Papua Nová Guinea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

25. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nezávislý stát Papua Nová Guinea
  • The Independent State of Papua New Guinea

Složení vlády

Papua Nová Guinea (PNG) je konstituční monarchie s parlamentní demokracií. Hlavou státu je britský monarcha (královna Alžběta II), reprezentovaný generálním guvernérem. V únoru 2017 stanul nově v čele tohoto úřadu v pořadí 10. generální guvernér Sir Robert Dadae. Titul monarchy je dědičný, generální guvernér je volen parlamentem PNG a plní převážně ceremoniální funkci.

PNG má tři úrovně vlády: národní, provinční a místní.Jednokomorový Národní parlament má 111 členů. Poslanci jsou voleni z 19 provincií a území hlavního města Port Moresby na období 5 let. Generální guvernér na základě doporučení parlamentu jmenuje premiéra, kterým je od roku 2012 Peter O'Neill. Premiér navrhne z členů své politické strany nebo koalice generálnímu guvernérovi vládu (tzv. Národní výkonná rada) a ten ji formálně jmenuje.

Právní systém PNG je založen na britském zvykovém právu. Soudnictví je nezávislé na vládě. Existují tři úrovně soudů, nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud. Většina poslanců je ve svých volebních obvodech zvolena především na osobním a etnickém základě, nikoliv podle politické příslušnosti.. Volební systém je většinový, vítězi často dostanou méně než 15 % hlasů aloajalita ke straně není obvykle příliš silná. Typické je „přetahování" poslanců v úsilí získat parlamentní většinu. Žádná strana dosud nikdy nezískala dostatek křesel k vytvoření své vlastní vlády. Vzhledem k tomu, že většina poslanců si po volbách nezachová své křeslo, je stranická struktura slabá a národní vedení nestabilní. A to má své konsekvence. Nové vlády jsou proto po prvních 18 měsíců chráněny zákonem proti hlasování o nedůvěře a vyslovení nedůvěry parlamentem není možné ani 12 měsíců před novými volbami. V úsilí zajistit větší stabilitu byl v r. 1999 přijat také zákon o integritě politických stran, zakazující poslancům měnit svou stranickou příslušnost. V současnosti probíhají diskuze o dalších ústavních změnách, které by mj. prodloužily období, kdy není možné vyslovit vládě nedůvěru (a jmenovat nového premiéra) a zavedly další prvky stability.

Papua Nová Guinea se od roku 2012, kdy se ujala moci vláda pod vedením premiéra Petera O’Neilla, těšila nebývalé politické stabilitě. V posledním roce svého vládnutí se však vláda potýkala s velkými výzvami danými situací na globálním trhu i nepříznivými klimatickými podmínkami.

Po parlamentních volbách v roce 2017 představil znovujmenovaný premiér Peter O’Neill v srpnu 2017 konečnou podobu nového vládního kabinetu. Nový kabinet čítá 33 členů, z čehož 17 je členy vládnoucí strany People’s National Congress (PNC) premiéra O’Neilla, 4 jsou členy United Resource Party (URP), 3 z People’s Progress Party (PPP), tři nezávislí (NEZ) a po jednom ministerském postu obsadily strany United Party (UP), Our Development Party (ODP), PNG National Party (PNGNP), Social Democratic Party (SDP) a Christian Democratic Party (CDP). Volby de facto zachovávají současnou politickou orientaci země, která se snaží zajišťovat rozvoj prostřednictvím nového využívání nerostných zdrojů, především zemního plynu. Volby mají za následek vytvoření doposud nejsilnější opoziční formace „The Alliance“ (celkem 46 členů), která byla blízko volebnímu vítězství. Řadu mandátů obsadili také nezávislí kandidáti.

Členové vlády:

  • Peter O’Neill (PNC) – Premiér, Národní výkonná rada, sport a APEC
  • Charles Abel (PNC) – Vicepremiér a ministr pro státní pokladnu
  • Kevin Isifu (PPP) – Ministr pro mezivládní záležitosti
  • James Marape (PNC) – Ministr financí a rozvoje venkova
  • Richard Maru (PNC) – Ministr pro národní plánování a monitorování
  • Elias Kapavore (PNC) – Ministr pro veřejné služby
  • Fabian Pok (URP) – Ministr pro ropu a energetiku
  • Wera Mori (PNC) – Ministr průmyslu a obchodu
  • John Pundari (PNC) – Ministr pro životní prostředí, jeho ochranu a klimatickou změnu
  • Benny Allen (PNC) – Ministr zemědělství a živočišné výroby
  • Weslej Nukundj (PNC) – Ministr dopravy
  • Mehrra Kipefa (URP) – Ministr práce a vztahů v průmyslu
  • Francis Maneke (ODP) – Ministr pro komunikaci a informační technologie
  • Soroi Eoe (PNGNP) – Ministr pro náboženství, mládež a místní rozvoj
  • Justin Tkatchenko (PNC) – Ministr pro územní plánování a půdní fond
  • Puka Temu (PNC) – Ministr zdravotnictví a HIV/AIDS
  • Rimbink Pato (UP) – Ministr zahraničí a zahraničního obchodu
  • Nick Kuman (PNC) – Ministr školství
  • Pila Niningi (NEZ) – Ministr vyššího školství, vědy, výzkumu a technologií
  • Patrick Basa (CDP) – Ministr pro rybolov
  • Jelta Wong (URP) – Ministr pro policii
  • Roy Biyama (PNC) – Ministr pro vězeňství
  • Emil Tammur (PPP) – Ministr kultury a turismu
  • John Kaupa (NEZ) – Ministr pro bytovou výstavbu a urbanizaci
  • Simon Dumarinu (SDP) – Ministr pro záležitosti provincie Bougainville
  • Alfred Manase (PNC) – Ministr pro civilní letectví
  • Johnson Tuke (PPP) – Ministr pro těžbu
  • Davis Steven (PNC) – Ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce
  • William Duma (URP) – Ministr pro státní podniky a investice
  • Solan Mirisim (PNC) – Ministr obrany
  • Douglas Tomuriesa (PNC) – Ministr lesnictví
  • Michael Nali (NEZ) – Ministr veřejných prací a implementace
  • Petrus Thomas (NEZ) – Ministr pro bezpečnost hranic a imigraci

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel: 8 480 000 (dle ADB, ostatní zdroje uvádějí 7,4 – 7,6 mil)
  • hustota zalidnění: 18 obyv./km2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 69%
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 2,9%
  • Míra porodnosti: 3,7

Věková struktura:

  • 0-14 roků: 33,93%
  • 15-64 roků: 61,91 %
  • 65 a více: 4,16 %

Nejpočetnější etnika (etnické složení je velmi pestré, na celém území PNG žije přes 800 etnických skupin):

  • Melanésané
  • Papuánci
  • Negrité
  • Mikronésané
  • Polynésané

Náboženské složení

  • protestanti (69,4 %)
  • římsko katolická církev (27 %)
  • domorodé víry (animisté a další)

Zdroj: Asian Develompent Bank Basic Statistics 2016

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2013 2014 2015 2016 2017
HDP (v běžných cenách,
mld. USD)
15,4 16,6 18,2 20,0 20,8
HDP (růst, %) 3,8 12,5 10,5 2,0 2,2
HDP na obyvatele
v paritě kupní síly (USD)
3397 3809 4125 4191 3634
Inflace (%) 5,0 5,2 6,0 6,7 4,7
Směnný kurz (PGK/USD)  2,5 2,7 3,0 3,1 3,2
Pracovní síla (v mil. obyv.) 4,1 4,2 4,3 4,3 4,3

Zdroj: World Bank, Bank of Papua New Guinea, Asian Development Bank, CIA factbook, IMF World Economic Outlook 2017

Zaměstnanost

Zhruba 85 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, zbytek ve službách a průmyslovém sektoru. Nezaměstnanost ve městech se pohybuje podle oblastí od 1,8 % až po 80 %. Statistická zpráva ADB i řada dalších zdrojů však uvádí celkovou nezaměstnanost v zemi pouhých 2,6 %.

HDP, inflace – vývoj ekonomiky v roce 2016

Papua Nová Guinea je země bohatá na přírodní zdroje, jejichž těžba je ale omezena náročným terénem a vysokými náklady na budování příslušné infrastruktury. Zásoby nerostných surovin včetně ropy, mědi a zlata přispívají 26 % k tvorbě HDP, ropa a zemní plyn představují 23 % příjmů do státního rozpočtu. Mnoho kmenů žije v izolovaných oblastech hornatého vnitrozemí s malým vzájemným kontaktem a téměř žádným kontaktem s okolním světem. Jejich živobytí je založeno na samozásobitelské zemědělské produkci.

Vlády PNG při formulování svých priorit v hospodářské politice vychází ze střednědobých i dlouhodobých strategií ekonomického rozvoje PNG. Jedná se o koncept „Vize 2050“ a o vládní Strategický rozvojový plán pro léta 2010-2030 (PNGDSP/Development Strategy Plan), jehož cílem je dosažení statutu země se středními příjmy do roku 2030.

Předchozí vláda patřila k těm stabilnějším a snažila se nastolit efektivní fungování státních institucí, stabilizovat místní měnu, stabilizovat veřejné finance a, kde to bylo možné, privatizovat státní společnosti. Současná vláda v tomto trendu pokračuje.

Růst v roce 2017 se odhaduje na 2,2 %, což je mírný nárůst oproti 2 % v roce 2016, ale pod průměrem 5,4 % dosaženým za poslední desetiletí. Nízké ceny komodit v posledních letech způsobily velké výkyvy vládních příjmů, které vedly k období nízkého růstu a fiskální konsolidace. Více než polovinou k tomuto růstu HDP v roce 2017 přispěla těžba drahých kovů, která na PNG generuje celkově přibližně 10 % HDP.

Předběžné údaje naznačují, že se za poslední rok v těžebním odvětví zvýšila produkce o 13,6 %. Tři největší doly v zemi, Lihir, Ok Tedi a Porgera, které dohromady tvoří více než 75 % příjmů z těžby, vykázaly nárůst produkce. Důl Ok Tedi se v roce 2017 vrátil k celoroční výrobě a důl Lihir dosáhl vyšší produkce zvýšením efektivity provozu. Došlo také ke zvýšení výroby v dole Ramu NiCo. Zlato zůstává nejdůležitějším vývozním artiklem z kovů; přispívá k více než 75 % příjmů ze všech kovů PNG, po něm následuje měď s 12 %.

V zemědělství, lesnictví a rybářství – sektorech, které představují téměř pětinu hospodářské produkce, byl v roce 2017 zaznamenán růst o 2,4 %. Nárůst podílu na HDP byl zaznamenán v případě palmového oleje, komodity jako káva, kakao či dřevo zůstaly na úrovni produkce v roce 2016.

Tvorba HDP podle jednotlivých sektorů v r. 2018:

  • služby 40 %
  • těžební průmysl 26 % (těžba drahých kovů – 10 %, ropa, zemní plyn - 16 %)
  • zemědělství 18 %
  • zpracovatelský průmysl 16 % 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Růst v letech 2018 a 2019 bude poměrně mírný. Očekává se, že produkce ve většině odvětví se bude zvyšovat v souvislosti s přípravou setkání vedoucích představitelů Asijsko-tichomořského hospodářského společenství (APEC) v Port Moresby v listopadu 2018. Zemětřesení z února 2018 však zbrzdí růst ropného sektoru. Na některých nalezištích byly společnosti donuceny pozastavit provoz, oživení by mohlo pokračovat v druhé polovině roku 2018, kdy se vrátí k plné produkci. Těžba kovů bude mírně růst, ačkoli i zde může být růst zmírněn nedávným zemětřesením poškozeným dolem Porgera. Největší doly nebudou výrazně navyšovat produkci, ale růst se očekává např. u dolu Ramu NiCo a některých dalších menších dolů. Na vyšším růstu se odrazí také rostoucí ceny komodit. Produkce v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu se v letech 2018 a 2019 zvýší o přibližně 3 %; zvýšení se očekává u všech hlavních plodin – kávy, kakaa, kopry, v případě palmového oleje, který dnes tvoří 45 % zemědělského exportu PNG, půjde o nárůst jen velmi mírný.

Setkání APEC v listopadu 2018 celkově zvýší poptávku po zboží a službách všeho druhu v průběhu celého roku. Státní pokladna očekává růst příjmů souvisejících s organizací jednání APEC v rozmezí 5,2-6,5 % v sektorech jako je administrativa a podpůrné služby, doprava a skladování, hotely a restaurace či ICT. K růstu přispějí též práce na vládních infrastrukturních projektech (Highland Highway).

Předpokládá se, že inflace v roce 2018 dosáhne úrovně 5,0 %. Postupné zvýšení cen ropy, stejně jako zvýšení spotřební daně z pohonných hmot a vyšší dovozní tarify v rámci rozpočtu na rok 2018 jsou faktory, které budou vyvíjet tlak na její další růst. Očekává se například, že ceny nových motorových vozidel vzrostou až
o 6 % v důsledku nového systému spotřební daně. Poptávka související s připravovaným setkáním APEC bude také vyvíjet tlak na ceny. V roce 2019 by se pak inflace měla snížit na 4,5 %.

Klíčovým motorem růstu HDP ve střednědobém horizontu bude sektor zkapalněného zemního plynu (LNG). Zejména se jedná o v roce 2014 spuštěný megaprojekt PNG LNG. Očekává se, že tento projekt do 30 let zdvojnásobení HDP PNG. Jeho cílem je export (zejména na asijské trhy) obrovských objemů zemního plynu vytěženého v hornaté oblasti na jihu země a v západních provinciích. Projekt během fáze výstavby (přechodně) vytvořil přes 8 000 nových pracovních míst. Reálná kapacita zařízení činí 7,4 mil. tun zkapalněného zemního plynu ročně. V letech 2018 a 2019 se také počítá s výstavbou dalšího LNG megaprojektu Papua LNG pod vedením francouzské společnosti Total SA.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. USD)
   2013 2014 2015 2016 2017 2018
Příjmy  4,62 4,73 5,1 4,08 3,37 3,91
Výdaje  5,1 5,7 6 4,76 3,94 4,51
Saldo  -0,48 -0,97 -0,9 -0,86 -0,57 -0,6

Zdroj: Papua-New Guinea Budget 2018 (Deloitte)

Vláda v posledních letech realizovala aktivní fiskální politiku a směřovala rozpočtové prostředky do rozvoje klíčových oblastí (vzdělání, zdravotnictví, infrastruktura a bezpečnost). Trendem však bylo spíše zadlužování země a strategií současné vlády je proto postupně snižovat deficit rozpočtu a současně diverzifikovat ekonomickou základnu s investicemi do budování národní infrastruktury, nemocnic a vzdělávání.

V rámci kroků politiky fiskální konsolidace bude vláda cílit na rozpočtové deficity rovnající se 2,5 % HDP v roce 2018 a 2,2 % v roce 2019. Státní výdaje by se měly v roce 2018 zvýšit o 14,7 % (především v souvislosti s přípravou setkání APEC), což vláda zamýšlí vyrovnat zvýšením příjmů o 16,0 %. Dle prognóz více než polovinu budou činit vyšší dividendy ze státních podniků a jednorázové převody ze státních orgánů, jako je např. Národní rybářský úřad, které disponují velkým objemem nevyužitých hotovostních zůstatků. Očekává se, že dalších příjmů vláda dosáhne efektivnějším výběrem daní a také větším objemem vybraných daní z aktivit souvisejících s organizací setkání APEC. Dodatečnou zátěží v rozpočtu budou vládní výdaje na pomoc a rekonstrukci po zemětřesení. K financování deficitu vláda usiluje o vnější financování z multilaterálních organizací a mezinárodních trhů a zvažuje také vydání státních dluhopisů. Financování z domácích zdrojů, které pokrývá 72,8 % vládního dluhu, je stále napjatější, jelikož některé zahraniční banky působící v PNG si zastropovaly své investice. Běžný účet by měl v roce 2018 dosáhnout přebytku ve výši 13,4 % HDP a v roce 2019 13,8 %, a to především díky vyšším vývozům zkapalněného zemního plynu. Devizové ​​rezervy však nebudou přiměřeně růst, jelikož významná část výnosů z cizí měny z těžebních a plynárenských společností nebude vyplacena do PNG.

Plán vlády docílit vyrovnaného rozpočtu v krátkodobém horizontu pomáhá obnovit fiskální stabilitu potřebnou k tomu, aby rozpočet lépe absorboval vnější šoky, a jeho zaměření na efektivnější vynakládání veřejných výdajů slibuje lepší využití veřejných zdrojů.

Pro rok 2018 vláda plánuje dosáhnout schodku 0,6 mld. USD, což odpovídá 2,5% HDP. Příjmy se očekávají ve výši 3,91 mld. USD a výdaje jsou plánovány na 4,51 mld. USD.

Hlavními vládními projekty, do kterých budou směřovat státní prostředky jsou: organizace setkání APEC, přebudování kanalizačního systému v Port Moresby, rekonstrukce dálnice Highlands Highway, výstavba plynové elektrárny, státní akciový fond na podporu investic do zemědělství, státní podpora pro SME inkubátory, výstavba nových místních nemocnic či nová univerzita v provincii Western Highlands.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2013 2014 2015 2016 2017
Platební bilance  -6,9 -6,3 -4,5 -4,6 -2,5
Běžný účet (% HDP)  -30,7 1,3 13,6 15,2 13,9
Finanční účet (mld. USD)  -2,4 3,1 4,9 5,1 -0,8
Celková vnější zadluženost (mld. USD)  1,3 1,4 1,5 1,9 2,1
Devizové rezervy (mld. USD)  2,8 2,3 1,9 1,7 1,7
Dluhová služba (% exportu)  1,4 1,1 0,9 1,4 1,6

Zdroj: Asian Development Bank, International Monetary Fund

V polovině roku 2017 byl očekáván schodek na úrovni 3,8 % HDP. Výsledek byl však výrazně lepší (2,5 %), jelikož nová vláda, která převzala úřad v srpnu 2017, podnikla rázné kroky ke snížení výdajů v revidovaném rozpočtu na rok 2017, a to až o 50 %, především snížila programy kapitálových výdajů na provinční a místní úrovni. Zároveň také zveřejnila střednědobou fiskální strategii pro roky 2018-2022 (Medium Term Fiscal Strategy 2018–2022). Jejím cílem je udržet schodek pod úrovní 2,5 % HDP v roce 2018 a docílit 1,0 % do roku 2022. Strategie zahrnuje střednědobou dluhovou strategii a také strategie příjmů a výdajů. V rámci strategie příjmů vláda vypracovala plán na zlepšení výběru a správy daní. Na straně výdajů se vláda bude zabývat narůstajícími mzdovými náklady; jejím cílem je omezit růst mezd ve státním sektoru na maximálních 5 % ročně a snížit celkové mzdové náklady z 49 % na méně než 40 % do roku 2022. Dluhová strategie pak hodlá do roku 2022 vrátit celkový vládní dluh zpět pod 30 % HDP ze současných 32 %.

 V roce 2012 byl založen státní investiční fond (Sovereign Wealth fund), který je důležitým dlouhodobým stabilizačním mechanismem pro veřejné finance. Fond má sloužit k prevenci negativních důsledků vyplývajících zejména z nepředvídatelných výkyvů cen exportovaných surovin na světových trzích a z kurzových změn, kdy posilování domácí měny (v důsledku masivního exportu zemního plynu) může mít negativní důsledky pro exportéry v sektorech mimo těžbu. PNG zatím nemá plně využity kapacity pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Vytěsňování výrobních odvětví dominantní těžbou nerostných surovin a nedostatečná diverzifikace ekonomiky jsou hlavními rizikovými faktory, které lze ve vývoji PNG v nadcházejících letech očekávat. Fond má rozvojovou součást s prostředky pro rozvojové výdaje (zlepšování infrastruktury apod.).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Bank of Papua New Guinea, komerční banky, finanční firmy, obchodní banky, pojišťovny a společnosti poskytující půjčky (loan societies). Měnou je papuánská Kina (PGK) odpovídající 100 toea.

Dříve dominantní PNGBC (Papua New Guinea Banking Corporation) byla po finančních problémech v roce 2012 převzata BSP (Bank of South Pacific). Z dalších významných bank lze jmenovat australské ANZ a Westpac.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2016 vláda předložila návrhy daňových reforem s řadou změn v daňovém systému, nicméně některé klíčové reformy, jako plánované zvýšení DPH z 10 % na 15 %, či zavedení daně z kapitálových výnosů, zatím realizovány nebyly.

Od ledna 2017 se ale zvýšily například vývozní daň na nezpracované dřevo (nyní 23,75 % - 61,75 % dle ceny za m3), spotřební daň na alkohol, tabákové výrobky a vyrobenou i dovezenou motorovou naftu, letištní daň z 30 na 114 PGK, daň z obratu sázkových kanceláří a další. Změny (především směrem k vyššímu zdanění) lze nalézt také v případě dodatečné daně z příjmů, daně ze zaměstnaneckých výhod aj. Nejvyšším státním úřadem pro výběr daní je Internal Revenue Commission. 

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob zůstává po reformách daňového systému stejná. Rezidenti (pobyt déle než 6 měsíců v PNG) nedaní příjem do 10 000 PGK ročně, přičemž sazby od pásma 10 000 PGK a výše jsou pro nerezidenty stejné jako pro rezidenty. Nerezidenti daní každý příjem:

Daň z příjmů fyzických osob
Pásmo (PGK) Daň (%) - rezidenti Daň (%) - nerezidenti
0 - 10 000  0 22
10 001 – 18 000  22 22
18 001 - 33 000  30 30
33 001 - 70 000  35 35
70 001 – 250 000  40 40
250 001 a více  42 42

Daň z příjmů právnických osob

Všeobecná daňová sazba ve výši 30 % se nově vztahuje na všechny soukromé rezidentní i státní společnosti. Původní vyšší zdanění těžebních (48 %) a ropných (50 %) společností by mělo být částečně kompenzováno zavedením vysoké srážkové daně pro tyto sektory. Daň z příjmů pro všechny nerezidentní společnosti činí 48 %.  

Daň z přidané hodnoty

DPH činí 10 %. Byla zavedena v roce 1999 a je uváděna jako Daň ze zboží a služeb (GST). Výnosy z DPH jsou děleny mezi provincie a centrální vládu v poměru 60:40.

Srážková daň

Srážková daň u dividend (dividend withholding tax) od 1. 1. 2017 činí 15 % (v případě netěžebního sektoru) a až 59,4 % v případě těžebního a ropného průmyslu, rozdíl je také v případě rezidentních a nerezidentních firem, více zde

Spotřební daně

Spotřební daně jsou uvaleny na tabák, tabákové výrobky a alkoholické nápoje.  Od 1. 1. 2017 byla zvýšena spotřební daň na alkohol z 2,5 % na 5 %, daň na tabákové výrobky až na 15 % a spotřební daň na vyrobenou i dovezenou motorovou naftu ze 4 na 10 toea za litr. Spotřební daň na importovaná motorová vozidla je stanovena mezi 15 % a 120 % podle kubatury, druhu a ceny vozidla.

PNG má podepsánu dohodu o dvojím zdanění s Austrálií, Novým Zélandem, Spojeným královstvím, Canadou, Čínou, Malajsií, Singapurem, Jižní Koreou, Fidži a v jednání je dohoda s Německem.

Zdroj: Internal Revenue Commission, KPMG Report – PNG Tax Profile 2017

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: