Vrácení spotřební daně při dodání vybraných výrobků do jiného členského státu

6. 1. 2018 | Zdroj: Celní správa ČR (CS MF)

motiv článku - Vrácení spotřební daně při dodání vybraných výrobků do jiného členského státu Celní správa ČR přináší informace k výkladu ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) zákona o spotřebních daních, ve kterém se uvádí podmínky pro vrácení spotřební daně plátci, který dopraví vybrané výrobky do jiného členského státu. Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky stanovené v § 14 odst. 2 zákona o spotřebních daních.

Jednou z podmínek stanovenou v uvedeném § 14 zákona o spotřebních daních je předložení dokladu o zajištění daně v jiném členském státě nebo poskytnutí adresy příslušného správce daně v členském státě určení. Dále má plátce povinnost prokázat den podání daňového přiznání tomuto správci daně a číslo jednací, pod nímž je toto daňové přiznání evidováno.

Smyslem vrácení spotřební daně plátci podle § 14 zákona o spotřebních daních je umožnit plátci, aby zaplatil spotřební daň na daňovém území Evropských společenství jen jednou. Je-li tedy vybraný výrobek podroben spotřební dani v České republice, kde byl uveden do volného daňového oběhu, a byl dopraven do jiného členského státu, vznikne při splnění zákonem stanovených podmínek plátci nárok na vrácení daně na našem území a povinnost daň přiznat a zaplatit v jiném členském státě, tj. ve státě spotřeby.

K tomu, aby nárok na vrácení spotřební daně vznikl, musí být výše uvedené skutečnosti dostatečně prokázány. V daňovém řízení musí být tedy prokázáno, že plátce přiznal spotřební daň v jiném členském státě, tj. plátce daně předloží správci daně informaci o dni podání daňového přiznání a číslo jednací, pod nímž je toto daňové přiznání evidováno.

Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že:

a) před odesláním vybraných výrobků správci daně oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30),
c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,
d) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena,
e) předloží doklad o

  1. zaplacení daně v členském státě určení,
  2. zaplacení daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla ztráta během dopravy zjištěna s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení, nebo
  3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení předmětem daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány členského státu určení,

Z výše uvedeného důvodu nelze jinak, než ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) zákona o spotřebních daních interpretovat tak, že plátce daně je povinen předložit doklad o zajištění v jiném členském státě nebo poskytnout adresu příslušného správce daně v členském státě určení. Zároveň je však povinen prokázat, že daň byla na území jiného členského státu přiznána.

V případě, že nejsou splněny všechny podmínky stanovené v § 14 zákona o spotřebních daních, nevzniká daňovému subjektu nárok na vrácení daně.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek