Papua Nová Guinea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nezávislý stát Papua Nová Guinea
  • The Independent State of Papua New Guinea

Složení vlády

Hlava státu:

Papua Nová Guinea je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je britský monarcha (královna Alžběta II), reprezentovaný generálním guvernérem (od února 2011 Michael Ogio). Titul monarchy je dědičný, generální guvernér je volen parlamentem PNG. Plní převážně ceremoniální funkci. PNG má tři úrovně vlády: národní, provinční a místní.

Jednokomorový Národní parlament má 111 členů. Poslanci jsou voleni z 19 provincií a území hlavního města Port Moresby na období 5 let.

Generální guvernér na základě doporučení parlamentu jmenuje premiéra. Premiér navrhne (z členů své politické strany nebo koalice) generálnímu guvernérovi vládu (tzv. Národní výkonná rada) a ten ji formálně jmenuje.

Právní systém PNG je založen na britském zvykovém právu. Soudnictví je nezávislé na vládě. Existují tři úrovně soudů, nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud.

Hlavní politické strany: Lidová národní kongresová strana (PNC), strana Triumph Heritage Empowerment (THE), Papua New Guinea Party (PNGP), United Resources Party (URP), Lidová pokroková strana (People's Progress Party, PPP) a Lidová strana (People's Party, PP),

Většina poslanců je ve svých volebních obvodech zvolena především na osobním a etnickém základě, nikoliv podle příslušnosti k polické straně. Volební systém je většinový, vítězi často dostanou méně než 15 % hlasů. Loajalita ke straně není obvykle příliš silná. Typické je „přetahování" poslanců v úsilí získat parlamentní většinu. Žádná strana dosud nikdy nezískala dostatek křesel k vytvoření své vlastní vlády. Vzhledem k tomu, že většina poslanců si po volbách nezachová své křeslo, je stranická struktura slabá a národní vedení není stabilní.

Národní politická scéna PNG má historii změn vládních koalic a jejich vedení v průběhu volebních období parlamentu. Nové vlády jsou po prvních 18 měsíců chráněny zákonem proti hlasování o nedůvěře a vyslovení nedůvěry parlamentem není možné ani 12 měsíců před novými volbami. V úsilí zajistit větší stabilitu byl v r. 1999 přijat zákon o integritě politických stran, zakazující poslancům měnit svou stranickou příslušnost. V současnosti probíhají diskuze o dalších ústavních změnách, které by mj. prodloužily období, kdy není možné vyslovit vládě nedůvěru (a jmenovat nového premiéra) a zavedly další prvky stability.

Ve volebním období 2007-2012 byl premiérem znovuzvolený Michael Somare, předseda Národní aliance, který byl rovněž prvním premiérem nezávislé PNG v r. 1975.

Papua Nová Guinea se od roku 2012, kdy se ujala moci nová vláda pod vedením premiéra Petera O’Neilla, těší nebývalé politické stabilitě. Politická stabilita byla umocněna také silným hospodářským růstem v posledních třech letech. Po rozsáhlých změnách uvnitř vládní koalice v roce 2014, kdy opustil vládu druhý největší koaliční partner a došlo k výměně osmi ministrů, se v roce 2015 udržela vláda v nezměněné podobě.

Složení vlády:

  • Premiér: Peter O'Neill
  • Vicepremiér a Ministr pro mezivládní záležitosti: Leo Dion
  • Ministr zemědělství: Tommy Tomscoll
  • Ministr pro civilní letectví: Davis Steven
  • Ministr komunikací a IT: Jimmy Miringtoro
  • Ministr pro rozvoj společnosti, náboženství a mládeže: Delilah Gore
  • Ministr pro vězeňskou službu: Jim Simatab
  • Ministr obrany: Fabian Pok
  • Ministr školství: Nick Kuman
  • Ministr životního prostředí: John Pundari
  • Ministr financí: James Marape
  • Ministr pro mořské zdroje a rybolov: Mao Zeming
  • Ministr zahraničí a imigrace: Rimbink Pato
  • Ministr lesnictví a klimatické změny: Douglas Tomuriesa
  • Ministr zdravotnictví a HIV: Michael Malabag
  • Ministr pro výzkum, vědu, technologie a vyšší vzdělání: Malakai Tabar
  • Ministr územního rozvoje a bytové výstavby: Paul Isikiel
  • Ministr spravedlnosti: Ano Pala
  • Ministr práce a vztahů s průmyslem: Benjamin Poponawa
  • Ministr pro územní plánování: Benny Allan
  • Ministr těžby: Byron Chan
  • Ministr národního plánování: Nixon Duban
  • Ministr pro ropný průmysl: Charles Abel
  • Ministr policie: Robert Atiyafa
  • Ministr veřejných podniků a státních investic: Ben Micah
  • Ministr pro veřejnou službu: Sir Puka Temu
  • Ministr pro sport a Pacifické hry: Justin Tkatchenko
  • Ministr turistiky, umění kultury: Boka Kondra
  • Ministr průmyslu a obchodu: Richard Maru
  • Ministr dopravy: William Duma
  • Ministr státní pokladny: Patrick Pruaitch
  • Ministr veřejných prací a implementace: Francis Awesa

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • počet obyvatel: 8,230,000
  • hustota osídlení 18 obyv./km2 
  • Z toho ekonomicky činných: 69%, 85% v zemědělství
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 2,9%

Zdroj: Asian Develompent Bank Basic Statistics 2016

Etnické složení je velmi pestré. Přes 800 etnických skupin.

Nejpočetnější etnika:

  • Melanésané
  • Papuánci
  • Negrité
  • Mikronésané
  • Polynésané

Náboženské složení

  • protestanti (69,4 %)
  • římsko katolická církev (27 %)
  • domorodé víry (animisté a další)
  • celkem 96 % populace se hlásí ke křesťanské církvi, byť část z nich vyznává i předkřesťanskou víru.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 20112012201320142015
HDP (v běžných cenách, mld. USD) 12,4 15,3 15,4 16,6 18,2
HDP (růst, %) 10,7 8,1 5,0 13,3 9,9
HDP na obyvatele v paritě kupní síly (USD) 2 075 2 192 2 290 2 404 2234
Inflace (%, ve spotřebních cenách) 4,4 4,5 5 5,3 4,8
Směnný kurz (kina/USD) 2,3  2,1  2,5 2,68 3
Pracovní síla (v milionech obyvatel) 3,9  4,1 4,2 4,3

Zdroj: Světová banka, centrální banka PNG (Bank of Papua New Guinea), Asijská rozvojová banka ADB, CIA factbook, IMF World Economic Outlook 2015

Tvorba HDP podle jednotlivých sektorů v r. 2015:

  • zemědělství 23,3 %
  • průmysl 38,3 %
  • služby 38,4 %.

Nezaměstnanost ve městech se pohybuje podle oblastí od 1,8 % až po 80 %.

Očekávaný vývoj v teritoriu:

Papua Nová Guinea je země bohatě obdařená přírodními zdroji, jejichž těžba je ale omezena náročným terénem a vysokými náklady na budování příslušné infrastruktury. Zemědělství poskytuje živobytí pro 85 % obyvatelstva. Zásoby nerostných surovin včetně ropy, mědi a zlata přispívají více než 30 % ke tvorbě HDP, ropa a zemní plyn představují 23 % příjmů do státního rozpočtu. Velká část obyvatel země závisí primárně na samozásobitelství. Mnoho kmenů v izolovaných oblastech hornatého vnitrozemí má malý vzájemný kontakt a téměř nulové styky s okolním světem. Žijí v nemonetarizované ekonomice a samozásobitelská zemědělská produkce je pro ně zdrojem živobytí.

V poslední dekádě, po delším období nestability, se ekonomická situace zlepšuje. Vláda se snaží nastolit efektivní funkčnost státních institucí, stabilizovat místní měnu kina (PGK), stabilizovat veřejné finance a kde je to možné privatizovat státní společnosti. Vláda PNG při své současné hospodářské politice vychází ze střednědobých i dlouhodobých strategií ekonomického rozvoje PNG. Jedná se o koncept „Vize 2050“ a o vládní strategický rozvojový plán pro léta 2010-2030 (PNGDSP / Development Strategy Plan), jehož cílem je dosažení statutu země se středními příjmy k cílovému roku 2030.

Vláda v průběhu roku 2015 provedla jen technické změny daňového systému, a to navzdory vypracování jeho podrobné analýzy v roce 2014 s četnými doporučeními pro reformy. Očekává se, že rozsáhlejší daňové reformy budou provedeny v následujících letech. Vládě PNG v průběhu roku 2015 opakovaně scházely prostředky; zpožďovaly se platby, a to i v zásadních sektorech, jakým je kupříkladu zdravotnictví. Importéři zboží se potýkají s nedostatkem cizích měn, který jim brání uhradit dodané zboží.

Výrazné oslabení predikovaného růstu je zejména přičítáno propadu cen zemního plynu v průběhu roku 2015 a největšímu suchu za poslední desítky let. To se odrazilo na propadu příjmů státní pokladny v průběhu roku 2015. Tento vývoj si vyžádal výrazné škrty v doplňkovém státním rozpočtu na rok 2015 (celkem o 16,9% oproti původnímu rozpočtu na rok 2015). Vláda rozpočtovou revizi oznámila v srpnu, nakonec však byla projednána v listopadu. Tato pozdní reakce ještě prohloubila vážnost situace.

Škrty v některých sektorech byly velmi citelné, například výdaje na školství meziročně poklesly o 27,7%, výdaje na spravedlnost a bezpečnost o 24,2% a výdaje na dopravu o 20,2%. Rozpočet na rok 2016 však počítá s cenami komodit, které nejsou realistické. Lze očekávat, že bude nezbytné provést další škrty a přijmout další opatření k navýšení příjmů. Zároveň však je pro PNG dlouhodobě nezbytné investovat do infrastruktury a vzdělání coby motoru budoucího pokroku. Vláda byla také v důsledku výše uvedeného nucena posunout svůj dlouhodobý cíl hospodaření s vyrovnaným rozpočtem až na rok 2020. Veřejné rozpočty také zatěžují velké vládní akce, jakými byly například Pacifické hry pořádané na PNG v roce 2015 či summit APEC chystaný na rok 2018. Pro tento summit se počítá se zadlužením až ve výši 1 mld. USD.

 Podle nejnovější zprávy Světové banky „Doing Business 2016" obsadila PNG 145. pozici ze 185, čímž si oproti minulému roku o čtyři pozice pohoršila.

Klíčovým motorem růstu HDP v nadcházejících letech bude sektor zkapalnění zemního plynu (LNG). Zejména se jedná o v roce 2014 spuštěný megaprojekt v oblasti P’nynang s rozpočtem ve výši 19 mld. USD (údaj z r. 2013). Jeho hlavním investorem je americký gigant ExxonMobil (podíl 33,2 %) a druhým Oil Search (29,0 %). Vláda PNG se na projektu podílí 19,6 %. Cílem tohoto projektu s životností 30 let je export (zejména na asijské trhy) obrovských objemů zemního plynu vytěženého v hornaté oblasti na jihu země a v západních provinciích. Již fáze výstavby tohoto i dalších menších projektů v oblasti těžby vyvolala multiplikační efekt v řadě dalších odvětví, zejména stavebnictví, které v posledních letech zažívá mimořádný růst, a také v zemědělství. Projekt během fáze výstavby (přechodně) vytvořil přes 8 000 nových pracovních míst. Konečná kapacita zařízení bude činit 6,9 mil. tun zkapalněného zemního plynu ročně.

V roce 2016 se počítá se započetím výstavby dalšího LNG megaprojektu Elk-Antelope pod vedením francouzské společnosti Total. V tomto projektu má vláda PNG opci na nákup podílu až 22,5%. Dodávky LNG by měly dle plánu započít v roce 2021, a to ve výši 6,8 milionu tun LNG ročně. Zamýšlenými odbytišti jsou zejména Čína a Japonsko. Projekt je považován za udržitelný navzdory prudkému poklesu cen ropy a zemního plynu v roce 2014, jelikož se počítá se zdvojnásobením poptávky Číny a postupným návratem cen blíže k ještě nedávno obvyklé cenové hladině.

Pokud jde o další projekty v oblasti těžby, plánuje se rozšíření těžby zlata na ostrově Lihir (cílem je zdvojnásobit produkci v následujících 5 letech), avšak hlavním cílem v současné době je snížit náklady na produkci a učinit důl ziskový, pokračuje těžba mědi a zlata v projektu Frieda River realizovaná skupinou Xstrata, pokračuje těžba v dole na zlato/stříbro v Hidden Valley (otevřen v r. 2010) a z nových projektů byla vypracována studie proveditelnosti těžby v dole Wafi-Golpu(zlato, stříbro, měď), která doporučuje uzavřít dohodu s vládou PNG o těžbě. Životnost lomu Ok Tedi (zlato a měď) byla prodloužena  o deset let až do roku 2025. Důl Panguna na ostrově Bougainville, který byl uzavřen v r. 1989 kvůli tehdejším sociálním nepokojům, měl být v nejbližších letech znovu otevřen, avšak spekulovalo se i o odkupu dolu vládou PNG, proti čemuž ostře protestovala místní vláda. Niklový/kobaltový důl Ramu v provincii Madang byl v r. 2013 uveden plně do provozu. Ramu je první velký projekt v oblasti těžby, který byl realizován s většinovou investicí z ČLR. Společnost Metalurgical Corporation of China vlastní 85% podíl dolu a vytěžené rudy hodlá využít pro výrobu nerezové oceli.

Dříve předpokládaný raketový růst HDP v souvislosti se započetím provozu megaprojektu v oblasti LNG bylo nutné z důvodu změn cen LNG přehodnotit. Pro rok 2015 je očekáván růst HDP ve výši 15%, avšak již v roce 2016 pouze 4,3% a v dalších letech průměrně zhruba 2,4% (Dle Asian Development Bank). Tyto údaje mohou být přehodnoceny ve světle dokončení dalšího projektu v oblasti LNG a návazného skokového navýšení exportu LNG z PNG.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy a dary

3,95

4,4

4,62

4,73

5,1

Výdaje

3,97

5,07

5,1

5,7

6

Saldo

-0,03

-0,67

-0,48

-0,97

-0,9

V letech 2012-2015 vláda realizovala aktivní fiskální politiku a směřovala rozpočtové prostředky do rozvoje klíčových oblastí (vzdělání, zdravotnictví, infrastruktura a bezpečnost). Tyto rozvojové výdaje se zvýšily v období 2012-2013 o 50 % a do roku 2017 se předpokládá, že se ve srovnání s r. 2012 zdvojnásobí (z 5 mld. PGK na 10 mld. PGK). Tyto kroky se projevily zvýšením deficitu státního rozpočtu (z 1,2 % v r. 2012) na předpokládaných 5,9 % HDP v roce 2014. V roce 2015 se očekává deficit ve výši 4,4%. Střednědobou strategií vlády PNG je postupně snižovat deficit rozpočtu, tak aby v r. 2018 již rozpočet skončil s přebytkem.

Parlament v únoru 2012 schválil založení státního investičního fondu (Sovereign Wealth fund), který je důležitým dlouhodobým stabilizačním mechanismem pro veřejné finance. Fond by měls loužit k prevenci negativních důsledků vyplývajících zejména z nepředvídatelných výkyvů cen exportovaných surovin na světových trzích a z kurzových změn, kdy posilování domácí měny (v důsledku masivního exportu zemního plynu) může mít negativní důsledky pro exportéry v sektorech mimo těžbu. PNG zatím nemá plně využity kapacity pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Vytěsňování výrobních odvětví dominantní těžbou nerostných surovin (tzv. „holandská nemoc“) a nedostatečná diverzifikace ekonomiky jsou hlavními rizikovými faktory, které lze ve vývoji PNG v nadcházejících letech očekávat. Fond má rozvojovou součást s prostředky pro rozvojové výdaje (zlepšování infrastruktury apod.).

Prioritou rozpočtu pro rok 2016 bylo infrastruktury, uvolňování půdy, bytová výstavba, postupné zavádění bezplatného vzdělávání a zdravotnictví. Pokles cen ropy a dalších komodit však zapříčinili nucené škrty v rozpočtu v klíčových oblastech. V sektoru zdravotnictví došlo k seškrtání 37,1% výdajů, infrastrukturní výdaje byly zredukovány o 36% a výdaje v oblasti školství o 30,3%. Naproti tomu netknuty zůstaly platy státních zaměstnanců. Alarmujícím trendem je zadlužování země, kdy deficity rozpočtů v letech 2013-2015 tvoří dohromady až 23,6% HDP, tedy nejvyšší deficity v historii země. Je možné, že se v průběhu roku 2016 ukáží projekce poklesu cen ropy jako příliš optimistické a země se ocitne ve fiskální krizi.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Platební bilance

0,46

-0,41

-0,46

-0,2

-0,2

Běžný účet (% HDP)

-23,3

-54,1

-32,9

-5,1

4,6

Finanční účet (mld. USD)

0,65

1,89

2,4

0,4

4,4

Celková vnější zadluženost (mld. USD)

1,0

1,1

1,2

1,4

2,2

Rezervy v zahraniční měně a ve zlatě (mld. USD)

4,3

4,0

2,8

2,3

2,1

Dluhová služba (% exportu)

1,3

1,4

1,4

1,4

0,9

Zdroj: Centrální banka PNG, Asian Development Bank 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Bank of Papua New Guinea, komerční banky, finanční firmy, obchodní banky, pojišťovny a společnosti poskytující půjčky (loan societies).

Dříve dominantní PNGBC (Papua New Guinea Banking Corporation) byla po finančních problémech v roce 2012 převzata BSP (Bank of South Pacific). Z dalších významných bank lze jmenovat ANZ a Westpac (australské vlastnictví).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu fyzických osob

Rezidenti (pobyt déle než 6 měsíců v PNG) nedaní příjem do 10 000 kina ročně (od 1. července 2012), přičemž sazby jsou od pásma 10 000 kina a výše pro nerezidenty stejné jako pro rezidenty. Nerezidenti daní každý příjem:

Daň z příjmu rezidentů

Pásmo v kina

Daň v %

0 - 10 000

0

10 000 – 18 000

22

18 000 - 33 000

30

33 000 - 70 000

35

70 000 – 250 000

40

250 000 a více

42

Daň z přidané hodnoty

DPH činí 10%. Byla zavedena v roce 1999, kdy nahradila prodejní daň a daň za dodávky služeb a zboží. V r. 2003 byla přejmenována na Daň ze zboží a služeb (GST). Výnosy z DPH jsou děleny mezi provincie a centrální vládu v poměru 60:40.

Srážková daň u dividend (dividend withholding tax) činí 17%.

Daň z příjmů právnických osob

Privátní i státní firmy jsou daněny všeobecnou daňovou sazbou ve výši 30%, ale existují výjimky:

  • 30% - rezidentní firmy mimo těžební a naftařský průmysl
  • 48% - nerezidentní firmy vč. těch, které operují v těžebním průmyslu
  • 30% - rezidentní těžební firmy se zvláštním pronájmem těžby
  • 50% - naftařské firmy rezidentní i nerezidentní (45% v případě New Petroleum Project)
  • 30% - firmy podnikající v oblasti přírodního plynu, rezidentní i nerezidentní 

Spotřební daně

Spotřební daně jsou uvaleny na tabák, tabákové výrobky a alkoholické nápoje.  Spotřební daň na importovaná motorová vozidla je stanovena mezi 15% a 120% podle kubatury, druhu a ceny vozidla.

Daňový systém již řadu let existuje bez větších změn, proto byly v rozpočtu pro rok 2013 vyčleněny prostředky na první kolo jeho revize. V průběhu roku 2016 se očekávají konečné návrhy daňových reforem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: