Irák: Vnitropolitická charakteristika

25. 4. 2014

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Irácká republika je parlamentní demokracií v čele s presidentem. Výkonná moc je dána vládě; premiér je také vrchním velitelem ozbrojených sil. Sněmovna reprezentantů iráckého parlamentu má 325 poslanců, volební období je čtyřleté. Poslední volby do parlamentu se uskutečnily 7.3.2010, řádný termín dalších parlamentních voleb byl stanoven na 30.4.2014.

 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Džalál Tálabání, president Republiky Irák (PUK)

President je hlavou státu, je volen poslanci Sněmovny reprezentantů iráckého parlamentu na čtyřleté funkční období. President skládá slib před poslanci sněmovny do rukou jejího předsedy (speaker).

Hlavní kompetence presidenta:

  • zastupuje Republiku Irák navenek,
  • sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy (může přenést sjednávání smluv i na parlament),
  • jmenuje premiéra a vládu, přijímá demisi vlády a pověřuje výkonem funkce ministry do jmenování nové vlády,
  • podepisuje zákony,
  • uděluje amnestii (zmírňuje, odpouští nebo zahlazuje udělené tresty),
  • přijímá velvyslance a přebírá jejich pověřovací listiny,
  • na rozdíl od ČR není vrchním velitelem ozbrojených sil Irácké republiky (tuto roli má v Iráku předseda vlády)

Pozn.: Od prosince 2012, kdy utrpěl mrtvici, president Tálabání nevykonává svůj úřad a jeho pravomoci do návratu z léčení v SRN přešly částečně na vicepresidenta Khodaira al-Khozaeiho. Druhý vicepresident Tariq al-Hashimi svůj úřad nevykonává - v roce 2012 získal azyl v Turecku. Následně byl v nepřítomnosti iráckým soudem odsouzen k trestu smrti za údajný podíl na vraždách politických oponentů a zároveň zbaven úřadu vicepresidenta.

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

V návaznosti na patový volební výsledek, který vzešel z voleb dne 7.3.2010, došlo v prosinci 2010 s odstupem více než 9 měsíců na základě politické dohody ke jmenování irácké vlády složené ze zástupců všech hlavních parlamentních bloků. Dne 21.12.2010 vyjádřila Sněmovna reprezentantů iráckého parlamentu vládě staronového premiéra Núrího al-Málikího důvěru. Kabinet byl nicméně jmenován jako neúplný, několik členů bylo jmenováno až na počátku roku 2011. Podstatné změny ve složení vlády byly provedeny poté, kdy v březnu 2013 někteří ministři odstoupili na protest proti politice svého premiéra. Od vzniku vlády zůstávají neobsazeny funkce ministrů obrany, vnitra a ministra pro národní bezpečnost. Řízením těchto resortů se „dočasně“ pověřil premiér al-Málikí.

Předpokládá se, že vláda zůstane ve funkci ještě dlouho po volbách 30.4.2014, protože na základě výsledku voleb bude pravděpodobně obtížně a zdlouhavě vznikat nová vládní koalice.

Centrální vláda v Bagdádu (GoI):

  • Núrí Kamal al-Málikí (Nouri al-Maliki), předseda vlády Irácké republiky; pověřený řízením ministerstev obrany a vnitra, jako státní ministr pověřený řízením resortu národní bezpečnosti (šíita, volební blok: Stát práva, politická strana: Da´wa)
  • Husajn Al-Šahristání (Hussain al-Shahristani), místopředseda vlády pro energetiku (šíita, Stát práva, bezpartijní)
  • Rowš Núrí Šáwes (Roz Nouri Shawes), místopředseda vlády pro ekonomiku (Kurd, volební blok: Kurdistan Aliance /KA/, politická strana: Patriotic Union of Kurdistan /PUK/)
  • Sáleh al-Mutlaq (Saleh al-Mutlaq), místopředseda vlády pro rekonstrukci a služby (sunnita, volební blok: Iráqíja, politická strana: Fronta národního dialogu-Hewar)
  • Hošjár al-Zebárí (Hoshyar Zebari), ministr zahraničních věcí (Kurd, KA, Kurdistan Democratic Party /KDP/)
  • Abd al-Karím al-Lu’ajbí (Abdul Karim al-Luaibi), ministr ropy (šíita, bezpartijní spojený s Da’wa)
  • Falih al-Fajjad (Falih Al Fayadh), poradce pro národní bezpečnost, řízením ministerstva pověřen premiér al-Málikí (šíita, Stát práva, Da’wa)
  • Ali Júsif al-Šukrí (Ali Yousif Shukri), ministr plánování; pověřený řízením ministerstva financí (INA, Sadristické hnutí)             
  • Alí al-Adíb (Ali al-Adeeb), ministr vyššího vzdělávání (šíita, Stát práva, Da’wa)
  • Hassan al-Šammarí (Hassan al-Shimari), ministr spravedlnosti (volební blok: Irácká národní aliance /INA/, Fadhila)
  • Majíd Hamad Amín (Majid Mohammed Amin), ministr zdravotnictví (Kurd, KA, Patriotic Union of Kurdistan /PUK/)
  • Muhammad Tamím (Mohammed Tamim), ministr školství (Iráqíja, Fronta národního dialogu-Hewar)
  • Sa’adún al-Dulajmí (Saadoun al-Dulaimi), ministr kultury, pověřený řízením ministerstva obrany za premiéra al-Málikího (Národní aliance, Wassat-Constitution Party)
  • Ahmad Násir Dali al-Karbúlí (Ahmed Nassar Dali al-Karbouli nebo také Ahmad Nader Dali), ministr průmyslu a nerostných surovin (sunnita, Iráqíja, Tajdid)
  • Jassim Muhammad Džafar (Jassim Mohammed Jaffar), ministr mládeže a sportu (Turkoman, Stát práva, Da’wa - Turkomanská islámská unie)
  • Dindar Nadžman Šafik (Dindar Najman), ministr pro přesídlence a migraci (KA, Islamistická koalice KIU)
  • Sargon Lazar Sulaiwa (Sargon Lazon Sliwah), ministr životního prostředí (křesťan, Rafidain/Asyrské demokratické hnutí)
  • Izzaddín al-Dawla (Izzuldin al-Doula), ministr zemědělství (Iráqíja, Iraqiyoun)  
  • Muhammad al-Súdání (Mohammed Shiya al-Sudani nebo také Mohammed Shayaa), ministr lidských práv (Stát práva, Da’wa)
  • Mohammed Tawfiq Allawi, ministr telekomunikací (Iraqiya, Wifaq)
  • Abd al-Karím al-Samará’í (Abdul-Karim al-Sammaraie), ministr vědy a techniky (Iráqíja, Tajdid),
  • Muhammad Sahib al-Daradži (Mohammed Sahib al-Daraji), ministr bydlení a stavebnictví (INA, Sadristické hnutí)
  • Hádí al-Amirí (Hadi al-Amiri), ministr dopravy (INA, Islamic Supreme Council of Iraq /ISCI/)
  • Muhanad Salman al-Sádí (Mohaned al-Sa’adi), ministr vodních zdrojů (INA, Sadristické hnutí)
  • Nisar al-Rubá’í (Nasar al-Rubaie), ministr práce a sociálních věcí; pověřený řízením ministerstva plánování (INA, Sadristické hnutí)
  • Lawa Samajsim (Liwa Smisim), ministr turistiky a památek (INA, Sadristické hnutí)
  • Khairullah Hassan Babakir, ministr obchodu (Kurdistan List, PUK)
  • Adel Mihwadar Réza (Adel Muhodar), ministr municipalit a veřejných prací (INA, Sadristické hnutí)
  • Karim Aftan al-Džumajlí (Karim Eftan Al Jumaili), ministr elektřiny (sunnita, volební blok Iráqíja, Wasat)
  • Ibtihál Gasid al-Záidí (Ibtihal Gasid Al Zubaidi), státní ministryně pro ženské otázky (volební blok: Stát práva, Da’wa)
  • Ali Abdullah al-Sajeri (Ali Al Sajri), státní ministr zahraničních věcí (Wassat, Constitution Party)
  • Ali Dabbagh, státní ministr a vládní mluvčí (Stát práva, Daawa)
  • Safaa al-Din al-Saafi (Safaa’din Al Safi), státní ministr pro parlamentní záležitosti (Stát práva, bezpartijní)
  • Turhan Abdullah (Turhan Mathhar al-Mufti Hassan), státní ministr pro záležitosti provincií (Turkoman, Iráqíja)

V přehledu uvádíme kromě resortních ministrů rovněž tzv. státní ministry, kteří jsou členy vlády a zodpovídají za agendu, pro kterou nebylo zřízeno samostatné ministerstvo. Státní ministři bez portefeje jsou:

  • Yassin Mohammed Ahmed (INA/ISCI); Abdul-Mehdi Hassan al-Amtari (INA/Sadrist); Hassan Radia al-Sari (INA/Hezbilah); Bushra Hussein Saleh (INA/Fadhila); Diyah al-Asadi (INA/Sadrist); Salah Mazahim al-Jabouri (Iraqiya/Hewar).

Kurdská regionální vláda (KRG):

Jde o vládu vzniklou na půdorysu výsledku předchozích voleb. Nová politická situace (výrazné oslabení dosavadní druhé vládní strany PUK presidenta Talabáního a vzestup "protestní" strany Změna/Gorran) po posledních volbách v září 2013 zkomplikovala jednání o sestavení nové vlády, která nedospěla ještě koncem dubna 2014 k dohodě. 

Mas´úd Barzání, prezident

  • Nechirvan Idris Barzání, předseda vlády   (pozn.: synovec presidenta)
  • Imad Ahmad Sayfour, místopředseda vlády
  • Abdul Karim Sultan Sinjari, ministr vnitra
  • Bayiz Saeed Mohammad Talabani, ministr financí a hospodářství
  • Sherwan Haidary, ministr spravedlnosti
  • Jafar Mustafa Ali, ministr Pešmergů
  • Jonson Siyaoosh, ministr dopravy a komunikací
  • Asmat Muhamad Khalid, ministr školství
  • Rekawt Hama Rasheed, ministr zdravotnictví
  • Kamil Ali Aziz, ministr pro nadace a náboženské záležitosti
  • Serwan Baban, ministr zemědělství a vodních zdrojů
  • Kamaran Ahmed Abdullah, ministr pro stavebnictví a rekonstrukci
  • Ali Osman Hadži Badri Sindi, ministr plánování
  • Sabah Ahmed Mohamed (nebo také Mamosta Aram), ministr pro mučedníky a oběti Anfálu
  • Ali Saeed, ministr vyššího vzdělávání a vědeckého výzkumu
  • Kawa Mahmoud Shakir, ministr kultury a mládeže
  • Yasin Sheikh Abu Bakir Muhammad Mawati, ministr elektřiny
  • Abdullah Abdulrahman Abdullah (nebo také Ashti Hawrami), ministr přírodních zdrojů
  • Dilshad Shahab, ministr municipalit a turistiky
  • Sinan Abdulkhalq Ahmed Çelebi, ministr obchodu a průmyslu
  • Asos Najib Abdullah, ministryně práce a sociálních věcí

Další vysocí vládní úředníci KRG v ministerském postavení:

  • Faláh Mustafa Bákir, ředitel odboru zahraničních vztahů KRG
  • Herish Muharrym (Herish Muharam), předseda Investiční rady
  • Mohammed Qura Daghi (Mohammad Qaradaghi), tajemník Úřadu předsedy vlády
  • Dr. Fuad Hussein, ředitel úřadu presidenta KRG  
  • Nechirvan Ahmed, předseda úřadu Rady ministrů     

Pozn.: Pro zamezení záměny osob uvádíme obvyklé české a anglické transkripce arabských jmen, příp. veřejně používanou přezdívku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: