Nedostatek technických zaměstnanců pomáhají řešit nové projekty

13. 8. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Nedostatek technických zaměstnanců pomáhají řešit nové projekty Tuzemské podniky tlačí stát, aby zajistil větší počty absolventů v technických oborech. Za účelem získání potřebných zdrojů se začínají objevovat také alternativní projekty, které se zaměřují např. na dětské domovy nebo tělesně postižené.

Jako stále rostoucí problém průmyslu vnímají zástupci českých podniků nedostatek technických absolventů, jak vysokých, středních i učňovských škol. Proto požadují provedení některých změn v českém školství. „Postrádáme zakotvení systémového propojování zaměstnavatelů a středních škol, máme tím na mysli zejména prohlubování rozsahu odborného výcviku a odborných praxí vykonávaných přímo ve firmách,“ konstatuje předseda Sekce pro vzdělávání při Hospodářské komoře ČR Zdeněk Somr.

„Postrádáme financování výrazně vyššího objemu činnosti v rámci kariérového poradenství, které považujeme za nezbytnou podmínku dobré volby oboru dalšího studia,“ doplňuje Zdeněk Somr. Podle něj by měli mít také zaměstnavatelé podíl na rozhodování o tom, jaké obory vzdělání a v jakých počtech budou otevírány v daném školním roce.

Vlastní podniková škola

Konkrétní příklady z praxe, jak firmy mohou s nedostatkem kvalifikovaných odborníků bojovat vlastními silami, představil předseda představenstva Vítkovice Holding Jan Světlík. Jeho společnost v uplynulých letech koupila budovu gymnázia, kterou přeměnila v odbornou technickou školu.

„Proces převedení školy na firmu je v ČR perverzní, to se jinak nedá říci,“ stěžuje si Jan Světlík při vzpomínce na těžké období transformace školy. Podmínky pro soukromé technické střední školy jsou podle něj oproti školám státním nevýhodné, přestože firemní školy studentům nabízejí lépe vybavené dílny i možnost sbírat cenné zkušenosti přímo v praxi. „Navíc se některé státní školy jako technické jen tváří, ale jsou to vlastně převlečené gymply,“ poznamenává Jan Světlík.

Ve prospěch technického studia mluví jasnou řečí aktuální čísla. Například na jedno volné pracovní místo v humanitně zaměřených oborech čeká až 12 absolventů. „Tady něco nehraje,“ komentoval zmíněnou statistiku Pavel Kysilka, předseda představenstva České spořitelny, která je generálním partnerem Roku průmyslu a technického vzdělávání.

Podle něj největší ekonomický růst i zaměstnanost vykazují země, umísťující se na čelních místech v žebříčcích matematických znalostí žáků. Česká spořitelna proto na rozvoj vzdělanosti založila Nadaci Depositum Bonum, jež se snaží pomoci školám a učitelům zlepšit kvalitu výuky v technických a přírodovědných předmětech. „Naší vizí je, aby hodiny matematiky, fyziky, biologie i chemie v dětech probouzely radost z objevování světa a chuť věnovat se těmto oborům i v budoucnu“, uvedl ředitel nadace Václav Kubata.

Zapojení dětí z domovů

Zvýšit zapojení dětí do technických oborů se snaží také další projekty. Nadace Terezy Maxové dětem připravila ve spolupráci se společností Škoda Auto projekt Rozjedu to! V jeho rámci se snaží získat v budoucnu dobré zaměstnání pro děti z dětských domovů. Individuálním přístupem a konkrétní pomocí pomáhají mládeži ve věku 11 až 15 let v jejich hledání profesního směru, doučováním a zapojením nejen vychovatelů, ale i mentorů a psychologů. V rámci projektu děti absolvují nejrůznější exkurze, jeho součástí je i doučování.

Mladí lidé z dětských domovů mají při vstupu na trh práce podstatně horší výchozí pozici než jejich vrstevníci z úplných rodin. Kromě nízkého vzdělání nemají mnohdy ani dostatečné informace a příležitosti pro získání stabilního zaměstnání. „Děti měly možnost navštívit již několik pracovišť a vždy se setkaly se skvělým přijetím,“ poznamenává ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem Terezie Sverdlinová. Děti navštívily například Seznam.cz nebo spolupořádající automobilku Škoda Auto.

„Děti z dětských domovů v okolí našich závodů se za dobu realizace projektu mnohé naučily - krom vlastního vzdělávání a kariérního poradenství ve školách navštívily také řadu firem a seznámily se s jejich fungováním. A také s tím, co člověk musí udělat, aby v takové firmě mohl pracovat,“ konstatuje vedoucí vnějších vztahů Škoda Auto Michal Kadera. Do projektu Rozjedu to! jsou zapojeny dětské domovy Nymburk a Krnsko ze Středočeského kraje a dětské domovy Holice a Nechanice z Východočeského kraje.

S firmami ve svých regionech spolupracují díky Nadaci Terezy Maxové dětem také další zařízení. „S dětským domovem Sázava spolupracujeme již pět let. Děti k nám dochází na brigády o víkendech a letních prázdninách. Pracují zejména na oddělení strojovka a kompletace. Plní si své pracovní povinnosti, do práce chodí včas a jak je potřeba. Za pět let spolupráce s nimi nebyl žádný větší problém,“ oceňuje Jan Novotná z personálního oddělení Kavalierglass.

Petr Vojtěch, majitel pražského truhlářství s pěti zaměstnanci, se snaží připravit pro život v oboru dva chlapce z domova v Počernicích. „Co klukům řeknu, to se snaží udělat. Dávám jim samozřejmě spíše lehčí práce,“ popisuje svoje zkušenosti majitel Petr Vojtěch. Podle svých slov se snažil oba chlapce vést k větší iniciativě a zájmu o právě prováděnou činnost.

Šance pro postižené

Kromě dětí z dětských domovů představují pro firmy další z možných, zatím málo využívaných zdrojů technických pracovníků, také tělesně postižení. Zkušenost se zaměstnáváním nevidomého kolegy má čerstvě i Jiří Král, ředitel oddělení Software Development ve společnosti Amberg Engineering Brno.

„Do výběrového řízení na pozici programátora se nám přihlásil i nevidomý uchazeč. Na pohovoru nás zaujal výbornou kvalifikací i výsledky z univerzity, svou motivací i tím, že se nebojí řešit problémy za chodu. Také praktický test na orientaci v předloženém netriviálním zdrojovém kódu zvládl velmi dobře. Věřím, že se u nás osvědčí a že to bude mít i příznivý sociální dopad na náš pracovní kolektiv,“ konstatuje Jiří Král.

To, že zaměstnávání nevidomých není jen bohulibá činnost, ale lze z něj mít i ekonomický prospěch, může být důležitým rozhodovacím faktorem pro mnoho firem. „Kromě toho, že taková firma na daních ročně ušetří osmnáct tisíc korun při zaměstnání osoby s lehčím typem postižení nebo šedesát tisíc korun, jde-li o osobu s těžkým stupněm postižení, lze také zažádat o příspěvek na chráněné místo, pokud bylo nutné takové vybudovat,“ vysvětluje Pavel Jelínek, finanční ředitel společnosti Advantage Consulting.

Tuzemské firmy si na nedostatek technických pracovníků stěžují dlouhodobě. Na druhou stranu někteří odborníci na vzdělání upozorňují na to, že také podniková sféra by se měla snažit přizpůsobit současným trendům a vzdělávat si potřebné pracovníky sama. „Skutečně průmysl potřebuje pracovníky? Proč si je tedy nevzdělává? Nikdy mě nenapadlo čekat, až mi stát dodá odborníky na vývoj testů, to bych se načekal,“ prohlásil například šéf agentury Scio Ondřej Šteffl.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek