly českým firmám uniknout, zvlášť když se na ochranářské politice evropského trhu nic nezmění a podle analytika Next Finance Jiřího Cihláře nebude tuzemské stavebnictví v dobré kondici ani letos.

O zakázky udělované kanceláří Expo 2020 se mohou ucházet výjimečně i firmy bez místní registrace. Jednodušší je i procedura výběrových řízení. Z celkového objemu osmi miliard amerických dolarů určených na tyto investice má být 20 procent zakázek přiděleno dokonce malým a středním firmám.

„Organizátoři Expa 2020 postupují velmi transparentně. Veškeré zakázky související s Expem se udělují prostřednictvím tendrů. Organizátor dokonce zřídil portál esource.expo2020dubai.ae, kde se mohou firmy z celého světa, tedy i z Česka, zaregistrovat, sledovat vyhlašované tendry a přihlašovat se k nim,“ uvádí Michal Nedělka, vedoucí kanceláře CzechTradu v Dubaji. Podle jeho aktuálních informací bylo začátkem března 2017 na portálu registrováno 22 českých firem, z toho 17 bylo malé a střední velikosti.

Reference pro trhy kolem perského zálivu

Velice důležité také je, že region GCC (Gulf Cooperation Council), tedy území Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu, není pro české firmy neznámý. V uskupení GCC jsou zapojeny státy Bahrajn, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty a především ve dvou posledně jmenovaných české společnosti působí jako subdodavatelé projektů rezidenční a hotelové výstavby. „Jedná se například o podlahové krytiny, vybavení sanity, rozvody. Velice populární je zde české sklo, jak v tradičním, tak moderním ztvárnění, a také osvětlovací systémy,“ vyjmenovává Nedělka.

Budou-li čeští exportéři přibudování Expa 2020 úspěšní, získají důležité reference pro trhy Perského zálivu. „Určitě v Emirátech, potažmo v celém regionu hrají reference nezastupitelnou roli. Společnosti, které uspějí v jednom projektu, mají následně obrovskou šanci v teritoriu v expanzi pokračovat,“ je přesvědčený šéf kanceláře CzechTradu v Dubaji.¨Navíc trh SAE je výjimečný tím, že je jakousi obchodní bránou nejenom do zemí kolem Perského zálivu, ale i do Afriky a jižní Asie.

„Je důležité také to, že Emiráty nabízejí stabilní prostředí, možnost dosažení vysokých marží, i když v poslední době byl i zde kladen velký důraz na cenu, a už ne tolik na kvalitu. Ovšem produkty s vysokou přidanou hodnotou, které jsou unikátní, si skutečně dokážou v tomto teritoriu obhájit vyšší cenu a tato je akceptována,“ uvádí Nedělka z CzechTradu.

Bude český pavilon opět z modulů?

Na posledním Expu 2015 v Miláně se aktivně podílela moravská firma Koma Modular, která postavila celý český pavilon ze svých modulárních prvků. Rok po rozebrání objektu konečně získala stavební povolení, aby mohla pavilon z Expa opět smontovat ve svém areálu ve Vizovicích a využívat jej k prezentaci společnosti i jako vývojové centrum modulární architektury. Ta totiž v poslední době zažívá nebývalý boom a právě firma Koma Modular je jednou z výrazných českých exportních stavebních společností.

Za necelé dva poslední roky v jejích objektech postavených z modulů jen německá města ubytovala 8000 žadatelů o azyl. Ovšem po útocích přistěhovalců export Komy do Německa výrazně opadl. „V posledním čtvrtletí 2016 jsme pro německé odběratele už nic nedělali. V Německu je modulů aktuálně dostatek,“ uvádí Stanislav Martinec, zakladatel a majitel společnosti Koma Modular.

„Původně německá vláda nařizovala jednotlivým městům, kolik musí ubytovat uprchlíků, nyní si obce samy určují, koho vezmou a koho ne, kde je umístí a podobně. Takže aktuálně není výroba modulů pro azylanty v Německu v kurzu,“ popisuje.

V současné době tedy firma exportuje moduly také do Francie, Švédska a Anglie. Slouží jak pro výstavbu hot spotů určených migrantům, tak se z nich staví domy seniorů, byty pro mladé rodiny i hotely. „Výstavba objektů z prostorových modulů směřuje do sociálních služeb, takže předpokládáme, že dál budeme exportovat tak 85 procent naší produkce,“ plánuje Martinec, jehož firma chce letos dosáhnout tržeb kolem 800 milionů korun.

A chystá se Koma Modular také na Expo 2020 v Dubaji? „Výběrové řízení na pavilon by mělo být v Česku vyhlášeno letos. A protože tématem veletrhuje flexibilita, tak se domnívám, že naše moduly by perfektně demonstrovaly, jak se dají využít na mnoho způsobů, “ tvrdí Martinec s tím, že o prezentaci na Expu v bohatých Emirátech by se měly ucházet všechny konkurenceschopné české firmy.

Dodržovat místní zvyky se vyplatí

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví je Expo 2020 v Dubaji z pohledu dalšího možného vývozu stavebních kapacit perspektivním teritoriem. „Čeští dodavatelé speciálních technologií zde dosáhli v minulých letech výrazných úspěchů, když se podíleli na realizaci staveb mimořádného významu. V příštích letech se ve východních částech tohoto teritoria situace jistě uklidní a nastane intenzivní investiční činnost,“ je přesvědčený Václav Matyáš.

Dříve získané zkušenosti se pak mohou podle něj stát výhodou a odrazovým můstkem pro další rozvoj investičních činností. Na otázku, jak se při vývozu do zahraničí chovat, a to nejenom ve Spojených arabských emirátech, Matyáš českým exportérům radí, že důležitá je hlavně znalost teritoria a místní legislativy. „Doporučuji dodržovat místní zvyklosti. Významné jsou rovněž osobní kontakty a jazyková vybavenost,“ uvádí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek