Ghana – vycházející hvězda Afriky

24. 11. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

První subsaharská země, která před 60 lety získala nezávislost, urazila za dobu své existence kus cesty a dnes má Ghana ambici stát se jednou z nejprůmyslovějších ekonomik v Africe.

Ghana zaujímá speciální místo v rámci dlouhé historie vztahů mezi Českou republikou a Afrikou. Po několikaletém útlumu hospodářské aktivity se nyní Ghana opět dostává mezi nejrychleji rostoucí země světa.

Třicetimilionový ghanský trh nabízí nejenom stabilní podnikatelské prostředí, ale i nebývalé obchodní a investiční příležitosti. Díky výborné pověsti českých průmyslových a strojírenských výrobků v západní Africe mají tuzemské firmy v tomto teritoriu stále konkurenční výhodu, která ovšem nebude trvat věčně.

Historické vazby

Příběh moderní Afriky je nerozlučně spjat s Ghanou. Jakožto první subsaharská země, která získala nezávislost (již v roce 1957), podnítila další africké národy, aby se vydaly vstříc svobodě a realizaci svého obrovského potenciálu. Ghana upozornila na rozsáhlé možnosti Afriky například stavbou jednoho z největších vodních děl na kontinentu, přehrady Akosombo na řece Volta, či prezentací myšlenky africké integrace na institucionální úrovni, jež je dnes představována Africkou unií. Vzhledem ke své dlouhodobé politické stabilitě, současnému demokratickému střídání vlád, bohatým nalezištím zlata a ropy, výnosné produkci kakaa a značným rozvojovým ambicím je i dnes s Ghanou spojeno mnoho pozitivních očekávání.

Pro Českou republiku výjimečnost země spočívá především v bohaté minulosti vzájemných politických a hospodářských vztahů, na které je možné navázat i dnes. Když Ghana byla ještě britskou kolonií známou jako Zlatonosné pobřeží, Československo dováželo na tento trh své průmyslové výrobky, sklo, textilie a další zboží.

Československo bylo také jednou z prvních zemí, které navázaly s novým africkým státem diplomatické styky, a to v roce 1957. První ghanský prezident Kwame Nkrumah navštívil v roce 1961 Prahu a obdržel kromě jiných poct i Řád bílého lva. V témže roce byla podepsána dohoda o vědecko-technické a průmyslové spolupráci mezi Československem a Ghanou. Díky československé finanční a technické pomoci bylo v africké zemi postaveno několik vodních elektráren, nemocnice a řada technologických celků, jako například podnik na výrobu juty, cukrovar ve městě Komenda, továrna na sklo v Abosu, gumárenský závod v Bonsu a továrna na boty v Kumasi. Stovkám ghanských studentů bylo také poskytnuto vyšší odborné vzdělání v Československu. Nicméně když byl prezident Kwame Nkrumah v roce 1966 během vojenského převratu svržen, politické a ekonomické vztahy byly na dalších 25 let značně utlumeny.

Za předpokladu, že rozvojový plán „One District, One Factory“ prezidenta Akufo‑Adda uspěje,
budeme svědky západoafrické průmyslové revoluce.

Kontakty mezi oběma zeměmi se podařilo obnovit až na počátku nového tisíciletí. V roce 2010 zavítal do Česka tehdejší ghanský viceprezident John Dramani Mahama s početnou podnikatelskou delegací. V této době se obrat obchodní výměny blížil k hranici jedné miliardy korun. Dnes se vzájemný obchod pohybuje okolo 656,3 mil. korun a Ghana se řadí mezi pět nejdůležitějších exportních trhů pro Českou republiku v subsaharské Africe.

Hlavními vývozními komoditami do Ghany jsou zejména chemikálie, sklo a bižuterie, zemědělská technika, osobní automobily Škoda, dále se ve větším množství objevují položky jako pneumatiky, barvy, svítidla, látky, oděvy a drobné spotřební zboží.

Předními dovozními artikly do Česka jsou ovoce, kaučuk, hliník, kakao, zlato a tropické dřevo. Velice důležitou úlohu v rámci rozvoje česko-ghanské ekonomické relace hraje i obnova starších československých průmyslových závodů v Ghaně. V roce 2011 byla například znovuotevřena továrna na boty ve městě Kumasi a minulý rok byl spuštěn provoz v nově vybaveném cukrovaru "New Komenda".

Nástup modrého slona a průmyslová revoluce

V africké mytologii slon se vztyčeným chobotem symbolizuje sílu, stabilitu a přízeň. Je proto příznačné, že v ghanských prezidentských volbách v prosinci 2016 uspěl právě kandidát strany, která má modrého slona ve svém znaku. Současný prezident Nana Akufo-Addo, který nastoupil do funkce v lednu 2017, zvítězil na základě reformního programu, který počítá s tvorbou nových pracovních míst a nastartováním ekonomického růstu pomocí široké industrializace hlavně v oblasti zemědělství a ve zpracovatelském odvětví. Tato agenda má představovat odpověď na dlouhodobé problémy, se kterými se ghanské hospodářství potýká. Těmi jsou zejména vysoký státní dluh, nedostačující energetická infrastruktura, nezaměstnanost mladé populace, malá diverzifikace exportu a s tím související deficit běžného účtu platební bilance.

Již na konci září 2017 prezident Akufo-­Addo vyhlásil při příležitosti otevření továrny na zpracování ovoce v obci Ekumfi vládní program "One District, One Factory", jenž má za cíl zprovoznit alespoň jednu továrnu v každém z 216 ghanských okresů. Jde o ambiciózní plán odpoutání zdejší ekonomiky od exportu primárních surovin a příklonu k ekonomickému modelu dávajícímu ghanským výrobkům nezbytnou přidanou hodnotu. Prezident dále uvedl, že nová vláda již vyčlenila 465 milionů dolarů na výstavbu a renovaci 51 továren v Ghaně, přičemž tamní vláda zajistila ve východní Asii úvěrové půjčky až ve výši dvou miliard dolarů na nákup nezbytných technologií.

Za předpokladu, že rozvojový plán prezidenta Akufo-Adda uspěje, budeme bezesporu svědky západoafrické průmyslové revoluce. "One District, One Factory" může pomoci Ghaně zlepšit její potravinovou soběstačnost a také se příznivě projeví i v navazujících sektorech. Otevírají se tedy široké možnosti pro české firmy specializující se na obory, jako jsou zpracovatelský a potravinářský průmysl, zemědělská technika, silniční a železniční infrastruktura a energetika.

Nová ghanská administrativa ani ne rok od voleb sklízí jeden úspěch za druhým. V červenci se ghanský ekonomický růst HDP vyšplhal až na devět procent, což je nejlepší výsledek za poslední tři roky. V současné době země roste dokonce stejně rychle jako dynamický premiant Afriky − Etiopie. O zlepšující se konkurenceschopnosti ghanské ekonomiky vypovídá i fakt, že deficit běžného účtu za posledních několik měsíců klesl o tři procentní body na 5,7 procenta, Ghana tedy zvyšuje svoji výkonovou bilanci ve vztahu k exportu.

Nemalou úlohu hraje uzavření Prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a Ghanou, která odbourává obchodní bariéry mezi oběma trhy. Tamní vláda také efektivně zvládá tlumit inflační tendence spojené se skokovým navýšením hospodářského růstu. Daří se i v ropném průmyslu, neboť v červenci 2017 bylo otevřeno již třetí ropné pole zvané Sankofa Gye Nyame u pobřeží země. Zvýší se tak ghanská produkce o více než 30 tisíc barelů ropy a 5,07 milionu kubických metrů plynu denně. Významný je i verdikt Mezinárodního soudu pro mořské právo (ITLOS), jenž nedávno rozhodl ve prospěch Ghany ve věci sporné námořní hranice mezi Ghanou a Pobřežím slonoviny v kontextu zdejších ropných zdrojů.

Renesance česko-ghanských vztahů

Reformní agenda prezidenta Akufo-Adda přináší nebývalé obchodní a investiční příležitosti pro české firmy. Vzhledem k tomu, že v Ghaně se ještě stále nachází mnoho průmyslových závodů dodaných Československem, tato skutečnost dává českým exportérům určitou konkurenční výhodu a otevírá možnosti získání kontraktů při modernizaci ghanského průmyslu i v podobě subdodávek.

Ghaňané mají bezpochyby zájem o rozšíření spolupráce s ČR, jak o tom svědčí rostoucí intenzita bilaterálních vztahů. Letos v dubnu byla podepsána s Ghanou dohoda o zamezení dvojího zdanění. V roce 2018 se počítá s dohodou o hospodářské spolupráci a výhledově s uzavřením dohody o ochraně investic.

O perspektivě česko-ghanské spolupráce vypovídá i konání dvou velice úspěšných podnikatelských fór jak v Ghaně (Czech Days in Ghana 2017), tak v České republice za velkého zájmu firem z obou zemí. Na konci září 2017 zorganizovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Svazem průmyslu ČR, zastupitelským úřadem ČR v Akkře a Ghana Free Zone Board v Praze obchodní seminář, který slavnostně zahájili náměstci průmyslu a obchodu ČR a Ghany, Vladimír Bärtl a Carlos Kingsley Ahenkorah. Ghanská podnikatelská delegace čítající přes dvě desítky osob byla jednou z největších, které kdy do České republiky zavítaly.

Obě strany se shodly na prospěšnosti partnerství mezi Českem a Ghanou, jelikož obě země jsou perspektivními vstupními branami na mnohonásobně větší regionální trhy − pro Českou republiku je to západní Afrika a pro Ghanu střední Evropa.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Michal Prokop, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, oddělení Afriky, Asie a Austrálie, Ministerstvo průmyslu a obchodu; prokopm@mpo.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek