Somálsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Somálská demokratická republika
Jamhuuriyadda Dimuqraadiga Soomaaliya (somálsky)
Al–Džumhúríja ad–Dímúkratíja as–Somálíja (arabsky)

Složení vlády:

V říjnu a listopadu 2016 se uskutečnily první parlamentní volby od roku 1984 a dne 27. 12.016 byl ustaven 10. somálský parlament skládející se ze Senátu (54 křesel) a Sněmovny lidu (275 křesel)

 

Prezidentské volby proběhly 8. 2. 2017, zúčastnilo se jich 21 kandidátů a 9. prezidentem byl zvolen bývalý předseda vlády Mohamed Abdullahi Ahmed Farmaajo. Plány na přímou volbu nemohly být realizovány z důcodu bezpečnostní nestability/v podstatě pokračující občanské války. Volbu provedlo 328 členů dvoukomorového somálského parlamentu. Souběžně vedle sebe probíhal proces federalizace Somálska a jeho stabilizace – tedy posilování jeho institucí, bezpečnostní architektury.

 

Vlivem meziklanového násilí, teroristických útoků (14.10. 2017 během jediného pumového útoku v Mogadishu zahynulo 358 lidí) útoků Al Shababu a jeho srážek s vládními silami a jinými ozbrojenými složkami - a vlivem neúrody přibyl v roce 2017 1 milion IDP a celkový počet vnitřně vysídliných obyvatel tak vzrostl na 2, 1 milionu. Během roku 2017 bylo Al Shababem zabito přes 1 300 civilistů.


Nově zvolený prezident jmenoval vládu 21. března 2017:

Předseda vlády - Hassan Ali Khayre
Místopředseda vlády - Mahdi Ahmed Guled
Ministr zahraničních věcí - Yusuf Garaad Omar
Ministr vnitra a federálních záležitostí - Abdi Farah Juxa
Ministr financí - Abdirahman Duale Beyle
Ministr obrany - Hasan Ali Mohamed (od 29. 5. 2018)

Ministr školství - Abdirahman Dahir Osman
Ministr záležitostí ústavy - Abdirahman Hoosh Jibril
Ministryně humanitárního a krizového řízení - Hamza Said Hamza
Ministr plánování a hospodářské podpory - Jamal Mohamed Hassan
Ministryně přístavů a námořní dopravy - Maryan Aweys
Ministr letecké dopravy a letectví - Mohamed Abdullahi Salad
Ministr pošt a telekomunikací - Abdi Anshur Hassan
Ministr hospodářského zvířectva a pastvin - Sheikh Nur Mohamed Hassan
Ministryně obchodu a průmyslu - Khadra Ahmed Dualle
Ministr veřejných prací a obnovy - Abbas Abdullahi Sheikh Siraji
Ministr náboženských záležitostí - Iimaan Abdullahi Ali
Ministryně pro ženy a lidská práva - Deeqa Yasin Hajji Yusuf
Ministr národní bezpečnosti - Mohamed Abukar Islow Dualle
Ministr zemědělství - Said Hussein Iid
Ministr zdravotnictví a sociální péče - Fowsiya Abiikar Nur
Ministr rybolovu a mořských zdrojů - Abdirahman Mohamed Abdi Hashi
Ministryně mládeže a sportu - Khadijo Mohamed Diriye
Ministr informatiky - Dahir Ali Mohamed (od 29. 5. 2018)
Ministryně spravedlnosti - Hassan Hussein Hajji
Ministr práce - Salah Ahmed Jama
Ministr energetiky a vody - Abdulaziz Abdullahi Mohamed (od 29. 5. 2018)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 14,7 mil. (rok 2017, Worldmeter); jiný dostupný údajza rok  2017: 14,3 (EIU)
  • Průměrný roční přírůstek: 2,5 % (2016, dle SB)
  • Demografické složení: 50,2 % ženy, 49,8 % muži
  • Národnostní složení: Somálci 85 % (Daarood, Hawiye, Dir, Isaaq, Murile, Garre, Shiikhaal, Madhibaan, Yibro iyo Ciise Jabuuti); Bantu a další (včetně 30 000 Arabů) 15 %
  • Náboženské složení: islám (99,8 %), křesťanství (0,1 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nominální HDP/obyv. (USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017

521

537

549

576

454

Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017

5 350

5 650

5 930

6 200

6 500


Míra inflace:
2016: - 3,6 %
Míra nezaměstnanosti: 2017

SB odhaduje pro rok 2017 60 %

Rozsah chudoby, 2017: % populace žijící za méně než 1,9 USD/den

51, 5 %

 

Očekávaný vývoj v teritoriu:

V Somálsku došlo po vypuknutí občanského konfliktu v r. 1991 ke zhroucení veškerých státních institucí. Až v r. 2009 tehdejší přechodná vláda obnovila např. činnost Centrální banky Somálska, která aktuálně slouží jako fiskální a finanční prostředník pro Federální vládu Somálska, zřízenou v r. 2012.

Vláda somálského regionu Somaliland se snaží a bude snažit o mezinárodní uznání coby nezávislý stát, ale dle mezinárodních analytiků není předpoklad, že by k tomu mohlo min. do roku 2019 dojít.

Somálská ekonomika je ve své podstatě ekonomikou stínovou, která je založena na chovu dobytka, peněžních poukazech a telekomunikacích. Nomádi a pastýři tvoří hlavní skupinu obyvatelstva země. Rozvoji somálského hospodářství brání neúnosná bezpečnostní situace, nedostatečná infrastruktura i omezené finanční zdroje. Závislost na jediné komoditě exportu zvyšuje zranitelnost země vůči vnějším podmínkám. Možnosti federální vlády získat prostředky na realizaci rozvojových programů za účelem hospodářské obnovy země jsou omezené na příjmy z přístavu, letiště a hotelů v Mogadishu, příjmy od telekomunikačních a elektrotechnických společností a příjmy z peněžních převodů.

Veškerá ekonomická data jsou založena na odhadech. V přepočtu na obyvatele je Somálsko celosvětově pátou nejchudší zemí (po Malawi, Burundi, Středoafrické republice a Nigeru). V případě Somálska je ovšem příjem na obyvatele o cca 20 - 40 % vyšší, než HDP na obyvatele, kdy rozdíl tvoří poukazy somálské diaspory ze zahraničí. Tyto poukazy, jejichž výše se odhaduje na 1,2 - 2 mld. USD, jsou pro somálskou ekonomiku naprosto zásadní: jejich prostřednictvím je financována jak přímá spotřeba, včetně výdajů na vzdělání a zdravotnictví, tak investice, směřující aktuálně zejména do výstavby obydlí. Dalším důležitým zdrojem je rozvojová a humanitární pomoc donorů, která v r. 2015 představovala cca 1,25 mld. USD.

V budoucnu by mohl vzrůst i význam pěstování obilnin a rybolov. Je rovněž pravděpodobné, že země disponuje dosud neobjevenými ložisky ropa a plynu.

 

Dle EIU (květen 2018) se efektivita fiskální a monetární politiky zlepšuje jen velmi pomalu a navzdory technické podpoře MMF a některých donorů zůstává státní sektor silně podfinancován. Pozvolné ekonomické oživení Somálska ze značné části táhnou navrátilci ze zahraničí. Donoři táhnou téměř polovinu veřejných výdajů. Vláda postupně zvyšuje daně a cla, což by mělo přispět ke zvýšení státních příjmů.

V regionu Somaliland jsou hlavním zdrojem příjmů cla z obchodování s dobytkem v přístavu Berbera. Tyto příjmy se mohou zvýšit po aktuálně plánované modernizaci přístavu, kdy somalilandské úřady předpokládají zvýšený podíl na zásobování Etiopie. Mohou se také zvýšit po vybudování vojenské základny SAE.

 

Zahraniční obchod země zaznamenal v posledních letech významný růst. Odhad pro výši dovozů r. 2016 je 4,49 mld. USD, hlavní položky představují cukr, rýže, pšeničná mouka, jedlý palmový olej a gumová obuv. Odhad vývozu r. 2016 je1,16 mld. USD; zde převažují "nespecifikované", ovce a kozy, hovězí dobytek, oleje, pryskyřice.. Hlavními partnery ve vývozu jsou SAE, Jemen, Saudská Arábie a Oman; zdrojem dovozů 2016 jsou Indie, SAE, Omán, Čína, Turecko.

 

Sociálně-ekonomické ukazatele Somálska jsou velmi nízké. Pouze jeden ze tří Somálců má přístup k nezávadné vodě; jedno z deseti dětí umírá před dosažením jednoho roku věku a jedna z 18 žen zemře během porodu.

Ministerstvo plánování a Mezinárodní spolupráce zahájilo již polovině roku 2015 práce na přípravě Národního rozvojového plánu (National Development Plan - NDP) coby rámce obnovy země po r. 2016. Plán má definovat prioritní oblasti na pětileté období a stanovit vnější i vnitřní potřeby financování a jeho hlavní zdroje. Jedná se o základní strategický dokument, který bude základem pro celkovou fiskální strategii i ostatní rozvojové plány jednotlivých odvětvoví.
Mise MMF do Somálska v listopadu 2016 doporučila jako jeden ze svých závěrů pokračovat na tvorbě NDP, který by měl zahrnovat i cestovní mapu budování institucí a sociální záchranné sítě, stejně jako zlepšení podnikatelského prostředí a podporu aktivit soukromého sektoru.

 

EIU (květen 2018) očekává pomalé hospodářské oživování země. Základnou ekonomiky bude nadále pastevectví a "návazný průmysl" - které zaměstnávají 60 % populace a generují 80 % zahraničních příjmů. Pastevectví bylo nicméně v letech 2016 a 2017 zdevastováno suchy a jeho obnova má trvat několik let.  Tuto obnovu negativně ovlivňuje sučasný relativně slabý růst hospodářství v Zálivu a také politická nestabilita v Jemenu - coby hlavních exportních kanálů pro somálský dobytek. Růst by měl být podporován rozvojem služeb, hlavně telekomunikací a za investic somálské zahraniční diaspory. Velké investiční projekty a zahajování jejich realizace doplácejí na nevyřešené politické spory mezi centrální vládou a vládami na "státních úrvních". Ekonomický rozvoj je zadržován velmi špatnou bezpečnostní situací (Al Shabab), děravým legislativním rámcem, nedořešeným mechanismem řešení sporů, obtížemi při získávánífiremních úvěrů a stále velmi slabou státní infrastrukturou.

 

Silný ekonomický potenciál Somalilandu bude nadále (2018/20189) nevyužit v důsledku neshody ve věci suverenity tohoto regionu. Hlavním střednědobým hospodářským růstovým katalyzátorem by zde měl být rozvoj přístavu Berbera dubajskou splečností DP World a také plán SAE na vástavbu vojenské základny v přístavu. Nicméně v s ohledem na nesouhlas centrální vlády v Mogadišu a finanční problematičnost investování v "nesuverénní zemí" se při realizaci těchto investic předpokládají problémy a průtahy. Ve srovnání se zbytkem Somálska i oblasti Afrického rohu je však hospodářství Somalilandu lépe diversifikováno a má slibně se rozvíjející sektor služeb. Somaliland zápasí s periodicky se objevujícím nedostatkem paliv - který také odráží problematičnost oficiálního statutu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje: ze státních rozpočtů Somálska (mil. USD, dle SB):

 

2014

2015

2016

Příjmy

145,3

199,0

 

246,3

domácí příjmy 84,3

113,9

139,2

příjmy z daní

73,8

85,7

107,8

nedaňové příjmy

10,5

28,1

31,5

dary donorů

61,0

85,2

107,1

Výdaje

 

151,1

199,0

246,3

Opakované výdaje

150,9

184,5

223,2

mzdy zaměstnanců

77,2

79,1

94,9

nákup zboží a služeb

57,6

75,8

77,7

granty

10,1

15,2

16,1

nepředvídané výdaje

3,8

2,7

2,4

nedoplatky

2,2

11,7

32,0

Kapitálové výdaje

0,2

14,5

23,1

Bilance

 

- 5,8

0.0

0.0

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Obchodní bilance a zahraniční dluh: miliony USD

  2012 2013 2014 2015 2016
vývozy zbož FOB 464,8 641,9 607,8 684 649,7
dovozy zboží FOB 1621,6 1827,3 2 030,6 2 149,4 2 391,2
celkový zahraniční dluh 3 054,7 3 055,5 2 953,2 2 891,7 2 649,2
  • Devizové rezervy: 30,45 milionů USD (poslední dostupný údaj je od CIA z roku 2014)
  • Veřejný dluh vůči HDP: n/a
  • Zahraniční zadluženost (dle SB, % HNP /hrubý národní příjem/)
2013 2014 2015 2016
62,02 56,83 52,98 46,26
  • Dluhová služba:

V roce 1986 činila 65,7 %

Od roku 2014 do současnosti: 0 %

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka, The Somali Central bank:

Po svém kolapsu na počátku občanské války r. 1991se  pokouší o obnovení svých aktivit. Aktuálně funguje jako fiskální a finanční činitel vlády a s pomocí Světové banky zavádí nutná technická řešení. Současnou prioritou SCB je udržet monetární kontrolu, jelikož většina hotovostních transakcí je prováděna v USD (= aktuálně de facto somálská měna), nebo v padělcích Somálského šilinku. Byla vypracována road map pro měnovou reformu, která zahrnuje frontální útok na padělky šilinků a a tisk nových bankovek. Již byla vydány nové bankovky v hodnotě 1000 šilinků, ale obchodníci v některých regionech je odmítají akceptovat.

V hlavním městě funguje několik soukromých bank, jejich působnost však nepřesahuje jeho rámec. V celém Somálsku úspěšně působí bankovní servis a systém zasílání peněz zvaný Dahabshiil.

 

Další "centrální banky" jsou v Somalilandu a Puntlandu. Nutnost definovat jejich územní zodpovědnosti a vztah vůči SCB začíná být velmi urgentní.

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z obratu: 10 %

Daň z příjmu právnických osob (corporate tax): 35 %

 

Daňový systém je na "Doing Business" hodnocen 190. místem (pro srovnání ČR je na 53. místě).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: