Charakteristika Pardubického kraje

29. 12. 2017 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Dokument seznamuje se základními charakteristikami Pardubického kraje, jimiž jsou například poloha a rozloha kraje, počet obyvatel, struktura ekonomických aktivit, sociální a další údaje.

Poloha

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech, zahrnuje však i severozápadní okraj historického území Moravy. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu skrajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří region soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Rozloha

Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 59,8 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 43,2 %. Lesní pozemky pokrývají 29,8 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

zpět na začátek

Území

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek; rovnoměrné není osídlení ani rozmístění průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi území nejméně postižená antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je životní prostředí poškozené v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a přehrada Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2016 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a 3. nejnižším průměrným počtem 1 147 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,5 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 24,6 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2016 činil 37,2 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije 61,8 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy.

zpět na začátek

Obyvatelstvo

K 31. 12. 2016 v kraji žilo 517 087 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2016 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let (oproti roku 2015 o 0,9 %), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 3,0 %). Počet dětí ve věku 0 – 14 let je nejvyšší za posledních 14 let. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) dosáhl v roce 2016 hodnoty 122,5 (120,6 v roce 2015). Zatímco u žen dosáhl v roce 2016 index stáří hodnoty 145,8, u mužů to bylo pouhých 100,5. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů.

Ekonomické údaje

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2016 činil v kraji 179,0 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2016 hodnoty 24 707 Kč – 89,6 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (čtvrtá nejnižší mzda po Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2015 v průmyslu čtvrté nejnižší.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na obyvatelstvu stejného věku) ke konci roku 2016 činil v kraji 4,04 % (4. nejnižší mezi kraji ČR) a byl o 1,10 procentního bodu nižší než v roce 2015. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (5,56 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 14 407 osob představoval 3,8 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2016 v kraji 13 657. Podíl osob ve věku do 25 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 13,4 %. Méně než polovinu (46,0 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 17,7 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (40,0 %) a osob se základním vzděláním (25,8 %). Na každá dvě pracovní místa v evidenci úřadu práce připadali v kraji v průměru 3 zájemci o práci, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno pracovní místo 7 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2016 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele 79,8 % průměru ČR (o 1,5 procentního bodu méně, než činil revidovaný údaj za rok 2015). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 51,9 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2016 dosáhl 38,3 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 6,4 %.

Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje předchozích let byl v letech 2012–2015 útlum bytové výstavby. Vroce 2016 však zaznamenal Pardubický kraj nejvyšší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel během posledních šesti let. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o 214 bytů více, přitom počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2015 vzrostl o 11,7 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2016 mezi kraji pátý nejvyšší. Nejvíce bytů v rámci kraje bylo dokončeno v okrese Pardubice (629 bytů), nejméně v okrese Svitavy (136 bytů).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 540 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť měří 3 593 km, z toho dálnice 13 km, silnice I. třídy mají délku 459 km a silnice II. třídy 913 km.

Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim, ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km a 4,2 km dálnice II. třídy D35. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Srnojedy.

zpět na začátek

Sociální údaje

V oblasti vzdělávání bylo v roce 2016 v Pardubickém kraji celkem 317 mateřských škol. V jejich 778 třídách bylo zapsáno 18 562 dětí. V kraji dále působí 251 základních škol s 44 988 žáky, 20 gymnázií se 6 044 studenty, 59 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 14 240 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 8 vyšších odborných škol se 777 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc, v roce 2012 se růst počtu studentů zastavil a v roce 2016 poklesl pod 8 tisíc.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2016 na území Pardubického kraje 8 nemocnic s 2 487 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 275 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné s 205 lůžky, dále 146 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 989 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2016 činil přepočtený počet lékařů v kraji 2 048, na 1 lékaře připadalo 252 obyvatel.

Cestovní ruch

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má pestrou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, zejména areály Buková hora a Dolní Morava. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na pomezí orlickoústeckého a svitavského okresu jsou oblíbeným turistickým cílem Toulovcovy maštale (soustava pískovcových skal a úzkých údolí). V roce 2016 měl Pardubický kraj celkem 350 hromadných ubytovacích zařízení s 19 637 lůžky, v zařízeních pobývalo 444 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,8. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří dlouhodobě v mezikrajském srovnání k nejnižším.

zpět na začátek

Kultura

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur a Muzeum barokních soch v Chrudimi, Státní zámek Slatiňany s jeho hipologickými sbírkami, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké  muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi.

Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který prošel v letech 2014 a 2015 nákladnou rekonstrukcí za přispění fondů EU. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho atraktivitu zvýšila revitalizace celého zámeckého návrší včetně chrámu Nalezení sv. Kříže a Regionálního muzea (jeho revitalizace obsadila 1. místo v soutěži muzeí Gloria musaealis 2014 jako „muzejní počin roku“). Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach; v Letohradě turisty zaujme Muzeum řemesel, zámek a nově zrekonstruovaná tvrz Orlice. Na Vysokomýtsku se stává turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Od roku 2014 působí ve Vysokém Mýtě Muzeum českého karosářství.

Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Sport

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Nej – Pardubického kraje

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2016:

    • nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (12 měsíců a déle) na obyvatelstvu ve věku 15–64 let
    • nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda obsluhy strojů a zařízení, montérů
    • nejnižší průměrná cena fakturované vody z veřejného vodovodu za 1 m3
    • nejvyšší objem zemědělské produkce na hektar obhospodařované zemědělské půdy
    • nejnižší úhyn telat a selat z počtu narozených
    • nejvyšší počet narozených i odchovaných telat na 100 krav
    • nejvyšší výroba hovězího a jehněčího masa
    • nejvyšší spotřeba organických hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
    • nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
    • nejnižší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
    • nejnižší počet ubytovaných hostů, resp. nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních o nejnižší počet registrovaných trestných činů na 1 000 obyvatel
    • druhý nejnižší počet potratů celkem a umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
    • druhé nejnižší měsíční náklady na bydlení
    • druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda řemeslníků a opravářů
    • druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci zaměřených na výrobu elektrických zařízení
    • druhá nejvyšší intenzita chovu prasat na 100 ha orné půdy
    • druhá nejvyšší průměrná živá hmotnost jatečných býků
    • druhá nejvyšší snáška konzumních vajec
    • druhá nejvyšší výroba jatečné drůbeže
    • druhé nejvyšší tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy na 1 zaměstnance o druhý nejvyšší podíl parních elektráren na instalovaném výkonu elektráren v kraji
    • druhá nejvyšší spotřeba zemního plynu v domácnostech na osobu
    • druhá nejnižší spotřeba hnědého uhlí na domácnost
    • druhý nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
    • druhý nejnižší počet žáků nástavbového studia celkem na 1 000 obyvatel
    • druhý nejnižší počet případů hospitalizací v nemocnicích na 1 000 obyvatel
    • druhý nejnižší počet stíhaných / vyšetřovaných osob na 1 000 obyvatel
    • druhý nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel
    • třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
    • třetí nejvyšší průměrná cena stočného za 1 m3
    • třetí nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi o třetí nejvyšší počet narozených a odchovaných selat na prasnici
    • třetí nejvyšší podíl elektřiny vyrobené v parních elektrárnách
    • třetí nejnižší podíl elektřiny vyrobené ve vodních elektrárnách
    • třetí nejvyšší podíl domácností na spotřebě elektřiny v kraji (netto)
    • třetí nejnižší počet ubytovaných hostů z ČR v hromadných ubytovacích zařízeních
    • třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu třetí nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství na celkovém počtu zaměstnaných (rok 2015)
    • čtvrté nejvyšší měrné emise oxidu siřičitého v t/km2 (REZZO 1 – 4, rok 2015) čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km2 (REZZO 1 – 4, rok 2015) čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
    • čtvrtá nejvyšší intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy
    • čtvrtá nejvyšší spotřeba statkových hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy čtvrtý nejvyšší podíl dětí ve věku 0 – 14 let
    • čtvrtý nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let
    • čtvrtý nejnižší průměrný starobní důchod mužů (bez souběhu s vdoveckým)

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení: