Česko zaspalo, neřeší „kazítka“ ve výrobcích. Ta vadí spotřebitelům i firmám

27. 4. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Firmy popírají existenci součástek, které těsně po záruce výrobek rozbijí, nicméně zaměstnanci společností jejich existenci připouštějí. Zatímco Francie jejich používání trestá vysokými pokutami i vězením, v Česku se podobná úprava neplánuje.

Stejně jako jinde ve světě, také v Česku si zákazníci a firmy stále častěji stěžují na záměrné zkracování životnosti výrobků. Především výrobci elektroniky čelí dlouhodobě podezření, že do přístrojů montují takzvaná „kazítka“, která umí „porouchat“ přístroj výrazně dříve, než by k tomu došlo běžným používáním.

Zná to téměř každý. Drahý televizor, kávovar, mobilní telefon nebo blu-ray přehrávač se porouchá několik dní po uplynutí záruky. „V našem hotelu máme dvě desítky televizorů. Když nám zhruba třetina z nich odejde po dvou, třech letech, tak už to do našich nákladů výrazně zasahuje,“ říká provozní středně velkého hotelu Tomáš Svoboda.   

„Správná“ kombinace součástek

Výrobci podobné praktiky odmítají. Ale zaměstnanci připouštějí, že k nim dochází. „V našem případě používáme jednoduchý postup. Stačí umisťovat součástky, které se ve spotřebiči při provozu zahřívají, v blízkosti součástek, které nesnášejí změnu teplot,“ popsal jeden z postupů umělého zkracování životnosti pracovník vývojového oddělení české pobočky mezinárodní elektrotechnické firmy.

V některých vyspělých zemích již politikům došla s podobným počínáním trpělivost. Například francouzští zákonodárci rozhodli, že takzvané plánované zastarávání bude trestné. A tyto praktiky budou trestné, stejně jako jiné podvody. Hrozí za ně pokuta až 300 tisíc eur nebo dvouleté vězení.

Schválený zákon definuje plánované zastarávání jako „souhrn technik, s jejichž pomocí výrobce, a to zejména při samotné konstrukci výrobku, záměrně zkracuje jeho životnost nebo použitelnost, aby zákazníky přiměl k častější obměně. Praktiky zahrnují zejména záměrné využití vad, křehkosti, automatického nebo předčasného zastavení funkčnosti, technického omezení, nemožnosti opravy nebo nekompatibility“.

V Česku však politici toto klíčové téma zatím vůbec neřeší. „Musíme konstatovat, že česká legislativa se problematikou životnosti výrobků prakticky vůbec nezabývá. Zákony i dozorové orgány se soustředí zejména na správné postupy obchodníků při vyřizování reklamací v záruční době a na zajištění bezpečnosti výrobků. To však nemá s jejich životností nic společného,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské společnosti dTest. 

Řešením bude delší životnost

Podle jeho slov není vždy jednoznačné určit, zda je zkrácení životnosti výsledkem instalace „kazítka“ nebo používání levnějších řešení v rámci tlaku na cenu. Proto by podle něj bylo potřebné namísto všeobecné dvouleté záruky na všechny typy výrobků rozlišovat. V současné době mají totiž dvouletou záruku jak papírové kapesníčky na jedno použití, tak automobil za statisíce korun.

„Ocenili bychom, kdyby se u jednotlivých typů výrobků podařilo, ať už na národní či celoevropské úrovni, prosadit diferenciaci délky záruční doby podle povahy výrobku. Na elektroniku či automobily by dle našeho názoru měla být záruční doba podstatně delší, zatímco u některých jiných druhů výrobků je dvouletá záruka přemrštěná,“ navrhuje Lukáš Zelený.

„V tomto ohledu lze vyzdvihnout příklad Nizozemska, kde již podobná právní úprava existuje. Máme za to, že tímto způsobem by se zvýšila motivace výrobců a obchodníků prodlužovat délku životnosti výrobků, neboť by museli reklamace přijímat po delší dobu,“ připojuje Lukáš Zelený.

Právě dvouletý termín záruky totiž vede výrobce k tomu, že se snaží omezovat životnost výrobků právě jen na dobu, za níž nesou z hlediska spotřebitelských zákonů odpovědnost. 

Obtížné dokazování

Již nyní mají ale podle právníka zákazníci v případě odhalení „kazítka“ možnost dožadovat se náhrady škod. „Jestliže se jedná o případ, kdy lze přítomnost takzvaného kazítka nepochybně prokázat, pak se zákazník samozřejmě může bránit. Nehledě na uplynutí záruční doby bude stále existovat nárok na náhradu škody způsobené porušením smluvní či zákonné povinnosti prodejcem nebo výrobcem,“ zmiňuje Lukáš Zelený.

Takových případů však podle něj nebude mnoho, přítomnost „kazítek“ se totiž velmi obtížně prokazuje. Proto je řešením právě spíše prodloužení záruky u dražších výrobků než posuzování jednotlivých případů.

Složitým odhalováním „kazítek“ argumentuje také české ministerstvo průmyslu a obchodu. „Vzhledem k tomu, jak obtížné je podobné praktiky dokázat, nelze s jistotou říci, zda a v jaké míře se opravdu dějí. Rozhodně to neznamená, že se týkají všech výrobců,“ vysvětluje mluvčí MPO František Kotrba. Obdobu francouzské legislativy resort nechystá. „Česká republika zatím podobnou legislativní úpravu neplánuje, a to právě proto, že dosud nám chybí dostatek důkazů o rozšíření tohoto jevu,“ dodává František Kotrba.

Česká republika podle něj společně s ostatními členskými státy Evropské unie řeší otázku životnosti výrobků prostřednictvím realizace Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství (COM(2015)614), který navrhuje změny týkající se designu nových výrobků, jejich přepracování, opravy nebo následné recyklace. Součástí této iniciativy je Pracovní plán pro ecodesign na období 2016 až  2019 (COM(2016)773), který se rovněž zabývá řešením problému minimální životnosti výrobků nebo jejich důležitých částí, opravitelností výrobků a stanovuje další opatření související se šetrným nakládáním se zdroji již ve fázi ecodesignu.

„Česká republika je prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) zastoupena v pracovních komisích, které budou pracovat na konkrétních evropských normách řešících ecodesign výrobků. Ty zahrnou aspekty materiálové efektivnosti včetně požadavků na prodloužení životnosti výrobků,“ dodává František Kotrba.

Ani tento úřad se však odhalováním „kazítek“ přímo nezabývá. „Pokud existuje podezření, že někteří výrobci (nebo dovozci) dodávají na trh výrobky se sníženou/omezenou životností, pak je třeba toto řešit s orgánem dozoru nad trhem, kterým je zpravidla Česká obchodní inspekce. ÚNMZ by byl příslušný pouze v případě, kdyby existovalo podezření na chybnou certifikaci výrobků, například neoprávněné označení značkou CE,“ vysvětluje Milan Kytlička, vedoucí oddělení právního ÚNMZ.

Dva roky záruky firmám nestačí

„V zásadě platí, že na trh smějí být uvedeny pouze ty stanovené výrobky, které splňují technické požadavky uvedené v příslušných právních předpisech a harmonizovaných technických normách. Pokud výrobek splní tyto technické požadavky, potom mu nemůže být bráněno v uvedení na trh EU,“ doplnil Milan Kytlička.

Také MPO vidí možné řešení v delší životnosti. Pracuje například na Akčním plánu implementace Politiky druhotných surovin ČR pro další dvouleté období 2017 až 2018, ve kterém bude problematika zvyšování životnosti výrobků zahrnuta. Nový Akční plán má být předložen vládě do konce dubna 2017.

 „Například v rámci společenské odpovědnosti firem někteří producenti dokonce prodlužují záruční doby svých výrobků na více let, než jak stanovuje zákon,“ upozorňuje František Kotrba.

Někteří tuzemští výrobci nabízejí své výrobky se zárukou prodlouženou na pět a v některých případech dokonce na 10 či 15 let. „Společnost Dafe-Plast nabízí pětiletou záruční dobu nejen na veškerá plastová a hliníková okna, ale také na vchodové a balkónové dveře, posuvné dveřní systémy, zimní zahrady, světlíky, prosklené fasády či vnitřní okenní parapety,“ říká Miroslav Culka, obchodní ředitel společnosti Dafe-Plast, zabývající se výrobou plastových a hliníkových oken a vchodových dveří. „Kromě toho poskytujeme pětiletou záruku také na všechny montážní práce, které provádíme my nebo námi autorizovaná firma,“ dodává Miroslav Culka.

Také u koupelnového nábytku, který je v prostředí koupelny často vystaven vysoké vlhkosti i změnám teplot, může víceletá záruka sloužit jako důležitá indicie, která zákazníkovi leccos napoví o kvalitě nabízených produktů i solidním přístupu výrobce. „Každý náš zákazník získává automaticky záruku na pět let, která začíná dnem převzetí zboží a vztahuje se na téměř všechny produkty Dřevojas, jako jsou závěsné skříně, galerky, zrcadla či umyvadla,“ říká Petr Blažek, generální ředitel společnosti Dřevojas,

Někteří výrobci jdou ještě dále. „J.A.P. standardně dodává stavební pouzdra se záruční dobou 10 let, která jsou garancí jejich vysoké kvality a bezproblémové funkčnosti,“ podotýká Petr Paksi, výkonný ředitel společnosti J.A.P., která se zabývá výrobou dveřních systémů. „Všechny výrobky M&T nabízíme našim zákazníkům s prodlouženou záruční dobou tří let zdarma. Na vybrané vnitřní mechanismy klik navíc poskytujeme s pětiletou zárukou a na titanové povrchy nabízíme dokonce záruku 15 let,“ podotýká zástupce společnosti Roman Ulich.

Podle odborníků je však podobných firem na trhu zatím jen menšina. A bez výraznějšího tlaku legislativy budou spotřebitelé proti rafinovaným „kazítkům“ nadále bezmocní. Navíc zkracování životnosti postihuje primárně sociálně slabé skupiny, jakou jsou děti nebo důchodci. Neuplatňuje se totiž jen u elektroniky nebo automobilů, ale stále více také u obuvi nebo oblečení. Zatímco dříve po sobě děti dědily body či oděvy, v současnosti se často rozpadají během několika měsíců či týdnů nošení. Bez ohledu na to, zda jde o výrobky z tržnice nebo drahé značkové zboží.

 Dalibor Dostál

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek