Sýrie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Syrská vláda od vypuknutí krize v roce 2011 nepublikovala k syrské obchodní bilanci žádná oficiální data. Částečné informace o exportu a importu země se sporadicky objevují v místních médiích, bez možnosti jejich ověření. 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Syrský vývoz (FOB):     

v mil. USD 

7 900

2 100

1 200

1 300

1 400

podíl státního sektoru

 

 

     

podíl soukromého sektoru

 

 

 

   

Syrský dovoz (FOB):      

v mil. USD

 16 400  3 580  1 200*  7 500  

podíl státního sektoru

         

podíl soukromého sektoru

         

Obchodní bilance:      

v mil. USD 

         

Zdroj: Al Watan

V roce 2010 představoval 40% veškerého syrského exportu vývoz ropy. V důsledku mezinárodních sankcí, které byly vůči Sýrii koncem roku 2011 přijaty a vzhledem ke ztrátě kontroly nad hlavními ropnými poli vládní export ropy zcela končí. Tato skutečnost měla za následek prudký propad v celkovém objemu syrského exportu o 73,4 procent mezi lety 2011 a 2012. Ostatní export, jako zemědělské produkty a hotové výrobky , v této době rovněž klesá  v důsledku rozsáhlé destrukce výrobních kapacit země. Následný nárůst syrského exportu v posledních dvou letech je pak zejména výsledkem devalvace syrské liry, která pomohla snížit cenu syrských produktů.

* pozn. údaje za rok 2013 nazahrnují dovoz ropy a ropných produktů

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Aktuální data nejsou k dispozici.

Syrský dovoz - podíl hlavních skupin zemí (v %)
 

2003

2004

2005

2006

2007

2009

Arabské země

9,4

12,0

13,1

13,2

13,0

12,0

Evropská Unie

38,3

29,8

31,5

31,6

31,4

21,1

SVE, Rusko, Čína, Kuba

18,7

16,2

16,1

16,8

16,9

18,4

USA, Kanada

5,7

6,4

6,3

6,1

6,2

1,8

Ostatní (Japonsko, Írán, Indie, atd.)

27,8

35,6

33,0

32,3

32,4

 

Zdroj: Central Bureau of Statistics, IMF

Podíl Evropské Unie na syrském dovozu klesl v posledních předválečných letech, které zachycují výše uvedené statistiky,  až na 21 % zejména na úkor dovozu z Číny, arabských zemí a Turecka. Obchod s arabskými zeměmi pozitivně ovlivnilo zejména uzavírání bilaterálních dohod o volném obchodu vyvolaných dohodou Ligy arabských států o založení Všeobecné arabské zóny volného obchodu v roce 2005. Zóna volného obchodu s Tureckem podle dohody, která vstoupila platnost v roce 2007 raketově podpořila vývoz Turecka do Sýrie, kdy za prvních šest měsíců roku 2010 bylo do Sýrie vyvezeno zboží za 828 mil. USD, což představuje nárůst oproti stejnému období roku 2009 o 38 %.

Syrský dovoz - podíl hlavních zemí, 2009

 

EUR, mil.

%

EU27

3 370,4

21,1

Saúdská Arábie

1 623,9

10,2

Čína

1 606,5

10,1

Turecko

1 120,7

7,0

Egypt

1 035,3

6,5

Spojené arabské emiráty

798,1

5,0

Rusko

786,6

4,9

Libanon

661,7

4,1

Zdroj: IMF

Syrský vývoz - podíl hlavních skupin zemí (v %)
 

2003

2004

2005

2006

2007

2009

Arabské země

15,4

21,2

20,3

22,4

22,6

22,1

Evropská Unie

72,9

65,6

65,1

66,3

66,4

25,0

SVE, Rusko, Čína, Kuba

2,0

2,0

2,0

2,0

2,1

1,8

USA, Kanada

1,2

2,0

1,9

2,0

1,8

2,5

Ostatní (Japonsko, Írán, Indie, atd.)

8,5

9,3

10,7

7,3

7,1

 

Zdroj: Central Bureau of Statistics, IMF

Syrský vývoz - podíl hlavních zemí, 2009

 

EUR, mil.

%

Irák

2 560,6

30,4

EU27

2 098,8

25,0

Libanon

1 034,3

12,3

Egypt

576,1

6,8

Saúdská Arábie

425,8

5,1

Kuvajt

279,2

3,3

Spojené arabské emiráty

240,9

2,9

Turecko

211,6

2,5

Zdroj: IMF

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Syrský vývoz

Aktuální data nejsou od vypuknutí krize v roce 2011 k dispozici. Částečné informace o syrském exportu se sporadicky objevují v místních médiích, bez možnosti jejich ověření. Hlavní položky vývozu zřejmě tvoří fosfáty (pokud jejich těžbu umožňuje bezpečnostní situace), ovoce a zelenina, zvířata, textil nebo čistící prostředky.

Syrský vývoz dle skupin SITC rev. 3

 

2003 

2004

2005

2006

2007

0 Potraviny a živá zvířata

 

syrský vývoz v mil. USD

429,7

461,3

934,3

786,5

849,1

 

podíl na celkovém vývozu v %

9,1

8,7

13,6

15,3

13,8

1 Nápoje a tabák

 

syrský vývoz v mil. USD

2,3

3,1

9,2

8,6

9,5

 

podíl na celkovém vývozu v %

0,05

0,06

0,1

0,17

0,22

2 Suroviny nepoživatelné, kromě paliv 

 

syrský vývoz v mil. USD

255,0

275,1

303,0

295,0

298,0

 

podíl na celkovém vývozu v %

5,4

5,2

4,4

5,7

4,7

3 Minerální paliva, mazadla a příbuzné mat.

 

syrský vývoz v mil. USD

3 543,4

4 050,5

4 869,8

3 352,4

4 123,8

 

podíl na celkovém vývozu v %

75,4

76,6

70,9

65,2

67,2

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

 

syrský vývoz v mil. USD

13,5

18,3

18,2

16,7

17,4

 

podíl na celkovém vývozu v %

0,3

0,3

0,3

0,3

0,32

5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

 

syrský vývoz v mil. USD

43,6

48,1

79,7

89,6

84,4

 

podíl na celkovém vývozu v %

0,9

0,9

1,2

1,7

1,4

6 Prům. zbož. tříděné podle druhu mater.

 

syrský vývoz v mil. USD

228,5

214,8

303,2

285,5

305,6

 

podíl na celkovém vývozu v %

4,9

4,1

4,4

5,6

4,9

7 Stroje a dopravní prostředky

 

syrský vývoz v mil. USD

10,5

32,9

44,3

41,9

37,4

 

podíl na celkovém vývozu v %

0,2

0,6

0,6

0,8

0,5

8 Různé hotové výrobky

 

syrský vývoz v mil. USD

172,8

181,7

305,5

265,8

316,4

 

podíl na celkovém vývozu v %

3,7%

3,4%

4,4%

5,2%

5,1%

Zdroj: Central Bureau of Statistics – Statistical Abstract

Ve sledovaném období mezi hlavní zbožové skupiny vývozu podle SITC patří: sk. č. 3 – minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály, která tvoří v průměru 69,3 % vývozních příjmů v letech 2002 až 2006 (v podstatě jde pouze o ropu), dále sk. 0 – potraviny a živá zvířata s podílem 14,3 % (zejm. ovoce a zelenina, obilí a posledních letech i živé ovce), sk. č. 2 - suroviny nepoživatelné, kromě paliv (bavlna, fosfáty) s podílem 6,3 %, sk. č. 8 – různé hotové výrobky s podílem 6,7 % (zejména hotové oděvy a obuv) a sk. č. 6 – průmyslové zboží tříděné podle materiálu s podílem 4,8 % (zejména bavlněné látky a bavlněné příze).

Hlavní položkou syrského exportu (r. 2007) je ropa, živé ovce, zelenina, ovoce, oděvy a obuv, bavlna, textilní tkaniny a bavlněné příze, pšenice, fosfáty.

Syrský dovoz

Aktuální data nejsou od vypuknutí krize v roce 2011 k dispozici. Částečné informace o syrském dovozu se sporadicky objevují v místních médiích, bez možnosti jejich ověření. Hlavní položky zřejmě tvoří ropa a ropné produkty, obilí, základní potraviny (rýže, cukr, káva apod.), zemědělské potřeby (hnojiva, krmiva, pesticidy, vakcíny, veterinární léky) či suroviny pro chemický a farmaceutický průmysl.

Syrský dovoz dle skupin SITC rev. 3

 

2003

2004

2005

2006  

2007

0 Potraviny a živá zvířata

 

syrský dovoz v mil. USD

654,0

691,7

769,6

732,5

791,4

 

podíl na celkovém dovozu v %

16,2

14,6

15,2

15,1

15,04

 

podíl čes.vývozu na syr.dovozu v %

0,04

0,08

0,05

0,05

0,06

1 Nápoje a tabák

 

syrský dovoz v mil. USD

10,9

7,0

37,6

29,2

39,4

 

podíl na celkovém dovozu v %

0,3

0,1

0,7

0,6

0,7

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0,001

0,01

0

0

0

2 Suroviny nepoživatelné, kromě paliv

 

syrský dovoz v mil. USD

215,8

225,3

263,3

231,9

285,6

 

podíl na celkovém dovozu v %

5,4

4,7

5,2

5

5,3

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0

0,01

0

0

0,01

3 Minerální paliva, mazadla a příbuzné mat.

 

syrský dovoz v mil. USD

214,4

273,2

164,4

183,5

296.7

 

podíl na celkovém dovozu v %

5,3

5,8

3,2

3,1

3,8

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0

0

0

0

0

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

 

syrský dovoz v mil. USD

101,9

39,7

45,4

58,3

89,3

 

podíl na celkovém dovozu v %

2,5

0,8

0,9

1,2

1,3

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0

0

0

0

0

5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

 

syrský dovoz v mil. USD

594,8

692,5

769,8

738,4

795,1

 

podíl na celkovém dovozu v %

14,7

14,6

15,2

15,1

15,2

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0,16

0,09

0,08

0,12

0,11

6 Prům. zboží   tříděné podle druhu materiálu

 

syrský dovoz v mil. USD

1 260,7

1 482,2

1 464,3

1 472,2

1495,8

 

podíl na celkovém dovozu v %

31,3

31,2

28,9

29,8

29,7

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0,48

0,89

1,16

1,12

1,14

7 Stroje a dopravní prostředky

 

syrský dovoz v mil. USD

867,3

1 198,8

1 409,8

1 385,6

1 465,4

 

podíl na celkovém dovozu v %

21,5

25,3

27,8

26,9

27,2

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

1,4

2,0

1,8

0,9

1,12

8 Různé hotové výrobky

 

syrský dovoz v mil. USD

92,4

119,9

131,1

126,7

136,5

 

podíl na celkovém dovozu v %

2,3

2,5

2,6

2,6

2,5

 

podíl čes. vývozu na syr. dovozu v %

0,6

0,6

0,5

0,5

0,6

9 Zboží a transakce nespec. jinde v SITC.

 

syrský dovoz v mil. USD

0

17

15

16

18

 

podíl na celkovém dovozu v %

0

0,4

0,3

0,3

0,4

Zdroj: Central Bureau of Statistics – Statistical Abstract

Ve sledovaném období 2003–2007 mezi hlavní zbožové skupiny dovozu podle SITC patří: sk. č. 6 – průmyslové zboží tříděné podle materiálu, která tvoří v průměru 30,1 % hodnoty dovozu (zejm. ocel a ocelové výrobky, syntetické příze a tkaniny), dále sk. 7 – stroje a dopravní prostředky s podílem 27,5 % (zejm. výrobní stroje a linky, elektrické stroje a automobily), sk. č. 0 – potraviny a živá zvířata s podílem 15,1 % (zejm. obiloviny, káva, čaj, cukr, sušené mléko a vejce), sk. č. 5 – chemikálie a příbuzné výrobky s podílem 12,7 % (zejm. org. chemikálie, barviva, suroviny na výrobu plastů, hnojiva, farmaka) a sk. č. 2 - suroviny nepoživatelné, kromě paliv s podílem 4,3 % (zejm. dřevo, olejnatá semena a surová hnojiva).

Největší položky syrského dovozu v r. 2007 představují průmyslové zboží, stroje a dopravní prostředky, potraviny a chemikálie.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V r. 1972 byla založena General Organization of Free Zones. Zón volného obchodu je v současnosti 8: přístavy Lattakia a Tartus, Aleppo (v současnosti mimo provoz), Damašek-Adra, Damašek-město, Damašek-letiště a v roce 2000 založená společná syrsko-jordánská volná zóna na vzájemné hranici poblíž osad Jaber a Nasib v provincii Daraa. V roce 2001 byla otevřena zóna na syrsko-iráckých hranicích v oblasti Al Qaimu (v současnosti mimo provoz) a od ledna 2005 funguje Arabská zóna volného obchodu.

Objem obchodu v zónách volného obchodu od vypuknutí syrského konfliktu setrvale klesá. Jeho odhadovaná hodnota v roce 2015 dosahovala 270 milionů amerických dolarů.

Vláda nabízela násl. podmínky pro fungování:

  • dovozní licence nejsou vyžadovány, pouze deklarace pro evidenční a inspekční účely
  • reexportní omezení neexistují (s výjimkou vojenských materiálů)
  • importované a skladované zboží nepodléhá daním a clu
  • devizové operace nepodléhají devizovému režimu a restrikcím
  • zboží z výrobních kapacit v zóně může být vyvezeno do Sýrie pouze na základě řádné dovozní licence.
  • firmy a jejich zaměstnanci nemusejí platit daň z příjmu, jsou však povinni platit sociální pojištění.

V březnu 2003 vyšel zákon č. 40/2003, podle kterého došlo k rozšíření možných aktivit ve free zónách na oblasti služeb: bankovnictví, pojišťovnictví, elektronického obchodu, medií, zdravotnictví a turistiky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice v Sýrii jsou v tuto chvíli minimalizovány probíhajícím ozbrojeným konfliktem. Syrská ekonomika se však po skončení války neobejde bez zahraničních investic do obnovy země ve výši mnoha miliard USD. Vytvoření podmínek pro získání zahraničních investic, ať již přímých, či ve formě půjček od mezinárodních finančních institucí, bude do budoucna jednou z priorit syrské vlády.

Příliv přímých zahraničních investic měl svůj “zlatý boom” v první polovině 90. let, kdy v průměru nové investice rostly každým rokem o 150 mil. USD. Od roku 1996 bylo však možno zaznamenat pokles (86 mil. USD v roce 1996, 80 mil. USD v roce 1997). Důvodem bylo rozčarování investorů z „výhodných podmínek“ proklamovaných zákonem 10/91. Největší podíl představovaly investice ze zemí Zálivu.

Největším případem evropské přímé investice podle zákona č. 10 byla joint-venture švýcarské firmy Nestlé (61%) a syrské soukromé skupiny (39 %) na zpracování potravin. Dalším, avšak hodnotově menším projektem, byl joint-venture Mobil/USA (49%) a syrského partnera (51%) na výrobu mazadel, který zahájil výrobu v květnu 1997. Mezi ostatní investory patřili např. Samsung, Mitsubishi, Dupont, Gray-Mackenzie a princ Walid bin Talal ze Saudské Arábie s hotely Four Seasons.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční prostředí

Investiční klima v zemi je významně ovlivňováno probíhajícím konfliktem a sankcemi uvalenými na syrský režim ze strany US a EU. Syrská vláda má pod kontrolou většinu tzv. "užitečné Sýrie" (linie Damašek-Homs-středomořské pobřeží), kde se s postupnou stabilizací frontových linií zlepšuje bezpečnostní situace a podmínky pro podnikání. Investičně však Sýrie představuje značné riziko, mj. s ohledem na obtížnou pojistitelnost investic. Lze předpokládat, že v případě dalšího zlepšení bezpečnostní situace na režimem kontrolovaných územích přijde syrská vláda s významnými pobídkami pro zahraniční investory.

Dohody o podpoře a ochraně investic

Sýrie má uzavřeny dohody o podpoře a ochraně investic s následujícími státy: USA, Německo, Francie, Itálie, Belgie, Švýcarsko, Řecko, Rusko, Bělorusko, Bulharsko, Ukrajina, Pákistán, Čína, Indonésie, Írán, Kuvajt, SAE, Maroko, Súdán, Jemen, Egypt, Libanon, Jordánsko, Tunis, Alžírsko, Bahrajn, Libye. Dohoda o podpoře a ochraně investic s ČR podepsaná v roce 2008 je již účinná.

Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách

Systém investičních pobídek je řízen zákonem č. 10 z r. 1991 a jeho novely č. 7/2000, který má podpořit investice do všech oblastí a sektorů hospodářství a jeho podmínky jsou shodně platné pro všechny investory. Zákon tedy nerozlišuje mezi tuzemskými, zahraničními - případně arabskými a nearabskými subjekty. Vláda sice striktně nepublikovala závazná kritéria pro schválení investičního projektu, avšak Nejvyšší rada pro investice (dále jen Rada), tj. předseda vlády a jeho dva zástupci, ministři hospodářství, zemědělství, dopravy, zásobování, průmyslu, plánování a financí a ředitel Investiční kanceláře, s největší pravděpodobností schválí investici, pokud bude splňovat některé z následujících podmínek: maximální využití místních zdrojů, aplikace pokrokových technologií, zvýšení exportu, tvorba pracovních příležitostí, koherence s vládními rozvojovými plány.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: