Energetické štítky

28. 7. 2004 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle platné legislativy musí výrobci nebo autorizovaní dovozci vybavit své výrobky energetických štítkem při jejich odeslání do prodejen a povinností prodejců pak je vystavit tyto štítky na dobře viditelném místě. To v praxi znamená, že v prodejnách štítek většinou nalezneme na přední nebo vrchní části výrobku. Pokud spotřebič štítek nemá, měl by jej prodejce doplnit. Správnost jejich vystavení průběžně kontroluje Státní energetická inspekce ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí.


Při nákupu elektrospotřebičů, jejichž domácí využití se počítá v řádu několika dlouhých let, mnozí z nás hledají informace pro rozhodnutí, který konkrétní spotřebič si vybrat a na základě jakých parametrů. Spotřeba energie těchto spotřebičů při přitom měla být jedním z těch základních.


Při nákupu chladničky, pračky, myčky nádobí, sušičky prádla, nebo i obyčejné žárovky je spotřeba energie rozhodně cosi, čím se jednotlivé spotřebiče vzájemně od sebe liší a podle čeho bychom si je měli vybírat. K tomu, abychom lehce a rychle poznali, jakou spotřebu energie mají, měli bychom si dobře všímat údajů na energetickém štítku.

Energetický štítek je povinnou „výbavou“ chladniček, mrazniček a jejich kombinací, praček, sušiček prádla a jejich kombinací, myček nádobí, elektrických akumulačních ohřívačů vody, elektrických trub a zdrojů světla. V průběhu roku 2004 se předpokládá zavedení i energetických štítků pro klimatizační jednotky.

Podle platné legislativy musí výrobci nebo autorizovaní dovozci vybavit své výrobky energetických štítkem při jejich odeslání do prodejen a povinností prodejců pak je vystavit tyto štítky na dobře viditelném a nezakrytém místě. To v praxi znamená, že v prodejnách štítek většinou nalezneme na přední nebo vrchní části výrobku. Pokud spotřebič štítek nemá, měl by jej prodejce doplnit. Správnost jejich vystavení průběžně kontroluje Státní energetická inspekce ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí.

Co všechno se ale ze štítu dozvíme, když zákonodárcům u nás i v rámci celé EU tak záleželo, aby bylo jejich vystavování povinné? Především je to energetická třída, tedy zařazení spotřebiče mezi třídy A až G, kde A je nejúspornější a G nejméně úsporné. Každý výrobek má ale svou specifikaci.

Například klasické žárovky se pohybují ve spodních třídách E až G, zatímco energeticky úsporné kompaktní zářivky v třídách A a B. Sušičky prádla, energeticky náročné spotřebiče, se pohybují v třídách C a D a například chladničky se už nesmí prodávat v třídě horší než je „Dčko“. Navíc, protože výrobci přicházejí na trh se stále úspornějšími modely, jejichž provozní náklady na spotřebu energie klesají, očekává se oficiální zavedení nových tříd A+ a A++.

Kromě zařazení výrobku do energetické třídy, umožňující jeho rychlé porovnání s „konkurencí“ na prodejně, najdeme na štítku i další užitečné informace. Je to především konkrétní spotřeba energie daného výrobku, ať už na prací nebo mycí cyklus u praček a myček nádobí, na 24 hodin provozu u chladniček, nebo na ohřátí vody u elektrických ohřívačů vody či vzduchu u elektrických trub.

Vynásobením těchto hodnot aktuálními cenami energie pak zjistíme, kolik asi budeme platit za provoz spotřebiče v průběhu jeho životnosti. A pak se už můžeme skutečně kvalifikovaně rozhodnout, který spotřebič je skutečně vhodný do naší domácnosti.

Závěrem je ale nutné upozornit, že skutečná spotřeba našeho spotřebiče se bude od spotřeby naměřené při testech vždy částečně lišit. Můžeme ji ale ovlivnit správnou obsluhou spotřebiče a jeho provozem při výrobcem předepsaných podmínkách. Snížíme si tak svůj účet za energii a do budoucna uvolníme prostředky na jiné libovolné volné účely.


zpět na začátek

Převzato z portálu Spotrebitel.cz.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek