Dostat se k evropským penězům bude jednodušší

12. 10. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Na české podnikatele čeká v příštích letech tučné sousto. Na zvýšení konkurenceschopnosti jejich podniků totiž Evropská unie přispěje až 4,316 miliardy eur, což v přepočtu činí takřka 120 miliard korun. Nejvíce peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj půjde na technologický rozvoj, podporu podnikání malých a středních firem či energetické úspory v podnicích a provozech.

Cílem operačního programu je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 spadá.

Evropské peníze mají jít prioritně a podporu českých firem s potenciálem posunout technologickou hranici ve svém oboru. Takoví podnikatelé budou moci získat až 36 miliard korun. „Pro určité typy vysoce inovativních projektů jsou o jedny z mála prostředků, které jsou do toho hlavně vysoce znalostní firmy schopny alokovat, protože v bance ty prostředky neseženou a investiční prostředí na to tady není.

Takže musí vycházet buď z evropských peněz, nebo různých tuzemských grantů. Jsou oblasti, jako například genetika, nanotechnologie či biotechnologie, kde v podstatě bez evropských fondů a grantů nejsou firmy schopny dlouhodobě existovat,“ řekl v rozhovoru pro časopis Komora předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Karel Havlíček.

Jako projekty vhodné pro financování Havlíček vidí například pořízení inovativních technologií, testy, klinické studie, vývojové programy, výzkumné programy náročnějšího charakteru a další inovace nejvyšších řádů.

Na rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oborech s nižší znalostní intenzitou má jít 24 miliard korun a na posun k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství dalších 33 miliard. Tyto peníze mohou využít i firmy, které se rozhodnou nahradit stávající provoz novým, ekologičtějším. Kromě ochrany životního prostředí tím zároveň sníží své provozní náklady.

Dotace z evropských fondů mají také přispět k usnadnění rozvoje podnikání, služeb a přístupu ke službám státu prostřednictvím vysokorychlostního přístupu k internetu. Na rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí bude vyčleněno zhruba 20 miliard korun.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek navíc v rozhovoru pro zářijové vydání časopisu Komora prozradil, že jeho rezort chystá zcela nový program zaměřený výhradně na mikropodnikatele schopné zejména ve venkovských a strukturálně postižených oblastech vytvořit realizací svých projektů nová pracovní místa.

Ministerstvo chce také více dbát na včasné ověřování výsledků výzkumů tak, aby mohlo rychleji dojít k jejich komercionalizaci. „Ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách typu vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií chceme napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří chtějí nastoupit cestu směrem k inovacím, podporovat budeme i konkrétní spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty,“ dodal ministr Mládek.

„Nové programové období EU je plné příslibů. Tuto naději nám kalí paradox, že podpora ze strukturálních fondů na období 2014+ začne v ČR nejspíš až v roce 2015, takže jsme opět ztratili minimálně jeden rok, což mi přijde opravdu neuvěřitelné. Apeloval bych na urychlené vyhlášení prvních výzev ještě letos. Jistě se dají vyhlásit obratem některé výzvy, u nichž je jistota, že se nebudou měnit. Alespoň tímto způsobem by stát mohl našim podnikatelům pomoci,“ poznamenává ředitel fi rmy EUFC CZ Daniel Mayer.

Rozhodující bude první čtvrtletí 2015

V současnosti zatím stále dobíhá čerpání peněz z předchozího období, které definitivně skončí příští rok. Návrh nového Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost už v červenci schválila česká vláda. Hned vzápětí se rozjel kolotoč vyjednávání s Evropskou komisí, zda předložený dokument odpovídá prioritám EU. Schválení očekává ministr Mládek už tento měsíc, hned poté plánuje vládě předložit konkrétní rozpis takzvaných programů podpor, které budou obsahovat všechny detailní informace. Podnikatelé se tak dozvědí mimo jiné způsob hodnocení projektů a jejich výběru k financování.

kalkulackaLetos však žádat o dotace určitě nepůjde. „Zájmem ministerstva je vyhlásit první výzvy v průběhu prvního čtvrtletí 2015, v lepším případě na jeho počátku. Vše se ale bude odvíjet od průběhu vyjednávání programu s Evropskou komisí,“ upozornila vedoucí oddělení technické pomoci a finančního plánu z odboru implementace strukturálních fondů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Jana Vopátková.

Podle ní přijdou první na řadu programy podpory, které před jejich vyhlášením rezort řádně projednal s relevantními partnery, tedy například s antimonopolním úřadem kvůli přípustné míře veřejné podpory. „U nich také bude stoprocentní jistota souladu s postojem Evropské komise,“ dodala Vopátková.

Právě míra veřejné podpory bude od nového programovacího období odlišná. Malý podnikatel bude moci získat v některých programech namísto stávající dotace až 60 procent způsobilých výdajů pouze 45 procent, obdobně střední podnik místo 50 procent pouze 35 procent a velký podnik namísto 40 procent pouze 25 procent.

„U řady dalších intervencí budou aplikována nová pravidla s odlišnou mírou podpory, například v oblasti průmyslového výzkumu může podpora činit 50 procent celkových způsobilých výdajů, v oblasti energetiky se může pohybovat v rozmezí od 30 procent do 70 procent a podobně,“ přiblížil jednu z hlavních změn ministr Mládek.

Nově by se však k evropským penězům kromě soukromého sektoru měly dostat také veřejné instituce, jako jsou například školy a výzkumné ústavy zabývající se aplikovaným výzkumem, které spolupracují s inovativními firmami. Přestože konkrétní podmínky pro zisk dotací ještě nejsou známy a záležet bude také na výsledcích vyjednávání ministerského týmu se zástupci Evropské komise, jedno slibují státní úředníci už nyní. Dostat se k dotacím prý bude výrazně snazší.

Kromě toho, že zájemci naleznou všechny informace o fondech na jednom místě, tak jim odpadne výrazná překážka – tedy složitá byrokracie. Právě na přílišné „papírování“ přitom mířila většina výtek zájemců o evropské peníze. To by se nyní mělo změnit. „Podávání žádostí usnadní nový elektronický systém, kdy nebude třeba vyplňovat mnohé kolonky ručně, systém si je totiž umí načíst automaticky,“ prohlásil první náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. Právě tento rezort všechny operační programy zastřešuje.

Vopátková podotkla, že MPO elektronický systém příjmu a administrace žádostí už využívalo v končícím programovém období 2007 až 2013. „Ze strany žadatelů a příjemců byl tento způsob komunikace a administrace přijímán velice pozitivně,“ připomněla Vopátková. Své služby ale podnikatelům nabízí i množství specializovaných agentur. „Na nové programové období jsme připraveni a nyní již chystáme projekty pro klienty, kteří se na náš obrátili s požadavkem o vypracování žádosti o dotaci.

Základním úspěchem je včasné vyhlášení výzev k předkládání žádostí o dotaci, zrychlený způsob administrace ze strany zprostředkujících orgánů, přesné a jasné nastavení pravidel, spolupráce státní správy s poradenskými agenturami, které zásadně přispívají k vyčerpání dotačních prostředků,“ říká Kateřina Procházková, senior konsultant společnosti Grant Consulting.

Ministerstva chystají edukační kampaně

Přestože první konkrétní podmínky pro získání dotací MPO zveřejní až na přelomu roku, případní zájemci by se měli připravovat už nyní. I proto, že MMR na přelomu října a listopadu chystá v Praze a v sedmi krajských městech sérii konferencí nazvaných „Evropské fondy 2014–2020: Jednoduše pro lidi“. „Cílem konferencí je představit možnosti nového programového období a upozornit na hlavní změny oproti současnému programovému období 2007–2013,“ uvedlo MMR. Součástí konference bude také blok novinek z oblasti veřejných zakázek, které jsou s evropskými dotacemi úzce spojeny.

Vlastní informační kampaň a školení žadatelů chystá i ministerstvo průmyslu a obchodu. Už nyní na ministerském webu funguje sekce věnující se právě novému operačnímu programu, pokračovat bude i stávající infolinka. Ministerstvo také letos na podzim a v zimě uspořádá vlastní semináře, které mají pokračovat i příští rok v létě. Samozřejmostí budou i podrobné pokyny k metodikám v elektronické i tištěné podobě.

Extra peníze pro malé podniky

Malé a střední podniky mají ještě jednu možnost, jak dosáhnout na evropské peníze. Je jím méně známý víceletý program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků 2014–2020 COSME, který je financován přímo z rozpočtu EU. V Česku ho má na starost také MPO. COSME navazuje na program Konkurenceschopnost a inovace CIP, z nějž však vypadla podpora inovačního podnikání.

Cílem je zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podnikatelů a zaměstnanost v členských státech EU. Na podporu lepšího přístupu k financování těchto firem, usnadnění jejich přístupu na trhy členských států EU i třetích zemí, na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání podniků a jejich růst EU do roku 2020 vyčlenila 2,3 miliardy eur (63,56 miliardy korun).

Podporu výzkumu a technologického rozvoje malých a středních podniků od letošního roku řeší také Rámcový program pro výzkum a inovace 2014–2020 (HORIZON 2020).

Hledá se nový model evropského spolufinancování

Evropská komise předává v současné době České republice zpětnou vazbu k programům na období 2014 až 2020. Zásadní zprávou je to, že řada projektů, které byly v minulosti podporovány z fondů EU, již nebude možné z těchto prostředků financovat. Jedná se o projekty, které by mohly vzniknout a prosperovat i bez veřejných prostředků. Úspěch při schvalování programů bude proto záležet i na tom, zda se podaří najít způsob, jakým vhodně skloubit nové požadavky na fondy EU a stávající potřeby žadatelů o podporu.

Očekáváme, že stejně, jak je to obvyklé v jiných zemích EU, budou muset i české úřady při poskytování prostředků EU využívat v mnohem větší míře různé návratné formy podpory, tzv. finanční nástroje. A to především u projektů s ekonomickou návratností, tedy u těch, které vytvářejí příjmy nebo úspory. K tomu, aby finanční nástroje mohly vyplnit mezeru, která na trhu v některých oblastech zůstane po dotacích, stačí v tuto chvíli jediné – důkladná analýza potřeb podniků a hlavních tržní bariér v jejich přístupu k financování.

Analýzu však nelze provést bez těch, jichž se podpora týká nejvíce, tedy příjemců. Dotazovány budou tedy jak firmy, které již prostředky v minulosti čerpaly, tak i finanční instituce, které by mohly být zapojeny do nového modelu financování. Budete-li mezi oslovenými, využijte své příležitosti ovlivnit podobu financování tak, aby vyhovovala vašim potřebám a potřebám českých podniků. Zavádění finančních nástrojů do programů je v současné fázi přípravy na nové programové období nejvýznamnější příležitostí, jak můžete přispět a ovlivnit budoucí nastavení podpory tak, aby zohlednilo vaše skutečné potřeby i možnosti, jaké Česku poskytuje čerpání evropských fondů do budoucna.

Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Filip Sušanka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek