Podnikatelská morálka a etika, psychologie finančních trhů

1. 2. 2006 | Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Kapitoly Podnikatelská morálka a etika a Psychologie finančních trhů a osobností, s nimiž se setkáte, jsou velice důležité pro správné sestavení podnikatelského plánu. Pomohou nám pochopit jednání ekonomických subjektů a pohnutky, které je k tomuto jednání vedou.

zpět na obsah příručky

2. Podnikatelská morálka a etika

Je vždy užitečné objasnit svou pozici a názor na dané téma, a proto tak činím na úplném začátku. Rád bych tak učinil i v rovině poněkud méně technokratické, tedy spíše morální a etické.

Když v Česku hovořím s finančními kolegy o investování, často slyším názory v tom smyslu, že český podnikatel je nejmazanější na světě v tom, jak nalézt kličky a úniky a jak šikovně podvádět. Pro okrádání dokonce čeština nedávno našla nový výraz - tunelování. Vypadá to, že investování rizikového kapitálu do soukromých společností se zde jen těžko uchytí a že zájem nebudou mít ani investoři, kteří by byli zcela jistě oklamáni a ztratili by svůj kapitál, ani ze strany podnikatelů, kteří by byli vystaveni hrozbě, že přijdou o svůj podíl ve společnosti. Někdy se jako argument uvádí, že geopolitická pozice České republiky ve středu Evropy, kde po několik stovek let pochodovaly cizí armády zleva doprava či opačným směrem, přispěla k narušení našeho smyslu pro to, co je čestné, férové a korektní jednání.

Přestože historii nelze ignorovat, myslím, že si jako Češi příliš fandíme, a to i v tomto pochybném podvodnickém prvenství. Tuto „podnikatelskou dovednost" lze totiž pozorovat téměř v každé kultuře a na každém kontinentu. I na půdě Velké Británie, kam od roku 1066 noha cizího vojáka nevstoupila a kde jeden ekonomický systém přetrvává tisíciletí, jsou vězení přeplněná vychytralými podvodníky! Jediný rozdíl je snad v tom, že britský podvodník ví, že pokud spáchá trestný čin, je velká pravděpodobnost, že za svůj přestupek bude pykat, a že nad ním neustále visí Damoklův meč práva a spravedlnosti. Českýpodvodník tento pocit zatím nemá. Funkční právní řád je ale to jediné co nás rozděluje, nikoli a priori nějaký „morálnější gen", který jeden národ sdílí a jiný ne.

Nebudeme plýtvat čas definicemi toho, co je to komunismus, socialismus nebo kapitalismus. V každém případě lze ale souhlasit s tím, že přechod z jednoho systému na druhý se u nás odehrál relativně rychle, i když se značnými porodními bolestmi; z hlediska globálního, dlouhodobého a historického se však nejednalo o nic převratného.

Co některé komentátory trápí, to jsou finanční ztráty způsobené buď neznalostí či neschopností, anebo i duplicitou tehdejších zákonodárců, a to jak před, tak hlavně po tzv. sametové revoluci. Nemysleme si však, že by se jednalo o něco unikátního a specifického pouze pro naši zemi či region.

Fondy jako Investor Overseas Services, které vedl mezinárodní podvodník Bernie Cornfeld, se v šedesátých letech „staraly" o cca tři miliardy dolarů, což v dnešních cenách představuje asi desetinásobek. V sedmdesátých a osmdesátých letech banka BCCI, která byla pravidelně auditovaná věhlasnou firmou PriceWaterhouse, „vytunelovala" ještě více. Miliony drobných střadatelů ztratily své celoživotní úspory. Takzvaná papežova banka Ambrosiano (starala se mimo jiné o peníze Vatikánu) se ukázala pouze jako nástroj italské mafie a byla uzavřena. Film Kmotr III popisuje smrt Roberta Calviho, jehož přezdívka „boží bankéř" mu nikterak nepomohla.

Horory typu kauza Enron, kdy hodnota akcií této společnosti s umělým obratem přes sto miliard dolarů byla v lednu 2001 přes osmdesát dolarů a v prosinci téhož roku nulová, nebo WorldCom o pár měsíců později, kdy se aktiva v hodnotě přesahující sto miliard dolarů jednoduše vypařila, posunují naše malé české „podnikavce" až někam do třetí divize!

Takzvané „špinavé peníze", které dělají vrásky jiným komentátorům, jsou všude na světě - a po několika generacích jsou z nich peníze čisté a respektované. Rodiny Rockefellerů či Kennedyů, dnes téměř nedotknutelné, mají své počátky v nekalých aktivitách; bohatství britských šlechtických rodů lze vysledovat až do dob obchodování s koloniemi a s otroky.

Ponechejme jiné moralizovat nad tím, jak se liší aktivity a morálka tuneláře a otrokáře, to není úkolem této příručky. Postačí dodat, že podvodníci jsou rovnoměrně rozptýleni po celém světě a nežijí pouze v Čechách a na Moravě. Do jaké míry si s nimi každá společnost poradí, závisí na vládě daného státu a její schopnosti a ochotě vytvořit férové právní prostředí, které umožňuje čestně pracovat, investovat, vydělávat a prosperovat.

Aby však tato příručka měla smysl, musíme předpokládat, že žijeme v civilizované společnosti, ve které slovo, potřes ruky anebo i písemná smlouva mají nějakou hodnotu. V každém případě na obou stranách Lamanšského průlivu stále platí latinské přísloví Caveat Emptor, což řečeno zjednodušeně znamená, že pouze vy a nikdo jiný se můžete postarat sám o sebe a o své peníze.

Sir Winston Churchil říkal, že „optimista vidí příležitost v každém nebezpečí, zatímco pesimista vidí nebezpečí v každé příležitosti" a úspěšní podnikatelé i investoři budou spíše optimisté, kteří jsou navíc vyzbrojeni jak vervou, tak elánem a schopností vyrovnat se s metaforickými políčky.

Ano, dívejme se jedním okem na veškerá nebezpečí, která v situaci, kdy rizikový kapitál vstupuje do začínajícího podniku, hrozí oběma stranám, ale nezapomeňme se dívat druhým okem také na to, že je to pouze soukromý sektor, který vytváří pracovní příležitosti a zároveň platí daně a vytváří bohatství národa.

Je možné, že nějakou chvíli budeme trochu šilhat, ale pokud neustále uvidíme svůj cíl, kterým je úspěšný malý a střední podnik, který vytváří jak nová pracovní místa pro stát, tak bohatství pro ty, kteří riskovali jak svůj čas a kapitál, půjdeme zcela jistě tou správnou cestou.

Neměli bychom zapomínat, že je to právě střední stav včetně malých a středních podnikatelů, kdo je páteří a zárukou demokracie, a že jejich podpora a úspěšný rozvoj jsou klíčové pro společnost, která je méně polarizovaná a více férová.

zpět na začátek

3. Psychologie finančních trhů a osobností, s nimiž se setkáte

Tato příručka ukazuje, co je to podnikatelský plán, jak jej vytvořit a prezentovat i čeho se vyvarovat. Než ale odpovíme na otázku jak, je důležité pochopit proč. Proto se musíme zamyslet nad psychologií finančních trhů a těch, kteří jej tvoří.

Protože se pohybuji v českých a slovenských finančních kruzích, často slyším vzlykání bankéřů, a to jak komerčních, tak investičních, že kvalita podnikatelských záměrů je nízká, že jsou neprůhledné a nekoncepční, a že to je ten hlavní důvod, proč finanční sektor více nevstupuje na pole půjček a investic pro MSP.

Musím se vždy trochu usmívat, protože k hlavním důvodům, proč se finanční trhy tak málo angažují, patří přinejmenším ještě další dva. Ani ten již zmíněný nelze opominout – a je smyslem této příručky tuto situaci napravit. Nicméně spálené prsty bankéřů a tím pádem jejich averze vůči tomu, co považují za riziko, je hned na druhém místě. Banky, které měly problémy kvůli špatným půjčkám (ať už z neznalosti či záměrně), si musejí dávat o to větší pozor na svá aktiva a pasiva. A protože půjčka se v bankovnictví považuje za aktivum, zatěžuje poměr nevymahatelných půjček oproti vymahatelným mnoho velkých bank. Banka která má pochybná aktiva je určitě opatrnější a je smutnou pravdou, že hříchy minulosti se stále prolínají i do součastného náhledu bankéřů na rizika. Včerejší hochštapleři stále zatěžují dnešní podnikatele.

Třetím důvodem je neznalost problematiky MSP. Nejenže je už na první pohled jednodušší půjčit miliardu jednomu subjektu, ale je to i méně náročné z pohledu vztahu se zákazníkem a následnému monitorování. Bohužel jedna špatná půjčka takového rozsahu také znamená totální ztrátu – narozdíl od dobře rozloženého rizika mezi desítky MSP.

Aby byly banky úspěšné u MSP, potřebují nejen dobré scoringové systémy, jak ohodnotit bonitu klienta, ale také dobré bankéře, kteří jsou schopni poradit, sledovat své klienty a pomoci v pravý moment. Tyto týmy se teprve vytvářejí a bude to ještě chvíli trvat, než budou banky schopny nabídnout komplexní služby pro MSP. Ale opravdu není na místě si myslet, že sotva pár kilometrů za Rozvadovem začíná vysněný podnikatelský ráj.

Nedávná zkušenost s takzvanou internetovou bublinou dobře ilustruje, že finanční trhy na celém světě (a to jak banky a investiční fondy, tak individuální investoři) nejednají vždy racionálně a logicky, a že davová psychóza způsobuje přechodné zatemnění mozku. Abychom pochopili, co se přihodilo v době kterou nazýváme dot com (podle koncovky zadávané na internetovém vyhledávači – tečka, anglicky dot, plus doména; doména com neboli comercial představuje univerzální doménu komerčních firem po celém světě), se však musíme podívat trochu do historie. Zároveň pochopíme, o co těžší je dnes získávat finanční prostředky pro začínající podniky. Není to však nemožné a další kapitoly nám dají více důvodů pro optimismus.

Pár slov o tulipánech a New Yorku

První tulipány byly dovezeny ze severní Afriky do oblasti dnešního Nizozemska v roce 1559. Časem se staly symbolem bohatých a jejich popularita rostla do té míry že v roce 1620 se na Holandské burze začalo obchodovat s opcemi na tulipánové cibule, stejně jako se obchodovalo s jinými komoditami typu čaj nebo káva. V roce 1635 investoval snad každý občan – od bohatých obchodníků až po služky – do tulipánů a v roce 1636 se investiční horečka přenesla z Amsterdamu do Rotterdamu, Haarlemu a na další evropské burzy. Nejcennější cibule tulipánů měla tržní hodnotu 76 tisíc dolarů (přepočteno na dnešní americké dolary). Ve stejném roce někteří začali své opce prodávat a během několika týdnů jejich hodnota klesla pod jeden dolar. Dopad na holandskou ekonomiku byl tak katastrofální, že vládní výdaje včetně výdajů na armádu a námořnictvo musely být značně omezeny. Díky tomuto oslabení Angličané anektovali tehdejší Nový Amsterdam a přejmenovali ho na New York (Nový York). To vše díky tulipománii, jak se tehdejší investiční horečka nazývala.

Tulipány stále rostou, stále se pěstují a stále se prodávají. Je ale zajímavé, že tyto davové psychózy se pravidelně opakují. Internetová bublina tak byla pouze jednou z dalších ukázek, přestože to nikoho nestálo celý New York!

Průkopník dialektického materialismu, Georg Wilhelm Friedrich Hegel tvrdil že to jediné, co se lidstvo z historie naučilo, je, že se nenaučilo nic – a ve finančním světě to zdá se platí ještě víc. Internetová euforie, která trvala řádově od roku 1998 do roku 2001, byla dokonalou ukázkou toho, že neznalost daného segmentu trhu spojená s davovou psychózou vedou k zaručeným ztrátám investic. Bohužel, přestože vina byla ve většině případů na straně těch, kteří půjčovali a investovali, a v mnohých případech lze popisovat jejich jednání jako spíše házení penězi, jejich averze vůči riziku se zvýšila, a proto je dnes celý sektor MSP považován za daleko rizikovější. Firmy, které jsou v počáteční fázi či firmy podnikající v oblasti moderních technologií tak mají při získávání rizikového kapitálu o to složitější úlohu.

Pojďme se podívat na „sedm smrtelných hříchů“ a důvodů, proč internetová bublina splaskla. Částečně nám to pomůže ukázat, čeho se při přípravě podkladů pro podnikatelský plán vyvarovat.

zpět na začátek

1) Málokdy se to přihodí do příštího rána

Veškeré plány předpokládaly, že Internet změní lidské jednání a návyky ze dne na den. Protože samotný růst přístupů na Internet byl relativně rychlý, existovala nesmyslná víra, že všichni, kteří dnes chodí nakupovat do obchodů, budou zítra nakupovat přes Internet, že všichni, kteří dnes používají klasickou kamennou banku, budou zítra používat banku virtuální. Časový horizont byl nejen uspěchaný, ale zcela nerealistický. Mnohé podnikatelské záměry pak vycházely z logiky toho typu, že když budete mít devět žen, lze očekávat dítě za měsíc.

Finanční trhy proto důkladně zkoumají časové předpoklady podnikatelů a diskontují je (tedy přidají násobek času „pro strýčka Příhodu“).

2) Nová technologie nevytlačí stávající technologii

Plány neocenily nejen časový horizont a setrvačnost trhu, ale ani konkurenci stávajících hráčů na trhu. Internet se pomalinku dostává do maloobchodní sféry, ale často pouze proto, že stávající hráči vytvářejí vlastní webové stránky, aby ochránili svůj tržní podíl před novými vetřelci. Jejich kapitálové zázemí je oproti novým hráčům obrovské a jejich stávající značka známá a zavedená. A tak když společnost Tesco vytvořila stránku www.tesco.com, automaticky zabrala ostatním velkou část potenciálního trhu.

Finanční trhy proto budou zkoumat reakci stávajících hráčů na trhu. Málokdo z těch, kteří dnes trh vlastní, se bude vzdávat bez boje – naopak, bude bojovat jak reklamou, tak snižováním marže, a to může mít vliv i na podnikatelský plán, který počítá pouze se stávající situací, nikoli s reakcí zraněného tygra.

3) Je trh připraven na tak inovativní změnu?

Mnohé technologie spoléhaly na rychlou komunikaci. Systémy jako ISDN a broadband byly teprve v prvopočátcích a dnes je jejich růst daleko pomalejší, než veškeré plány předpokládaly.

Při prezentacích investorům na nejmodernějším vybavení vše fungovalo, ale v praxi byly internetové stánky, u nichž trvalo pět minut, než byly zobrazeny, nebo zábavné stránky, které nebylo možné používat rychle, skutečnými zákazníky zavrženy.

Finanční trhy se proto budou pečlivě dívat na to, zda infrastruktura, kterou PP předpokládá, skutečně existuje.

4) Mnoho takzvaných dot com projektů ve skutečnosti Internet nevyužívalo, ale pouze používalo

Vzít vytištěný katalog, stránky naskenovat a uveřejnit na Internetu, i tak často vypadaly návrhy, které získávaly financování. Jediná výhoda spočívala v ušetření pár korun za tisk letáků a poštovné a Internet se stal pouze rychlým pošťákem. Jen ty myšlenky, které využily skutečnou sílu Internetu jako Amazon či e-Bay, kde se díky Internetu spojilo několik prvků a klient bez ohledu na zeměpisnou polohu mohl službu efektivně využívat, přežily a prosperují dodnes. Finanční trhy se proto budou dívat na přidanou hodnotu, a pokud bude projekt pouze kopií jiného projektu, bude mít jen malou šanci na financování. Projekty, které se v angličtině nazývají me too (já také), budou posuzovány se značnou rezervou.

5) Trh se chová neracionálně

Říká se, že lidská chamtivost je jediným důvodem, proč finanční podvodníci uspějí tak často, nicméně to ještě nepřináší logické vysvětlení davového šílenství, ať už z doby tulipánů či internetu. Ti, co přicházeli na trh se svými plány, nebyli apriori podvodníky, přestože mnozí se čistě vezli se sentimentem trhu. Chyba nebyla na straně podnikatelů, ale investorů, kteří se neptali, zda císaři jeho nové šaty skutečně padnou či zda vůbec existují. Mnoho moudrých a zkušených finančních expertů investovalo do internetových nesmyslů a jen malé procento z nich tehdy tušilo proč, natož aby rozumělo tomu, do čeho investuje.

To, že mnozí nerozuměli oblasti, do níž investují, samo o sobě není tak velké provinění. Ale to, že neměli nástroje a dovednosti, aby do projektů vstoupili, když se jim nedařilo, se ukázalo jako rozhodující velká chyba.

Zkušení a zralí finanční experti se chovali jako pubertální hoch, který vidí první obnaženou dívku. Nekontrolovatelné sliny v koutku úst, přihlouplý úsměv na tváři a ochota podepsat svůj šek na místě, to byly syndromy, které bylo možné opakovaně pozorovat na všech kontinentech této planety.

Finanční trhy si budou pamatovat své spálené prsty určitě nejméně dalších deset let (přestože nastávající generace určitě znovu brzy zažijí nějakou další „tutovku“), a proto očekávejte, že pokud se ucházíte o peníze pro začínající projekt, a tím spíše pro projekt v oblasti moderních technologií, váš úkol bude opravdu velmi těžký. Peníze (a jejich majitelé), jež byly doslova naházeny do projektů, které brzy ztroskotaly, jsou dnes moudřejší a podruhé budou uvažovat spíš na bázi fundamentálních hodnot než na základě módy či davové psychózy.

6) Příliš peněz může také zabít projekt

Jednou z velkých chyb při sestavování podnikatelského plánu je podcenění nezbytné výše nového kapitálu. To také může být jedním z mnoha důvodů, které budeme probírat později, jako jsou například obava z vystrašení investora či obava ze ztráty většího podílu ve své společnosti. Mnoho projektů proto zanikne, protože nemá dostatek kapitálu. Je ale možné tomu díky dobré přípravě a s dobrým podnikatelským plánem zamezit. V době internetové euforie však byly projekty naopak koncipovány přesně podle toho, aby pasovaly do potřeb investičních fondů či fondů rizikového kapitálu (Venture Capital).

Aby fond mohl investovat, musí provést tzv. hloubkovou prověrku (Due Dilligence), a časové i finanční náklady na takovouto prověrku jsou relativně stejné, ať už se jedná o investici malou či velkou. Existuje tak určitý investiční limit, pod který fondy neinvestují, protože se by jim jednoduše náklady na prověrku ani nevrátily. Protože tyto fondy málokdy investují méně než desítky milionů dolarů, podnikatelé se snažili nastavit své plány tak, aby se vešly do kritérií fondů, i když ve skutečnosti tyto sumy nebyly vůbec potřebné. Samozřejmým předpokladem byla současně i jistá naivita na straně investorů, kteří tyto finanční potřeby spolkli jako reálné.

Investované sumy pak bylo možné v mnoha případech přirovnat k situaci, kdy přimontujete tryskový motor do Škody 120 a doufáte, že z toho bude dobré auto. Opak byl pravdou. Firmy utrácely, jako by měl zítra nastat konec světa, fondy neměly možnost kontrolovat jejich každodenní aktivity, a peníze investorů byly navždy ztraceny kvůli lehkovážným výdajům. Zároveň fondy očekávaly vysokou návratnost a čím více investovaly, tím více očekávaly. Ta naše metaforická Škoda 120 s tryskovým motorem by určitě byla rychlejší, než verze klasická, ale její konstrukce by to asi dlouho nevydržela.

Finanční trhy se proto budou zajímat, zda jsou sumy uváděné v podnikatelském plánu reálné a relevantní, dostačující a zároveň nepřemrštěné. Do této oblasti skutečně nepatří pesimismus ani optimismus.

7) Odkud plyne příjem?

Tuto otázku si trh v jednom okamžiku internetové bubliny skutečně klást přestal. Nejenom že se neptal, zda pro tyto služby či produkty vůbec existují nějací zákazníci, odkud přijdou a zda zůstanou, ale některé scénáře dokonce předpokládaly, že zpočátku budou služby nabízeny zdarma, zákazník si na ně postupem času zvykne, a pak bude možné začít s komerční sazbou. Pokud zrovna neprodáváte heroin, s takovým podnikatelským modelem opravdu jen těžko uspějete.

Jiné plány zase předpokládaly, že něco poskytnete zdarma a reklama vám to zaplatí. Představte si, že byste například zdarma rozdávali faxové přístroje s tím, že na každém zaslaném faxu bude reklama, kterou pak můžete někomu prodat. S odstupem času je to příklad směšný, v té době ale zcela reálný.

Finanční trhy se budou dívat pečlivě na předpoklady příjmů – odkud přicházejí, jak jsou reálné, jaké výkyvy lze očekávat atd. Zajímat se budou také o to, zda je cena produktů a služeb tržně dosažitelná a obstojí-li proti cenám konkurence, která bude hájit svůj stávající tržní podíl. První překážkou, kterou máme na cestě za rizikovým kapitálem před sebou, je tedy nedávná špatná zkušenost, kdy o své investice přišlo mnoho jednotlivců a fondů najednou. Kromě finančních otázek se musíme nejednou vyrovnávat také s pochroumanými egy investorů či s investory, kteří si již zcela přestali věřit v oblasti svého úsudku či schopnosti posoudit věrohodnost projektů, a proto své zbývající finanční prostředky dočasně uložili do konvenčnějších instrumentů typu dluhopisů či deposit. Pojďme se podívat na složení těch finančních trhů v Česku, které jsou relevantní pro MSP.

zpět na začátek

Banky

Všechny banky nabízejí úvěrové produkty všech barev, tvarů a velikostí. Na českém trhu existuje přes 80 úvěrových produktů různých bankovních ústavů – kontokorentem počínaje (anglicky overdraft) a specializovanými účelovými úvěry konče. Jejich jména se mění a různé banky nabízejí různé varianty, které se možná na povrchu liší, ale jejich podstata je podobná. Přestože kontokorentní úvěr je bankami koncipován pro výkyv v pracovním kapitálu, je to jedna z nejlevnějších metod půjčky, která nevyžaduje záruku. Je sice pravdou, že úroková sazba je vyšší, než u úvěru zaručeného, ale podnikatel platí úroky pouze za prostředky, které využívá! Pozor však na banky, které trvají na tom, že kontokorent je nejprve po jednom roce splacen, než je umožněno prodloužení na další rok. Pouze pokud bude MSP tento úvěr schopen splatit, bude moci kontokorent považovat za střednědobý úvěr.

Pokud banka požaduje záruku, jsou přijatelné nemovitosti, osobní majetek, záruky třetí osoby či bianco směnka. První kroky podnikatele by měly vést na webové stránky největších finančních ústavů, kde se lze snadno podívat na nabízené podmínky a případně i rovnou vyzkoušet scoringové (ohodnocující) systémy. Například na webových stránkách Komerční banky www.kb.cz najdete tzv. openscoring, který vám umožní zdarma a rychle pochopit základní principy ohodnocování bonity a požadavky bank vůbec; díky tomu pak budete lépe připraveni na své první setkání s bankéřem.

Úroková sazba je vždy přímo závislá na riziku, kterému je banka vystavena. Například úrokový diferenciál (rozdíl) mezi půjčkou, která je zajištěna nemovitostí, a půjčkou, která je zajištěna pouze bianco směnkou, se může pohybovat okolo 2 %. Splatnost úvěru závisí na bance a na produktu, ale může být až osm let; některé úvěry jsou však koncipovány pouze na jeden rok s tím, že existuje možnost prodloužení.

Přestože oficiální rozdělení typů úvěrů neexistuje, hovoří se kromě kontokorentu často také o mikro či mini úvěru, střednědobý úvěr se zase někdy nazývá minikredit. V tomto případě budete také muset předložit váš podnikatelský plán. Musíte být aktivní a oslovit několik bank najednou. Všechny banky mají své poradce, kteří jsou placeni za to, aby své existující i potenciální klienty navštěvovali. Setkání na půdě vašeho podniku je výhodou, pokud nejste ve fázi start-up (před samotným podnikáním). Není také škodu nechat na svém pracovním stole brožurky několika konkurenčních bank a zmínit se, že hledáte nejlepší nabídku. Firemní bankéři jsou motivováni dle výkonu (prodeje) a jejich sympatie budou na vaší straně. Mají přece osobní zájem na uskutečnění obchodu a pokud váš projekt splňuje bankou stanovené parametry nebo se jim přibližuje, jejich podpora a doporučení mohou být rozhodující.

Je možné, že banka, která poskytuje úvěr, bude trvat na tom, abyste si u ní nejen otevřeli běžný účet (což bude podmínkou), ale abyste s ní měli i exkluzivní vztah. Pokud jste potřebný úvěr získali za přijatelných podmínek u nové banky a vaše stávající banka vám nebyla schopna vyhovět, změna banky by asi za trochu administrativní práce navíc stála.

Českomoravská záruční a rozvojová banka rovněž nabízí úvěry nebo garanci úvěrů komerčních bank; více se dozvíte ve Finančním průvodci či na stránkách ČMZRB www.cmzrb.cz. Banky rizikový kapitál neposkytují, l, který se stal aktivním podílníkem. Jeho pohled na investici tak bude neosobní a často v rozporu s filosofií podnikatele ohledně běžného chodu podniku. VC fond se však většinou nepodílí na běžném rozhodování a vstupuje pouze v situacích, které se týkají například používání investovaného kapitálu, navýšení nákladů nad určitou dohodnutou částku či náboru klíčových zaměstnanců.

VC fond se bude neustále dívat na zhodnocení své investice a exit. Slovo exit znamená doslova východ, ale v tomto kontextu se jedná o moment, kdy se podíl, který VC fond zakoupil, odprodá někomu jinému. Tento moment je nutné chápat a respektovat od začátku celého investičního procesu – VC fondy budou požadovat právo prodat svůj podíl komukoli a kdykoli za jakoukoli cenu. Naopak pokud si bude chtít původní majitel zakoupit zpět svůj podíl, bude to za jasně stanovených podmínek, díky nimž dosáhne VC fond požadovaného výdělku. Časový horizont bude ve většině případů činit tři až pět let, někdy i méně.

Další typ zdroje kapitálu je „Podnikatelský anděl“. Většinou se jedná o mohovitého jednotlivce, který investuje své vlastní finanční prostředky do MSP, díky čemuž v něm získává podíl (většinou minoritní). Je obvyklé, že kromě vlastního kapitálu nabízí i své znalosti, dovednosti či kontakty, a to buď jako součást své investice, nebo na komerční bázi. Podnikatelský anděl je většinou muž okolo padesáti let, a peníze, které má k dispozici, jsou spíš vydělané než zděděné. Jeho zájem o investici bude v okruhu 50 kilometrů od jeho bydliště. Zde sice popisuji typického podnikatelského anděla z EU, ale je zajímavé, že podobný trend lze pozorovat i v Česku.

Proč muž?

Když ponecháme stranou to, že ženy jsou v otázce peněz příliš rozumné na to, aby investovaly do rizikových podniků, faktem je, že k tomu, aby se někdo stal podnikatelským andělem musí splnit dva základní atributy – mít za sebou podstatný kapitál a současně užitečné zkušenosti, které pro začínajícího podnikatele mohou mít přidanou hodnotu. Faktem je, že mnohem více mužů než žen tyto dva parametry splňuje; v EU je to asi 95 % ku 5 %; totéž lze očekávat i zde. Stejný poměr je i ve Velké Británii, kterou lze považovat za nejpokročilejší trh rizikového kapitálu v Evropě (a to přes veškeré pokusy získat více žen do řad podnikatelských andělů vzdělávacími kurzy). Pouze v USA je tomu jinak.

Proč je jim okolo padesátky

Na to, aby měl za sebou někdo podstatnější kapitál, musí většinou pracovat delší dobu, a pro to, aby měl užitečné zkušenosti, rovněž. Kapitál buď přichází z prodeje svého vlastního podniku, anebo v případně vrcholných manažerů, kteří ze své pozice odešli před penzijním věkem, z odstupného od zaměstnavatele.

Proč ne peníze zděděné?

Zde nelze hovořit úplně všeobecně, ale jedná se o přístup k riziku. Zatímco ti, kdo už sami podnikali či byli vrcholnými manažery velkých firem brali riziko jako každodenní záležitost, pro pouhé dědice představuje jakékoli riziko nepřekonatelnou bariéru. Nejde přitom ani tak o to, vyrovnat se rizikem, že je možné o všechno přijít, protože to se může stát vždy – u peněz vydělaných i zděděných. Jde spíše o schopnost riziko posoudit a zde už ti, kteří peníze pouze zdědili, mají velký handicap, protože v této oblasti nemají žádné zkušenosti.

Proč bude investovat spíše blízko svému bydlišti?

Také to neplatí úplně vždy – například v době internetové bubliny investovali podnikatelští andělé bez ohledu na svoji vzdálenost od sídla podniku, do kterého investovali. Popírali tím sice jeden ze základních prvků „andělského investování“, a sice možnost ovlivňovat chod a průběh investice, nicméně v této iracionální době to bylo viděno jako pohled zastaralý a irelevantní. Praxe ale ukázala, že v okamžiku, kdy se jejich investice začaly hroutit, neměli možnost je jakkoli ovlivnit nejen kvůli neznalosti oboru, ale hlavně proto, že jim nebyli schopni věnovat svůj čas a dovednosti právě z důvodu velké vzdálenosti.

Podnikatelský anděl bude proto investovat relativně blízko svému bydlišti, a přestože to lze přisuzovat různým motivům, jako jsou lenost nebo pohodlnost, pravdou je, že už zkrátka nemá takovou motivaci a možná ani energii, jako začínající „hladový“ podnikatel, který chce ukázat celému světu, že právě jeho myšlenka je ta nejlepší na světě. Naopak investor tak už nejspíš ve svém životě nejednou učinil, a tato motivace mu pak částečně schází. Nicméně motivace zhodnotit své vlastní peníze určitě přetrvá.

Podnikatelský anděl bude v podniku, do kterého investuje, často hledat aktivní roli. Není to pravidlem, ale je to rovněž velice důležitý aspekt, který ovlivní jak jeho pohled na vaši firmu, tak jeho vlastní motivaci. Pokud si umí představit, že bude pro růst firmy přínosný, tak bude mít větší zájem investovat i tehdy, když prvotní parametry investice, jako např. historické výsledky, nevypadají právě příznivě. Jeho pohled na perspektivnost podniku se změní, pokud si podnikatelský anděl důvěřuje natolik, že je ochoten riskovat svůj kapitál s tím, že jeho dovednosti a kontakty mohou přinést radikální změnu.

Je také zajímavé, že pro mnohé podnikatelské anděly se investice do MSP stává často koníčkem. Přestože cílem každé jejich investice je vydělat, mnohdy stránka ekonomická není zdaleka tak důležitá, jako potěšení ze samotného procesu investování. Mnozí považují tento typ investic za opravdové hobby, o kterém pak hovoří se svými partnery během golfu. Také tento aspekt je pro mnohé částečnou odměnou.

Výsledný obrázek podnikatelského anděla je tak zhruba tento: anděl je vysoce definovatelný a čitelný. Tak jako u zaměstnance VC fondu se většinou jedná o silného jednotlivce s vyhraněnými názory a velkým egem. Pokud si uvědomíte, že vaším cílem není zvítězit v akademické při, ale získat investora, máte šanci. Pokud si budete chtít dokázat, že vy jste ten chytřejší, jsou vaše šance na získání investice formou vstupu rizikového kapitálu podstatně menší.

Jedním ze základních pravidel úspěšného prodejce je „nechat své ego za dveřmi“. Pokud se vážně ucházíte o rizikový kapitál, tak prodáváte – svou vizi, své plány, to, čeho jste už dosáhli a čeho hodláte dosáhnout. Prodáváte sebe, svou důvěryhodnost a osobní bonitu. Zdravé sebevědomí je důležité, ale doporučuji, abyste nejdůležitější roli ponechali investorům a bankéřům!

Často se stává, že projekt nezíská potřebný kapitál pouze proto, že velká ega investorů či bankéřů namíchaná s velkým egem podnikatele vytvoří skutečně výbušný koktejl. Bude těžké ovlivnit vystupování a přístup jiných, nicméně váš přístup a vystupování ovlivnit můžete. Věřte, že vám to bude jedině užitečné! Kdokoli investuje do vašeho podniku, investuje ve skutečnosti do vás. S vámi bude komunikovat, s vámi bude sdílet chvíle radostné i obtížné. Je tak možné očekávat, že pokud si lidsky nesednete hned na začátku, váš vztah rychle zanikne a investice se neuskuteční.

pokračování dokumentu

zpět na obsah příručky

Tisknout Vaše hodnocení: