Kurzarbeit nebude fungovat, je příliš byrokratický, stěžují si firmy

2. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Opatření, které má pomáhat podnikům zasaženým ekonomickou krizí nebo živelnou katastrofou, se osvědčilo v Německu nebo v Rakousku. Podnikatelé proto doporučují, aby se čeští zákonodárci úspěšným modelem více inspirovali.

Měla to být velká pomoc firmám v krizi. Nakonec se však z kurzarbeitu vyklubala pro podniky spíše administrativní zátěž.

Zákon během prázdnin schválil Senát. „Ustanovení upravující příspěvek v době částečné nezaměstnanosti je účinné od 1. října 2015. Uvedený nástroj je navržen tak, že začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, i důvody, pro které může být příspěvek poskytnut, stanoví vláda v případě potřeby nařízením,“ vysvětlil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

Prostředky pro případ potřeby jsou podle něj připraveny z rozpočtovaných prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. „Vláda spouští příspěvek v době částečné nezaměstnanosti svým nařízením v případě hospodářských problémů, které vedou k tomu, že firmy ve větší míře nemohou přidělovat práci z důvodu omezení odbytu nebo v případě živelní události,“ doplňuje Petr Sulek.

Na krizi i povodně

Jedná se například o události, které Českou republiku před časem postihly: ekonomická recese, odbytové potíže způsobené uvalením sankcí na export, povodně, ale i další politicko-bezpečnostní důvody. Naposledy české firmy volaly po nasazení kurzarbeitu v souvislosti s krizí exportu do Ruska.

Zaměstnanci by měli za dobu výpadků dostávat nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel zaplatí 50 procent a stát dodá dalších 20 procent.

„Myslím, že se nám podařilo systém takzvaného kurzarbeitu nastavit tak, aby si firmy dokázaly podržet své kmenové zaměstnance i po přechodnou dobu v případě hospodářského poklesu, kdy by jinak musely přikročit k propouštění,“ říká předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Firmy však mají na výsledek schválený zákonodárci jiný názor. „Současná podoba kurzarbeitu není pro firmy dostatečně zajímavá, je spíše komplikovaná a realizovatelná v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora spatřuje největší problém v tom, že v případě potíží potřebuje firma reagovat ihned a v současné podobě lze „kurzarbeit“ využít jen v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. To je způsobeno zejména tím, že  vláda musí schvalovat každou jednotlivou dohodu a žadatel je nucen doložit velké množství dokumentů.

Z tohoto důvodu budou zaměstnavatelé využívat zejména možností daných zákoníkem práce, které jim umožní reagovat ihned. Hospodářská komora je skeptická ohledně praktického využití zaváděného ustanovení. Novela zákona by byla přijatelnější, pokud by se nechala více inspirovat například německým vzorem.

Místo rozpočtu chtějí firmy fond

„Jednou z možných variant do budoucna by mohlo být oproštění kurzarbeitu od státního rozpočtu například vytvořením fondu, mohlo by také dojít k uvolnění podmínek v operativní reakci a ve výši příspěvku pro zaměstnavatele a zaměstnance, podobně jako je tomu v Německu,“ prohlásil Dlouhý.

Využívání peněz fondu by mohlo být pružnější a firmy by nemusely čekat na aktuální schválení státního rozpočtu, což je vzhledem k dlouhodobé nestabilitě politického prostředí vždy riziko.  

V Německu dopomáhá kurzarbeit k nízké nezaměstnanosti a pokrizovému návratu k růstu hospodářství. „V době evropské recese zabránil rozsáhlejší likvidaci pracovních míst,“ říká Petr Dufek z investičního výzkumu ČSOB.

Od dubna 2008 do prosince 2009 se hrubý domácí produkt v Německu propadl o 5,6 procenta, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o 3 procenta, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento.

Německé firmy totiž současně se zavedením kratšího pracovního týdne, pokud splnily zákonné podmínky, dostávaly dotace na mzdy svých zaměstnanců. Během krize v zemi došlo k výraznému zvýšení vládních výdajů na rekvalifikaci či školení, ale tamní ekonomika díky tomu krizi úspěšně přestála.

Podle tuzemských firem musí kurzarbeit představovat opatření pro mimořádnou událost. Mělo by být jasné, že se podnik díky němu dostane z problémů a že jde o řešení časově omezené. Podle Dlouhého je také nutné, aby existovaly jasně definované parametry, které zamezí zneužití tohoto opatření. 

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek