Nejčastější dotazy veřejnosti na téma pomoci v mateřství

11. 11. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Odpovědi na otázky z oblasti pomoci v mateřství.

Jak se zjišťuje výše peněžité pomoci v mateřství?

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ u zaměstnanců se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný v rozhodném období, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).

Rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém žena nastoupila na mateřskou dovolenou.

Denní vyměřovací základ u OSVČ se zjistí z úhrnu měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné v rozhodném období, kterým je předcházející kalendářní rok.

Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci v případě, že přesahuje určitou stanovenou hodnotu. Redukce se provede tak, že částka do první redukční hranice se započte 100 % (791 Kč), z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 186 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 371 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Lékař mi určil termín porodu na 3. 8. 2010. Počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu mi připadl na 22. 6. 2010. Jelikož jsem se cítila dobře, rozhodla jsem se zůstat v zaměstnání o dva týdny déle. Jak je to s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná se podpůrčí doba počítat od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu (§ 34 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění).

Jestliže počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadl na 22. 6. 2010 a vy jste si určila nástup na peněžitou pomoc v mateřství na dobu pozdější, např. na 6. 7. 2010, podpůrčí doba, která činí 28 týdnů (37 týdnů při porodu dvou a více dětí), začíná již 22. 6. 2010. K tomuto dni se také stanoví výše dávky, poskytována však bude od skutečného nástupu na mateřskou dovolenou, tj. od 6. 7. 2010, a náleží do vyčerpání podpůrčí doby, a to do 3. 1. 2011 (kdy uplyne doba 28 týdnů podpůrčí doby počítané od 22. 6. 2010).

Studuji třetím rokem na vysoké škole a v červenci se mi narodí dítě. Vznikne mi nárok na peněžitou pomoc v mateřství ze studia, pokud jej nepřeruším?

S účinností od 1. 1. 2009 zaniklo pojištění studentů a žáků. Nárok na PPM mít ze studia nebudete a ode dne porodu vám náleží rodičovský příspěvek.

Vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže je žena v zaměstnání pouze 5 měsíců a předtím byla v posledních dvou letech v domácnosti? Je třeba mít účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství v tomto případě nevznikne, získání uvedené doby pojištění (trvání zaměstnání) je jednou ze základních podmínek (§ 32 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění). Pojištěnce, která by jinak měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství z titulu porodu dítěte, náleží nemocenské, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu do uplynutí šestého týdne po porodu.

Započítává se doba vedení v evidenci úřadu práce do 270 dnů potřebných pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství?

Nezapočítává, neboť nejde o dobu účasti na nemocenském pojištění ani o jinou dobu, kterou by bylo možno zohlednit. Pro získání podmínky 270 dnů účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítávají jen doby účasti na pojištění (např. z důvodu trvání zaměstnání); z jiných dob se započítávají pouze doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři, jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost (§ 32 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Za jakých podmínek může čerpat peněžitou pomoc v mateřství otec dítěte?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, jestliže s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě (§ 32 odst. 1 písm. e) zákona o nemocenském pojištění).

Musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dnů účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM a být účasten na pojištění v době nástupu na PPM.

Muž může ženu vystřídat nejdříve od začátku 7. týdne po porodu dítěte, tedy po šestinedělí.

PPM se muži poskytuje nejdéle v délce 22 týdnů, s tím, že se mu do těchto 22 týdnů započítává doba, kdy pobírala PPM matka kromě prvních 6 týdnů po porodu.

V písemné dohodě o péči otce o dítě musí být uvedený den, od kterého bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit nebo může být ověřen orgánem nemocenského pojištění (tj. OSSZ/ PSSZ/ MSSZ).

Společně s dohodou je třeba předložit k uplatnění nároku na dávku ještě tiskopis „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“, který je k dispozici na každé OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Má nárok na peněžitou pomoc v mateřství občan vedený na úřadu práce?

Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce, peněžitá pomoc v mateřství nenáleží, neboť nejsou nemocensky pojištěni. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by vznikl pouze z ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání a po splnění zákonem stanovených podmínek.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství a pokud trvalo alespoň po tuto dobu. Trvalo-li po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání (§ 15 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).

Momentálně jsem na rodičovské dovolené s dvouletým dítětem. Pokud bych otěhotněla ještě než opět nastoupím do zaměstnání, nebudu mít v rozhodném období žádný příjem. Z čeho se mi vypočítá peněžitá pomoc v mateřství? Od ukončení VŠ (před 10 lety) jsem zaměstnaná u stejného zaměstnavatele.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se posuzuje ke dni vzniku sociální události, tj. nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu a určí se tak, že se vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení (dále též „započitatelný příjem“) zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, který se sníží o tzv. vyloučené dny.

Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla sociální událost, tj. nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou je, že v takto stanoveném období je započitatelný příjem a započitatelné dny (tzn. jiné než vyloučené dny). Není-li splněna výše uvedená podmínka, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž je jak započitatelný příjem, tak alespoň 30 kalendářních dnů, kterými se tento příjem dělí.

Nelze-li určit předchozí kalendářní rok, který obsahuje započitatelný příjem a současně alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž by se dělil tento příjem, je denním vyměřovacím základem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, že tato další PPM nebude nižší než vaše předchozí PPM. Dle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění se totiž za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Nyní jsem na mateřské dovolené, na kterou jsem nastoupila 26. 5. 2010. U svého zaměstnavatele jsem ukončila pracovní poměr dohodou, k 25. 5. 2010. Pokud bych po ukončení rodičovské dovolené (cca za 2, 3 roky) nastoupila na druhou PPM, mám na ní nárok a v jaké výši?

Nárok na druhou peněžitou pomoc v mateřství z titulu předchozího zaměstnání vám nevznikne. Mohl by vám vzniknout totiž pouze v tom případě, pokud byste nastoupila na druhou peněžitou pomoc v mateřství ještě v ochranné lhůtě, tj. 180 dnů od skončení zaměstnání, resp. do této lhůty by musel připadnout osmý až šestý týden před očekávaným dnem porodu. Ve vašem případě vám bude náležet pouze rodičovský příspěvek ode dne porodu (pokud nevstoupíte do jiného zaměstnání, které by vám založilo účast na nemocenském pojištění). Rodičovský příspěvek není v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. S dotazy týkajícími se rodičovského příspěvku je třeba se obracet na úřady státní sociální podpory, jimiž jsou úřady práce, které jsou plátci této dávky.

Od roku 2008 jsem na rodičovské dovolené ve svém hlavním zaměstnání. Během této doby jsem byla u jiného zaměstnavatele zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti. Z jakého příjmu se mi bude počítat další PPM?

Pokud jste během rodičovské dovolené vykonávala další výdělečnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti s jiným zaměstnavatelem, ze které jste byla účastna nemocenského pojištění, použije se pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství denní vyměřovací základ jen z této činnosti, není-li tato činnost v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství již ukončena (§ 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

Pokud tato další činnost již bude v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství ukončena, bude se další PPM vypočítávat z příjmu z vašeho hlavního zaměstnání.

Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, že tato další PPM nebude nižší než vaše předchozí PPM. Dle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění se totiž za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství.

Od 1. 4. 2010 pobírám rodičovský příspěvek, předtím jsem byla na mateřské dovolené. V průběhu rodičovské dovolené bych si chtěla přivydělat u svého původního zaměstnavatele. Pokud otěhotním, z čeho se bude vypočítávat druhá PPM?

Dle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění se za denní vyměřovací základ u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. Toto však platí pouze v případě, že budete u svého původního zaměstnavatele pracovat na základě původní pracovní smlouvy.

Pokud budete během rodičovské dovolené vykonávat u svého zaměstnavatele další výdělečnou činnost na základě nově uzavřené pracovní smlouvy, ze které budete účastna nemocenského pojištění, použije se pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství denní vyměřovací základ jen z této činnosti, budete-li nastupovat na peněžitou pomoc v mateřství za trvání této další činnosti (§ 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

Jsem na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Mohu nastoupit do práce na částečný úvazek. Pokud nastoupím na měsíc či dva a pak na mateřskou dovolenou s druhým dítětem, z čeho se bude vypočítávat peněžitá pomoc v mateřství?

Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství je v tomto případě rozhodující, zda nastoupíte do svého původního zaměstnání či do jiného (nového) zaměstnání.

Pokud nastoupíte v době trvání původního zaměstnání na dobu pracovního volna (tj. i na dobu rodičovské dovolené) v prvním zaměstnání do nového zaměstnání a k nástupu na druhou mateřskou dovolenou dojde za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávka jen z tohoto dalšího zaměstnání (pokud by založilo účast na nemocenském pojištění – ust. § 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění). Rozhodným obdobím pro stanovení nemocenského by bylo období od vzniku tohoto nového pojištění do konce kalendářního měsíce, který by předcházel kalendářnímu měsíci, ve kterém pracovní neschopnost vznikla.

V případě, že nastoupíte do svého původního zaměstnání na zkrácený úvazek a vznikne vám nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, za denní vyměřovací základ pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Je možné pracovat při pobírání peněžité pomoci v mateřství?

Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání či výkon jiné výdělečné činnosti.

Další dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek