Charakteristika Plzeňského kraje

29. 12. 2017 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Dokument seznamuje se základními charakteristikami Plzeňského kraje, jimiž jsou například poloha a rozloha kraje, počet obyvatel, struktura ekonomických aktivit, sociální a další údaje.

Poloha

Plzeňský kraj leží na jihozápadě České republiky. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem), severozápadně leží kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský.

Rozloha a území

Svou rozlohou 7 649 km2 je třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo v ČR. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení.

Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné.

Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá téměř 50,0 % celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy činí 67,2 %). Lesní hospodářství je charakteristické dostatečnými přírodními zdroji dřeva. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 40,3 % (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). V celkovém objemu těžby dřeva jehličnatých stromů zaujímá Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji čtvrté nejvyšší místo.

zpět na začátek

Životní prostředí

Životní prostředí Plzeňského kraje vrámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí podle REZZO1-4 v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2015 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 0,86 t/km2, což je 55,2 % úrovně měrných emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 1,04 t/km2 (tj. 50,0 % úrovně ČR), oxidu uhelnatého 3,66 t/km2 (tj. 57,3 % úrovně ČR) a tuhých emisí 0,39 t/km2 (tj. 70,2 % úrovně ČR).

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. Na území Plzeňského kraje se vyskytují čtyři chráněné krajinné oblasti (Šumava, Český les, Slavkovský les, Křivoklátsko) a 196 maloplošných chráněných území.

Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v oblastech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, na Stříbrsku a Ejpovicku.

K nejdůležitějším úkolům v oblasti životního prostředí patří ochrana vod. Na řece Radbuze proběhla intenzifikace ČOV, což představuje asi 1/3 objemu z celkové modernizace ČOV. Zbývající projekty jsou zatím ve stádiu přípravy. V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových problémových odpadů. Komplexní systém nakládání s odpady nebyl realizován, zatím byly řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství.

zpět na začátek

Doprava

Silniční síť v Plzeňském kraji je tvořena 5 132,0 km silnic a dálnic, z toho 418,6 km pokrývají silnice I. třídy, 1 493,6 km silnice II. třídy a 3 110,5 km silnice III. třídy. Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 109,2 km, z toho nejvíce v okrese Tachov (44,7 km), dále pak v okresech Rokycany (25,9 km) a Plzeň-sever (18,9 km). Provozní délka železničních tratí činila k 31. 12. 2016 v Plzeňském kraji 706,5 km.

Sídelní struktura

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Město Plzeň se svými 170 548 obyvateli představuje protiklad k malým sídlům, neboť je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Plzeňský kraj má 57 měst, ve kterých žije 388 843 obyvatel, tj. 67,2 % z celkového počtu obyvatel kraje.

Od 1. 1. 2003 byla na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Česká republika nově administrativně rozdělena do 205 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. byly stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Po ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002) tak byla významná část jejich kompetencí přenesena na obce s rozšířenou působností. Plzeňský kraj byl rozdělen do 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a do nich spadajících 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU). Mezi obce srozšířenou působností patří: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

Hlavní sídla kraje leží na rozvojových osách regionálního významu a na západní radiální ose, která spojuje Plzeň s Prahou a směřuje koridorem k hranici s Německem. Mimo tyto osy se nachází řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí, s nedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. K oživení těchto sídel přispívá vznik malých podniků, obnova řemesel a rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch. Aby mohly být některé aktivity alespoň částečně realizovány, sdružují se obce do mikroregionů.

V období let 1990 až 2016 dosáhla intenzita bytové výstavby nejvyšší hodnoty v roce 2008, kdy na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 4,70 dokončených bytů. V roce 2016 dosáhla intenzita bytové výstavby hodnoty 2,70.

zpět na začátek

Obyvatelstvo

Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 578 629 osob (k 31. 12. 2016) šestým nejmenším krajem v České republice a tvoří tak 5,5 % z celkového počtu obyvatel ČR. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Téměř 30 % obyvatel žije v Plzni a další 22,5 % obyvatel je soustředěno do 15 měst s více než 5 tisíci obyvateli. V menších městech do 4 999 obyvatel žije zhruba 15,2 % obyvatel Plzeňského kraje.

Plzeňský kraj je v ČR třetím nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji představuje 75,6 obyvatel na km2 (hustota v ČR činí 134,1 obyvatel na km2). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (38,5 obyvatel na km2) a Klatovy (44,4 obyvatel na km2).

Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím se starším obyvatelstvem v ČR, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v roce 2016 výše 42,5 let, v okrese Klatovy dokonce 43,2 let, naopak nejnižší byl v okrese Tachov (41,3 let). Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je patrný též z indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let). V roce 2016 zde tento index dosáhl výše 126,7, což je po Královéhradeckém a Zlínském kraji třetí nejvyšší hodnota v ČR (index stáří ČR činil 120,7). Vrámci kraje dosáhl index stáří nejvyšších hodnot vokresech Klatovy (138,1) Plzeň-město (135,7) a Rokycany (130,1), naopak nejnižší byl v okrese Tachov (108,2).

Počet obyvatel ČR se vroce 2016 vporovnání srokem 2015 zvýšil o24977 obyvatel. Počet živě narozených dětí se v ČR meziročně zvýšil o 1 899, tj. růst o 1,7 %. V roce 2016 se podílel na růstu obyvatel v ČR migrační přírůstek (20 064 osob) a přirozený přírůstek, který činil (4 913 osob).

Počet obyvatel v Plzeňském kraji se v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 zvýšil o1994 obyvatel. Počet živě narozených se meziročně zvýšil o 79 osob, tj. nárůst o 1,3 %. Přirozený úbytek dosáhl hodnoty -213 osob. Na růstu obyvatel Plzeňského kraje se podílelo migrační saldo, které činilo 2 207 osob.

V roce 2016 dosáhl v Plzeňském kraji relativní počet živě narozených dětí hodnoty 10,3. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla tato hodnota nižší. Relativně nejvíce dětí se narodilo v okrese Plzeň-město (10,6). V počtu potratů na 100 narozených (31,0) zaujímá Plzeňský kraj šesté nejnižší místo v ČR. Oproti loňskému roku se počet potratů na 100 narozených snížil o 3,5. V porovnání s ČR byla potratovost v Plzeňském kraji nižší. Na 100 narozených připadlo v Plzeňském kraji o 0,8 potratů méně než v ČR. Výrazně vyšší potratovosti v porovnání s krajským průměrem dosáhly okresy Tachov (42,3) a Domažlice (34,6).

V počtu sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu (4,9) byl Plzeňský kraj srovnatelný s celorepublikovým průměrem (4,8). Relativně nejvíce sňatků bylo uzavřeno v okresech Tachov (5,5), Domažlice (5,3) a Plzeň-město (5,2). Rozvodovost v Plzeňském kraji (2,4) se shodovala s celorepublikovým průměrem. Relativně nejvíce manželství bylo rozvedeno v okresech Plzeň-sever (3,0) a Plzeň-město (2,5), nejméně (2,1) v okresech Klatovy, Plzeň-jih a Tachov.

zpět na začátek

Ekonomické údaje

V roce 2016 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v běžných cenách 5,1 %. V přepočtu HDP na 1 obyvatele (422 251 Kč) se v porovnání s ostatními kraji umístil na třetím místě.

K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s. (založený v roce 1842) – největší český exportér piva, který se stal součástí mezinárodní skupiny Asahi Group Holdings Ltd (japonská pivovarnická společnost). Stock Plzeň a.s. – tradiční výrobce lihovin, v současné době největší výrobce lihovin v České republice a Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci – významný producent vín.

K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony, turbíny pro paroplynové cykly a odběrové parní turbíny. Rozvíjí se zde i vlastní výzkum a obchodní společnost. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: DIOSS Nýřany a.s. orientující se na výrobky z plechů a trubek, Okula Nýrsko a.s. zaměřená především na zpracování plastických hmot a LASSELSBERGER, s.r.o. reprezentující keramický průmysl.

Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o., který vyrábí panely s plochými zobrazovacími displeji. K významným zahraničním firmám se řadí YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o. s výrobou komponentů pro automobilový průmysl, firma VISHAY ELECTRONIC s.r.o. zabývající se výrobou elektronických součástek, BORGERS CS spol. s r.o. s výrobou tkanin a textilních podlahových krytin pro automobilový průmysl, MD ELEKTRONIK spol. s r.o. s výrobou kabelových propojek a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou tepelných čerpadel, klimatizační techniky a ventilačních systémů.

Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov v euroregionu Egrensis.

V roce 2015 bylo v Plzeňském kraji (podle pracovištní metody včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců a podle předběžných údajů) zaměstnáno 215,8 tis. fyzických osob, což je 37,3 % z celkového počtu obyvatel v kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby (podle předběžných údajů) činila 24 664 Kč a Plzeňský kraj se zařadil na 4. místo v ČR po Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Průměrná mzda však byla v porovnání s celorepublikovým průměrem o 4,1 % nižší.

Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2016 v Plzeňském kraji evidováno 144 545 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce fyzických osob (79,1 %). Většina ekonomických subjektů kraje (37,7 %) má sídlo v okrese Plzeň-město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 58 subjektů s 500 a více zaměstnanci, z toho 20 jich zaměstnává 1 000 a více pracovníků.

Mezi organizace s větším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice, Psychiatrická léčebna Dobřany, Plzeňský Prazdroj a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., Daikin Industries Czech Republic s.r.o., IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., ČEZ Zákaznické služby, s.r.o., PRESENTE Plus, s.r.o., VISHAY ELECTRONIC, spol. s r.o., HP-Pelzer s.r.o., ŠKODA TRANSPORTATION a.s., Doosan ŠKODA POWER s.r.o., ŠKODA JS a.s., MD ELEKTRONIK spol. s r.o., LASSELSBERGER, s.r.o., Statutární město Plzeň, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, GRAMMER CZ, s.r.o., BORGERS CS spol. s r.o. Plzeň, International Automotive Components Group s.r.o., HOFMANN WIZARD s.r.o.

V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižším podílem nezaměstnaných. K 31. 12. 2016 bylo registrováno 14 655 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce. V porovnání s ostatními kraji ČR zaujímá Plzeňský kraj s podílem nezaměstnaných 3,56 % druhé místo. Nejvyššího podílu nezaměstnaných dosahují okresy Tachov (4,92 %) a Domažlice (3,94 %), naopak nejnižší podíl nezaměstnanosti je zastoupen v okresech Plzeň-město (3,00 %), Plzeň-jih (3,22 %) a Rokycany (3,33 %),

K 31. 12. 2016 bylo v Plzeňském kraji 10 210 pracovních míst v evidenci úřadu práce, na 1 pracovní místo připadlo přibližně 1,4 uchazečů. Mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje byla zjištěna nejlepší situace v okrese Plzeň-město, kde na jedno pracovní místo připadlo 1,2 uchazečů, naopak nejhorší stav byl zaznamenán v okrese Plzeň-sever, zde bylo evidováno 2,0 uchazečů na jedno pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 4,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce.

Z hlediska struktury pracovních sil nejobtížněji hledají práci zaměstnanci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním omezením, absolventi škol a administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak nedostatek pracovníků převládá v technických profesích.

zpět na začátek

Sociální údaje

Ve zdravotnictví zabezpečuje lůžkovou péči v kraji síť 11 nemocnic s 3 485 lůžky (včetně ambulantní části). Některé LDN se staly součástí nemocnic a nevykazují se jako samostatná zařízení. Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 272 mateřských škol, 221 základních škol, 15 gymnázií a 44 oborů odborného vzdělání na středních školách bez nástavbového studia. Vysokoškolské vzdělání nabízí Západočeská univerzita ve svých 9 fakultách (ekonomické, pedagogické, filozofické, právnické, aplikovaných věd, strojní, elektrotechnické, zdravotnických studií a designu a umění Ladislava Sutnara). Studenti mohou studovat na lékařské fakultě v Plzni, která patří pod Univerzitu Karlovu v Praze, dále v univerzitním středisku v Plzni, které patří pod Metropolitní univerzitu, o.p.s. v Praze a v Klatovech, kde poskytuje vysokoškolské vzdělání provozně ekonomická fakulta, která je součástí České zemědělské univerzity v Praze.

Cestovní ruch

Pro cestovní ruch jsou v kraji příznivé podmínky. Město Plzeň nabízí mnoho kulturních památek, zajímavé je i jeho historické podzemí, které svým rozsahem cca 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. K přírodním zajímavostem v Plzni patří Bolevecká rybniční soustava, což je z technického i krajinářského hlediska unikátní pozdně gotické dílo z 15. století. Je zde hustá síť rekreačních a turistických cest. K dalším často navštěvovaným místům patří Zoologická a botanická zahrada města Plzně a vrchy v okolí Plzně: Krkavec, Chlum a Sylván s rozhlednami.

Ke kulturním památkám kraje patří barokní zámek Manětín, klášterní konvent v Plasích (národní kulturní památka), zříceniny gotických hradů Radyně a Buben, renesanční zámek Kaceřov, zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, renesanční zámek Horšovský Týn, vodní hrad Švihov, zámek Kozel, barokní zámek Nebílovy, zámek Lužany, klášter v Kladrubech, hrad Kašperk, zřícenina gotického hradu Libštejn a mnoho dalších. Také Domažlice a jejich tradiční každoroční srpnové Chodské slavnosti přitahují pozornost mnoha návštěvníků.

Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava díky svým četným turistickým i cykloturistickým stezkám. Pro sjezdové i běžecké lyžování je zde mnoho upravovaných sjezdovek a běžeckých tras. K rekreaci a zlepšení zdravotního stavu je možno využít pobytu v Konstantinových Lázních, které jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rehabilitaci kardiovaskulárních chorob, na léčení pohybového aparátu a dýchacího ústrojí. K dalším místům vhodným pro rekreaci v kraji patří přehradní nádrž Hracholusky a vodáky hojně využívaná řeka Berounka.

 zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek