Slovenská ekonomika dohání Česko. Díky euru a výrobě dražších automobilů

11. 10. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České firmy doplácejí na korunu, výkyvy kurzu i tuzemskou měnovou politiku. Chybějící společná evropská měna spolu s nedokončenou základní dopravní infrastrukturou představuje největší brzdy dalšího růstu tuzemského hospodářství.

Od zániku Československa na přelomu letošního roku uplyne pětadvacet let. Z podnikatelského hlediska na rozdělení společného státu vydělalo Česko. Od roku 1993 v tuzemsku vzniklo přes 1,872 milionu ekonomických subjektů, zatímco na Slovensku pouze 573 tisíc. Jak však zjistili analytici nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz, více rostoucích subjektů je na straně Slovenské republiky.

Od rozdělení jednotného státu se podnikání v obou zemích věnuje mnoho ekonomických subjektů. Trend je stále rostoucí, přičemž Česko nad Slovenskem vede: 77 procent ku 23 procentům, a to i při přepočítání na počet obyvatel. V České republice také vzniklo více společností s obratem nad 1,5 miliard korun. Aktuálně je to 909 subjektů, zatímco na Slovensku je jich pouze 26.

„Za toho na obrat nad 1,5 miliardy korun za rok dosáhlo v tuzemsku 349 českých akciových společností a 480 společností s ručením omezeným,“ řekl ke statistikám Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz.

Ovšem jen 4 procenta českých firem vzniklých po roce 1993 jsou v současnosti podle databáze Merk.cz obratově rostoucí, zatímco na Slovensku tvoří obratově rostoucí firmy 11 procent.

Slovensko dohnalo třetinovou ztrátu

Ekonomové se však k těmto údajům stavějí rezervovaně. „Aniž bych ta data chtěl zpochybňovat, tak to, že by například v roce 2016 nebo v první polovině roku 2017 obratově rostla pouhá 4 procenta českých firem, když výrazně roste HDP v běžných cenách, je podle mě minimálně dost zvláštní. Navíc průzkumy některých organizací, například Hospodářské komory – Komorový barometr, ukazují dost rozdílná čísla o růstu obratu českých firem,“ upozorňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta CZ.

Upozorňuje však na to, že slovenská ekonomika jako taková zařadila vyšší rychlostní stupeň a tu českou brzy dožene. „Pokud vyjdu ze souhrnného ukazatele HDP na osobu, tak lze říci, že česká ekonomika je na tom ještě stále lépe než ta slovenská. Například v roce 2016 činilo HDP na osobu přepočteno paritou kupní síly na Slovensku 95 procent českého HDP, zatímco v roce 1993 to bylo jen 68 procent. Z tohoto pohledu tedy slovenská ekonomika tu českou téměř dohnala,“ podotýká Miroslav Novák.

„Pokud HDP na Slovensku i nadále poroste rychleji než v ČR, tak v nadcházejících letech dojde k obratu tohoto ukazatele ve prospěch Slovenska,“ dodává Miroslav Novák.

Také při porovnání jiných kritérií si Česko udržuje mírný náskok. „Pokud vyjdu z komplexnějšího ukazatele jakým je např. Index lepšího života (Better Life Index) organizace OECD, který hodnotí faktory jako je kvalita bydlení, kvalita vzdělání, kvalita životního prostředí, bezpečnost atd., tak i z něj vyplývá, že životní úroveň je v ČR o něco vyšší než na Slovensku,“ doplňuje Miroslav Novák.

V některých oblastech jsou již Slováci lepší

Rovněž další ekonomové souhlasí s tím, že Slovensko dýchá Česku již velmi těsně na záda. „Je pravdou, že slovenská ekonomika dohání a v některých případech už i předehnala českou ekonomiku,“ konstatuje František Táborský, makroekonomický analytik Raiffeisenbank.

„Nicméně v současnosti je růst HDP rychlejší v České republice a tuzemská míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší.  Na Slovensku momentálně pozorujeme obrat v trendu a začíná docházet k poklesu ziskovosti firem, což se už projevuje i v daňových příjmech rozpočtu. Na druhou stranu průměrné náklady práce na Slovensku překonaly naší úroveň už před několika lety a stěhování za prací do České republiky se tak stále méně vyplácí,“ porovnává František Táborský.

Slovensko k vyššímu růstu vyrazilo i díky přijetí eura, které ekonomiku více provázalo s vyspělými zeměmi a udělalo atraktivnější pro zahraniční investory.

„Pokud se podíváme na dohánění průměru EU z pohledu HDP na hlavu, v paritě kupní síly, Slovensku se daří výrazně lépe. Je to sice do velké míry tím, že začínalo z nižších úrovní, ale zároveň se mu podařilo vyhnout se druhé recesi, která zasáhla Česko v letech 2012 až 2013. Slovensku v té době pomohlo, kromě jiné fiskální politiky, i to, že tamní automobilky produkují dražší auta, která si našla zákazníky na trzích mimo eurozónu zasaženou dluhovou krizí,“ upozorňuje Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

V posledních letech se podle něj Česku daří náskok před Slovenskem udržovat „Slovensko lehce zaostává, co do dohánění průměru EU, v posledních zhruba třech letech. Česko roste rychleji nejprve díky injekci z fondů EU a nyní na základě velmi dobré situace na trhu práce. Slovenský růst je v posledních letech spíše pozvolný,“ podotýká Marek Dřímal.

Česko boduje v zaměstnanosti

Největší rozdíly se podle něj odrážejí v zaměstnanosti. „V obou zemích je podobný příběh silného ekonomického růstu a snižující se nezaměstnanosti prakticky až na historická minima. Rozdíl je, že v Česku byla nezaměstnanost podle údajů a metodiky Eurostatu v červenci letošního roku 2,9 procenta a na Slovensku 7,3 procenta - to odráží strukturální problémy na slovenském trhu práce,“ shrnuje Marek Dřímal.

V případě firem s klesajícím obratem je na tom Česko oproti Slovensku podle Merk.cz o něco lépe: 4 procenta ku 15 procentům. Slovenská republika také eviduje více firem s dluhem u zdravotních pojišťoven.

Čeští i slovenští podnikatelé se nejvíce realizují v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde působí shodně 23 procent firem. Hned dalším oblíbeným oborem jsou profesní, vědecké a technické činnosti. Na Slovensku je naopak o něco populárnější stavebnictví.

V obou zemích se podnikání centralizuje do hlavních měst. V Praze a Bratislavě má sídlo shodně 23 procent ekonomických subjektů. V České republice je druhým nejvýznamnějším místem pro byznys Středočeský kraj a na Slovensku Žilinský kraj.

Obě země rovněž spojuje neschopnost politiků dokončit základní dopravní infrastrukturu, nedokončená síť dálnic a rychlých železnic představuje jednu z největších brzd ekonomického rozvoje obou států.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek