Papua Nová Guinea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nezávislý stát Papua Nová Guinea
  • The Independent State of Papua New Guinea

Složení vlády

Papua Nová Guinea (PNG) je konstituční monarchie s parlamentní demokracií. Hlavou státu je britský monarcha (královna Alžběta II), reprezentovaný generálním guvernérem. V únoru 2017 stanul nově v čele tohoto úřadu v pořadí 10. generální guvernér Sir Robert Dadae. Titul monarchy je dědičný, generální guvernér je volen parlamentem PNG a plní převážně ceremoniální funkci.

PNG má tři úrovně vlády: národní, provinční a místní.

Jednokomorový Národní parlament má 111 členů. Poslanci jsou voleni z 19 provincií a území hlavního města Port Moresby na období 5 let. Generální guvernér na základě doporučení parlamentu jmenuje premiéra, kterým je od roku 2012 Peter O'Neill. Premiér navrhne z členů své politické strany nebo koalice generálnímu guvernérovi vládu (tzv. Národní výkonná rada) a ten ji formálně jmenuje. Právní systém PNG je založen na britském zvykovém právu. Soudnictví je nezávislé na vládě. Existují tři úrovně soudů, nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud.

Hlavní politické strany: Lidová národní kongresová strana (PNC), strana Triumph Heritage Empowerment (THE), Papua New Guinea Party (PNGP), United Resources Party (URP), Lidová pokroková strana (People's Progress Party, PPP) a Lidová strana (People's Party, PP).

Většina poslanců je ve svých volebních obvodech zvolena především na osobním a etnickém základě, nikoliv podle politické příslušnosti.. Volební systém je většinový, vítězi často dostanou méně než 15 % hlasů aloajalita ke straně není obvykle příliš silná. Typické je „přetahování" poslanců v úsilí získat parlamentní většinu. Žádná strana dosud nikdy nezískala dostatek křesel k vytvoření své vlastní vlády.

Vzhledem k tomu, že většina poslanců si po volbách nezachová své křeslo, je stranická struktura slabá a národní vedení nestabilní. A to má své konsekvence. Nové vlády jsou proto po prvních 18 měsíců chráněny zákonem proti hlasování o nedůvěře a vyslovení nedůvěry parlamentem není možné ani 12 měsíců před novými volbami. V úsilí zajistit větší stabilitu byl v r. 1999 přijat také zákon o integritě politických stran, zakazující poslancům měnit svou stranickou příslušnost. V současnosti probíhají diskuze o dalších ústavních změnách, které by mj. prodloužily období, kdy není možné vyslovit vládě nedůvěru (a jmenovat nového premiéra) a zavedly další prvky stability.

Papua Nová Guinea se od roku 2012, kdy se ujala moci vláda pod vedením premiéra Petera O’Neilla, těšila nebývalé politické stabilitě. V poslední době se však vláda potýká s velkými výzvami danými situací na globálním trhu i nepříznivými klimatickými podmínkami. Strukturální reformy, na kterých současná exekutiva pracovala, jsou jistě nezbytné, nicméně (v situaci ekonomické stagnace a s výhledem blížících se voleb) také již nemožné zrealizovat.

Parlamentní volby se budou konat na přelomu června a července 2017, očekává se větší genderová vyváženost kandidátů (z 111 členů parlamentu jsou dnes pouze 3 ženy) a také větší zapojení občanské společnosti.    

Členové vlády:

  • Premiér: Peter O'Neill
  • Vicepremiér a ministr pro mezivládní záležitosti: Leo Dion
  • Ministr zemědělství: Tommy Tomscoll
  • Ministr pro civilní letectví: Davis Steven
  • Ministr komunikací a IT: Jimmy Miringtoro
  • Ministr pro rozvoj společnosti, náboženství a mládeže: Delilah Gore
  • Ministr pro vězeňskou službu: Jim Simatab
  • Ministr obrany: Fabian Pok
  • Ministr školství: Nick Kuman
  • Ministr pro životní prostředí a klimatickou změnu: John Pundari
  • Ministr financí: James Marape
  • Ministr pro mořské zdroje a rybolov: Mao Zeming
  • Ministr zahraničních věcí a imigrace: Rimbink Pato
  • Ministr lesnictví a klimatické změny: Douglas Tomuriesa
  • Ministr zdravotnictví a HIV: Michael Malabag
  • Ministr pro výzkum, vědu, technologie a vyšší vzdělání: Francis Marus
  • Ministr územního rozvoje a bytové výstavby: Paul Isikiel
  • Ministr spravedlnosti: Ano Pala
  • Ministr práce a vztahů s průmyslem: Benjamin Poponawa
  • Ministr pro územní plánování: Benny Allan
  • Ministr těžby: Byron Chan
  • Ministr národního plánování: Charles Abel
  • Ministr pro ropný průmysl a energetiku: Nixon Duban
  • Ministr policie: Robert Atiyafa
  • Ministr veřejných podniků a státních investic: William Duma
  • Ministr pro veřejnou službu: Sir Puka Temu
  • Ministr pro sport a Pacifické hry: Justin Tkatchenko
  • Ministr turismu, umění a kultury: Tobias Kulang
  • Ministr průmyslu a obchodu: Richard Maru
  • Ministr dopravy: Malakai Tabar
  • Ministr státní pokladny: Patrick Pruaitch
  • Ministr veřejných prací a implementace: Francis Awesa
  • Ministr pro autonomní region Bougainville: Joe Lera

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel: 8 480 000 (dle ADB, ostatní zdroje uvádějí 7,4 – 7,6 mil)
  • hustota zalidnění: 18 obyv./km 2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 69%, 85% v zemědělství
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 2,9%
  • Míra porodnosti: 3,7

Věková struktura:

  • 0-14 roků: 33,93%
  • 15-64 roků: 61,91 %
  • 65 a více: 4,16 %

Nejpočetnější etnika (etnické složení je velmi pestré, na celém území PNG žije přes 800 etnických skupin):

  • Melanésané
  • Papuánci
  • Negrité
  • Mikronésané
  • Polynésané

Náboženské složení

  • protestanti (69,4 %)
  • římsko katolická církev (27 %)
  • domorodé víry (animisté a další)

Zdroj: Asian Develompent Bank Basic Statistics 2016

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

   2012 2013 2014 2015 2016
HDP (v běžných cenách, mld. USD) 15,3 15,4 16,6 18,2 20
HDP (růst, %)  8,1 5 13,3 12 2,6
HDP na obyvatele v paritě kupní síly (USD)  2 192  2 290  2 404 2 234 2 775
Inflace (%, ve spotřebních cenách) 4,5 5 5,3 6 7
Směnný kurz (PGK/USD)  2,1   2,5 2,68 3 3,1
Pracovní síla (v milionech obyvatel)  4   4,1 4,2 4,3 4,3

Zdroj: Světová banka, centrální banka PNG (Bank of Papua New Guinea), Asijská rozvojová banka ADB, CIA factbook, IMF World Economic Outlook 2016

Zaměstnanost

Zhruba 85 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, zbytek ve službách a průmyslovém sektoru. Nezaměstnanost ve městech se pohybuje podle oblastí od 1,8 % až po 80 %. Statistická zpráva ADB i řada dalších zdrojů však uvádí celkovou nezaměstnanost v zemi pouhých 2,5 (2,6) %.

HDP, inflace – vývoj ekonomiky v roce 2016

Papua Nová Guinea je země bohatá na přírodní zdroje, jejichž těžba je ale omezena náročným terénem a vysokými náklady na budování příslušné infrastruktury. Zemědělství poskytuje živobytí pro 85 % obyvatelstva. Zásoby nerostných surovin včetně ropy, mědi a zlata přispívají více než 30 % ke tvorbě HDP, ropa a zemní plyn představují 23 % příjmů do státního rozpočtu. Mnoho kmenů žije v izolovaných oblastech hornatého vnitrozemí s malým vzájemným kontaktem a téměř žádným kontaktem s okolním světem. Jejich živobytí je založeno na samozásobitelské zemědělské produkci.

Vlády PNG při formulování svých priorit v hospodářské politice vychází ze střednědobých i dlouhodobých strategií ekonomického rozvoje PNG. Jedná se o koncept „Vize 2050“ a o vládní  Strategický rozvojový plán pro léta 2010-2030 (PNGDSP/Development Strategy Plan), jehož cílem je dosažení statutu země se středními příjmy do roku 2030.

Po delším období nestability do roku 2010 se v posledních letech ekonomická situace zlepšuje. Současná vláda patřila k těm stabilnějším a snažila se nastolit efektivní fungování státních institucí, stabilizovat místní měnu, stabilizovat veřejné finance a, kde to bylo možné, privatizovat státní společnosti. Řadu strukturálních reforem, na kterých současná exekutiva pracovala, se už ale především díky blížícím se parlamentním volbám prosadit nepodařilo.

Počátkem listopadu minulého roku vláda upravila svou projekci růstu HDP na 2 %, což je méně, než původně předpokládala při sestavování rozpočtu na rok 2016 (4,6 %). Je to také výrazně méně oproti růstu HDP v předchozích čtyřech letech. Příčinou je zpomalení zahraničních investic, nízké ceny komodit (a návazně nižší výnosy z vládních podílů v sektoru těžby) a nepříznivé počasí způsobené jevem El-Niňo. Sucho zasáhlo výrazně nejen sektor zemědělství, ale částečně i těžbu a pokles HDP je tedy způsoben také slabším výkonem těžebního sektoru v minulém roce. Růst HDP v netěžebních odvětvích byl také upraven z původního 3,2% nárůstu pouze na 2,5%. Zatímco růst zpomaloval, inflace vzrostla až na 6 %. Růst cen byl důsledkem zvyšujících se cen potravin a devalvace měny. Aby se zmírnily rozpočtové tlaky, vláda v čevnu 2016 spustila plány na uvolnění státních dluhopisů, nicméně pro nedostatek zájmu investorů neměl tento krok příliš pozitivní dopad. 

Očekávalo se, že vydávání dluhopisů pomůže překlenout schodek v roce 2016 způsobený prognózou 4,6% růstu HDP a uvolní tak likviditu do ekonomiky. Ta v průběhu roku trpěla nedostatkem cizí měny, což omezovalo obchod i dovoz, potažmo dominovým efektem i výrobce a maloobchodníky.

Nepříznivé podmínky sucha způsobené jevem El Niño měly v první polovině roku 2016 vážný dopad na zemědělství PNG, což prudce snížilo produkci a ovlivnilo živobytí asi 2,2 milionu lidí. Vláda se snažila podporovat investice do rostlinné výroby. Zvýšila proto v průběhu roku výdaje na infrastrukturu a logistiku a slibuje si od toho náhradu dovozu potravin, zlepšení životních podmínek venkovské populace a uvolnění PNG ze současného devizového tlaku.

Sucho ovlivnilo také těžební sektor PNG - nízké hladiny řek zastavily přepravu z některých dolů v zemi, což způsobilo v první polovině roku podstatné narušení provozu. V případě největšího dolu v zemi - Ok Tedi, nízká hladina vody ve spojení s nízkými cenami mědi vedla k ukončení provozu dolu po dobu osmi měsíců. Z různých jiných důvodů k tomuto přikročily i některé další doly.  

Přestože ceny komodit zůstaly v průběhu roku 2016 velmi nízké, nezabránilo to rozvoji nových energetických projektů, přičemž zainteresované subjekty chtějí využít nižších stavebních nákladů a zaměřit se na dlouhodobé výhody svých investic.

V zemědělství, lesnictví a rybářství – sektorech, které představují zhruba pětinu hospodářské produkce, byl v roce 2016 zaznamenán růst o 3,0 %. Vyšší produkce kopry a koprového oleje byla způsobena do velké míry spíše vyššími cenami produktů, ale zvýšení produkce kakaa je už odrazem zvětšení obdělávané plochy a také produkce kávy se již po období sucha obnovila. Velkoobchod a maloobchod tvořily přibližně 12 % hospodářské produkce.

Tvorba HDP podle jednotlivých sektorů v r. 2016:

  • zemědělství 22,3 %
  • průmysl 37,6 %
  • služby 40,1 %

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

V krátkodobém výhledu se očekává, že růst HDP v roce 2017 skončí na hodnotě 2,5 %, a to díky zvýšené produkci v těžebním a zemědělském sektoru. Většina dolů předpokládá návrat k plné výrobní kapacitě a příznivé počasí dává výhled na zvýšení cen i produkce v sektorech zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 3,6 %).

Lze předpokládat, že postupné zotavování světové ekonomiky povzbudí také aktivitu netěžebních sektorů. Do těchto odvětví (především sektoru služeb) nyní směřují vládní i soukromé finanční prostředky v souvislosti s připravovanými parlamentními volbami v červnu a červenci 2017, ale také vládní výdaje s výhledem na připravované setkání vedoucích představitelů Asijsko-tichomořského hospodářského společenství (APEC) na PNG v roce 2018. Dále také prokračují, i když v omezené míře, i plánované vládní investice do infrastruktury.

Také střednědobý výhled zůstává pozitivní díky objemným zahraničním investicím do plynové infrastruktury. V roce 2018 se očekává, že růst HDP dosáhne 2,8 %. Klíčovým motorem růstu HDP v nadcházejících letech bude sektor zkapalňování zemního plynu (LNG). Zejména se jedná o v roce 2014 spuštěný megaprojekt PNG LNG. Očekává se, že tento projekt v časovém horizontu 30 let zdvojnásobení HDP PNG. Jeho cílem je export (zejména na asijské trhy) obrovských objemů zemního plynu vytěženého v hornaté oblasti na jihu země a v západních provinciích. Projekt během fáze výstavby (přechodně) vytvořil přes 8 000 nových pracovních míst. Reálná kapacita zařízení činí 7,4 mil. tun zkapalněného zemního plynu ročně.

V roce 2018 se počítá se zahájením výstavby dalšího LNG megaprojektu Papua LNG pod vedením francouzské společnosti Total SA. Zamýšlenými odbytišti jsou opět asijské trhy, zejména Čína a Japonsko. Projekt je považován za udržitelný navzdory prudkému poklesu cen ropy a zemního plynu v roce 2014, jelikož se počítá se zdvojnásobením poptávky Číny a postupným návratem cen na obvyklou cenovou hladinu.

Inflace v letech 2017 a 2018 nadále poroste až na 7,5 %. Importovaná inflace se bude zvyšovat s postupným oslabováním měny a nedávným celosvětovým nárůstem cen ropy. Také výdaje spojené s parlamentními volbami v roce 2017 a pořádáním setkání APEC pravděpodobně zintenzivňují inflační tlaky. Tyto tlaky však pravděpodobně ustoupí, protože vláda pokračuje cestou fiskální konsolidace.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. USD)
   2012 2013 2014 2015 2016
Příjmy  4,4 4,62 4,73 5,1 4,08
Výdaje  5,07 5,1 5,7 6 4,76
Saldo  -0,67 -0,48 -0,97 -0,9 -0,86

V roce 2012 byl založen státní investiční fond (Sovereign Wealth fund), který je důležitým dlouhodobým stabilizačním mechanismem pro veřejné finance. Fond by měl sloužit k prevenci negativních důsledků vyplývajících zejména z nepředvídatelných výkyvů cen exportovaných surovin na světových trzích a z kurzových změn, kdy posilování domácí měny (v důsledku masivního exportu zemního plynu) může mít negativní důsledky pro exportéry v sektorech mimo těžbu. PNG zatím nemá plně využity kapacity pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Vytěsňování výrobních odvětví dominantní těžbou nerostných surovin (tzv. „holandská nemoc“) a nedostatečná diverzifikace ekonomiky jsou hlavními rizikovými faktory, které lze ve vývoji PNG v nadcházejících letech očekávat. Fond má rozvojovou součást s prostředky pro rozvojové výdaje (zlepšování infrastruktury apod.).

V počátcích svého funkčního období realizovala současná vláda aktivní fiskální politiku a směřovala rozpočtové prostředky do rozvoje klíčových oblastí (vzdělání, zdravotnictví, infrastruktura a bezpečnost). Tyto rozvojové výdaje se zvýšily v období 2012-2013 o 50 % a do roku 2017 se předpokládalo, že se ve srovnání s r. 2012 zdvojnásobí (z 5 mld. PGK na 10 mld. PGK). Střednědobou strategií vlády PNG bylo také postupně snižovat deficit rozpočtu, tak aby v r. 2018 již rozpočet skončil s přebytkem. Trendem předchozích let však bylo spíše zadlužování země, kdy deficity rozpočtů v letech 2013-2015 tvořily dohromady až 23,6% HDP, tedy nejvyšší deficity v historii země. V roce 2016 sice skončil rozpočet s deficitem už jen 3,1 %, ale podle řady predikcí nelze s přebytkem počítat ani v příštích letech.  

Plán vlády vrátit se do vyrovnaného rozpočtu ve střednědobém horizontu však pomáhá obnovit fiskální pozici potřebnou k tomu, aby rozpočet lépe absorboval vnější šoky, a jeho zaměření na efektivnější vynakládání veřejných výdajů slibuje lepší využití veřejných zdrojů. Pro rok 2017 vláda zamýšlí dosáhnout deficitu ve výši 2,5% HDP, přičemž příjmy se očekávají kolem 4,2 mld. USD a výdaje jsou plánovány na 4,6 mld. USD. Vláda plánuje financovat schodek prostřednictvím domácích a mezinárodních půjček.

Očekává se, že centrální banka bude pokračovat ve své neutrální měnové politice. Bez výrazného poklesu cen komodit bude nedostatek devizových operací pravděpodobně přetrvávat i v roce 2017. Centrální banka se pokouší tento nedostatek zvládnout selektivními intervencemi na měnových trzích a bude v tom i nadále pokračovat.

Co se týče rozpočtu na rok 2017, ve srovnání s revidovanými projekcemi v rámci rozpočtu na rok 2016 se očekává, že celkové příjmy budou nižší, a to kvůli menším výnosům z hlavních zdrojů příjmů, především daní z mezd a platů, daní z nerostných surovin a dividend. Rozpočet bude dle odhadů končit se schodkem 2,5 % HDP.  

Také výdaje budou opět celkově nižší než predikováno, a to o 3,6 %. Jednoznačnou prioritou rozpočtu budou investice na rozvoj venkova a zemědělství, dále se navýší výdaje na platy státních zaměstnanců a na kulturu a turismus. Na druhou stranu, výdaje na tradičně podporované sektory jako infrastruktura, zdravotnictví či vzdělávání vláda v rámci tohoto rozpočtu výrazně pokrátila.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2012 2013 2014 2015 2016
Platební bilance  -0,41 -0,46 -0,2 -0,2 -4,1
Běžný účet (% HDP)  -36,1 -31,5 -3 19,6 15,3
Finanční účet (mld. USD)  1,89 2,4 0,4 4,4 9,4
Celková vnější zadluženost (mld. USD)  1,1 1,2 1,4 2,2 1,2
Rezervy v zahraniční měně a ve zlatě (mld. USD)  4 2,8 2,3 2,1 2,2
Dluhová služba (% exportu)  1,5 1,4 1,1 0,7 1,4

Zdroj: Asian Development Bank, International Monetary Fund

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Bank of Papua New Guinea, komerční banky, finanční firmy, obchodní banky, pojišťovny a společnosti poskytující půjčky (loan societies). Měnou je papuánská Kina (PGK) odpovídající 100 toea.

Dříve dominantní PNGBC (Papua New Guinea Banking Corporation) byla po finančních problémech v roce 2012 převzata BSP (Bank of South Pacific). Z dalších významných bank lze jmenovat ANZ a Westpac (australské vlastnictví).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V listopadu roku 2016 vláda spolu s rozpočtem na rok 2017 předložila návrhy daňových reforem s řadou změn v daňovém systému, nicméně některé klíčové reformy, jako plánované zvýšení DPH z 10 % na 15 % či zavedení daně z kapitálových výnosů, zatím realizovány nebudou.

Zvyšuje se například vývozní daň na nezpracované dřevo (nyní 23,75 % - 61,75 % dle ceny za m3), spotřební daň na alkohol, tabákové výrobky a vyrobenou i dovezenou motorovou naftu, letištní daň z 30 na 114 PGK, daň z obratu sázkových kanceláří a další. Změny (především směrem k vyššímu zdanění) lze nalézt také v případě dodatečné daně z příjmů, daně ze zaměstnaneckých výhod aj. Všechna nová opatření jsou účinná od 1. ledna 2017.

Nejvyšším státním úřadem pro výběr daní je Internal Revenue Commission.  

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob zůstává po reformách daňového systému stejná. Rezidenti (pobyt déle než 6 měsíců v PNG) nedaní příjem do 10 000 PGK ročně, přičemž sazby od pásma 10 000 PGK a výše jsou pro nerezidenty stejné jako pro rezidenty. Nerezidenti daní každý příjem:

Daň z příjmů fyzických osob
Pásmo (PGK) Daň (%) - rezidenti Daň (%) - nerezidenti
0 - 10 000  0 22
10 001 – 18 000  22 22
18 001 - 33 000  30 30
33 001 - 70 000  35 35
70 001 – 250 000  40 40
250 001 a více  42 42

 

Daň z příjmů právnických osob

Všeobecná daňová sazba ve výši 30 % se nově vztahuje na všechny soukromé rezidentní i státní společnosti. Původní vyšší zdanění těžebních (48 %) a ropných (50 %) společností by mělo být částečně kompenzováno zavedením vysoké srážkové daně pro tyto sektory. Daň z příjmů pro všechny nerezidentní společnosti činí 48 %.  

Daň z přidané hodnoty

DPH činí 10 %. Byla zavedena v roce 1999 a je uváděna jako Daň ze zboží a služeb (GST). Výnosy z DPH jsou děleny mezi provincie a centrální vládu v poměru 60:40.

Srážková daň

Srážková daň u dividend (dividend withholding tax) od 1. 1. 2017 činí 15 % (v případě netěžebního sektoru) a až 59,4 % v případě těžebního a ropného průmyslu, rozdíl je také v případě rezidentních a nerezidentních firem, více zde

Spotřební daně

Spotřební daně jsou uvaleny na tabák, tabákové výrobky a alkoholické nápoje.  Od 1. 1. 2017 byla zvýšena spotřební daň na alkohol z 2,5 % na 5 %, daň na tabákové výrobky až na 15 % a spotřební daň na vyrobenou i dovezenou motorovou naftu z 4 na 10 toea za litr. Spotřební daň na importovaná motorová vozidla je stanovena mezi 15 % a 120 % podle kubatury, druhu a ceny vozidla.

PNG má podepsánu dohodu o dvojím zdanění s Austrálií, Novým Zélandem, Spojeným královstvím, Canadou, Čínou, Malajsií, Singapurem, Jižní Koreou, Fidži a v jednání je dohoda s Německem.

Zdroj: Internal Revenue Commission, KPMG Report – PNG Tax Profile 2016

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: