Registr smluv

27. 10. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ačkoliv povinnosti z nového zákona o registru smluv vyplývají především pro subjekty veřejné správy, druhou stranou smluv, které mají být na základě tohoto zákona uveřejňovány, jsou mnohdy malí a střední podnikatelé. Mají se tedy bát například ohrožení jejich obchodního tajemství?

Tento článek pojedná o vymezení okruhu subjektů povinných k uveřejňování uzavřených smluv, typovém vymezení zveřejňovaných smluv a především také o výjimkách určujících, které smlouvy, popřípadě které jejich části, se podle zákona o registru smluv neuveřejňují.

Obsah:


Úvod

Dne 1. 7. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o registru smluv“ či „ZRS“). Cílem zákona je poskytnout veřejnosti informace o tom, jak je nakládáno s veřejnými prostředky a posílit tak transparentnost veřejné správy.

Zákon přinesl veřejným subjektům povinnost uveřejňovat soukromoprávní smlouvy, které počínaje již zmíněným dnem 1. 7. 2016 uzavřou. Přestože zákon ukládá povinnost poměrně širokému okruhu subjektů, jeho textace je poměrně stručná a spolu s nabytím účinnosti zákona o registru smluv vyvstala z praxe celá řada otazníků, a s tím i určitá míra právní nejistoty.

Už před přijetím zákona o registru smluv byly veřejné subjekty v zásadě též povinny uveřejňovat některé smlouvy, na jejichž základě docházelo k plnění z veřejných prostředků, a to jednak na základě povinnosti uveřejňovat smlouvy s plněním nad 500 000 Kč bez DPH vyplývající z právní úpravy veřejných zakázek (nyní viz § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), a jednak na základě individuálních žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“ nebo „InfZ“). Nový zákon o registru smluv povinnost uveřejňovat smluvní dokumentaci ještě rozšiřuje.

Co je registr smluv

Registr smluv je informačním systémem veřejné správy sloužícím právě k uveřejňování smluv subjekty povinnými dle ZRS. Spravuje jej Ministerstvo vnitra ČR a je veřejně dostupný na webové adrese Registru smluv. Pomocí podrobného vyhledávače umožňující filtrování dle různých kritérií se tak může kdokoli dálkovým přístupem seznámit s obsahem smluv, které daný veřejný subjekt počínaje 1. 7. 2016 uzavřel.

Povinnost uveřejňovat

Soukromoprávní smlouvy

Povinnost uveřejňovat smlouvy se vztahuje na všechny soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci. Soukromoprávní smlouvou se v zásadě rozumí dvoustranné nebo vícestranné právní jednání spočívající ve shodných projevech vůle smluvních stran zřídit mezi sebou závazek, které je učiněno v režimu soukromého práva.

Důvodová zpráva k ZRS dále specifikuje, že uveřejňovány musí být logicky pouze smlouvy písemné. Povinnost uveřejnění se vztahuje také na dohody, které doplňují, mění nebo ruší smlouvu dřívější, stejně jako na dohody, kterými se zajišťuje splnění dluhu.

Aby byla smlouva dle ZRS považována za řádně uveřejněnou, musí dle § 5 ZRS obsahovat tzv. metadata. Základní údaje, které musí uveřejněná smlouva vždy obsahovat jsou:

  • identifikace smluvních stran;
  • vymezení předmětu smlouvy;
  • cena, a pokud ji smlouva neobsahuje, tak hodnotu předmětu plnění, je-li ji možné určit;
  • datum uzavření smlouvy.

Smlouva by navíc měla být uveřejněna kompletně, tj. včetně všech příloh a obchodních či smluvních podmínek, které tvoří součást smlouvy.

Povinné subjekty musí smlouvy zpřístupnit, resp. zaslat správci k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do třiceti dnů od jejich uveřejnění. Vedle toho by ovšem povinné subjekty měly zohlednit, že ačkoli smlouva dle ZRS spadá do režimu uveřejnění, musí být respektováno též právo na ochranu poskytnutou prostřednictvím informačního zákona, a určité údaje je proto nezbytné před uveřejněním anonymizovat. To se ovšem doposud ukazuje jako největší kámen úrazu.

Povinné subjekty však často ze strachu o platnost smlouvy ve spojení s nedostatečným výkladem zákona uveřejňují ve velké míře dokumenty tak, „jak leží“, aniž by „citlivé údaje“ jakkoli ochránily.

zpět na začátek

Povinné subjekty

Povinnosti uveřejnění podléhají všechny smlouvy, když alespoň jednou ze smluvních stran je povinný subjekt stanovený v ust. § 2 odst. 1 ZRS. V Registru tak bude uveřejňováno velké spektrum smluv, ačkoli se velká většina subjektů domnívá, že jich se tento zákon nedotýká.

Povinnými subjekty podle dle ZRS jsou:

  • Česká republika,
  • územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
  • státní příspěvková organizace,
  • státní fond,
  • veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
  • dobrovolný svazek obcí,
  • regionální rada regionu soudržnosti,
  • příspěvková organizace územního samosprávného celku,
  • ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
  • obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
  • státní podnik nebo národní podnik,
  • zdravotní pojišťovna,
  • Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
  • právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Naopak, nevztahuje se na právnické osoby založené dle jiného než českého práva a které působí převážně mimo území České republiky.

Zákon ponechává na zvážení smluvních stran, zda předmětnou smlouvu zašle správci registru povinný subjekt, nebo druhá smluvní strana. Povinné subjekty musí smlouvy zpřístupnit, resp. zaslat správci k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od jejich uzavření.

zpět na začátek

Smlouvy podléhající výjimkám z povinnosti uveřejňovat

Zákon ve svém ustanovení § 3 stanoví podmínky, při jejichž splnění nejsou uvedené subjekty povinny danou smlouvu uveřejnit, případně smlouvu postačí uveřejnit v užším rozsahu.

Výjimky dle předpisů o svobodném přístupu k informacím

V první řadě se výjimka týká informací, jež není možné poskytnout dle předpisů o svobodném přístupu k informacím. Ochrana se týká zejména následujících:

Utajované informace

Utajované informace se řídí zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o informace, jejichž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné.

Osobní údaje

Osobním údajům je poskytována rozsáhlá ochrana zejména prostřednictvím ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOOÚ“). Ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů je Úřad pro ochranu osobních údajů sídlící v Praze.

Dle ZOOÚ se osobním údajem rozumí jakákoliv informace, podle které lze přímo či nepřímo identifikovat subjekt údajů, a to zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.

Příkladem osobních údajů, které se budou hojně v uveřejňovaných smlouvách vyskytovat, budou typicky rodná čísla, podpisy, telefonní čísla, emailové adresy, čísla bankovních účtů nebo údaje o příslušnosti k politické straně. Právě takové údaje by měly být před uveřejněním smlouvy v dokumentech pečlivě vyhledány a anonymizovány.

Naopak není zapotřebí anonymizovat informace, které je možné získat nahlédnutím do veřejných rejstříků či na základě občanskoprávní licence. Příkladem údajů, které se budou zveřejňovat, je například obchodní firma, jména členů statutárních orgánů či sídlo právnické osoby.

Obchodní tajemství

Podle ustanovení § 9 odst. 1 InfZ neposkytne povinný subjekt informaci, která je obchodním tajemstvím. Vysvětlení pojmu obchodního tajemství poskytuje zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který jej v § 504 OZ definuje jako konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Bližší informace naleznete v článku přímo pojednávajícím o obchodním tajemství.

K obchodnímu tajemství také např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2001, čj. 31 Ca 189/2000-27 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2008, č.j. 7 As 24/2007-106.

Právě ve vazbě na ochranu obchodního tajemství vzbudil ZRS před jeho přijetím vášnivé debaty. Jak uvádí už sama definice, obchodní tajemství znamená pro podnikatele – smluvní stranu určitou výhodu oproti konkurenci. V případě, že by byla smluvní strana smlouvu povinna zveřejnit v plném rozsahu, staly by takové informace bezvýznamnými.

Právě v tomto ohledu bude záviset zejména na posouzení smluvních stran, co považují za své obchodní tajemství, resp. v jakém rozsahu. Judikatura se obecně kloní k názoru, že za obchodní tajemství není možné považovat kompletní smlouvu jako takovou. Povinným subjektům tedy zřejmě nezbývá než důkladně individuálně posoudit každou informaci, která by mohla naplňovat znaky obchodního tajemství, a až na základě takového posouzení případně takové údaje anonymizovat.

Nicméně je v závěrem nezbytné zmínit, že je-li poskytována informace, která se týká používání veřejných prostředků, pak se takové poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků nepovažuje za porušení obchodního tajemství. Toto odůvodnil v minulosti i Nejvyšší správní soud (rozhodnutí sp. zn. 7 A 118/2002) následovně: „Smyslem tohoto ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbytném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků.“

Další

  • informace o majetkových poměrech osob získané na základě zákonů o daních, poplatcích apod., nejedná-li se o osoby, které jsou povinnými subjekty;
  • informace tvořící předmět práv průmyslového vlastnictví a autorského práva;
  • další výjimky dle § 11 InfZ (např. vnitřní pokyny, informace o plnění zpravodajských služeb atd.)

zpět na začátek

Výjimky dle § 3 odst. 2 ZRS, tzv. výjimky fakultativní povahy

Přímo ZRS v odstavci druhém ustanovení § 3 stanoví taxativně dvanáct výjimek – specifik smluv. Je-li alespoň jedna z těchto podmínek naplněna, nemusí povinné subjekty takovou smlouvu uveřejnit. V praxi mohou nastat i případy, kdy jedna smlouva naplní hned několik výjimek dle § 3 odst. 2 ZRS. I přesto mohou ale smluvní strany takovou smlouvu uveřejnit dobrovolně, budou-li dodrženy ostatní podmínky.

a) Smlouva vzniklá v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci.

  • První výjimku představují smlouvy, které povinný subjekt uzavře s fyzickou osobou mimo rámec její podnikatelské činnosti. Obecně lze říci, že se bude vždy jednat o smlouvy uzavřené s fyzickými osobami nepodnikajícími – typickým příkladem budou pracovní smlouvy.
  • Vedle toho se výjimka bude vztahovat také na případy, kdy je sice druhou smluvní stranou fyzická osoba podnikající, ale předmět smlouvy nebude souviset s jeho podnikatelskou činností (př. smlouva o pronájmu hrobového místa s osobou, jež vykonává podnikatelskou činností v oboru kadeřnictví).
  • Pozor, tato výjimka pro smlouvy uzavřené s fyzickými osobami mimo rámec jejich podnikání se nevztahuje na smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem; tyto je nezbytné uveřejnit bezvýjimečně.

b) Technická předloha, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

  • Uveřejňování výše uvedených dokumentů není vyžadováno, a to zejména s odůvodněním na s tím spojenou vysokou administrativní náročnost. Vyjmenované typy dokumentů tak zřejmě není nezbytné díky výjimce uveřejnit ani v případě, tvoří-li přílohu smlouvy, ačkoli jinak se smlouvy v ostatních případech uveřejňují zásadně kompletní, tedy včetně příloh.

c) Smlouva, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky.

  • V případě, že povinný subjekt bude uzavírat smlouvu týkající se činnosti zpravodajských služeb, GIBS nebo orgány činnými v trestním řízení, musí posoudit, zda je účelem této smlouvy trestná činnost, resp. její vyhledávání odhalování, stíhání nebo bezpečnost či obrana ČR. V takovém případě smlouvu neuveřejní. Zde je ovšem zároveň nezbytné zvážit také případnou ochranu informací ve vazbě na zvláštní zákony vztahující se k uvedeným orgánům.

d) Smlouva, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky.

  • Zde zákonodárce stanovil kritérium poněkud nepřesně a zůstává otázkou, co zamýšlel určením „převážně“. Bližšího vymezení se zřejmě dostane až v rámci judikatury, nicméně do té doby si lze představit, že tato výjimka vytvoří určitý prostor k obcházení zákona. Pokud je ovšem z větší části plnění plynoucí ze smlouvy prováděno mimo území ČR, není povinnost takovou smlouvu zveřejnit.

e) smlouva uzavřená adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n) ZRS, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách;

  • Smlouvou uzavíranou adhezním způsobem se rozumí smlouva jakéhokoli smluvního typu či smlouva inominátní v případě, že je uzavřena, aniž by jedna ze smluvních stran měla možnost reálně ovlivnit obsah smluvních ujednání. Obsah smluv zpravidla určí „silnější“ smluvní strana, typicky užitím obchodních či smluvních podmínek, které druhá smluvní strana pouze akceptuje. Takové smlouvy mívají také typický „formulářový“ vzhled. Příkladem smluv jsou smlouvy s poskytovateli mobilních služeb, dodavateli elektrické energie, plynu apod.
  • Smlouvy uzavírané adhezním způsobem není tedy nutné zveřejňovat v případě, je-li smluvní stranou:
    • veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, nebo
    • státní podnik nebo národní podnik, nebo
    • zdravotní pojišťovna, nebo
    • právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
  • Je třeba mít na zřeteli, že tato výjimka nepokrývá případy, kdy smluvní strana akceptuje zadání v rámci zadávacího řízení. Takové smlouvy uzavírané dle zákona o veřejných zakázkách je nezbytné zveřejnit.

f) Smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol.

  • Smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají Poslanecké sněmovny, Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu a Kanceláře veřejného ochránce práv, stejně jako jejich členů, se neuveřejňují.

g) Smlouva uzavřená na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva.

  • Další výjimka se vztahuje na smlouvy o přechodu či převodu vlastnického práva, k nimž dochází v rámci specifických trhů, při dražbě nebo v aukci. Vzhledem k tomu, že znění zákona nespecifikuje, jakých věcí se výjimka týká, bude se zřejmě vztahovat jednak na převod/ přechod vlastnického práva k věcem movitým, ale také věcem nemovitým.

h) Smlouva, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby;

  • Tato výjimka je vymezena naopak specifikací druhé smluvní strany, a to pro případy, kdy je vedle povinného subjektu subjektem smlouvy akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na tuzemském či evropském regulovaném trhu, nebo akciová společnost, ve které má stát či územní samosprávné celky (samostatně či dohromady či prostřednictvím jiné právnické osoby) většinovou majetkovou účast.
  • Výše uvedené podmínky v současné době splňuje pouze obchodní společnost ČEZ a.s. Smlouvy, které tedy budou uzavřeny některým z povinných subjektů s touto obchodní společností, není nutné uveřejňovat prostřednictvím registru smluv.

i) Smlouva, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší.

  • Tato výjimka stanoví, že se neuveřejní smlouvy, pokud je výše hodnoty předmětu smlouvy 50 000 Kč bez DPH nebo nižší. K této výjimce je ovšem nezbytné přistupovat s opatrností, jelikož výjimka hovoří o hodnotě předmětu, nikoli o výši úplaty.
  • Rozdíl mezi oběma pojmy nejlépe znázorní příklad uzavřené darovací smlouvy, jejímž předmětem bude darování obrazu v hodnotě 1 000 000 Kč. Ačkoli darovací smlouva je typickou bezúplatnou smlouvou, tedy výše úplaty je stanovená k 0 Kč, při aplikaci výjimky dle § 3 odst. 2 písm. i) ZRS je nezbytné zohlednit hodnotu plnění, která v tomto případě bude částka 1 000 000 Kč.
  • Právě hodnotu plnění smlouvy bude zvláště u některých smluvních typů obtížné určit. Pro správné určení takové hodnoty se doporučuje nechat zpracovat odhad či znalecký posudek. S tím jsou ovšem spojeny jednak značné finanční náklady vynaložené na zpracování takového odhadu či posudku, ale také výrazná časová prodleva způsobená právě nároky na jeho zpracování.
  • Pokud si tedy povinný subjekt není jist, zda určitá smlouva dosáhne na tuto výjimku, lze doporučit spíše takovou smlouvu zveřejnit, aby nebyla její platnost ohrožena případným následným zrušením z důvodu jejího neuveřejnění.

j) Smlouva, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem.

  • Další výjimka se uplatní pro takovou smlouvu, kterou uzavře povinný subjekt s autorem či výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem či uměleckým výkonem.
  • Autorem se dle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí fyzická osoba, která dílo vytvořila. Dílo je ve stejném zákoně definováno jako dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
  • Umělcem je fyzická osoba, která vytvořila umělecký výkon, tj. výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury.
  • V případě, že je jednou smluvní stranou přímo autor nebo výkonný umělec vystupující jako fyzická osoba, takovou smlouvu není nutné uveřejnit.

k) Smlouva o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouva o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

  • Zcela specifickou výjimku představují smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvy o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek. Tyto podléhají, co se týče jejich uveřejňování, úpravě zákona o ochraně veřejného zdraví či zákona o veřejném zdravotním pojištění.

l) Smlouva, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.

  • Poslední výjimka zužuje působnost zákona o registru smluv, když vyjímá z povinnosti uveřejňování smlouvy uzavřené s obcemi, které nevykonávají rozšířenou působnost, dále s příspěvkovými organizacemi takových obcí nebo s právnickou osobou, v níž má taková obec sama nebo s dalšími obcemi majetkovou účast.
  • Přesněji se jedná o obce I. typu a obce II. typu, které je možné označit jako tzv. „malé obce“. Naopak města zpravidla pod výjimku spadat nebudou a takové smlouvy bude nezbytné uveřejnit.
  • Skutečnost, zda konkrétní obec, která je v dané smlouvě jednou ze smluvních stran, vykonává rozšířenou působnost, je možné ověřit přímo na webovém Portálu Veřejné správy. Zde je vždy ke každému kraji ČR možné zobrazit seznam obcí vykonávající rozšířenou působnost.

zpět na začátek

Následky uveřejnění

Zákon v ustanoveních § 6 a 7 ZRS spojuje s uveřejněním dané smlouvy, či spíše neuveřejněním konkrétní smlouvy v zásadě dva významné následky.

V prvé řadě ustanovení § 6 zákona o registru smluv stanoví, že smlouva, na kterou se dle ZRS vztahuje povinnost uveřejnění, nabude účinnosti nejdříve ke dni jejího uveřejnění prostřednictvím registru. Jedinou výjimku tvoří smlouvy, jejichž účelem je odvrácení nebo zmírnění újmy, která hrozí v souvislosti s mimořádnou událostí. Jen u těchto smluv není jejich účinnost vázána na zveřejnění v registru.

Druhý zásadní následek vyplývá z ustanovení § 7 ZRS. Pro případy, kdy nebude smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru, řádně uveřejněna, a to ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, stanoví jako sankci zrušení takové smlouvy od počátku. Je tedy na místě, aby povinné subjekty skutečně precizně zvážily uveřejnění každé smlouvy spadající do režimu tohoto zákona.

Vstřícný krok učinil zákonodárce tím, že přece jen ponechal povinným subjektům jakousi „zkušební dobu“. Oba výše uvedené následky, resp. jejich použití platí až pro smlouvy uzavřené od 1. července 2017. Tedy smlouvy uzavřené v mezidobí, tj. 1. 7. 2016 – 30. 6. 2017 nebudou ex lege stiženy zrušením, nebudou-li dle ZRS řádně uveřejněny.

zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek