EU a členské státy musí radikálně podpořit konkurenceschopnost průmyslu, říká Komise

3. 10. 2014 | Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

motiv článku - EU a členské státy musí radikálně podpořit konkurenceschopnost průmyslu, říká Komise Největší překážkou pro růst podniků jsou časově náročná a nákladná daňová pravidla, korupce a neúčinné soudnictví. Většina členských států musí také lépe zohlednit dopad pravidel a právních předpisů v jiných oblastech na konkurenceschopnost.

Zpracovatelský průmysl v EU má navzdory současné tíživé hospodářské situaci řadu konkurenčních výhod, které je třeba využít na podporu hospodářského růstu. K tomuto závěru dospěly dvě zprávy, jež vydala Evropská komise. Aby však nedošlo ke zbrzdění růstu, musí EU a členské státy urychleně vyřešit řadu kritických oblastí, tedy investice, přístup k financování, veřejnou správu, přístup na zahraniční trhy, inovace a ceny energií.

Evropský komisař pro průmysl a podnikání Ferdinando Nelli Feroci uvedl: „Oceňuji úsilí, s jakým členské státy pracují na zlepšení konkurenceschopnosti svého průmyslu. Před námi ale stojí ještě mnoho úkolů. Abychom posílili postavení všech evropských podniků ve světové konkurenci, je třeba vyřešit nedostatek investic, omezený přístup k financování, vysoké ceny energií a nízkou efektivitu veřejné správy.“

Konkurenceschopnost průmyslu se v jednotlivých státech velmi liší

Při pohledu na výkonnost členských států a její případné zlepšování se objevují čtyři skupiny:

  • členské státy s vysokou a zlepšující se konkurenceschopností: Nizozemsko, Německo, Dánsko a Irsko,
  • členské státy s vysokou, avšak stagnující či zhoršující se konkurenceschopností: Belgie, Spojené království, Rakousko, Francie, Itálie, Lucembursko, Švédsko a Finsko,
  • členské státy s mírnou, avšak zlepšující se konkurenceschopností: Estonsko, Litva, Španělsko, Lotyšsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko,
  • členské státy s mírnou a stagnující či zhoršující se konkurenceschopností: Slovinsko, Bulharsko, Chorvatsko, Malta a Kypr.

EU má konkurenční výhody...

Konkurenční výhody zpracovatelského průmyslu v EU zůstávají celkově netknuté: vysoce kvalifikovaná pracovní síla, značný podíl domácí práce na vyvážených výrobcích a komparativní výhody v podobě složitých výrobků výborné kvality. Členské státy navíc od vypuknutí krize v roce 2008 přijaly četná opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti.

... ale některé oblasti potřebují stálou pozornost

Z rozboru údajů obsažených v obou zprávách vyplývá nutnost zvážit politická opatření v těchto oblastech:

  • Všechna odvětví potřebují další investice, aby si evropský průmysl zachoval konkurenceschopnost.
  • Malé a mladé firmy získávají bankovní úvěry obtížněji než ostatní firmy, i když vykazují stejné finanční výsledky.
  • Účinnější inovace, komercializace výsledků výzkumu a dostupnost vysoce kvalifikované pracovní síly prospívají konkurenceschopnosti.
  • Konkurenceschopnost vyžaduje snižování nákladů a odstraňování nejistot, s nimiž se podniky potýkají ve vztazích s veřejnou správou. Zefektivnění veřejné správy vede ke zvyšování počtu rychle rostoucích podniků, zejména prostřednictvím vyššího obratu firem. Největší překážkou pro růst podniků jsou časově náročná a nákladná daňová pravidla, korupce a neúčinné soudnictví. Většina členských států musí také lépe zohlednit dopad pravidel a právních předpisů v jiných oblastech na konkurenceschopnost.
  • Malé a střední podniky potřebují pomoc při internacionalizaci. V současnosti je u menších a mladších firem nižší pravděpodobnost, že vstoupí na zahraniční trhy a budou moci těžit ze souvisejících výhod. Pro rozšiřování vývozu malých firem mají velký význam politiky regulující podnikatelské prostředí, pokud jde o přístup ke kapitálu, dovednosti na podporu inovací i opatření ke zvýšení produktivity.
  • Konkurenceschopnost zhoršují ceny elektrické energie a plynu, které jsou v EU vyšší než v mnoha jiných ekonomikách. Zlepšení energetické účinnosti nedokázalo plně vyvážit účinky rostoucích cen. Efektivní trhy s elektřinou a diverzifikované energetické zdroje jsou tudíž nutné k zajištění dostupné energie za konkurenční ceny.

Výsledky zpráv budou zohledněny při utváření průkazné politiky na unijní a národní úrovni. Poslouží rovněž jako podklad pro diskusi na zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve dnech 25. a 26. září 2014 a pro doporučení Komise k politikám hospodářských a strukturálních reforem, jež se vydávají členským státům v procesu evropského semestru. Zprávy o konkurenceschopnosti průmyslu každoročně vypracovává Komise, aby přinesly fakticky podložené ukazatele, jež pomohou při utváření politik na unijní i národní úrovni.

Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2014 „Helping Firms Grow“ přináší kvantitativní hodnocení výsledků evropského průmyslu a nabízí empirické odpovědi na důležité otázky v diskusi o průmyslové politice. Zpráva o konkurenceschopnosti členských států za rok 2014 „Reindustrialising Europe“ prostřednictvím ukazatelů hodnotí provádění průmyslové politiky na unijní úrovni a v členských státech (s rozdělením podle zemí).

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek