Malta: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Maltská ekonomika je velmi otevřená a závislá na vývozech a dovozech.

 

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Dovozy

 

5 335,9

 

6 175,6

 

5 678,9

 

6 362,8

 

6 013.6

Vývozy

 

3 818,9

 

4 422,8

 

3 925,2

 

3 730,2

 

3 512.9

Saldo

 

-1 517,0

 

-1 752,8

 

-1 753,7

 

-2 632,6

 

-2 500.7

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dovoz

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Itálie

1 446,1

 

1 987,2

 

1 408,2

 

1 165,0

 

 

1 261,4

Německo

376,1

 

320,0

 

321,2

 

323,9

 

372,2

Francie

 

317,6

 

369,1

 

285,6

224,8

224,1

Eurozóna celkem

 

2 665,4

 

3 335,6

 

2 686,7

 

2 488,0

 

2 797,7

Velká Británie

 

362,6

 

372,6

 

309,1

 

381,9

 

411,7

Ost.země EU

 

329,7

 

242,0

 

296,1

 

319,5

 

593,4

EU celkem

 

3 357,7

 

3 950,2

 

3 291,9

 

3 189,3

 

3 532,3

Asie

 

641,9

 

769,9

 

827,6

 

733,6

 

783,0

USA

 

225,3

 

134,1

 

187,9

 

610,2

 

294,3

Ost.země

 

1 114,7

 

1 333,3

 

1 379,1

 

1 829,6

 

1 404,6

Celkem

 

5 339,6

 

6 187,6

 

5 686,5

 

6 362,8

 

6 013,6

Vývoz

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Německo

 

326,2

 

358,5

 

348,6

 

304,3

 

329,4

Francie

 

244,9

 

296,9

 

253,0

 

203,8

 

237,7

Itálie

 

171,2

 

174,2

 

154,1

 

159,9

 

134,4

Eurozóna celkem

 

1 033,6

 

1 042,2

 

953,5

 

828,4

 

812,5

Velká Británie

 

150,4

 

124,6

 

107,8

 

99,2

 

124,9

Ost. země EU

 

117,8

 

129,2

 

184,7

 

187,7

 

42,8

EU celkem

 

1 301,9

 

1 296,0

 

1 246,1

 

1 104,8

 

1 064,0

Asie

 

1 092,1

 

1 020,4

 

1 059,6

 

767,4

 

715,8

USA

 

169,0

 

198,0

 

170,0

 

164,1

 

135,6

Ostatní země

 

1 256,0

 

1 924,4

 

1 449,8

 

1 701,4

 

1 519,9

Celkem

 

3 819,0

 

4 438,8

 

3 925,5

 

3 730,2

 

3 512,9

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývozu dominují tradičně elektrosoučástky, farmaceutické výrobky, knihy a časopisy,  stroje  a strojní zařízení, potravinářské výrobky, výrobky z plastu a gumy, textilie.

Dlouhodobě Malta dováží především stroje a přepravní zařízení, suroviny (minerální paliva a maziva), potraviny, chemikálie a spotřební zboží.

 Komoditní struktura dovozu

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Potraviny, nápoje a tabák

 

486,7

 

572,3

 

576,6

 

595,3

 

597,7

Ostatní výrobky

 

379,1

 

408,5

 

397,9

 

421,9

 

447,6

Chemikálie

 

434,1

 

447,0

 

438,3

 

509,0

 

501,8

Polotovary

 

331,1

 

317,7

 

310,2

 

342,4

 

404,9

Stroje a dopravní zařízení

 

1 695,1

 

1 571,0

 

1 664,3

 

1 922,4

 

2 338,1

Paliva, maziva a příbuzné materiály

 

1 943,2

 

2 791,3

 

2 235,8

 

2 563,3

 

1 679,1

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

 

8,6

 

9,0

 

8,5

 

8,7

 

9,1

Ostatní transakce a komodity

 

34,4

 

29,7

 

20,9

 

11,9

 

14,1

Suroviny

 

23,7

 

28,9

 

26,4

 

24,4

 

27,2

Celkem dovoz

 

5 335,9

 

6 175,6

 

5 678,9

 

6 399 5

 

6 013,6

Komoditní struktura vývozu

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Potraviny, nápoje a tabák

 

151,5

 

219,7

 

248,0

 

242,9

 

286,5

Chemikálie

 

258,7

 

320,6

 

357,9

 

376,4

 

363,0

Polotovary

 

132,9

 

126,5

 

117,8

 

113,9

 

122,4

Stroje a dopravní zařízení

 

1 241,3

 

1 319,5

 

1 112,4

 

995,7

 

961,2

Paliva, maziva a příbuzné materiály

 

1 621,7

 

2 005,9

 

1 665,7

 

1 608,2

 

1 355,7

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

 

0,0

 

0,0

 

0,0

 

0,0

 

0,1

Ostatní výrobky

 

383,2

 

400,9

 

404,5

 

375,6

 

407,6

Ostatní transakce a komodity

 

9,8

 

9,7

 

3,7

 

1,3

 

0,5

Suroviny

 

19,8

 

20,0

 

15,3

 

16,1

 

15,9

Celkem vývoz

 

3 818,9 

 

4 422,8

 

3 925,2

 

3 730,2

 

3 512,9

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Freeport

Zákonem byla ustavena v části přístavu Marsaxlokk zóna volného obchodu. Veškeré zboží dovezené autorizovanými společnostmi je následně osvobozeno od dovozních cel. Samozřejmě zboží dále přepravené ze zóny volného obchodu do EU musí být procleno. Autorizované společnosti, které v zóně volného obchodu působí se navíc těší státním pobídkám, zejména snížení daní a investičním “daňovým úvěrům”. 

Více informací na: www.freeport.com.mt

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice - příliv na Maltu: teritoriální členění (v tis. EUR)

 

 

2010

 

2011

 

2012

 

2013

 

Svět

 

715 301  

 

182 955  

 

70,042  

 

-1 574 671

 

Z   toho:

 

EU27     

 

260 127  

 

222 201  

 

112 609  

 

-2 058 691

 

Z   toho:

 

Rakousko

 

42 495

 

-13 817

 

-2 602

 

-54 784

 

Belgie

 

-799

 

4 753

 

6 312

 

3 461

 

Dánsko

 

-4 885

 

5 952

 

6 670

 

6 605

 

Francie

 

-18 987

 

-29 958

 

8 651

 

26 790

 

Německo

 

2 750

 

48 404

 

56 246

 

-90 411

 

Itálie

 

25 753

 

19 338

 

 30 474

 

-11 645

 

Lucembursko

 

2 801

 

16 121

 

17 963

 

-1 955 449

 

Nizozemsko

 

149 989

 

116 563

 

-91 148

 

-87 804

 

Španělsko

 

706

 

-847

 

5 386

 

5 110

 

Anglie

 

19 608

 

24 597

 

-31 338

 

-8 001

 

Mimo-EU27

 

455 174

 

-39 246

 

-42 568

 

483 979

 

Z   toho:

 

Ostatní evropské   země 

 

-289 690

 

27 394

 

15 670

 

401 487

 

Z   toho:

 

Švýcarsko

 

-12 269

 

31 671

 

-6 993

 

101 269

 

Turecko

 

-271 890

 

-65 067

 

230 679

 

216 744

 

Afrika

 

70 844

 

-2 379

 

14 125

 

19 561

 

Amerika

 

19 040

 

5 226

 

37 289

 

4 542

 

Z   toho:

 

Kanada

 

7 640

 

13 263

 

22 683

 

5 514

 

USA

 

14 648

 

-1 631

 

-4 556

 

2 358

 

Asie

 

-104 984

 

-125 336

 

-12 774

 

46 366

 

Austrálie   a Oceánie

 

758 659

 

41 325

 

-86 968

 

11 623

 

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je na Maltě politicky podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek.

Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic Malta Enterprise, nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny pobídky: zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Maltu lze z hlediska zahraničně-politických rizik považovat za poměrně bezpečnou zemi pro umístění investic. Malta nemá nepřátelské vztahy s jinými zeměmi a stala se členskou zemí EU v roce 2004. Malta si hájí mezinárodní neutralitu a dokonce prosadila její zachování do přístupové smlouvy s EU.

Z hlediska vnitropolitického vývoje se Malta těší dlouhému období stabilní parlamentní demokracie, která je předpokladem rozvoje obchodu - jedné ze nejdůležitějších podnikatelských aktivit na Maltě.

Měnová rizika spojená se zahraničními investicemi Malta eliminovala zavedením společné evropské měny v roce 2008.

Přírodní rizika umístění investice na Maltě vyplývají z ostrovního charakteru země. Na Maltě jsou omezené sladkovodní zdroje a z toho vyplývá vysoká závislost ostrovů na odsolování vody.     

Případné zvýšení cen ropy má vliv na výrobní náklady prakticky všech odvětví, protože ropné produkty jsou základním zdrojem pro výrobu elektřiny a pro pohon zařízení na odsolování vody.

Nejdůležitější investice z hlediska odvětví:

  • ST-Microelectronics – výrobce polovodičů (1700 zaměstnanců, prosperita tohoto velkého podniku má významný vliv na HDP Malty, protože jeho výrobky tvoří až třetinu maltských vývozů)
  • Trelleborg - průmyslové výrobky z gumy, gumové těsnění
  • Carlo Gavazzi – elektronika
  • Baxter – léčiva a zdravotní materiál
  • Methode Electronics – součástky aut
  • ProMinent Fluid Controls -  dávkovací průmyslové pumpy
  • Playmobil – hračky
  • Motherwell Bridge – dopravní systémy
  • Medelec Switchgears – systémy distribuce elektřiny (skupina Alstom)
  • Aeromaritime – údržba a revize lodí a letadel
  • Eurovac – léčiva (skupina Cardinal Health)
  • Mediterranean Power Electric – elektrické přístroje
  • De La Rue – elektronické pasy

Značná část zahraničních investic v minulosti směřovala také do finančního sektoru – viz bod 1.6

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: