Palestina: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Styčný úřad ČR v Ramalláhu (Palestina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance 2011-2015

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz zboží v mil. USD

1 525

 1 250

1 756

2 018

2 322

Dovoz zboží v mil. USD

6 188

6 134

6 053

7 071

7 501

Saldo v mil. USD

-4 663

-4 884

-4 296

-5 052

-5 178

Vývoz služeb v mil. USD

686

649

315,7

279,3

-

Dovoz služeb v mil. USD

948

1 032

751

710,1

-

Saldo v mil. USD

-262

-353

-435,3

-430,8

-

Zdroj: Palestinian Central Bureau of Statistics (PCBS), MAS Economic and Social Monitor, vol. 43

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Palestinian Central Bureau of Statistics (PCBS) ani jiné oficiální zdroje nepublikují přesné a aktuální informace o teritoriální struktuře zahraničního obchodu. Dostupná data za rok 2011 (PalTrade) nicméně vypovídají o tom, že zcela dominantním obchodním partnerem je jak v případě dovozu, tak i vývozu zboží a služeb Izrael. V roce 2015 došlo k mírnému poklesu importů z Izraele ve prospěch dovozů ze zemí EU. Dovozy ze třetích zemí (mimo Izrael) činily v roce 2015 22 procent celkového importu na PAÚ. Ve formě re-exportů z Izraele je na PAÚ importována převážná většina zboží ze třetích zemí a obdobně většina palestinské produkce směřuje na trhy ve třetích zemích přes Izrael.  

Teritoriální struktura zahraničního obchodu (2011)

Vývoz do teritoria v %

Dovoz z teritoria v %

Izrael

85,9

Izrael

69,6

Jordánsko

5,4

Turecko

5,1

Saúdská Arábie

1,2

Čína

4,6

SAE

1,2

Německo

2,4

USA

1,2

Jordánsko

2,1

Ostatní

5

Ostatní

16,2

Důvodem výše zmíněného stavu je jednak existence celní unie mezi Izraelem a Palestinou, kdy je pro řadu dovozců/vývozců jak z administrativně-technického, ale i obchodního hlediska výhodnější realizovat obchodní transakce přes izraelské prostředníky. Menší velikost a roztříštěnost palestinského trhu na straně jedné a existence konsolidovaného a většího izraelského trhu s přítomností velkých hráčů na straně druhé vede k tomu, že i se započtením provize izraelského prostředníka/subdodavatele dokáží menší i středně velké palestinské firmy přes Izrael dovážet za nižší ceny než v případě přímých importů.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Aktuální podrobná data o komoditní struktuře zahraničního obchodu Palestiny nejsou k dispozici.

Hlavní položky vývozu: stavební kámen (obklady, dlažby, mramor), léky, řemeslnné výrobky (obuv, dřevěný nábytek), olivový olej, sušené ovoce, koření, potravinářské výrobky.  

Hlavní položky dovozu: potraviny (především z Izraele), nápoje, spotřební zboží, minerální paliva (benzín, nafta, topné oleje), elektřina (z Izraele), dopravní prostředky (z EU, Japonska, Koreje), strojní zařízení (EU), stavební materiál (cement, dřevo - především z Izraele), tabák, chemikálie a suroviny pro lokální výrobu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V rámci programu podpory investic, průmyslového rozvoje a vzniku pracovních míst byl v roce 1998 spolu se zákonem na podporu investic (z. č. 1/1998; Investment Promotion Law) přijat rovněž zákon o průmyslových parcích a volných průmyslových zónách (z. č. 10/1998; Industrial Estates and Industrial Free Zones). Tento zákon dal právní základ pro vznik průmyslových zón, které měly s využitím investičních pobídek, režimu obchodních dohod (Free Trade Agreements) a přímých celních a daňových zvýhodnění i bilaterálních programů (podporovaných například Francií a Itálií) přilákat zahraniční investice. Jako servisní organizace pro tyto průmyslové zóny byla zřízena agentura PIEFZA (The Palestinian Industrial Eastate and Free Zone Authority), jejímž úkolem je poskytnovat komplexní služby (One Shop Stop Service) zahraničním investorům v těchto průmyslových parcích.

V souladu se zákonem č. 1/1998 mohou zahraniční investoři v závislosti na výši a průmyslovém odvětví investice získat osvobození nebo snížení daně ze zisku až na období 5 let a využívat snížené daně po dobu až 16 let. Strojové a další vybavení sloužící k výrobě je osvobozeno od cel a importních daní a vlastní produkce určená na export je osvobozena od daně z přidané hodnoty. Jednotlivé průmyslové zóny pak poskytují další specifické výhody ve formě balíčků připravených na míru jednotlivým investorům. Například v případě průmyslové zóny v Betlémě poskytuje francouzská vláda investorům podporu ve výši 50 % z ceny strojního vybavení vyrobeného ve Francii.

Plán rozvoje průmyslových zón předpokládal vznik následujících průmyslových parků:

  • Gaza Industrial Estate (GIE)
  • Jenin Industrial Estate (JIE)
  • Bethlehem Industrial Park 
  • Agro-Industrial Park in the Jordan Valley
  • The Tulkarm Peace Park (TPP)
  • Tarqumia Industrial Estate (TIE)

Jako první byla v roce 1999 zahájena činnost GIE v Gaze. Aktuálně však GIE v důsledku blokády pásma Gazy, poškození vojenskými operacemi a celkové situaci v Gaze nefunguje podle původních plánů. V roce 2013 zahájil svou činnost Bethlehem Industrial Park a v roce 2014 Agro-Industrial Park in the Jordan Valley v Jerichu. Pro rok 2015 je plánováno zprovoznění Jenin Industrial Free Zone.

Bližší informace k jednotlivým průmyslovým zónám, včetně kontaktů, jsou k dispozici na webových stránkách PIEFZA - www.piefza.ps.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

PNS nezveřejňuje informace o výši, teritoriální ani odvětvové struktuře přímých zahraničních investic. Podrobná aktuální data nejsou dostupná ani z jiných veřejných zdrojů. Zahraniční investice přicházejí do teritoria Palestiny především ve formě zahraniční rozvojové pomoci, případně navázané na projekty zahraniční rozvojové spolupráce. Přímé zahraniční investice jsou prozatím nízké.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Získání zahraničních investic pokládá PNS dlouhodobě za prioritu. V zájmu zatraktivnění teritoria Palestiny pro zahraniční i domácí investory bylo po roce 1998 přijato množství legislativních změn s cílem snížit či zcela eliminovat dosavadní rizika investování, případně tato rizika kompenzovat pobídkami. V roce 1998 byl přijal zákon na podporu investic (z. č. 1/1998; Investment Promotion Law), který v podobě pozdějších novelizací (naposledy 2014) tvoří právní základ výše zmíněného úsilí. Tento zákon specifikuje podminky, za nichž je možné investorům poskytnout daňové, celní a další finanční výhody (například osvobození od daně ze zisku až na dobu 5 let v případě investice do zemědělského sektoru). Zákon dále garantuje volný pohyb kapitálu a dalších finančních prostředků investora, poskytuje ochranu před vyvlastněním i další garance.

Zákon je dostupný v anglické verzi na webu www.piefza.ps.

Institucionálně vykonává působnost PNS v oblasti investic specializovaná vládní agentura Palestinian Investment Promotion Agency (PIPA, www.pipa.gov.ps). PIPA poskytuje komplexní služby zahraničním i domácím investorům ve formě One Shop Stop, zajišťuje komunikaci s ostatními vládními institucemi, jménem investorů vyřizuje licence, importní či exportní povolení, realizaci pobídek a žádosti o daňové úlevy.

Za účelem posílení jistoty investorů před riziky plynoucími z politické nestability a bezpečnostní situace byl v roce 2008 zřízen Investiční garanční fond (Investment Guarantee Fund) administrovaný Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA). Tento fond poskytuje pojištění investic proti nekomerčním rizikům, zejména nekonvertibilitě měny, omezením transferů, vyvlastnění a politickým rizikům.

Za prioritní sektory pro zahraniční i domácí investice pokládá PNS následující:

  • stavebnictví
  • veřejná doprava
  • těžba a zpracování kamene
  • zemědělství
  • potravinářský průmysl (zpracování masa a ryb)
  • farmaceutický průmysl
  • výroba oděvů a obuvi
  • výroba papíru
  • rukodělná výroba
  • chemický průmysl
  • informační a telekomunikační technologie
  • turistika
  • obnovitelné zdroje energie a vodohospodářství
  • vzdělávací sektor

Od roku 2003 funguje na území PAÚ Palestine Investment Fund (PIF, www.pif.ps). PIF je největším institucionálním investorem, který hospodaří s veřejnými prostředky a byť sám sebe označuje za nezávislou investiční společnost, udržuje si nad PIF silnou kontrolu vláda PNS. Cílem PIF je investovat do rozvoje palestinské ekonomiky, infrastruktury, soukromého sektoru a strategických hospodářských projektů. Kritériem pro budování investičního portfólia je ziskovost a nízká míra rizika investice. Od svého vzniku generoval PIF ve prospěch PNS zisk ve výši 907,8 mil. USD. Do investičního portolia PIF patří například mobilní operátor Wataniya, projekty rezidenční i komerční výstavby, rozvoj plynového ložiska v Gaze, energetika nebo finanční služby. Dle výroční zprávy za rok 2014 dosahovaly aktiva PIF částky 795 mil. USD. Ve stejném roce vygeneroval PIF zisk před zdaněním ve výši 44 mil. USD.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: