Exportní firmy se musí rozhodnout, jestli si chtějí zajistit měnový kurz

28. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle Svazu průmyslu a dopravy od loňského října roste u podniků zájem o zajišťování tržeb v cizí měně. Vybrat správný způsob ochrany ale není jednoduché.

Blížící se konec intervencí ČNB tlačí české exportéry k rozhodnutí, jakou strategii přijmout proti očekávaným kurzovým výkyvům koruny vůči euru. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR přes osmdesát procent firem předpokládá posílení české měny k hodnotám 25 či 26 korun za euro. Centrální banka přitom od listopadu 2013 drží kurz na sedmadvaceti korunách.

Polštář levnější měny, který exportérům doposud pomáhal, zřejmě skončí do poloviny letošního roku. Loni přitom hodnota exportu jen do devatenácti států eurozóny dosáhla 2,6 bilionu korun. Rozdíl v kurzu třeba i o jednu korunu tak může exportéry poškodit v řádu desítek miliard.

„Zájem o zajišťování se určitě zvyšuje, ale část exportérů stále ještě vyčkává," uvedl analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin. Podle něj se přitom náklady na jištění měnových kurzů po výkyvu začátkem ledna opět stabilizovaly.

Statistiky o počtu firem, které si pojišťují příjmy v cizích měnách, neexistují. Podle Svazu průmyslu a dopravy se ale podniky začaly o tuto možnost opět více zajímat od října 2016. Podle odhadu Asociace exportérů jde asi o dvě třetiny firem, které mají zajištěno mezi 40 až 70 procenty očekávaných tržeb.

Důvodem, proč vývozci zajištění nevyužívají, jsou podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka většinou technické problémy. „Zajištění kurzu je někdy komplikované, hlavně když je na více let. Vybrat správný způsob není pro amatéra jednoduché," řekl Daněk. Méně zkušené podniky se podle něj obávají i možných sankcí při nedodržení podmínek.

Zajištění kurzů vůbec nepoužívá například společnost LA composite, která dodává hlavně do zahraničí konstrukce pro letecký průmysl. „Zajištění u eura a koruny nemáme, ani to neplánujeme," uvedl její výkonný ředitel Přemysl Hobza. V platbách v leteckém průmyslu totiž převažují dolary. A proto je podle Hobzy pro LA composite důležitější vztah dolaru a eura, který ukončení intervencí tolik neovlivní. „Více nás může poškodit oslabení dolaru vůči euru," řekl. Strategií dodavatelské firmy je proto mít obrat ze čtyřiceti procent v dolarech a zbytek rovným dílem rozdělený mezi eura a koruny.

Jiný přístup naopak volí strojírenská společnost Beneš a Lát. Ta očekává minimálně další půlrok po skončení intervencí, spíše dokonce až rok, rozkolísanou korunu. Firma Beneš a Lát v eurech vytváří 80 procent obratu a jen náklady na mzdy a pojištění jsou vyšší než tržby v korunách. Převis příjmů v eurech, které musí firma proměnit do korun, je kolem tří milionů eur, což dělá asi desetinu ročního obratu. „Provozní úvěry, u nichž to dávalo smysl, jsme převedli do eur. Tím jsou zajištěny přibližně dvě třetiny roční potřeby konverzí. Je ale na nás, kdy budeme realizovat splátky úvěrů v eurech. Nemusíme je využít hned v prvním roce po ukončení kurzového závazku," uvedl finanční ředitel firmy Jan Lát. Splátky dlouhodobých investičních úvěrů v korunách pak společnost Beneš a Lát zajišťuje na dobu tří let „forwardem" na předem stanovený objem podle dohodnutého splátkového kalendáře.

Právě forwardový kontrakt je jednou z nejčastějších možností, které banky firmám nabízejí. Jeho výhodou je pro podnik předvídatelnost nákladů a výnosů. Nevýhodou je naopak malá pružnost. Další možností jsou měnové opce, jimiž si exportér kupuje právo prodat bance v budoucnu cizí měnu. Pokročilejší možností jsou opční pásma s nejvyšším a nejnižším limitem pro nákup či prodej.

„Je to jako pojistka na dům - pokud nevyhoříte. Stejně tak ani v případě finančních trhů, pokud se nerozkolísají, ani nevíte, že opci máte," řekl Josef Jeřicha z oddělení Finančních trhů ČSOB. Aktuální cena forwardových kurzů se podle Jeřichy zpravidla pohybuje mezi 26,80 a 26,50 koruny za euro, závisí to ale na délce zajištění. Podle analytika ČSOB jsou kurzové výkyvy nepříjemné už pro f irmy, které mají pravidelné měsíční příjmy v řádu desítek tisíc eur. Změna kurzu o jednu nebo dvě koruny už pak v jejich hospodaření znamená změnu v řádu statisíců až jednotek milionů korun.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Petr Zenkner

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek