Daně a účetnictví jen elektronicky? Zatím vítězí šanony

26. 2. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Daně a účetnictví jen elektronicky? Zatím vítězí šanony Česko patří k zemím, kde daňové přiznání bere živnostníkům a firmám nejvíce času. Elektronizace měla přinést zjednodušení, její výsledky jsou zatím rozpačité.

Elektronické faktury již několik let používá řada tuzemských firem i živnostníků. Jenže i když dokumenty celou svoji životnost existují jen v elektronické podobě, nakonec stejně skončí vytištěné v šanonu. Proč? Podle účetních je třeba mít pro případ kontrol ze strany finančních úřadů  dokumenty připravené ve fyzické podobě.  

„Problémem je to, že úředníci finančních úřadů při kontrolách stále požadují papírovou podobu dokladů, protože s elektronicky vydanými fakturami neumí pracovat, evidovat je a uchovávat je,“ vysvětluje Petr Frisch, ze společnosti Pro Factum Consulting, mnohonásobný držitel titulu Daňař roku.

I daňová přiznání odeslaná na finanční úřady elektronicky se přitom často tisknou na papír. „V případě kontroly si dokumenty doručené v elektronické podobě s kolegy většinou tiskneme. Je to mnohem přehlednější, než vzájemně kontrolovat několik dokumentů na monitoru počítače,“ uvedl jeden z pracovníků finančního úřadu, který se zabývá kontrolami.

„První překážkou plné elektronizace daňových subjektů je bezesporu obava daňové správy z možnosti falšování elektronických daňových dokladů. Musela by také tedy proběhnout změna v zákoně, která by stanovila, že elektronický dokument je akceptován nehledě na to, v jaké formě vznikl,“ říká prezident Komory daňových poradců ČR Martin Tuček.

NEPŘEHLÉDNĚTE!
Potřebujete poradit, jak na daňové přiznání? Přečtěte si náš speciál Daně z příjmů za rok 2013

Který je ten pravý?

Daňový formulář-nesnázePodle něj je v současnosti doklad, který vznikl papírově, akceptován správcem daně pouze v papírové formě. „Z druhé strany je zde otázka průkaznosti a pravosti dokumentu, a tam budeme muset akceptovat fakt, že falšovat se dá stejně dobře i papírový doklad. To by pak mělo být vyváženo tím, že bude vyřešena efektivní konfirmace elektronického dokladu u jeho autora. Není však průchozím řešením to, že by faktury daňových subjektů byly veřejně uchovávány v elektronické podobě, např. v nějakém zabezpečeném datovém tanku, přístupnému i finanční správě. Faktury obsahují často velmi citlivá data a při nedokonalém řešení by mohlo snadno docházet k únikům informací či jejich zneužití,“ myslí si Martin Tuček.

Druhou překážkou je podle něj nespolehlivost datových sítí, internetu a přenosu dat. „To je zatím limitní pro ostatní subjekty, přesto, že si nastaví stejný proces pohybu dokumentů v elektronickém spisu, jako to měly doposud v papírové formě, například v šanonech.  Obecně se však tato doba elektronizace ale rychle blíží, ba dokonce řada subjektů takto postupuje již dnes,“ doplňuje Martin Tuček.

Stát slibuje, že možností elektronického podávání faktur bude přibývat. „Daňový řád zavedl další možnost elektronického podávání, a sice s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Výhodou je, že podatel nebude muset vlastnit elektronický podpis. Zákon tento nový způsob podávání svazuje s okamžikem, kdy je k tomuto správce daně technicky přizpůsoben. Finanční správa tento způsob podávání spustí ve druhém pololetí letošního roku,“ upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Další kroky jsou však nejasné. Ministerstvo financí totiž zatím nemá plán, jak v této oblasti dál postoupit.  „Vláda bude usilovat o změny v daňových předpisech, které při zachování daňového výnosu sníží náklady poctivých daňových poplatníků na správu daní. Jakékoli konkrétnější odpovědi by byly v tuto chvíli předčasné. V současné době se analyzuje stávající situace a konkrétní kroky budou včas oznámeny,“ řekl pouze obecně mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

Po síti jen minimum

Dosavadní postup, který měl vést ke zjednodušení daňových přiznání, přinesl podle odborníků spíše  rozpačité výsledky. Týká se to především elektronizace daňových přiznání. „Pouze 31 tisíc daňových přiznání z příjmů fyzických osob bylo v roce 2012 podáno elektronicky. Z toho mělo necelých 18 tisíc zaručený elektronický podpis. Z necelých 2 milionů fyzických osob, které by měly podávat přiznání, jde o zanedbatelný zlomek,“ vysvětluje Petr Frisch.

Od roku 2013 začala platit nová povinnost pro fyzické osoby s obratem nad 6 milionů korun ročně a pro všechny právnické osoby podávat přiznání k DPH elektronicky. Zároveň finanční úřady u nových plátců DPH požadují alespoň po dobu jednoho roku podávat přiznání k DPH měsíčně a nikoli i čtvrtletně, jak tomu bylo dříve. „To sice opticky zvýší počet přiznání podávaných elektronicky, ale dojde k tomu na úkor času, které nové subjekty stráví s vyplňováním, a také na úkor efektivity výběru daně,“ poznamenává Petr Frisch.

Přes dosavadní rezervy ale odborníci oceňují výhody, které elektronizace daňových přiznání zatím přinesla. „Jde o podstatný přínos pro daňového poplatníka, že může odevzdat přiznání elektronicky, včetně formy přes datovou schránku a možnosti elektronicky ověřit stav tohoto podání. Navíc není omezen pracovní dobou finančního úřadu. A samozřejmě jde o přínos i pro daňové poradce, kteří jsou zvyklí elektronickou formu využívat. Z druhé strany jde také o podstatný přínos pro daňovou správu, především pokud získá daňové přiznání ve formě, která umožňuje jeho další elektronické zpracování,“ vysvětluje Martin Tuček.

Co mají nyní podnikatelé k dispozici? „Elektronickou komunikaci se správcem daně zastřešuje kromě datových schránek především  aplikace Elektronické podání pro finanční správu a Interaktivní formulář. Obojí je dostupné na stránkách Finanční správy na Daně elektronicky. Aplikace Elektronická podání umožňuje, až na výjimky, zasílat správci daně elektronicky i další dokumenty přes Obecná podání,“ shrnuje Petra Petlachová.

Podle ní finanční úřady elektronická podání daňových přiznání preferují. Ovšem kompletní vedení účetnictví v elektronické podobě ještě definitivní formu nemá. „ Co se týká elektronických faktur, tak jsou v běhu projekty, které se zabývají elektronickou formou účetních dokladů,“ doplňuje  Petra Petlachová.

Komplikovaný postup podle ní nastal také u elektronického podání daně z přidané hodnoty. „Co se týká DPH, 1. ledna 2014 vešla v účinnost novela zákona o DPH, kde  plátci DPH, s výjimkami uvedenými v zákoně, jsou povinni vůči finanční správě podávat již pouze elektronicky. Bohužel však i zde byla do zákona vložena výjimka pro určitých okruh plátců, jako jsou malé fyzické osoby, kteří elektronicky podávat nemusí. Podobné  výjimky však celý systém komplikují,“ upozorňuje Petra Petlachová.

DPH s výjimkami

Pokračování elektronizace, ale i další kroky by mohly přispět k výraznému zjednodušení daňových přiznání. Ta jsou v Česku v porovnání se zeměmi západní Evropy enormně složitá. Česko je spolu s Bulharskem na posledních dvou místech v časové náročnosti daňových přiznání pro živnostníky a firmy. „Pomohlo by zjednodušení daňových předpisů, a tím i daňových tiskopisů. Řešením by mohla být i jednodušší identifikace poplatníků, např. kdyby každý poplatník vlastnil elektronický podpis zdarma,“  říká Petra Petlachová.

Podobně uvažují také další odborníci. „Musela by proběhnout pravděpodobně legislativní změna v konstrukci základu daně, a tím i v konstrukci daňového přiznání. Pokud bychom vzali v úvahu současné možnosti internetu, pak výzvou je interaktivní formulář, jehož logika by nebyla postavena na základu daně, jako je tomu dnes, ale podle logiky člověka, který rozumí tomu, kolik má příjmů a z jaké činnosti. Ve formuláři by dostal na výběr z několika jednoduchých možností, byl pak naveden na možnosti uplatnění výdajů, slev a dalších jednoduše uchopených údajů. To by urychlilo a usnadnilo přiznávání daní. Dnes je daňové přiznání z pohledu poplatníka změť řádků a údajů, které si musí pročíst, následně přemýšlet, zda se jej týkají, či ne a následně řešit, jak je má vypočíst či vyplnit,“ uzavírá Martin Tuček.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek