CzechInno sází na inovace a objevuje podnikatelské vizionáře, říká David Kratochvíl

2. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Propojování podnikatelů se vzdělávacími a výzkumnými institucemi je podle předsedy řídící rady společnosti CzechInno Davida Kratochvíla jednou z cest, jak zajistit rozvoj českým firmám. Dalším způsobem je hledání a propagace inovativních podnikatelů, kteří pak slouží jako inspirativní příklad pro ostatní.

david kratochvil predseda ridici rady czechinno Sdružení CzechInno vzniklo v pokrizovém roce 2011, souviselo jeho založení právě s nástupem hospodářské recese?
Koncept našeho sdružení a podpory, kterou poskytujeme českým podnikatelům, souvisí právě s reflexí období hospodářské krize na konci první dekády 21. století – bylo třeba zamyšlení nad změnou všeho, co dosud v obchodním světě fungovalo, ať už šlo o zavedené produkty, teritoria nebo způsoby obchodní spolupráce.

Jakým způsobem jste se do této oblasti pustili?
Dnešní doba si žádá inovace, a proto si CzechInno vetklo část tohoto slova i do svého názvu a všechny své projekty designuje jako zaměřené na podporu inovací – ať už se to týká inovovaných technologií, nebo nového přístupu k ekonomice fungování firem, způsobu vnitrostátní i zahraniční obchodní spolupráce nebo zasazení podnikatelských aktivit do okolního sociálního prostředí. Cílem CzechInna je tedy všestranná podpora inovací v širokém slova smyslu v českých firmách a všeho, co s nimi souvisí.

Profilujete se jako takzvaný „matchmaker“, co si mají lidé pod tímto nezvyklým pojmem představit?
Říkáme o sobě, že jsme „inovačním matchmakerem“ – tedy propojujeme všechny relevantní aktéry a umožňujeme jejich efektivní spolupráci: firmy se státní správou i zastoupeními zahraničních zemí v České republice, se vzdělávacími, vědeckými a výzkumnými institucemi, ale zejména s médii, která mohou napomoci rozšíření veřejného povědomí o inovačních výdobytcích českých firem.

A v neposlední řadě na našich akcích umožňujeme setkávání firem, které by třebas jinde k sobě hledaly cestu jen velmi obtížně, navzájem. Obrat „tisíce děkovných dopisů“ je možná příliš nadnesený, ale ve svém obsahu ilustruje veškerý obsah a cíl naší práce – skutečně máme celou řadu velmi pozitivních vazeb od firem českých i zahraničních, které v rámci našich projektů potkaly správného partnera, který je „nakopnul“ k dalšímu rozvoji.

O inovacích se v Česku mluví řadu let. Proč jste přesto považovali a považujete za důležité je propagovat a představovat?
Inovace v akademickém smyslu jsou příliš abstraktní – v našem pojetí se podpora inovací zaměřuje na ty, které byly nejen vymyšleny a vyrobeny ve fázi prototypu či laboratorního vzorku, ale i „prodány“ – ať už za peníze nebo zdarma skutečně uplatněny na trhu. Cílem našeho projektu Vizionáři, který letos běží již sedmým rokem, je vyhledávat právě takové výjimečné inovační počiny v českých firmách a představovat je veřejnosti – nehraje přitom roli, zda jde o využití nových technologií, nebo o nové přístupy v oblasti ekonomiky a úspor zdrojů nebo nové sociální fenomény. Jak v rámci projektu Vizionáři, tak i v našich dalších projektech, pak představujeme podnikatelské i široké veřejnosti přímo nebo prostřednictvím médií tyto počiny, které můžou napomoci pozitivnímu rozvoji celé naší společnosti.

Máte nějaký konkrétní příklad inovativního vizionáře?
Jedním z našich oceněných Vizionářů je dětský zábavní park Mirákulum, který vznikl z vlastních investic nadšeného majitele pana Antoše revitalizací vybydleného areálu bývalé vojenské zóny Milovice, systém pro dálkové řízení a úspory energií a ovládání elektroniky v domácnostech i firmách, který navrhla firma ELKO EP z Holešova nebo třebas i nadšenci, kteří v Česku pracují s nanotechnologiemi a jejich pozitivních účinků využívají v boji s alergiemi v běžném životě – jako jsou třebas antialergenní přikrývky, nátěry, ale i plyšáci pro alergické děti – nebo ve zdravotnictví v poúrazové a pooperační péči nebo transplantační medicíně. To všechno jsou naši Vizionáři, o kterých se společnost musí dozvědět, vážit si jich a vzít si je za inspiraci pro svůj další rozvoj.

Vaším nejnovějším projektem je Kybernetická revoluce CZ. Na co se zaměřuje?
Kybernetická revoluce CZ si klade za cíl absolvovat po českých a moravských regionech šňůru, jejíž náplní je rozšíření aktuálních informací o novinkách v oblasti tzv. Průmyslu 4.0, diskutovat s účastníky dopady tohoto fenoménu na české firmy a zejména ty z nich, které nejsou ve vleku zahraničních vlastníků, a získat zpětnou vazbu od firem v regionech ČR k tomu, jak tento fenomén vypadá či by mohl vypadat v jejich pojetí. V neposlední řadě pak chceme také v rámci odpoledních exkurzí do firemních a výzkumných provozů ukázat přítomným firmám i zúčastněným médiím, že v českých regionech je celá řada podnikatelů, kteří mají co ukázat a nabídnout co do vývoje a využití nejmodernějších technologií.

Jak se semináře v jednotlivých regionech liší?
Každá z regionálních akcí obsahuje dopolední přednáškovou část, expoziční část s praktickými ukázkami prezentovaných řešení a již zmíněnou odpolední exkurzi do provozu některého z regionálních technologických leaderů.

Máte za sebou první setkání na západě Čech. Jak jste s jeho průběhem spokojení?
Plzeňská akce, kterou jsme uspořádali v tamním Vědeckotechnickém parku v lednu letošního roku, potvrdila veliký zájem firem i regionálních technických škol o téma Průmyslu 4.0 i to, že je třeba diskutovat nejen ty „tvrdé aspekty“ jako jsou využívané technologie a investiční modely, ale zejména další socioekonomické dopady 4. průmyslové revoluce, jako jsou nutné změny ve vzdělávání na trhu práce, v právním řádu i bourání tradičních obchodních modelů, které s jejím nástupem souvisejí. První sérii v šesti městech ČR proto hodláme rozšířit i na další lokace a následně se do všech měst periodicky vracet, abychom zviditelňovali a diskutovali další související témata.

U Průmyslu 4.0 se mluví především o kladech, uvědomují si firmy, že přinese i některé zápory?
Bezvýhradně pozitivní budovatelský tón sdělení souvisejících s Průmyslem 4.0 rozhodně není na místě – bude se jednat o naprostou restrukturalizaci českého průmyslu i všech na něj navazujících odvětví, na kterou je třeba se dobře připravit.

Technologie jsou k dispozici, ale je potřeba se zamýšlet vždy nad tím, nakolik jsou aplikovatelné v daném firemním i okolním sociálním prostředí a před jejich nasazením si velmi dobře rozmyslet všechny výhody i nevýhody, které to dané firmě přinese. Mezi nesporné nevýhody, které české prostředí zahrnuje, je naprostá nepřipravenost státu a veřejné správy obecně na práci s „digitální firmou nové generace“ – místo, aby se stát sám na novou éru systematicky připravoval, spíše se zaměřuje na to, jak by firmám „utáhl opasky“, protože se to jeví být v aktuálním období ekonomické prosperity jako velmi žádoucí.

Na které negativní důsledky by se firmy především měly připravit?
Firma, která má zájem úspěšně využít příležitostí, které digitální éra nabízí, musí začít u kompletní vnitřní digitální restrukturalizace. Oproti předchozímu období nebude hrát tolik roli pořizování hmotných statků a nových technologií, jako spíše práce s daty, která se stávají novou nejvýše hodnocenou komoditou a „palivem“ 21. století, na které může firma velmi daleko dojet, i když zrovna nevyniká hmotným majetkem.

S tím souvisí naprostá změna hodnotového řetězce firem, způsobu jejich výroby a systemizace pracovních míst ve firmě, kde bude docházet k přelivu zaměstnanců z výrobní sféry (která se bude stále více automatizovat) do předvýrobních a postprodukčních fází, které vyžadují vyšší míru zapojení lidského prvku, větší kreativitu nebo vyšší podíl sociálního kontaktu s okolím. Obchodní modely se změní z dosavadních lineárních – pipelinových – na platformové – kooperační a distribuované.

Toto je naprostá změna paradigmatu, kterou si řada firem neuvědomuje, na kterou se však musí připravit, chce-li v digitální a kybernetické éře uspět. Pokud si firma myslí, že na Průmysl 4.0 přejde tím, že pořídí novou mašinu, vyhodí pár dělníků a bude vyrábět lépe, radostněji a rychleji, tvrdě narazí.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek