Kiribati: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Republika Kiribati

Vláda:

  • Taneti Mamau – Prezident, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a imigrace
  • Kourabi Nenem - Místopředseda vlády a ministr veřejných sítí
  • Tetabo Nakara - Ministr rybolovu
  • Tebao Awerika - Ministr životního prostředí a zemědělství
  • Alexander Teabo - Ministr školství
  • Kobebe Taitai - Ministr zdravotnictví
  • Dr Teuea Toatu - Ministr financí a hospodářského rozvoje
  • Atarake Nataara - Ministr vnitra a sociálních věcí
  • Ruateki Tekaiara - Ministr práce a lidských zdrojů
  • Tauanei Marea - Ministr obchodu a průmyslu
  • David Collins - Ministr pro ženy, mládež a tělovýchovu
  • Natan Teewe Brechtefeld – Ministr spravedlnosti
  • Willie Tokataake - Ministr komunikací, dopravy a rozvoje turismu
  • Mikarite Temari - Ministr pro rozvoj ostrovů Line a Phoenix

Kiribati je jedním ze států sdružení Commonwealth a jeho politický systém je založen na Westminsterském modelu. Politické strany nemají oficiální základnu ani strukturu. Většina kandidátů vystupuje jako nezávislí. Volby jsou svobodné a spravedlivé. Sporné výsledky mohou být ověřeny soudem. Jednokomorový parlament (Maneaba) má 46 členů – 44 volených poslanců, 1 jmenovaný poslanec za banabanskou komunitu na ostrově Rabi (Fidji) a generální prokurátor. Volební období je 4leté. Po parlamentních volbách vzejdou z členů parlamentu 3 – 4 kandidáti do přímých prezidentských voleb. Prezident je tradičně rovněž předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a imigrace. Poslední parlamentní a prezidentské volby na Kiribati v roce 2016 skončily vítězstvím opozice a ukončily dvanáctiletou vládu strany BTK (Boutokan Te Koaua – Pillars of Truth). Opoziční strany Karikirakean Te I-Kiribati Party a Maurin Kiribati Party utvořily po parlamentních volbách novou opoziční koalici s názvem Tobwaan Kiribati Party – TKP. Opoziční strany Karikirakean Te I-Kiribati Party a Maurin Kiribati Party. Přestože parlamentní volby vyhrála dosavadní vládní strana BTK, v následných přímých prezidentských volbách zvítězil kandidát opoziční koalice TKP Taneti Mamau. Nový prezident Taneti Mamau, který je zároveň předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a imigrace, jmenoval dvanáctičlennou vládu složenou z nově zvolených poslanců opoziční koalice TKP.

Země nemá žádné ozbrojené složky s výjimkou policie, soudní systém je nezávislý. Je tvořen Nejvyšším soudem, Odvolacím soudem a obvodními soudy. Na každém z 22 obydlených ostrovů působí místní správní výbory. Mají velmi omezené možnosti i financování (místní daně a alokace od centrální vlády).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Obyvatelstvo: 118 414 – z toho 58 007 můžu a 60 407 žen
  • Hustota zalidnění: 146 obyv./km
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 69 181
  • Roční přírůstek: 1,73 %
  • Míra porodnosti: 21,3/1000
  • Kojenecká úmrtnost: 33,2/1000, celková 7,1/1000
  • Očekávaná délka života při narození: 58 muži/66 ženy

Věková struktura:

  • 0-14 roků: 30,16 %
  • 15-64 roků: 65,71 %
  • 65 a více: 4,13 %

Etnické složení:

  • Mikronésané 99,1 %
  • Polynésané 0,9 %

Náboženské složení:

  • římští katolíci 55,8%
  • protestanti 35%
  • mormoni 4,7%
  • Baha’i 2,3%
  • adventisté sedmého dne 2%
  • jiní 1,5%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Růst HDP (v %)
2013 2014 2015 2016 2017 2018p
5,8 3,8 3,5 1,8 2,5 2,3

Zdroj: Asian Development Bank

Inflace (v %)
2013 2014 2015 2016 2017 2018p
-1,5 2,1 0,6 0,7 2,2 2,5

Zdroj: Asian Development Bank

Kiribati se těší dlouhodobějšímu hospodářskému růstu, který mezi lety 2012 a 2016 dosahoval v průměru 3,2%. Po relativně nízkém růstu v roce 2016 (1,8%) se v roce 2017 růst zrychlil na 2,5%, především díky příjmům z rybolovu, které vzrostly oproti roku 2016 o 2,6%. Vyšší příjmy podpořily vyšší veřejné výdaje, zejména v případě mezd, které se v roce 2017 zvýšily o 14,5%. Růst je navíc i nadále řízen investicemi do infrastruktury podporovanými rozvojovými partnery, které dosahují hodnoty 49,5% HDP. HDP na obyvatele dle odhadu ADB činí 2270 USD.

Veřejné investice financované rozvojovými partnery budou důvodem dalšího hospodářského růstu také v letech 2018 a 2019 a dle odhadů ADB by měl v roce 2018 hospodářský růst dosáhnout 2,3%, Následující roky se pak očekává mírnější růst (1,5%) způsobený i nadále klesajícími výnosy z rybářských licencí, což zatíží také veřejné výdaje a hospodářskou produkci. Nicméně vláda by měla mít v příštích letech lepší předpoklad odolávat tomuto poklesu poté, co velká část přebytku z výnosů z rybolovu posloužila k doplnění fiskální rezervy ve vyrovnávacím fondu (Revenue Equalization Reserve Fund - RERF).

Zaměstnanost

Počet ekonomicky aktivních osob činil podle posledních dostupných údajů z roku 2016 pouze 69 tis. pracovníků. Značná část ekonomicky aktivního obyvatelstva je však zaměstnána jen částečně (až 70 %) a s nízkým věkem povinného odchodu do důchodu (50 let). Celková nezaměstnanost je dle statistické zprávy ADB z roku 2017 ve výši 30,6%. Zhruba 27 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, zbytek ve službách a průmyslovém sektoru.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet
  2013 2014 2015 2016 2017
Příjmy 93,2 143,4 157,6 112,6 132,2
Výdaje 83,8 118,8 114,6 108,6 141,1
Saldo 9,4 24,6 43,1 -4,0 -8,9

Zdroj: Asian Development Bank (% HDP)

Rozpočet na rok 2018 byl vypracován na základě cílů Kiribati Vision 20  a Rozvojového plánu státu Kiribati pro roky 2016-19 (KDP), jehož cílem je zvýšit hospodářský růst a zmírnit chudobu, zlepšit standardy vzdělávání a zdravotní péče, zmírnit dopady globálních změn klimatu a zlepšit životní prostředí, umožnit větší transparentnost a odpovědnost ve správě a zlepšit infrastrukturu pro všechny ostrovy Kiribati. Kiribati Vision 20 tyto cíle posiluje, avšak se zvláštním zaměřením na cestovní ruch a rozvoj rybářství.

Rozpočet i nadále počítá s největším objemem finančních prostředků do budování infrastruktury a sektorů zdravotnictví a školství. Novou a hlavní položkou rozpočtu na rok 2018 je také zvýšení platů státních zaměstnanců s platností od 1. ledna 2018.  Důležitým zdrojem státní pokladny je fond RERF, který slouží k vyrovnávání přechodných výpadků rozpočtových příjmů. Tento fond disponuje více než 500 mil. USD.

Zahraniční finanční pomoc z EU, Austrálie, Nového Zélandu, Taiwanu, agentur OSN a v menší míře dalších států (USA, Kanady apod.) představuje zhruba 20-30 % HDP. Kiribati je řazeno mezi nejméně rozvinuté země (LDC - Least Developed Countries), nicméně již potřetí za šest let Kiribati splnilo kritéria pro postup do vyšší kategorie rozvojových zemí. Komise pro rozvojovou politiku OSN v březnu 2015 ve své revizi odložila rozhodnutí o změně statusu Kiribati z nejméně rozvinuté země až do další revize v roce 2018 z důvodu zranitelnosti ekonomiky a pochyb o udržitelnosti současné úrovně státních příjmů.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Bilance běžného účtu
2013 2014 2015 2016 2017
19,6 53,0 47,4 18,9 13,8

Zdroj: ADB (% HDP)

Zahraniční dluh
2013 2014 2015 2016 2017
14 14 36 45 52

Zdroj: ADB (mil. USD)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kiribati nemá centrální banku, používanou měnou je Australský dolar. Jedinou komerční bankou je Bank of Kiribati Limited (ze 75% vlastněná australskou ANZ)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmů fyzických osob
příjem  sazba daně 
4 001-15 000  20%
15 001-30 000  25%
nad 30 000  30%

(v AUD)

Daň z příjmů právnických osob
příjem  sazba daně 
0 -25 000  20%
25 001-50 000  30%
nad 50 000  35%

(v AUD)

Nerezidentní právnické osoby jsou zatíženy jednou daní z příjmu ve výši 30 %. Od roku 2014 byla zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 12,5 %. Sazebník daní je k dispozici zde

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: