Lesotho: Ekonomická charakteristika země

1. 10. 2014

© Zastupitelský úřad Pretoria (Jihoafrická republika)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Lesotho patří k nejméně rozvinutým zemím (LDCs) s významným subsistenčně-agrárním sektorem.

V r. 2012 ekonomika v Lesothu rostla tempem 3,7%. Oficiální nezaměstnanost představovala 25,3 % práceschopné populace. Inflace v červnu 2013 dosahovala 4,6%. Zdrojem uvedených dat  jsou webové stránky Statistického úřadu Lesotha - http://www.bos.gov.ls/

Celosvětová krize negativním způsobem ovlivnila v roce 2009 ekonomiku Lesotha a jeho výhled na další léta. Růst HDP klesl ze 4,4 % v roce 2008 na 1,6 %  v roce 2009, a to v důsledku propadu průmyslové výroby a těžebního sektoru. Státní rozpočet byl v roce 2009 ještě v přebytku, nicméně v následujícím roce se očekával schodek 4,6%, kdy příčinou byl mj. velký pokles příjmů v rámci celní unie SACU (South African Customs Union) tvořené Jihoafrickou republikou, Lesothem, Botswanou, Namibií a Svazijskem.

Lesothu se v předchozí dekádě podařilo snížit míru absolutní chudoby, tj. % populace žijící pod úrovní 1 USD/den z 45,4% v roce 1999 na 33,1% v roce 2008. Vláda v roce 2009 sformulovala řadu reforem a stanovila si rozvojové cíle v dokumentu „ Vision 2020 development goals“, které zahrnují strategii podpory pro textilní a oděvní průmysl, a dále např. strategii rozvoje soukromého podnikání. 

Rozvoj oděvního průmyslu v Lesothu v minulých letech byl spjat s expanzí tchajwanských investorů, kteří zde využívali program dovozních preferencí USA AGOA, umožňující bezcelní dovoz oděvních výrobků do USA z určitých afrických zemí.

Výkon zemědělství  v Lesothu je omezen nedostatkem obdělávatelné půdy - pouze 13 % -  a je významně ovlivňován nepříznivými klimatickými podmínkami. Zemědělství přináší obživu cca 57 % obyvatel. Podíl zemědělství na tvorbě HDP však poklesl z 50 % v roce 1973 na cca 8 % v současné době.

Dalším negativním faktorem ovlivňujícím výkon ekonomiky Lesotha je pandemie HIV/AIDS.

Přínosem pro růst ekonomiky, příjmů a zaměstnanosti (byť jen dočasně) byla realizace programu „Lesotho Highlands Water Development Project" (LHWDP), o jehož další fázi do r. 2020 Lesotho v květnu r. 2013 podepsalo dohodu s JAR. Projekt má zajistit dostatek vody pro JAR a dodávky elektrické energie pro Lesotho. Jedná se o do jisté míry kontroverzni projekt, v rámci kterého je voda z lesothských řek odváděna tunely přes vodní elektrárnu do JAR. Veškeré náklady na výstavbu ponese JAR, kdy celkové výdaje jsou odhadovány na 12 mld. randů (původní odhady byly 9 mld. randů).

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele lesothské ekonomiky
UkazatelMJ201020112012 odhad 2013 odhad
růst HDP % 6,3 5,7 3,99 3,55
míra inflace % 3 7,7 4,3 5,5

Zdroj: MMF   

Podíl jednotlivých odvětví lesothského hospodářství na tvorbě HDP v roce 2009
odvětví hospodářství2009
Zemědělství 7,9
Těžební průmysl 6,2
Zpracovatelský průmysl 18,5
Energetika a vodohospodářství 4,4
Stavebnictví 4,6
Velko- a maloobchod 13
Státní správa a služby 45,4
Celkem 100,00

Zdroj: EIU 2010

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Zpracovatelský průmysl přispívá pravidelně k růstu HDP, a to především textilní a oděvní. Novým podnětem k dalšímu růstu textilního a oděvního průmysl bylo zavedení vylepšeného preferenčního dovozního režimu do USA v rámci AGOA.

Lesotho těží ze zařazení do preferenčního systému USA na dovoz zboží z Afriky, tzv. AGOA (African Growth Opportunity Act), zvláště v textilním a oděvním průmyslu.

Mimo oděvní a textilní průmysl jsou v Lesothu zastoupeny kožedělný a potravinářský průmysl, výroba spotřební elektroniky včetně montáže televizorů, cihelny a keramičky.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Těžební průmysl nemá velký význam pro tvorbu HDP. Jsou zde omezená naleziště diamantů, jejichž těžba se obnovuje po stagnaci v letech 1983 až 1999. Dále se těží omezená množství uhlí, sulfitu olova, křemíku a uranu, které však mají malý komerční význam. Těží se také jíly pro výrobu cihel, keramiky a dlaždic.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Makroekonomický význam zemědělství je zřejmý z toho, že 80 % obyvatel žije ve venkovských oblastech, 57 % obyvatel je závislých na výdělku ze zemědělské činnosti a 60 % obyvatelstva je zaměstnáno v zemědělství. 16 % exportu je tvořeno zemědělskými položkami a pokrývá 75 % potřeby po základních potravinách. Soběstačnosti přes snahu vlády nebylo dosaženo. V roce 1973 tvořil podíl zemědělství přes 50 % HDP, poté poklesl a do roku 1990 činil podíl zemědělství 23 až 25 % a v současné době je to pouze necelých 8%.

Hlavními zemědělskými produkty jsou v živočišné výrobě mléko, hovězí a skopové maso, dále vlna a mohér a v rostlinné výrobě kukuřice, obilí, sorghum, hrášek a fazole. Mezi nejvýznamnější vývozní položky patří vlna a mohér (prakticky vyvážena veškerá produkce).

zpět na začátek

4.6. Služby

Telekomunikace - státní firma v oblasti pevných linek Lesotho Telecommunication Corporation byla privatizována v roce 2000 na Tele-Com Lesotho (TCL) - 70 % akcií má konzorcium složené z jihoafrické, zimbabwské a mauricijské firmy, 30 % si podržel stát.

Finanční služby - prakticky všechny finanční a pojišťovací instituce jsou v rukou jihoafrického nebo britského kapitálu.

Cestovní ruch není stále v Lesothu příliš rozvinutý. S cílem rozvoje zahraniční turistiky byla v roce založena polostátní společnost Lesotho Tourism Development Corporation (51% podíl je státní), která je pověřena určovat turistické rozvojové oblasti a má možnost poskytovat podpory pro rozvoj turistiky ve formě grantů, úvěrů nebo daňových výjimek.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Dopravní infrastruktura je omezená na leteckou dopravu, kde však neexistuje místní letecká společnost, ale veškeré letecké spoje zajišťuje jihoafrická společnost South African Airlink, dceřiná společnost South African Airways. Hlavní formou dopravy je silniční, která také napojuje Lesotho na jihoafrické dráhy, protože v Lesothu žádná železnice není. Nejužívanějším přístavem je jihoafrický Durban.

V souvislosti s rozvojem ekonomiky Lesotha roste význam energetiky a  vodního hospodářství. Hlavním zdrojem energie je s ohledem na málo rozvinuté oblasti spalování biomasy (71 % spotřeby energie). Dalším zdrojem jsou ropné produkty (80 % podílu zbývajících zdrojů) a také uhlí a elektřina. Veškeré ropné produkty se dovážejí. Elektřina je buď dodávána státní společností Lesotho Electricity Corporation z vodní elektrárny Muela, nebo jihoafrickou státní společností Eskom, která poskytuje nižší sazby. Nejvýznamnějším rozvojovým projektem byl tzv. Lesotho Highlands Water Development Project (LHWDP), který byl společným projektem Lesotha a Jihoafrické republiky zaměřený na výstavbu vodních přehrad a vodovodů, kterými se dopravuje voda do JAR, jak pro průmyslové, tak i domácí použití (zahájen v roce 1986).

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Lesotho je významným příjemcem rozvojové pomoci, avšak hodnota pomoci po pádu apartheidu v sousední JAR většinou klesá, pouze pomoc poskytovaná Evropskou komisí a Irskem stoupá. Hlavními dárci pomoci tak je EK a členské státy EU (75 % veškeré pomoci).

Největšími dárci jsou Irsko (venkovské oblasti - zajištění vody, cesty a zdraví), Velká Británie (institucionální podpora, soudnictví), Německo (decentralizovaná spolupráce) a Dánsko (podpora nevládních organizací, životní prostředí). Jedním z největších donorů je také Japonsko.

Největšími multilaterálními partnery jsou Světová banka (IDA), Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Africká rozvojová banka (Africký rozvojový fond).

V květnu 2013 lesothská vláda podepsala dohodu se Světovou bankou o grantu ve výši 20 mil. USD. Prostředky budou poskytnuty formou rozpočtové podpory zaměřené především na reformy ve správě veřejných financí, zlepšení investičního klimatu a zajištění sociální sítě. Dále bylo dokončeno další kolo jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), na základě kterého bude pro Lesotho uvolněno 8,6 mil. USD. V rámci stávajícího programu Lesotho získalo od MMF celkovou částku 67,9 mil. USD a hlavní důraz byl kladen na fiskální konsolidaci. MMF již zahájil přípravu dalšího programu, který by se měl soustředit na podporu reforem.   

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: