O zakázkách nemůže rozhodovat jenom cena, kritizují podnikatelé připravovaný zákon

25. 8. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - O zakázkách nemůže rozhodovat jenom cena, kritizují podnikatelé připravovaný zákon Veřejné zakázky jsou jedním z motorů současného ekonomického růstu v zemi. Především oborům jako je stavebnictví pomohly státní, krajské či obecní peníze vymanit se z mnohaleté krize. Firmy se však obávají, že do budoucna pro ně bude komplikovanější se k veřejným zakázkám dostat.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který v současnosti připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), je pro tuzemské firmy klíčovou normou. „Spolu se stavebním zákonem to jsou nejdůležitější normy o investování. Na jejich podobě bude záležet kvalita investičního prostředí a také to, jak bude úspěšná tato vláda,“ upozornil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Návrh zákona nově upravuje zejména pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Stanovuje také povinnosti dodavatelů, zvláštní důvody pro ukončení smluv na veřejné zakázky, podmínky fakturace a pravidla pro výkon státní správy v této oblasti. Podle ministerstva má nová úprava přinést řadu výhod. Umožní například vyloučit z výběrového řízení dodavatele, který předchozí zakázku, například na stavbu, zkazil nebo nedokončil, a hlásí se do další zakázky na její dostavbu. Podobně půjde vyloučit z tendru firmu, která má u jeho zadavatele dluhy. Nově již také nebude možné vyloučit nejvýhodnější nabídku například kvůli chybějícímu dokladu nebo překlepu ve výkazu výměr

Připravovaný zákon také výrazně sníží administrativní zátěž. Současná úprava nutí zadavatele vytvářet zbytečné protokoly o všech nabídkách, podle nového zákona bude stačit jeden protokol o vítězné nabídce. To velmi silně napomůže řešit situaci mnoha státních a regionálních staveb, které se kvůli složitým pravidlům protahují. Složitost zadávacích podmínek a nekonečné odvolávání neúspěšných kandidátů často nakonec vedly k promeškání termínů a znemožnily například čerpání dotací nebo prostředků z EU.

Cena jako jediné kritérium?

Na banální zakázku rovněž nebude třeba svolávat hodnotící komisi a pozvat členy 5 dnů dopředu, jak je tomu doposud. Zadavatel dostane k dispozici i řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. K budoucí podobě chystané normy však mají podniky výhrady. Nelíbí se jim především to, že zachovává jeden z principů, který dlouhodobě kritizují i u současné normy. Tedy to, že o vítězném uchazeči by měla rozhodovat především cena zakázky.

Nabídková cena jako jediné kritérium může být přípustné pouze výjimečně a pouze tam, kde je to má nějaké odůvodnění. Použití nabídkové ceny jako jediného kritéria u zakázek na služby a stavební práce považujeme za nesprávné a neekonomické,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory České republiky (HK ČR) Irena Bartoňová Pálková.

„Nakládání s veřejnými prostředky musí být co nejefektivnější a nejhospodárnější. Soutěžení pouze na cenu to nezaručí. Není důležitá jen cena, ale i kvalita. Podle HK ČR se při hodnocení nabídek musí zohlednit např. i to, z jakého materiálu je věc vyrobena, jakou má životnost či kolik bude stát údržba,“ vysvětluje ředitel Odboru legislativy, práv a analýz HK ČR Ladislav Minčič. „Nabídková cena jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti by měla být přípustná výjimečně u výrobků a zadavatelem musí být náležitě odůvodněná,“ dodává.

Podle něj sice návrh zákona umožňuje zadavatelům určit si i jiná hodnotící kritéria než jen cenu, například kvalitu a náklady životního cyklu. Podle Hospodářské komory však bude v praxi docházet k tomu, že se zakázky budou soutěžit dál jen podle ceny a problém se nevyřeší. „Soutěžit na cenu je totiž pro zadavatele nejjednodušší a zákon posuzovat i ostatní kritéria povinně nenakazuje,“ dodává Ladislav Minčič.

Pro standardní zakázky by podle ní měly být rovněž stanoveny závazné sady hodnotících kritérií prováděcím předpisem. „Při hodnocení ekonomické výhodnosti musí být kladen důraz také na kvalifikaci a zkušenosti uchazeče a kvalitu zakázky,“ dodává Irena Bartoňová Pálková.

Více možností pro vlastní společnosti

Další problém vidí podniky ve výjimce pro takzvané in-house zadávání. „Zjednodušeně jde o případy, kdy zadavatel nemusí konat výběrové řízení, pokud zakázku zadá společnosti, kterou sám nebo s jiným zadavatelem stoprocentně vlastní,“ upozorňuje na další problematický bod Irena Bartoňová Pálková.

Celkově povede podle viceprezidentky zavedení této výjimky k prodražování zakázek, zhoršení jejich kvality a snížení transparentnosti vynakládání veřejných prostředků. Podle Hospodářské komory ministerstvem navrhované řešení umožní velmi jednoduché obcházení pravidel zadávání veřejných zakázek tak, že více veřejných zadavatelů založí společně například obchodní společnost.

„Každý z těchto zadavatelů jako svého zástupce ve statutárním orgánu pověří formálně tutéž osobu, přičemž žádný z těchto zadavatelů nebude mít dostatečnou kontrolu nad cílovým subjektem a nebude moci ovlivnit jeho chování způsobem, jako kdyby se jednalo o vnitřní organizační jednotku předmětného zadavatele,“ konstatuje Ladislav Minčič.

Uvedený postup by podle něj umožnil, aby všechny služby aktuálně zadávané v režimu veřejných zakázek byly z tohoto režimu vyňaty a svěřeny takto účelově založeným právnickým osobám, které se budou chovat zcela tržním způsobem, neboť jejich „ovládání“ veřejnými zadavateli bude jen zdánlivé. K vyloučení hospodářské soutěže by podle Ladislava Minčiče došlo především na trhu komunálních služeb.

Ministerstvo pro místní rozvoj však kritiku podnikatelů odmítá. Problematika in-house zadávání podle něj vychází z rozhodovací praxe Soudního dvora EU, která je zakotvena i v rámci nových zadávacích směrnic jako takzvaná spolupráce mezi veřejnými zadavateli na vertikální (in-house) a horizontální úrovni.

„Obecně judikatura Soudního dvora EU i evropské směrnice vychází především ze skutečnosti, že veřejný zadavatel při výkonu jemu svěřených úkolů ve veřejném zájmu může využít svých vlastních prostředků, a to administrativních či technických,“ vysvětluje mluvčí MMR Vilém Frček.

Zákon bude platit nejpozději od dubna 2016

Ministerstvo pro místní rozvoj již předložilo návrh zákona legislativní radě vlády. Kvůli návaznosti na evropské směrnice by měl začít platit nejpozději od dubna roku 2016. „Nový zákon je výraznou změnou oproti dosavadní úpravě a posunuje zadávání veřejných zakázek v celoevropském modernizačním trendu,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Ministerstvo tak podle ní chce zabránit opakovanému novelizování, což je velkým problémem u současného zákona. „Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň připraví podrobný návod pro zadavatele a dodavatele formou široké metodické podpory, neboť dostatečné povědomí o postupech je nejlepší prevencí před pochybeními v zadávacích řízeních,“ dodává ministryně.

Připravovaný zákon ovšem nekritizují pouze firmy, ale také organizace zaměřené na boj s korupcí a zlepšování efektivity státu. Nelíbí se jim například, že zadavatel nemusí vyloučit uchazeče, který nesplnil některé podmínky takzvané základní způsobilosti. Podle protikorupčních organizací tak například firma, která neplatí zdravotní a sociální pojištění, může v tendru nabídnout nejnižší cenu a díky porušování jedné z podmínek základní způsobilosti získá konkurenční výhodu před ostatními uchazeči.

Do podmínek základní způsobilosti rovněž patří, že firma zapojená do výběrového řízení nesmí mít daňové nedoplatky, nedostala se do likvidace, nebo proti ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku či nařízena nucená správa.

Je třeba zveřejňovat, upozorňují protikorupční organizace

Protikorupční organizace rovněž kritizují přílišnou volnost zadavatelů ve změnách smluv. Ty mohou dodatečně navýšit rozpočet až do výše 50 procent původní ceny zakázky. Navrhují proto snížit toto rozpětí na třicet procent zakázky.

Mezi další kritizované návrhy patří ustanovení zákona, podle kterého není třeba informovat o zakázkách do dvou milionů korun. Platforma pro transparentní veřejné zakázky upozorňuje, že v řadě zemí Evropské unie platí povinnost informovat o zakázkách mnohem nižší hodnoty. Například ve Velké Británii již pro zakázky od 10 000 liber.

„Navrhujeme zavedení uveřejňovací povinnosti, která by se týkala například všech zakázek nad půl milionu korun. O jejich vypsání by zadavatelé informovali na internetu v dostatečném předstihu,“ navrhuje Daniel Weinhold z Platformy pro transparentní veřejné zakázky. Veřejné instituce by tyto informace mohly zveřejňovat například na svém webovém Profilu zadavatele, takže by zavedení tohoto opatření neprovázala žádná dodatečná technická či administrativní opatření.

Podle platformy je právě zveřejňování jednou z cest, jak nastavit transparentní prostředí u menších zakázek. „V těchto zakázkách se utratí stovky miliard korun ročně. Většina obcí nemá jinou zakázku, než tohoto typu,“ upozorňuje Daniel Weinhold na význam této oblasti.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek