Madagaskar: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • česky: Madagaskarská republika (Republika Madagaskar)
  • malgašsky: Repoblikan´i Madagasikara
  • francouzsky: République de Madagascar

Prezident: Hery Martial Rakotoarimanana Rajaonarimampianina (od ledna 2014)

Předseda vlády: Olivier Mahafaly Solonandrasana

Přehled ministerstev a ministrů:

  • Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova: ministr Rivo Rakotovao
  • Ministerstvo obrany: ministr Beni Xavier Rasolofonirina
  • Ministerstvo ekonomiky a strategického plánování: ministr Herilanto Raveloharison
  • Ministerstvo vzdělání: ministryně Andrianiaina Paul Rabary
  • Ministerstvo financí a rozpočtu: ministryně Vonintsalama Andriambololona
  • Ministerstvo zahraničních věcí: ministr Rabara Njaka
  • Ministerstvo rozvoje průmyslu a soukromého sektoru: ministr Armand Tazafy
  • Ministerstvo spravedlnosti: ministryně Elise Alexandrine Rasolo
  • Ministerstvo veřejné služby a práce: ministr Jean de Dieu Maharante
  • Ministerstvo veřejných prácí: ministr Eric Razafimandimby
  • Ministerstvo pro prezidentské projekty a územní plánování: ministryně Benjamina Ramanantsoa
  • Ministerstvo pro telekomunikace a nové technologie: ministr André Rakotomamonjy
  • Ministerstvo pro cestovní ruch: ministr Roland Ratsiraka

Guvernér centrální banky Madagaskaru - Alain Hervé Rasolofondraibe

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha

  • 587 041 km2

Ostrovní stát v Indickém oceánu - čtvrtý největší ostrov světa a několik menších ostrovů.

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel 25 61 000 mil.(odhad 2017)
  • Hustota zalidnění 35,2 obyvatel/km2
  • Podíl ekon. aktivního obyvatelstva 56,1 % (40,7 % obyv. ve věku 0-14 let)

Národnostní složení

  1. Malgaši (Malagasy) malajsko-indonéského původu: Merina (Hova) 26 %
  2. „côtiers" smíšeného (afrického, arabského, malajsko-indonéského) původu: Betsimisaraka 15 %
  3. Betsileo 12 %
  4. Tsimihety 7 %
  5. Sakalava 6 %
  6. Antaisaka 5 %
  7. Antandroy 5 %
  8. Francouzi, Indové, Číňané, Komořané 24 %

Náboženské složení

tradiční víra (animisté) 52 %, katolíci 20 %, protestanti 20 %, muslimové 7 %

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

  • Úřední jazyk (podle ústavy la langue nationale): malgaština (malagasy)

Jazyk je indonéského původu a od 19. století používá jako písmo latinku.
Pracovním jazykem je francouzština; znalost angličtiny se rozšiřuje relativně pomalu.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

 2016

2017

2018*

HDP/obyv. (USD, běžné ceny, dle MMF)

445

462

453

402

391

447,56

479,05

HDP (mld. USD, běžné ceny, dle MMF)

9,92

10,6

10,67

9,74

9,74

11,46

12,61

HDP růst (%)

3

2,3

3,3

3,1

4,2

4,1

5,1

Inflace (%, dle MMF)

5,7

5,8

6,1

7,4

7

8,1

7,9

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2018

Během roku 2017 pokračoval na Madagaskaru ekonomický růst na úrovni 4,3 %, a to i přes dvě živelné pohromy čítající období sucha (přelom 2016/2017) a cyklon Enawo v březnu 2017. Celková hodnota HPD za rok 2017 vzrostla na 11,46 mld. USD. Kvůli obrovskému suchu utrpělo zemědělství, zejména poklesla produkce rýže o 20 % a byla poničena 1/3 produkce vanilky. Pozitivní zprávou pro Madagaskar pak byl nárůst světové ceny vanilky, čímž se propad v produkci částečně vyrovnal.

Nejdůležitějším hnacím motorem pro ekonomický růst v roce 2017 byl sektor služeb zahrnující zejména veřejné práce, obchod a dopravu. Rozmach veřejných prací byl částečně spojen s potřebou obnovy země po úderu cyklonu Enawo. Sekundární sektor se také podílel na růstu ekonomiky, a to zejména díky rostoucímu vývozu textílií a oživení těžebního průmyslu (těžba titanu, chromu a zlata). Ztrátu pak ještě utrpěla vodní energetika, kdy se snížila její kapacita a to vedlo k nepředvídatelným nákladům pro státní rozpočet, který musel pokrýt nákladní státního výrobce a distributora elektřiny JIRAMA. V současné době je celkový vývoj madagaskarské ekonomiky poměrně příznivý ve srovnání s předchozím období 2009-2013, kdy Madagaskar procházel politickou krizí a ekonomický růst dosahoval v průměru 2,7 %. Předpokládá se, že budou pozitivní vyhlídky pro nadcházející období, kdy v roce 2018 se očekává ekonomický růst na úrovni 5,1 % a dále okolo 5,3 % v období 2019-2020. Tento výhled však podléhá závazku vlády zachovat politickou stabilitu a pokračovat v důležitých reformách (obojí je možné, ale málo pravděpodobné). Úsilí by se mělo zejména zaměřit na zlepšení výkonnosti státních podniků, posílení podnikatelského prostředí a omezení korupce.

Míra inflace se během roku zvýšila ze 7 %  v roce 2016 na 8,1 % v roce 2017, ale i přes to stále zůstala pod kontrolou centrální banky. Důvodem rostoucí inflace bylo zejména zdražování potravin a bydlení. Co se týká podílu zadluženosti země na HDP, tak se mírně zvýšil z 38,7 % v rocee 2016 na 41,9 % v roce 2017 a hlavní příčinou byly výdaje spojené s přírodními pohromami.

V rocee 2017 se Madagaskar nacházel v polivině realizace svého Národního rozvojového plánu pro období 2015-2019, který se zaměřuje na 5 hlavních pilířů: dobré vládnutí, zajištění makroekonomické stability a podpora rozvoje, udržitelný ekonomický růst, zlepšení lidského kapitálu, rozvoj přírodního kapitálu a posílení odolnosti vůči přírodním katastrofám.

V rámci mezinárodního hodnocení Doing Business 2018 se Madagaskar umístil na 162. místě z celkově hodnocených 190 zemí. Hlavními nedostatky je omezený přístup k elektrické energii, získání stavebních povolení, registrace nemovitosti a kvalita soudního systému (řešení obchodních sporů). Oproti předchozímu roku si však Madagaskar polepšil o pět pozic.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Příjmy

2,358

2,55

3,204

3,381

4,135

Výdaje

2,93

3,48

3,79

4,33

5,162

Saldo (% podíl na HDP)

-0,572

-0,93

-0,586

-0,949

-1,027

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2017 (data za 2016 jsou odhady; saldo vypočteno)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

 2016

2017

Běžný účet (mil. USD)

-735,1

 -145,3

 -316

 -37,7

-311,6

 z toho zboží a služby bilance

-920,83

 -216,8

-170,02 -105,67  -

Kapitálový účet (mil. USD)

133,63

 73,2

 65,5

 131,4

 -

Finanční účet (mil. USD)

839,48

 -39,28  81,8  19,1  -

Státní dluh (% podíl na HDP)

33,9

34,7 35,5 38,7 41,9

Devizové rezervy (bez zlata) v mil. USD

776,1 773,8 832 1 183,7 1 543,5

Zdroj:  MMF Databáze WEO 2018 s údaje centrální banky Madagaskaru

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka (Banque Centrale de Madagascar - http://www.banque-centrale.mg/)

  • Komerční banky BMOI (Banque Malgache de l´Océan Indien) - BNP-Paribas
  • BFV - Société Générale
  • BNI - Crédit Lyonnais Madagascar
  • Bank of Africa (BOA) - BTM Madagascar
  • Union Comercial Bank (UCB)
  • Caisse d`Epargne de Madagascar (CEM)
  • Compagnie Malgache de Banque (CMB)

Pojišťovny Na Madagaskaru existují 2 velké státní pojišťovny - Ny Havana a AR; další 2 menší pojišťovny jsou zaměřeny na pojištění vozidel - Avotra a Mama.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

O daňové soustavě se píše velmi málo. Vzhledem k probíhající reformě zřejmě neexistuje ucelená písemná podoba daňového systému.

Při dovozu se vybírají cla (0–25 %, která se vypočítávají z hodnoty CIF), dovozní daň (0–35 %), daň z přidané hodnoty (20 %) a případná spotřební daň (0–10 %)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: