Malta: Zahraniční obchod a investice

5. 6. 2017

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Maltská ekonomika je velmi otevřená a závislá na vývozech a dovozech.

 

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Dovozy

 

6 187,6

 

5 686,5

 

6 362,8

 

6 013,6

6 463,5

Vývozy

 

4 438,8

 

3 925,5

 

3 730,2

 

3 512,9

3 645,7

Saldo

 

-1 748,8

 

-1 761,0

 

-2 632,6

 

-2 500,7

-2 817,8

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu, údaje v mil.EUR

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dovoz

 

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Itálie

1 987,2

 

1 408,2

 

1 165,0

 

 

1 261,4

1 238,5

Německo

320,0

 

321,2

 

323,9

 

372,2

371,3

Francie

 

369,1

 

285,6

224,8

224,1

258,8

Eurozóna celkem

 

3 335,6

 

2 686,7

 

2 488,0

 

2 797,7

2 632,8

Velká Británie

 

372,6

 

309,1

 

381,9

 

411,7

345,4

Ost.země EU

 

242,0

 

296,1

 

319,5

 

593,4

575,1

EU celkem

 

3 950,2

 

3 291,9

 

3 189,3

 

3 532,3

3 208,3

Asie

 

769,9

 

827,6

 

733,6

 

783,0

803,5

USA

 

134,1

 

187,9

 

610,2

 

294,3

292,2

Ost.země

 

1 333,3

 

1 379,1

 

1 829,6

 

1 404,6

2 159,5

Celkem

 

6 187,6

 

5 686,5

 

6 362,8

 

6 013,6

6 463,5

 

Vývoz

 

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Německo

 

358,5

 

348,6

 

304,3

 

329,4

388,9

Francie

 

296,9

 

253,0

 

203,8

 

237,7

229,8

Itálie

 

174,2

 

154,1

 

159,9

 

134,4

208,8

Eurozóna celkem

 

1 042,2

 

953,5

 

828,4

 

812,5

947,7

Velká Británie

 

124,6

 

107,8

 

99,2

 

124,9

106,0

Ost. země EU

 

129,2

 

184,7

 

187,7

 

42,8

129,8

EU celkem

 

1 296,0

 

1 246,1

 

1 104,8

 

1 064,0

1 183,3

Asie

 

1 020,4

 

1 059,6

 

767,4

 

715,8

671,1

USA

 

198,0

 

170,0

 

164,1

 

135,6

740,9

Ostatní země

 

1 924,4

 

1 449,8

 

1 701,4

 

1 519,9

1 049,9

Celkem

 

4 438,8

 

3 925,5

 

3 730,2

 

3 512,9

3 645,7

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřad, údaje v mil.EUR

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývozu dominují tradičně elektrosoučástky, farmaceutické výrobky, knihy a časopisy,  stroje  a strojní zařízení, potravinářské výrobky, výrobky z plastu a gumy, textilie.

Dlouhodobě Malta dováží především stroje a přepravní zařízení, suroviny (minerální paliva a maziva), potraviny, chemikálie a spotřební zboží.

 

Komoditní struktura dovozu

 

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Potraviny, nápoje a tabák

 

572,3

 

576,6

 

595,3

 

597,7

655,6

Ostatní výrobky

 

408,5

 

397,9

 

421,9

 

447,6

430,3

Chemikálie

 

447,0

 

438,3

 

509,0

 

501,8

462,5

Polotovary

 

317,7

 

310,2

 

342,4

 

404,9

372,9

Stroje a dopravní zařízení

 

1 571,0

 

1 664,3

 

1 922,4

 

2 338,1

2 842,1

Paliva, maziva a příbuzné materiály

 

2 791,3

 

2 235,8

 

2 563,3

 

1 679,1

1 679,5

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

 

9,0

 

8,5

 

8,7

 

9,1

9,4

Ostatní transakce a komodity

 

29,7

 

20,9

 

11,9

 

14,1

11,7

Suroviny

 

28,9

 

26,4

 

24,4

 

27,2

26,5

Celkem dovoz

 

6 175,6

 

5 678,9

 

6 399 5

 

6 013,6

6 463,5

Komoditní struktura vývozu

 

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Potraviny, nápoje a tabák

 

219,7

 

248,0

 

242,9

 

286,5

296,0

Chemikálie

 

320,6

 

357,9

 

376,4

 

363,0

922,0

Polotovary

 

126,5

 

117,8

 

113,9

 

122,4

121,3

Stroje a dopravní zařízení

 

1 319,5

 

1 112,4

 

995,7

 

961,2

960,2

Paliva, maziva a příbuzné materiály

 

2 005,9

 

1 665,7

 

1 608,2

 

1 355,7

926,6

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

 

0,0

 

0,0

 

0,0

 

0,1

0,0

Ostatní výrobky

 

400,9

 

404,5

 

375,6

 

407,6

406,6

Ostatní transakce a komodity

 

9,7

 

3,7

 

1,3

 

0,5

0,7

Suroviny

 

20,0

 

15,3

 

16,1

 

15,9

12,6

Celkem vývoz

 

4 422,8

 

3 925,2

 

3 730,2

 

3 512,9

3 645,7

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Freeport

Zákonem byla ustavena v části přístavu Marsaxlokk zóna volného obchodu. Veškeré zboží dovezené autorizovanými společnostmi je následně osvobozeno od dovozních cel. Samozřejmě zboží dále přepravené ze zóny volného obchodu do EU musí být procleno. Autorizované společnosti, které v zóně volného obchodu působí se navíc těší státním pobídkám, zejména snížení daní a investičním “daňovým úvěrům”. 

Více informací na: www.freeport.com.mt

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice - příliv na Maltu: teritoriální členění (v tis. EUR)

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

Svět

 

182 955  

 

70,042  

 

-1 574 671

 

 

EU27   

 

222 201  

 

112 609  

 

-2 058 691

 

 

Rakousko

 

-13 817

 

-2 602

 

-54 784

 

 

Belgie

 

4 753

 

6 312

 

3 461

 

 

Dánsko

 

5 952

 

6 670

 

6 605

 

 

Francie

 

-29 958

 

8 651

 

26 790

 

 

Německo

 

48 404

 

56 246

 

-90 411

 

 

Itálie

 

19 338

 

 30 474

 

-11 645

 

 

Lucembursko

 

16 121

 

17 963

 

-1 955 449

 

 

Nizozemsko

 

116 563

 

-91 148

 

-87 804

 

 

Španělsko

 

-847

 

5 386

 

5 110

 

 

Anglie

 

24 597

 

-31 338

 

-8 001

 

 

Mimo-EU27

 

-39 246

 

-42 568

 

483 979

 

 

Ostatní evropské země 

 

27 394

 

15 670

 

401 487

 

 

Švýcarsko

 

31 671

 

-6 993

 

101 269

 

 

Turecko

 

-65 067

 

230 679

 

216 744

 

 

Afrika

 

-2 379

 

14 125

 

19 561

 

 

Amerika

 

5 226

 

37 289

 

4 542

 

 

Kanada

 

13 263

 

22 683

 

5 514

 

 

USA

 

-1 631

 

-4 556

 

2 358

 

 

Asie

 

-125 336

 

-12 774

 

46 366

 

 

Austrálie a Oceánie

 

41 325

 

-86 968

 

11 623

 

 

Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je na Maltě politicky podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek.

Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic Malta Enterprise, nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny pobídky: zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Maltu lze z hlediska zahraničně-politických rizik považovat za poměrně bezpečnou zemi pro umístění investic. Malta nemá nepřátelské vztahy s jinými zeměmi a stala se členskou zemí EU v roce 2004. Malta si hájí mezinárodní neutralitu a dokonce prosadila její zachování do přístupové smlouvy s EU.

Z hlediska vnitropolitického vývoje se Malta těší dlouhému období stabilní parlamentní demokracie, která je předpokladem rozvoje obchodu - jedné ze nejdůležitějších podnikatelských aktivit na Maltě.

Měnová rizika spojená se zahraničními investicemi Malta eliminovala zavedením společné evropské měny v roce 2008.

Přírodní rizika umístění investice na Maltě vyplývají z ostrovního charakteru země. Na Maltě jsou omezené sladkovodní zdroje a z toho vyplývá vysoká závislost ostrovů na odsolování vody.     

Případné zvýšení cen ropy má vliv na výrobní náklady prakticky všech odvětví, protože ropné produkty jsou základním zdrojem pro výrobu elektřiny a pro pohon zařízení na odsolování vody.

Další informace o silných a slabých stránkách ekonomiky Malty naleznete v kapitole 4.1 Hospodářská charakteristika Malty.

 

Nejdůležitější investice z hlediska odvětví:

  • De La Rue – elektronické pasy
  • Mediterranean Power Electric – elektrické přístroje
  • Eurovac – léčiva (skupina Cardinal Health)
  • Aeromaritime – údržba a revize lodí a letadel
  • Medelec Switchgears – systémy distribuce elektřiny (skupina Alstom)
  • Motherwell Bridge – dopravní systémy
  • Playmobil – hračky
  • ProMinent Fluid Controls -  dávkovací průmyslové pumpy
  • Methode Electronics – součástky aut
  • Baxter – léčiva a zdravotní materiál
  • Carlo Gavazzi – elektronika
  • Trelleborg - průmyslové výrobky z gumy, gumové těsnění
  • ST-Microelectronics – výrobce polovodičů (1700 zaměstnanců, prosperita tohoto velkého podniku má významný vliv na HDP Malty, protože jeho výrobky tvoří až třetinu maltských vývozů)

Značná část zahraničních investic v minulosti směřovala také do finančního sektoru – viz bod 1.6

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: