Šance pro ICT firmy jsou mimo EU, konkurence je tam menší

20. 9. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V informačních a telekomunikačních technologiích nestačí vyvážet byť dobře placené konzultační služby, je třeba zacílit na produkty s vysokou přidanou hodnotou.

Moderní, perspektivní obor mladých, tak by se daly stručně charakterizovat informační a komunikační technologie (ICT). V moderním světě představuje toto odvětví důležitou a nepostradatelnou součást státní i soukromé sféry. Z tohoto důvodu patří špičkové zvládnutí těchto technologií mezi klíčové kompetence. V Česku už podle odborníků nejde o nezajímavou a přehlíženou popelku.

„Obor informačních a komunikačních technologií za posledních několik let přesídlil z periferie, z podpůrného oboru, až na místo jednoho z nejvýznamnějších sektorů české ekonomiky. Uvádí se patnáctiprocentní podíl na českém průmyslu,“ tvrdí Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Když ICT sektor spojíme i s odvětvím elektrotechniky, tvoří v současné době podle Bärtla po strojírenství druhý nejvýznamnější segment českého průmyslu.

Tuzemské firmy otevírají pobočky v Japonsku

ICT prorůstají do všech průmyslových oborů, například do automobilového, energetického a dopravního průmyslu, strojírenství či do zabezpečovacích systémů. Jsou specifické vysokou přidanou hodnotou a mírou inovací. Vzhledem k výměně a sdílení informací v dnešním světě jsou firmy, které v ICT působí, pod relativně velkým tlakem. A toto náročné konkurenční prostředí je podle náměstka MPO stimuluje.

„V tomto ohledu bych chtěl připomenout koncept Průmyslu 4.0, jenž je postaven na využití IT řešení ve výrobních a obchodních procesech, ale do budoucna má potenciál i pro export takovýchto řešení. Co se týká vývozu našich ICT firem, mohu potvrdit, že oproti jiným zemím nezaostáváme. Dokazuje to právě úspěšnost českých firem v zahraničí,“ míní Bärtl.

I když se zdráhá vyzdvihovat některé úspěšné tuzemské exportéry, protože vzhledem k šíři ICT oboru ani není možné jmenovat ty nejdůležitější, nakonec uvede třeba světově proslulý Avast, působící na poli antivirové ochrany, či Unicorn s celým portfoliem produktů a služeb, kterému se daří mimo jiné třeba v Nizozemsku. Poskytovatel podnikových řešení YSoft po úspěšné expanzi na japonský trh letos otevřel pobočku také v Číně.

Na vysoce konkurenčním a v tomto oboru vyspělém japonském trhu, na němž se očekává vysoký standard a originalita, se vede i dalším českým exportérům. Už vzpomínaný Avast Software, který poskytuje internetovou ochranu uživatelů, a Zoner Software, jenž se zabývá vývojem softwaru pro úpravu digitálních fotografií, dokonce otevřely pobočku v Japonsku. Také firma Instar Its dodává tamním firmám komplexní řešení energetického managementu. V Japonsku se daří i společnosti Elmarco, která se zabývá vývojem a výrobou strojů na výrobu nanovláken.

S Izraelem se daří spolupracovat ve výzkumu

„Dále společnost Flowmon Networks, dříve známá jako Invea-Tech, společně s izraelským partnerem Radware vytvořila systém DDoS Defender, který je určen pro ochranu infrastruktury poskytovatelů internetových služeb a jejich zákazníků,“ uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Spolupráce s Izraelem se daří i v rovině vědy a výzkumu. „V současnosti se realizuje projekt, jenž se zaměřuje na teoretické metody přidělování přenosových frekvencí v bezdrátové komunikaci, mezi ČVUT v Praze a Bar-Ilanovou univerzitou v Izraeli,“ říká Bärtl.

Podle náměstka ministra finalizuje společnost Cross Zlín ve spolupráci s AŽD Praha v tureckém Izmiru komplexní projekt řízení dopravy. V této metropoli bylo připojeno přes 3000 chytrých zařízení, systém je řízen a spravován 24 hodin denně ze zcela nového řídicího centra. „Systém zlepšuje průjezd městem, usnadňuje parkování a zabezpečuje vyšší stupeň bezpečnosti dopravy,“ tvrdí Vladimír Bärtl.

Z osobní zkušenosti chválí například firmu ICZ, která je úspěšná v dodávkách IT zdravotnických systémů v Kazachstánu a Kyrgyzstánu a hodlá své aktivity v postsovětském regionu dále rozvíjet. „Osobně jsem byl také u toho, když na česko-rakouském byznys fóru v Praze zaujala prezentace neziskové organizace Aplikace Záchranka. Zabývá se vývojem, implementací a rozvojem mobilní aplikace zdravotnické záchranné služby a hodlá svůj produkt uplatnit zejména v sousedních zemích,“ dodává náměstek.

Zahraniční firmy přeplácejí IT zaměstnance

V Evropské unii pracovalo v roce 2016 přes osm milionu lidí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Podle evropského statistického úřadu Eurostat je to 3,7 procenta všech zaměstnaných. Jde z více než třetiny o mladé lidi do 35 let, stále převažují muži. České firmy v průzkumu nejčastěji z celé EU uváděly (66 procent), že mají problémy v tomto oboru zaplnit volná místa.

Podle náměstka Bärtla zahraniční firmy v tuzemsku, často podpořené z pobídek, významně přeplácejí tuzemské IT pracovníky, což může deformovat trh práce. „České IT firmy musí významně navyšovat mzdy, a tím přicházejí o jednu ze svých konkurenčních výhod, jíž je cena,“ míní.

Přesto je mnoho významných českých firem exportně velice úspěšných. Z odvětví zabezpečovacích systémů je to třeba Jablotron, jehož pilířem je vývoj a výroba alarmů. Jde o etablovanou společnost s ročními tržbami přes 2,5 miliardy korun a 80procentním exportem. Nejúspěšnějším trhem jsou pro firmu podle Davida Beneše, výkonného ředitele Jablotron Alarms, Německo, Rakousko a Švýcarsko. „Tam jsme zaznamenali rekordní rok,“ řekl koncem minulého roku.

Důležitým krokem pro budoucnost firmy je stabilizace situace v Rusku. „Úspěšně pak také hodnotíme první rok Jablotron centra na Iberském poloostrově. Důležitým regionem s velkým potenciálem je Itálie, ve které pilotně měníme systém distribuce s cílem více se přiblížit montérům v regionech,“ dodal Beneš. Podle ředitele se podařilo Jablotronu zdárně vstoupit také na trh ve Francii, kde se firma zúčastnila výstavy Expoprotection. „Jsme úspěšní i v rozvoji trhu na Ukrajině, který je současně velmi citlivý na světovou ekonomickou a politickou situaci,“ poznamenal David Beneš.

Kentico software je téměř výlučný exportér

Sice ne tak známou, ale v zahraničí také velice úspěšnou, je společnost Kentico Software z Brna. Její roční obrat přesahuje 400 milionů korun, z toho 98 procent připadá na export.

„Přes 50 procent dělá Severní Amerika, Evropa necelých 30 a Asie 14 procent. Hlavními trhy jsou pro nás USA, Velká Británie, Austrálie a Benelux, kde máme lokální pobočky. Aktuálně zakládáme zastoupení také v Singapuru,“ prozrazuje Petr Palas, majitel a ředitel společnosti Kentico Software. Současně firma pracuje na rozvoji prodeje v německy mluvících zemích, v jihovýchodní Asii a v Japonsku.

ČVUT a izraelská univerzita Bar-Ilan spolupracují na projektu, jenž cílí na teoretické metody
přidělování přenosových frekvencí v bezdrátové komunikaci.

Nikde v zahraničí se Palas nesetkal s nejistotou klientů, že dodavatelská firma pochází z malé země, která historicky nepatřila k lídrům ICT trhu. „Zákazníci podle našich zkušeností původ dodavatele zase tolik neřeší. Důležité pro ně je, jaký produkt nabízíme, jestli máme lokální zastoupení a případně lokálního implementačního partnera,“ prozrazuje šéf Kentico Software, co je pro vývoz v zahraničí nejdůležitější.

Hlavní produkt Kentico EMS je ucelené řešení pro tvorbu webových stránek, e-shopů a pro on-line marketing. Každý den ho používají zákazníci z více než 100 různých zemí světa. Loni firma uvedla na trh Kentico Cloud, nové cloudové řešení pro tvorbu a distribuci digitálního obsahu pro různé platformy, od chytrých telefonů přes internet věcí až po virtuální realitu.

„Od začátku roku se nám pro tuto novinku postupně daří budovat místo na zahraničních trzích,“ uvádí Petr Palas s tím, že aktuálně má společnost kolem tisícovky partnerů v 80 zemích. Patří mezi ně především digitální agentury a systémoví integrátoři. „Nabízejí naše produkty svým zákazníkům a vytvářejí na nich finální webové stránky, marketingové kampaně a další řešení.“ Z 250 zaměstnanců Kentico Software jich 50 pracuje v zahraničí.

Zdálo by se, že tak úspěšný exportér nepotřebuje pomoc státních orgánů, jakými jsou například zahraniční kanceláře CzechTrade. Ale opak je pravdou, protože proexportně zaměřená firma se snaží využívat každou šanci. „V poslední době jsme navázali úspěšnou spolupráci s CzechTradem, konkrétně pro rozvoj prodeje v Izraeli, Turecku, Itálii a Spojených arabských emirátech,“ dodává Petr Palas.

Pro vývoz jsou důležité produkty, nikoliv služby

Podle Vladimíra Bärtla, náměstka ministra průmyslu a obchodu, se české ICT firmy pochopitelně účastní společných prezentací na veletrzích a výstavách pořádaných pod hlavičkou zahraničních kanceláří CzechTrade či v rámci programů NOVUMM a NOVUMM KET, spolufinancovaných z evropských fondů.

„Resort ministerstva průmyslu poskytoval ještě další podporu, a to startupovým ICT firmám. lo o program CzechAccelerator, v rámci něhož bylo v období 2011 až 2014 vypsáno šest výzev a v roce 2017 se otevírá další. Někteří účastníci dnes úspěšně působí v USA. Jsou to například firmy KiWi, Cortis Consulting, ImageMetry, Corinth,“ vyjmenovává Bärtl.

Podle jeho zkušeností je z dlouhodobého pohledu důležitým nástrojem podpora uplatnění českých firem na trzích třetích zemí, tedy mimo Evropskou unii. V unii doporučuje země jako Německo, Velká Británie a Nizozemsko, mimo EU především rychle se rozvíjející trhy, kde dosud podobné technologie nejsou běžně aplikovány, a je tedy předpoklad méně náročného konkurenčního prostředí.

„Je ovšem třeba mít zajímavý produkt s referencemi jeho uplatnění. Rozhodující bude rovněž výběr místního partnera, kterým by měla být silná společnost s jasnou motivací pro spolupráci právě s českým dodavatelem,“ míní Vladimír Bärtl.

Odmítá dávat globální „knížecí“ rady, na co by se měly ICT podniky na zahraničních trzích zaměřit. Všichni podle něho vědí, že konkurenční tlak a inovace jsouv tomto oboru velké. ICT firmy totiž toto mají ve své DNA. „Úspěšné budou firmy, které se zaměří na originální, unikátní řešení a v inovačním procesu neustrnou. Důležité jsou produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou a komplexní řešení, nikoliv pouze služby,“ uvádí náměstek. Na mysli má služby typu bodyshopping, tedy outsourcing lidských zdrojů či pronájem programovací kapacity zahraničním zákazníkům. V praxi často jde o dočasný pronájem kvalitní pracovní síly. To není cesta českých exportérů.

Zajedno s ním je třeba Ondřej Dědina, generální ředitel firmy Mibcon, která mimo jiné poskytuje svým zákazníkům právě konzultace na zahraničních projektech. Budoucnost podniku ovšem vidí o stupeň výš. „Hlavně v možnosti prodeje hotových softwarových řešení. To považuji i za jeden z pilířů budoucnosti naší společnosti. Tedy nikoliv pouze prodej znalostí našich konzultantů, ale i prodej hotových vytvořených softwarových produktů. A právě s nimi chceme mířit i za hranice Česka,“ tvrdí Dědina.

Přitom zaměstnanci Mibconu mají v zahraničí dobré renomé. „Doba outsiderů již pominula a naši konzultanti jsou vnímáni jako experti ve svých oborech. Dokazují to i hodinové sazby, které máme na podobné úrovni jako v západní Evropě. Rozhodně se do zahraničních projektů nedostáváme na základě nízké ceny,“ říká Dědina.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek