Často kladené dotazy k Finančním mechanismům EHP/Norska

27. 10. 2005 | Zdroj: Ministerstvo financí (MF)

Kategorie dotazů: Obecné podmínky Finančních mechanismů EHP/Norska; Financování projektů; Náležitosti žádostí, formuláře; Programy.

Kategorie dotazů:

 

1. Obecné podmínky Finančních mechanismů EHP/Norska


Je církev oprávněným žadatelem? Jaké je postavení církví ve vztahu k výši spolufinancování? Je církev soukromým subjektem?

Církev je oprávněným žadatelem. Na registrovanou církev není možné pohlížet jako na soukromý subjekt ve vztahu k podmínkám stanovených Finančními mechanismy EHP/Norska. Registr církví je na internetu, tam lze tedy jednoduše ověřit, zda je daný subjekt ČR registrovanou církví: http://wwwcns.mkcr.cz/cns/

Právní subjekty registrované jako církve a zároveň splňující určité podmínky stanovené zákonem o církvích (z. 3/2002) mají nárok na finance ze státního rozpočtu v několika položkách (platy duchovních, pojištění, příspěvek na údržbu majetku apod), nejde však o 100 % krytí, zbytek si církve zajišťují samy z různých zdrojů (často dary, příspěvky z jiných veřejných rozpočtů, granty apod.). Dle zdroje financování tedy registrované církve nelze označit za soukromé subjekty. Pro výši grantu je rozhodující zdroj spolufinancování (pokud by byla část spolufinancování pořízena ze soukromých zdrojů, mohl by grant získat max. 60% oprávněných nákladů).

Bude možné podat projekt na dílčí část nějaké větší akce na kraj a na další část na ministerstvo v rámci jedné výzvy a potom čerpat prostředky z obou zdrojů?

Dílčí části je možné předkládat k různým kontaktním místům, které mají danou dílčí část v sektorové/regionální kompetenci. (Např. investiční část projektu na kraj nebo Min. kultury a neinvestiční část např. pro drogově závislé na Min. zdravotnictví).

Bude možné žádat i na akce, které jsou již financovány ze státního rozpočtu z různých programů (např. Záchrana arch.dědictví, Program Regenerace, apod.)?

Ano.

Je správný výklad, že projekty předkládané na úrovni krajů musí odpovídat pouze příslušné regionální strategii (v našem případě vybraným opatřením v PRKu), ale již nemusí odpovídat příslušným sektorovým strategiím vymezeným pro předkládání na centrální úrovni?

Pokud je projekt předkládán na kraj, pak musí žádost odpovídat regionální strategii tohoto kraje a spadat do jedné z priorit, na než byla vypsána výzva.
Podle toho, zda projekt odpovídá regionální nebo sektorové strategii, předkládá žadatel žádost na příslušný kraj nebo resort (pokud je příslušná priorita zahrnuta v aktuální výzvě).

Existuje nějaký dokument, který by přesně definoval cíle FM EHP/Norska, resp. jeho prioritních oblastí? Nebo jsou tyto cíle definované pouze v příloze 3 Postupů pro žadatele, kde jsou uvedeny zaměření priorit (toto je bráno jako cíle)? Má to vazbu na bodovací kriterium 2.1 - naplňování cíle příslušného FM.

Závazná je pouze Příloha B Memorand o porozumění, kde jsou vypsány prioritní oblasti/zaměření priorit (shodné s přílohou 3 Postupů pro žadatele). V konkrétní výzvě může dojít k užšímu zaměření dané priority ze strany příslušného kontaktního místa (se souhlasem Národního kontaktního místa).
U bodovacího kritéria 2.1 se posuzuje, jak významně projekt přispívá k naplnění dané prioritní oblasti/zaměření priority.

Str. 17 Postupů, bod 3.2, písm. A - je dostatečným "písemným informováním" žadatele o zjištěných nedostatcích poslaná faxová zpráva?

Ano, podepsaný vedoucím útvaru vykonávajícího funkce Kontaktního místa (viz též Manuál pro implementaci FM EHP/Norska, str. 18). Cílem je co nejrychlejší a přitom spolehlivé informování žadatele, doložitelné.

Je samozřejmě možné současně navíc zaslat emailem apod.

Žadatelé neví, co si mají představit pod prioritou 3.6 - konkrétně "školní vzdělávací centra"; spadají do této priority např. i domy dětí a mládeže?

Vymezení priority je na daném kontaktním místě (kraji nebo orgánu ústřední státní správy), v souladu s danou regionální nebo sektorovou strategií. Může být tak široké, jak umožňuje definice prioritní oblasti a dané strategie. Podpořeny mohou být modernizace a vybavení institucí s výchovnou a/nebo vzdělávací funkcí zaměřených na děti a mládež.

Je možné v rámci priority 1, opatření 1.2 financovat opravu budovy, ve které by byly umístěny movité kulturní památky? Lze tuto aktivitu považovat za "zlepšení péče a ochranu movitého kulturního dědictví"?

Ano, v zásadě je to možné. Je však nutno řádně v žádosti projekt popsat a zdůvodnit, jaké památky a proč budou v budově umístěny, v jakém režimu (např. bude se jednat o veřejně přístupné prostory?) a jaké opravy budovy budou provedeny. Jak tedy oprava budovy přispěje k ochraně movitého kulturního dědictví.

Může žadatel z kraje podat projekt na centrální úroveň, třeba na Ministerstvo životního prostředí, pokud jeho projekt spadá do vyhlášených opatření?

Ano. Žádost vyhovující prioritě vyhlášené ústředním orgánem státní správy (některým z ministerstev, která se na FM EHP/Norska podílejí) může podat žadatel z kteréhokoli kraje ČR. Nesmí však žádost na stejný projekt (tutéž žádost) současně předkládat v rámci kraje.

V čem je výhoda podat jen projektový záměr (nemyslím tím zjednodušenou verzi žádosti bez příloh)? Projektový záměr se podává na KM nebo přímo na NKM? Pokud je záměr schválen, jsou mu do zpracování kompletní žádosti a jejího předložení rezervovány finanční prostředky?

Žádost na projektový záměr je zjednodušená verze žádosti bez příloh (pokud NKM ve výzvě specificky o některé přílohy nepožádá). Výhodou může být menší časová a finanční náročnost oproti přípravě kompletní žádosti. Pokud je záměr pozitivně posouzen na straně ČR a posléze i Kanceláří FM v Bruselu, tak je žadatel vyzván k vypracování kompletní žádosti. Výhodou je pochopitelně též ověření, zda záměr je v souladu s cíli FM a je kompatibilní s Postupy pro žadatele a s Pravidly a postupy a dalšími pokyny přijatými zahraničními partnery. Toto může být při následném hodnocení kompletní žádosti zohledněno (i když se tím zdaleka nestává schválení kompletní žádosti automatickým).

Kompletní žádost je znovu posuzována v rámci ČR a posléze poskytovateli pomoci (tedy již ne pouze Kanceláří FM, ale i Výborem FM EHP/Ministerstvem zahraničí Norska) a konzultována s EK, stejně jako všechny ostatní kompletní žádosti.

Žádost na záměr se předkládá na příslušné Kontaktní místo podle stejných pravidel jako kompletní žádost.

Prostředky jsou rezervovány, ale v žádném případě na ně nevzniká automaticky nárok (musí být schválena kompletní žádost). Pro tento účel však musí být v žádosti o projektový záměr uvedeno, kdy se předpokládá předložení kompletní žádosti a realizace projektu.

Budou vyjádření příslušných ministerstev, tam kde je to třeba, vyžadována již při předložení žádosti na záměr? (podotýkám, že nejsou uvedena v seznamu příloh, a tudíž neznáme ani jejich požadované náležitosti).

Ne. Pokud jsou požadována podpůrná vyjádření jiných zainteresovaných stran, je nutné je doložit při předkládání kompletní žádosti. Vyjádření budou předložena jako další přílohy, uvedené v závěru seznamu příloh v části 10 žádosti.

V případě poskytování informací je Kontaktním místem celý příslušný odbor ministerstvo nebo jen kontaktní osoba? Viz: Manuál ..., s. 14: "Kontaktní místa mohou podávat veškeré informace o podmínkách výzvy, ale nesmí žádost zpracovávat ani pomáhat s vyplňováním žádostí, neboť by se jednalo o zvýhodnění některých žadatelů."

Kontaktním místem je v souladu s Manuálem, str. 10, instituce veřejné správy, konkrétně tedy nominovaná pracoviště, v tomto případě daný odbor ministerstva. Z praktických důvodů a pro usnadnění komunikace je nominována navíc přímo i kontaktní osoba. Informace tedy může poskytovat celý odbor.

Mohou být členy hodnotící komise (pro formální kritéria i hodnocení kvality) zástupci odboru, který vykovává funkce kontaktního místa?

Zástupce odboru - kontaktního místa, bude členem hodnotící komise jakožto tajemník - nehlasující člen, který zajišťuje administrativu spojenou s prací komise a na závěr také zpracování Zprávy o výsledcích hodnocení. Ředitel odboru - kontaktního místa může plnit funkci nehlasujícího předsedy hodnotící komise. Hlasující členové hodnotící komise mohou být např. zástupci Sekretariátu Regionální Rady (v případě kraje), zástupci věcně příslušných odborů (v případě kraje i ministerstva), ale pouze tehdy, pokud tito zástupci nejsou zároveň předkladateli projektu do FM. Hlasující členové hodnotící komise mohou být i pracovníci kontaktních míst, kteří se nepodílejí na zpracovávání žádostí.

Je žádost platná v případě, že předkládaný projekt navazuje na projekt, který byl financován ze SROP-u?

Rozhodující je, zda by daný projekt mohl být předložen v rámci SROP, tj. spadá do priorit nastavených ve SROP (bez ohledu na to, zda je jsou již alokace SROP vyčerpány či nikoli). Pokud ano, projekt nemá nárok na podporu z FM EHP/Norska. Takto jsou obecně nastaveny hranice mezi oběma programy pomoci. Nicméně, pokud projekt navazuje na SROP projekt, ale je takového charakteru, že by ze SROP nemohl být financován a vyhovuje zaměření FM, je jeho předložení možné.

Dle metodiky např. OP MZe, se nevyžaduje EIA, když je vydáno stavební povolení, neboť při procesu jeho vystavování se zohledňuje i ekologický aspekt. Může tedy nastat situace, kdy žadatel napíše, že pro realizaci projektu mu bude vystaveno (dodatečně) stavební povolení - což mu umožňujete, ale stavbu zrealizuje pouze na ohlášení. Tím de facto nic neporuší, Vám (NKM) ale uteče z EIA.

EIA bude doložena vždy, pokud to pro daný typ projektu vyžaduje zákon, tj. i v případě, že není vyžadováno stavební povolení (stačí pouze ohlášení stavby), je EIA je nutná, pokud to vyžaduje zákon.

Budou údaje o žádostech zadávány do nějakého společného informačního systému (obdoba Monitu u SF)?

O využití MONITu ani jiného IS pro potřeby FM se neuvažuje. Národní kontaktní místo připravuje pouze IS pro vlastní potřebu.

Lze prioritu vypsanou krajem v rámci výzvy zúžit (např. priorita 3.6 pouze na školy a školky)?

Ano, některá kontaktní místa možnosti zúžení výzvy již využila v rámci první výzvy na individuální projekty (specifikace - zúžení zaměření priorit je ve výzvě indikováno). Výzvu nelze však zúžit dodatečně, po jejím zveřejnění.

zpět na začátek

2. Financování prtojektů


Bude moci žadatel předkládat v rámci podání žádosti projekt na více aktivit a v rámci tohoto projektu požadovat příspěvek pouze na některou aktivitu? Ostatní aktivity by byly vykazovány jako neoprávněné výdaje a byly by financovány z vlastních nebo jiných zdrojů (např. příspěvek kraje).

Žádost by měla být předložena na aktivity, na něž je požadován příspěvek z FM EHP/Norska. To samozřejmě nebrání tomu uvést v popisu navrhovaného projektu jeho širší kontext, tj. v tomto případě zmínit další související aktivity, které budou realizovány nezávisle. Rozpočet by tedy pokrýval pouze aktivity, které budou financovány s přispěním FM (za zachování alespoň minimálního podílu spolufinancování - oprávněných nákladů).

Žadatel bude předkládat projektový záměr, ale tento záměr žadatele je širší než aktivity finančně uskutečnitelné. Projektový záměr se týká opravy zámku, která spočívá v opravě střech u 3 zámeckých budov a opravy 3 mostků. Kompletní projektový záměr je ve výši cca 30 mil, ale protože je alokace na kraj cca 18 mil. bylo by možné realizovat projekt bez jedné střechy? Pokud podá žadatel projektový záměr v kompletní podobě (30 mil.) bude nutné dokončit projektový záměr v plné finanční výši a kompletně?

Doporučujeme předložit žádost pouze na aktivity, které je možné v rámci roční indikativní alokace realizovat, tj. podat žádost pouze na aktivity, které bude možné realizovat s přispěním FM EHP/Norska. Související aktivity je možné samozřejmě uvést v rámci popisu projektu a jeho kontextu v příslušných částech žádosti. Je však potřeba posoudit, zda projekt bude mít bez těchto dalších (souvisejících) aktivit zajištěnu udržitelnost. V případě, že nebude a hrozí, že související aktivity se například vzhledem k nedostatku finančních prostředků na jejich realizaci neuskuteční, je nutno to uvést při posouzení rizik.

Upozorňujeme na rozdíl mezi žádostí na záměr v kontextu FM EHP/Norska a projektovým záměrem v obecném slova smyslu.

Žádost může být zpracována buď ve zjednodušené formě na tzv. záměr nebo v kompletní podobě se všemi přílohami. Pokud je záměr pozitivně posouzen na straně ČR a posléze i Kanceláří FM v Bruselu, tak je žadatel vyzván k vypracování kompletní žádosti, která bude znovu procházet schvalovacím procesem.

Jsou úroky z úvěru uznatelným nákladem?

Ne.

Je možné kombinovat financování projektu z Finančních mechanismů EHP/Norska s PPP (Public Private Partnerships)?

Ano, avšak k PPP zatím neexistuje ani metodika ani zákon. Postupujte v souladu s Postupy pro žadatele (str. 11).

Žadatelům dělá dále starost stav, že příprava projektů vyžaduje velké úsilí a náklady (sestavení rozpočtu - finanční a ekonomické analýzy, stavební povolení atd.), ale nemají žádnou jistotu, že budou úspěšní. Bez fondu pro přípravu projektů je pro některé z nich již riziko a finanční krytí neúnosné. Problémem u většiny žadatelů je i schopnost doložit již před spuštěním projektu dostatek finančních prostředků na svých účtech.

Fond na přípravu projektů nebude možné v rámci 1. výzvy využívat. Žádost o Fond je zpracovávána Národním kontaktním místem a v nejbližší době by měla být zaslána ke schválení zahraničním partnerům.

Žadatel musí doložit, že dokáže pokrýt celou částku spolufinancování a je schopen zajistit financování realizace do proplacení žádosti o platbu (teoreticky 1. čtvrtletí, ale je nutno počítat s obdobím delším pro případ zpoždění, ať už z jakéhokoli důvodu, popřípadě s finančně náročnějšími etapami projektu v budoucnu).

Jestliže je v rozpočtu uveden náklad, který je neoprávněný, bude žádost ihned vyřazena, nebo se pouze rozpočet krátí o tuto položku?

Příslušná položka, která představuje neoprávněný náklad, je z kategorie oprávněných nákladů přesunuta do nákladů neoprávněných, většina propočtů se pak v excelovém formátu žádosti automaticky přepočítá. Tato chyba tedy není důvodem vyřazení žádosti, nicméně celkově bude nutno zachovat minimální podíl oprávněných nákladů. V této věci tedy může dojít k dalšímu jednání s předkladatelem.

Ve fázi hodnocení žádosti na úrovni KM mají žadatelé možnost opravit chyby v rozpočtu ve lhůtě tří pracovních dnů od obdržení písemné výzvy (Manuál pro implementaci, str. 18). Žádosti doporučené za ČR k financování z FM by již neměly tento typ chyb obsahovat.

Bude smlouva uzavřená s konečným příjemcem grantu v CZK nebo EUR?

Dohoda o udělení grantu mezi zahraničními partnery a NKM (MF) bude částky uvádět v EUR, rovněž platby uvolňované z FM budou České republice poukazovány v EUR.
V rámci ČR budou prostředky uvolňovány v CZK na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. rozpočtového opatření v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Kdo podepisuje rozpočtové opatření?

U Finančního mechanismu EHP/Norsko správce kapitoly uvede ve svých výdajích celkovou částku spolufinancování této pomoci a za projekty realizované OSS zvlášť též příjem prostředků z mechanismu a návazně odpovídající výdaj prostředků krytých tímto příjmem. Nepředpokládá se, že by měla být prováděna rozpočtová opatření. Pokud by však nastala nutnost provedení rozpočtového opatření, bylo by prováděno standardním způsobem upraveným v rámci každého rezortu.Prostředky EHP/Norsko, jejichž příjemcem není OSS, nejsou uvolňovány prostřednictvím státního rozpočtu, ale přímo z Národního fondu prostřednictvím CFCU.

Bude možné prostředky z programů financovaných ze státního rozpočtu vykazovat jako vlastní spoluúčast a naopak prostředky FM EHP/Norska vykazovat jako vlastní spoluúčast v rámci těchto programů?

Teoreticky to možné je, ale hrozí nebezpečí časové provázanosti, kdy je nutné doložit zajištěné spolufinancování již při předkládání žádosti (v případě FM EHP/N.).

Kde lze nalézt úřední věstník ES, řadu C, na kterém jsou stanoveny kurzy pro přepočet EUR/CZK ? Jaký směnný kurs bude používán?

FMO vychází ze směnného kursu vyhlašovaného Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku EK.

V průběhu implementace projektu se pro přepočet jednotlivých plateb používá na české straně kurs ČNB. Vzniklé kurzové rozdíly budou řešeny na úrovni MF.

Občanské sdružení chce žádat na vybudování domu s respitní péčí v obci. Uvedená obec bude partnerem projektu a vloží pozemek, na kterém bude projekt realizován. Lze hodnotu tohoto pozemku (samozřejmě řádně oceněného) považovat za vklad partnera, který se započítá do celkové velikosti projektu a do finanční spoluúčasti žadatele? Tzn. hodnota pozemku by snížila spoluúčast žadatele v penězích?

Příspěvek v naturáliích se musí řídit Podrobnými ustanoveními o oprávněnosti výdajů kap. 1.1.5. (možné stáhnout z www.eeagrants.cz / legislativa a dokumenty. Nicméně v českém prostředí je nutné posouzení konkrétního případu a příspěvky v naturáliích budou uznatelné pouze výjimečně a se zdůvodněním. U výše popsaného případu se jeví příspěvky v naturálicích jako oprávněný náklad.

zpět na začátek

3. Náležitosti žádosti, formuláře



Postačí elektronickou verzi žádosti předložit bez zaručeného elektronického podpisu?

Ano; elektronická verze musí být identická s podepsaným originálem.

V pokynech pro vyplněni žádosti na straně 2 jsou zmíněny přílohy D1 a D2 - co je jimi míněno?

V poslední verzi platné k 18.5.2005 bylo již nahrazeno aktuálním označením příloh.. Je třeba pracovat s verzemi všech Metodik i formuláře Žádosti zveřejněnými na www.eeagrants.cz k datu vyhlášení první výzvy, tj. 18.5.2005.

Pokud je pravomocné stavební povolení, je třeba doložit EIA a Naturu?

EIA / Natura musí být doložena vždy, když to pro daný typ projektu vyžaduje česká legislativa. I v případě, že není vyžadováno stavební povolení (stačí pouze ohlášení stavby), je EIA / Natura nutná, pokud to vyžaduje zákon.

Str. 13 Postupů i Manuálu, bod 2.1 - žádosti lze též získat na kontaktních místech - Kde KM žádosti vezmou? Znamená to, že je musí vytisknout a pak žadateli předat?

Žadateli stačí předat v elektronické verzi - překopírovat na vhodný nosič: disketu, CD apod. (kdyby měl např. problémy s připojením k internetu), neboť žádost musí nejprve vypracovat elektronicky a poté vytisknout a podepsat a předložit jak tento podepsaný originál, tak identickou elektronickou verzi.

Co když se text nebo harmonogram projektu nevejde do předepsaného rámečku? (Zejména v případě víceletých projektů je to nemožné.) Je možné jednotlivé části tématicky rozdělit a přiložit?

Vždy, když žadateli nepostačuje ke zpracování určité části žádosti prostor příslušné kolonky formuláře, může uvést jen velice stručnou informaci a podrobněji danou otázku zpracovat v příloze. Tuto přílohu řádně označí a uvede v seznamu příloh v bodě 10.10 Žádosti - Seznam všech dalších příloh (pokud se samozřejmě nejedná o některou s příloh pokrytou předcházejícími body v části 10, což je příklad rozšířeného rozpočtu apod.). Odkaz na příslušnou přílohu bude současně uveden v dané kolonce žádosti.

V případě víceletých projektů je rozpočet komplikovanější a rozsáhlejší, tabulka v žádosti tedy nepostačuje.

Jak je uvedeno v Pokynech pro vyplnění žádosti, str. 8, měla by být použita daná tabulka rozpočtu s tím, že pokud je doba realizace projektu delší než 5 let, bude tabulka rozpočtu, rozšířená o potřebný počet sloupců, zpracována samostatně jako příloha. Stejný postup platí pro související tabulku Finanční zdroje. Je nutno upozornit na to, že v zájmu žadatele je, aby projekt doplnil podrobnějším plánem aktivit a financování (k tomu může využít vlastní formáty tabulek), z něhož by bylo možno dobře odvodit příslušnou část Dohody o udělení grantu po schválení projektu zahraničními donory.

Jaká je míra spolufinancování v případě soukromých nadací a církví?

Míra spolufinancování závisí na zdroji spolufinancování - pokud jsou jím veřejné rozpočty, je míra grantu z FM 85 % oprávněných nákladů projektu, pokud je spolufinancování zajištěno ze soukromých zdrojů, může být grant max. 60 % oprávněných nákladů projektu.
Tato zásada by měla být zakotvena v podrobných pravidlech pro spolufinancování, které Kancelář FM v současné době připravuje.

Můžete pro ilustraci uvést příklady indikátorů?

Přehled příkladů indikátorů je k dispozici na www.eeagrants.cz, konkrétně na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Indicators_pdf.pdf

Žadatel předkládá rozpočet podle jednotlivých let - jsou to roky kalendářní nebo podle trvání projektu?

Y1 v rozpočtu uvádí rok kalendářní, ve kterém začne projekt.

zpět na začátek

4. Programy


Je v případě programu předloženého krajem nutná jeho účast na spolufinancování sub-projektů předkládaných posléze do programu?

Zprostředkovatelé PRG/BG by se "obvykle" měli podílet na spolufinancování PRG/BG. Výklad pojmu "obvykle" bude KFM projednávat s Výborem EHP a MZV Norska, zatím se však drží zásady, že v principu by se zprostředkovatelé na spolufinancování měli podílet. Toto bude vyjasněno v Podrobných pravidlech pro spolufinancování, která Kancelář FM v současnosti připravuje. Program musí být v každém případě připraven tak, aby struktura spolufinancování byla realistická, tj. odpovídala možnostem předpokládaných konečných příjemců.

Je možné v případě programu předloženého krajem stanovit minimální hranici velikosti projektů (resp. sub-projektů)?

Ano - nastavení minimální i maximální hranice pro sub-projekty, resp. pro přidělované granty z FM, je plně v kompetenci zprostředkovatele programu. Toto se nicméně musí objevit již v žádosti, resp. přiloženém implementačním manuálu (povinná příloha pro PRG a BG), která bude schválená zahraničními donory.

Je možné v programu kraje na čerpání pomoci z FM EHP/Norska činit rozdíly mezi podnikatelskými subjekty a ostatními subjekty z hlediska míry příspěvku z FM EHP/Norska, event. samotného kraje (mám na mysli zejména zvýhodnění církví a církevních právnických osob a ostatních neziskových nevládních subjektů)?

Je nutné vycházet z obecných pravidel pro financování v rámci FM EHP/Norska. Stanovení

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek