Jak řádně zlikvidovat společnost? I to má svoje pravidla

30. 7. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Jak řádně zlikvidovat společnost? I to má svoje pravidla I když se může zdát, že zlikvidovat něco je ta nejjednodušší věc na světě, v případě firem je to poměrně složitý proces, který má svoje pravidla a zákonitosti. Přitom správná likvidace firmy je pro podnikatele klíčová, pokud ji chtějí zrušit tak, aby došlo k zániku společnosti bez právního nástupnictví. 

Likvidace představuje neopominutelnou fázi, která předchází zániku korporace, tedy jejímu výmazu z obchodního rejstříku, a to bez ohledu na to, zda byla korporace zrušena z důvodu uplynutí doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, pro který byla založena, rozhodnutím společníků korporace či orgánu veřejné moci.

Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace.

Úloha orgánů obchodní korporace je v případě likvidace značně omezena a spočívá především v rozhodnutí valné hromady o zrušení subjektu s likvidací ke stanovenému datu a vstupu do likvidace k tomuto datu. Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu.

Další povinností korporace je povolání likvidátora, jehož úkolem je provést úspěšně a právně korektně likvidaci této korporace. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátor nabývá okamžikem svého povolání působnosti statutárního orgánu, je však oprávněn činit pouze kroky, které sledují účel odpovídající povaze a cíli likvidace.

„Účelem likvidace je dle znění § 186 občanského zákoníku vypořádat majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat dluhy vůči věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace, podle zákona,“ vysvětluje Barbora Horká z advokátní kanceláře Bělina & Partners.

„Jak vyplývá z výše uvedeného, předpokladem likvidace je, že po uhrazení všech nezbytných výdajů likvidace a zaplacení všech pohledávek musí zbýt kladný či maximálně nulový likvidační zůstatek. Při pochybnostech o takovémto zůstatku je nezbytné, aby statutární orgán společnosti z důvodu předluženosti společnosti nebo její platební neschopnosti zvážil podání insolvenčního návrhu,“ dodává Barbora Horká.

Statutární orgán zajistí také vyhotovení účetní závěrky ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace. Dále již přichází ke slovu likvidátor a úloha orgánů společnosti spočívá zejména v poskytování součinnosti likvidátorovi v jeho konání.

Nezbytné právní kroky k likvidaci společnosti

„V první řadě je povinností likvidátora podat návrh na zápis vstupu společnosti do likvidace do veřejného rejstříku. Dále likvidátor v souladu s § 198 občanského zákoníku oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu společnosti do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění,“ popisuje Barbora Horká nezbytné právní kroky.

Tím však povinnosti nekončí. Ke dni vstupu právnické osoby do likvidace je nutno sestavit zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Tento soupis vydá likvidátor pouze věřiteli, který o to požádá.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu korporace do likvidace, musí být podáno ve lhůtě 30 dnů od vstupu do likvidace.

Dalším krokem je ocenění veškerého majetku na obvyklou (tržní pozn. red.) cenu a zajištění jeho prodeje. Nezbytností je i ukončení pracovních poměrů s případnými zaměstnanci dle příslušných ustanovení zákoníku práce. „Likvidátor shromažďuje přihlášky věřitelů, jimi uplatněné nároky pak hradí dle pořadí přihlášek, prioritně však mzdové nároky,“ doplňuje Barbora Horká.  

Ke konci likvidace je nezbytné zrušit registraci k jednotlivým daním, odhlásit případné sociální a zdravotní pojištění a nezbytností je požádat o souhlas s ukončením činnosti daňového subjektu u správce daně příslušného ke konkrétní dani.

„Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a případně vydá návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni sestaví účetní závěrku. Konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Poté je návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán a schválen nejvyšším orgánem korporace,“ říká Barbora Horká.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, je společnost povinna podat do 15 dnů ode dne zpracování návrhu.

Vyplácení podílu na likvidačním zůstatku

Jak je to s podílem na likvidačním zůstatku? Ten nelze vyplácet, dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas. Byly-li vydány kmenové listy, vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku jejich vrácením společnosti. Odevzdané kmenové listy likvidátor neprodleně zničí.

Kmenové listy umožňují snadnější dispozici s podílem, pro převod podílu je zapotřebí pouze převod kmenového listu rubopisem a smlouvou o převodu. Tato výhoda však může představovat pro společnost i jistá rizika spojená s anonymizací společníků korporace.

„Konec likvidace nastává použitím likvidačního zůstatku nebo převzetím likvidační podstaty věřiteli. Lhůta pro podání návrhu na výmaz korporace z obchodního rejstříku je dle § 270 občanského zákoníku stanovena na 30 dnů od skončení likvidace. Výmaz korporace z obchodního rejstříku však neznamená definitivní konec povinnosti všech zúčastněných,“ upozorňuje Barbora Horká, a dodává: „Likvidátor je povinen zajistit uchování uvedených dokumentů po dobu deseti let od zániku obchodní korporace.“

Pokud se zjistí neznámý majetek obchodní korporace po jejím výmazu z obchodního rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz obchodní korporace, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Od obnovení se na obchodní korporaci hledí, jako by nikdy nezanikla.

O jaký právní zájem se jedná, zákon blíže neuvádí, vždy záleží na konkrétních okolnostech, které se v praxi vyskytnou. Jedná se především o situace, kdy by likvidací korporace bylo zabráněno uplatnění určitých práv věřitelů. Od obnovení se na obchodní korporaci hledí, jako by nikdy nezanikla. O opětovném vstupu společnosti do likvidace rozhodne soud a to s přihlédnutím k vhodnosti a účelnosti takového rozhodnutí.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek