Sýrie: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

Objem zahraničního obchodu Syrské arabské republiky zaznamenal v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 růst o přibližně 11%. Ve finančním vyjádření se zahraniční obchod realizoval v objemu 4,9 mld. USD. Tento výsledek byl tažen převážně dovozem, který činil přibližně 4,2 mld. USD. Vývoz dosáhl v roce 2017 hodnoty cca 700,4 mil. USD a představoval pouhých 16,7% celkového objemu zahraničního obchodu. Ve srovnání s rokem 2016 se tak jedná o nepatrný růst exportu, ve finančním vyjádření představoval tento růst přibližně 71mil. USD. Export táhnou z více jak 50% zemědělské produkty. Výkony na dovozní a vývozní straně představují pasivní saldo obchodní platební bilance ve výši 3,5 mld. USD.

 

Deficit zahraničního obchodu představuje cca 12% celkového syrského HDP. Část deficitu je splácená íránskou půjčkou a dováženou íránskou ropou, což podle objemu dovážené ropy – 77 tis barelů/den - a výše půjčky může činit přibližně 1,5 mld. USD. Původ a výše dalších finančních zdrojů, jimiž syrský režim kryje obchodní deficit, není jasný (pozn. ZÚ: absence bližších údajů a makroekonomických dat znemožňuje tento parametr objasnit).

Hlavním faktorem celkového poklesu na exportní straně je uvalení mezinárodních sankcí a nestabilita země způsobená občanskou válkou. Současně se negativně projevuje zničení většiny výrobní kapacity země a uzavření hraničních přechodů se třemi největšími trhy – Tureckem, Irákem a státy Zálivu, kam proudilo zboží přes Jordánsko.

 

Ačkoli Sýrie není významným vývozcem ropy a zemního plynu v kontextu objemu těžby těchto komodit v zemích Blízkého a Středního východu, představuje ropa a zemní plyn hlavní pilíř domácí ekonomiky. Podle Mezinárodního měnového fondu prodej ropy v roce 2010 generoval cca 32% příjmů státu. Sýrie těžila před rokem 2011 ropu v objemu 379 tis barelů/den. Podle údajů zveřejněných Ministerstvem ropy a nerostných surovin SAR činila na konci roku 2017 produkce ropy 20 000 barelů ropy denně (bpd). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 se navýšil objem těžby ropy o více jak 100%. Produkce zemního plynu v prosinci 2016 dosáhla 16 mil. m3/den, což ve srovnání se stejným obdobím v roce 2016 představuje nárůst o cca 6 mil. m3/den. Celoroční průměr těžby ropy a zemního plynu činil 12 064 bpd ropy a 11,56 mil. m3/den zemního plynu. Uvedený objem se vztahuje na produkci z polí pod kontrolou režimu. Vláda má však přístup k produkci i z dalších ropných polí na základě dohody s kurdskou Staranou demokratické unie (PYD), která ovládá mnoho polí v severovýchodní provincii Hasaka.

 

Největším exportním odbytištěm byly v roce 2017 Libanon (31,5%), EU (13,7%), Irák (10,3), Jordánsko (8,8%), Čína (7,8%), Turecko (7%), Alžírsko (2,4%) Egypt (2,2).

 

Nejdůležitějším partnerem na straně importu byly v roce 2017 Rusko (32%), Turecko (16,7%), Čína (9,5%), EU (9%), Libanon (3,4%), Jižní Korea (2,1%),Egypt (1,7).

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoj zahraničního obchodu v letech 2012 až 2017 (mil. USD)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

zboží: vývoz

4 182

2 132

2 224

574

629

700,4

zboží: dovoz

12 470

8 289

7 367

5 300

4 300

4 200

Objem obchodu

16 652

10 421

9 571

5 874

4 926

4 900,4

Saldo obchodní bilance

-8 288

-6 157

-5 144

-4 726

-3 671

-3499,6

Zdroj: Economist Intelligence Unit, Syria-report.com, dopočty ZÚ Damašek, pozn. vzhledem k neúplným statistickým údajům a někdy nepřesným odhadům syrských úřadů se některá data mohou výrazně rozcházet s odhady mezinárodních organizací.

 

   Predikce vývoje ZO Sýrie v roce 2018 (v mil. USD):

 Mil. USD

2017

Export

1020

Import

6 843

Objem obchodu

7 863

Obchodní bilance

-5 823

       Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

 

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Objem zahraničního obchodu zemí EU a Sýrie se od začátku konfliktu v roce 2011 snižuje. V loňském roce 2017 směřovalo zboží ze Sýrie do Evropské unie v hodnotě 96 mil. EUR. Naopak dovoz evropského zboží na syrský trh byl realizován v hodnotě cca 537 mil. EUR. Celkový objem zahraničního obchodu mezi Sýrii a evropskou osmadvacítkou činil cca 633 mil EUR. Ve srovnání s obdobím před krizí v roce 2010 se jedná o propad o cca 6,7 mld. Eur.

V roce 2011 byla EU po Iráku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech čtvrtým největším obchodním partnerem pro Sýrii.

 

Vzájemný obchod Sýrie a EU v letech 20010-2017 (mil. EUR)

   Rok

Export

Import

Saldo

Obrat

2010

3 600

3 731

       -131

7 331

2011

3 216

3 039

177

6 255

2012

274

1 184

-910

1 458

2013

128

760

-633

888

2014

89

683

-594

772

2015

87

504

-417

591

2016

68

433

-365

500

2017

96

537

-441

633

 

  Zdroj: The Syria Report, European Commission /Directorate General for Trade

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Struktura dovozu do Sýrie zůstala zhruba stejná, i když s mnohem nižšími objemy: v roce 2013 byl dovoz evropského zboží do Sýrie složen převážně z komodit zemědělské výroby (50,7%), strojních zařízení a dopravních prostředků (19,4%) a chemických látek (18,2%). V loňském roce byla struktura zboží, které směřovalo z EU do Sýrie, téměř shodná s předchozí odbobím – import zemědělských produktů se realizoval v hodnotě cca 176 mil. Eur (32,8%), chemických látek v hodnotě 134 mil. Eur (23,8%) a strojů a průmyslového zboží v hodnotě 227 mil. Eur ( 42,3%).

 

Struktura vývozu syrského zboží do EU se však dramaticky změnila: v roce 2013 se ze Sýrie vyvážely palivové a těžební výrobky (36,8%), zemědělské produkty (31,4%) a lokálně vyráběné chemické látky (5,8%). V roce 2017 se vývoz ze Sýrie do EU skládá zejména ze zemědělských produktů (78 mil. Eur).

 

Z výše uvedených statistických údajů vyplývá, že ve srovnání s rokem 2016 došlo v bilaterálním obchodu mezi Sýrii a zeměmi EU k mírnému oživení obchodních aktivit a to na obou stranách, tj. vývozu i dovozu.

 

Hlavní exportní položky Sýrie do EU v 2012 až 2017 ( v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Live animals; animal products

-

7

4

4

2

2

Vegetable products

22

23

14

29

25

27

Animal or vegetable fats and oils

0

5

0

5

18

43

Foodstuffs, beverages, tobacco

4

2

1

1

4

6

Mineral products

62

38

36

17

0

0

Products of the chemical or allied industries

6

4

9

10

2

3

Plastics, rubber and articles thereof

7

3

2

1

0

0

Raw hides and skins, and saddlery

20

10

10

6

4

3

Wood, charcoal and cork and articles thereof

1

0

0

0

0

0

Pulp of wood, paper and paperboard

1

0

0

0

0

0

Textiles and textile articles

64

16

5

8

7

7

Footwear, hats and other headgear

1

0

0

0

0

0

Articles of stone, glass and ceramics

2

1

1

1

1

1

Pearls, precious metals and articles thereof

0

0

0

0

0

0

Base metals and articles thereof

31

9

1

0

2

0

Machinery and appliances

14

5

3

3

1

2

Transport equipment

0

0

0

0

0

0

Optical and photographic instruments, etc.

1

0

0

0

0

0

Arms and ammunition

 

Miscellaneous manufactured articles

2

0

0

0

0

0

Works of art and antiques

1

0

0

0

0

1

Not classified

8

3

2

0

0

0

Total

274

128

89

87

68

96

               Zdroj: The Syria Report, European Commission /Directorate General for Trade

 

        

         Hlavní importní položky Sýrie z EU v letech 2012 až 2017: (v mil. EUR)

 

  

2012

    

 

2013

  

 

2014

          

 

2015

      

 

2016

 

 

2017

Live animals; animal products

30

17

25

22

21

38

Vegetable products

89

304

115

60

59

61

Animal or vegetable fats and oils

6

4

4

4

6

5

Foodstuffs, beverages, tobacco

169

46

83

49

41

71

Mineral products

11

3

6

3

4

10

Products of the chemical or allied industries

214

119

121

112

90

108

Plastics, rubber and articles thereof

59

25

24

23

20

26

Raw hides and skins, and saddlery

1

0

0

0

0

0

Wood, charcoal and cork and articles thereof

23

10

11

10

5

5

Pulp of wood, paper and paperboard

50

24

31

25

29

41

Textiles and textile articles

40

8

9

6

4

5

Footwear, hats and other headgear

1

0

0

0

0

0

Articles of stone, glass and ceramics

12

5

5

5

4

7

Pearls, precious metals and articles thereof

1

0

0

0

0

0

Base metals and articles thereof

87

22

30

18

13

19

Machinery and appliances

257

95

147

120

69

82

Transport equipment

87

45

33

14

32

18

Optical and photographic instruments, etc.

36

23

27

21

20

21

Arms and ammunition

 

Miscellaneous manufactured articles

4

4

5

3

3

6

Works of art and antiques

 

Not classified

9

6

8

9

13

13

Total

1,184

760

683

507

433

537

             Zdroj: The Syria Report, European Commission /Directorate General for Trade

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Sýrii bylo vytvořeno dohromady 8 zón volného obchodu. Jedná se o tyto zóny:

Damašek-Adra

Damašek-město

Damašek- mezinárodní letiště

Allepo (v současnosti mimo provoz)

Dar´a – společná syrsko-jordánská zóna volného obchodu

Al-Qajm (v současnosti mimo provoz)

Latákia – přístav (pouze pro dovážené/vyvážené zboží)

Tartús – přístav (pouze pro dovážené/vyvážené zboží)

 

Objem obchodu v zónách volného obchodu od vypuknutí syrského konfliktu setrvale klesá. Jeho odhadovaná hodnota ve třech čtvrtletích roku 2016 dosahovala přibližně 100 mil. USD. V roce 2015 činil obchod realizovaný prostřednictvím zón volného obchodu cca 270 mil. USD (pozn. ZÚ: novější data nebyla doposud uveřejněna).

 

Syrská vláda poskytuje firmám, které v zónách působí, určité benefity:

  • dovozní licence nejsou vyžadovány, pouze deklarace pro evidenční a inspekční účely,
  • reexportní omezení neexistují (s výjimkou vojenských materiálů),
  • importované a skladované zboží nepodléhá daním a clu,
  • devizové operace nepodléhají devizovému režimu a restrikcím,
  • zboží z výrobních kapacit v zóně může být vyvezeno do Sýrie pouze na základě řádné dovozní licence.
  • firmy a jejich zaměstnanci nemusejí platit daň z příjmu, jsou však povinni platit sociální pojištění.V březnu 2003 byl vydán zákon č. 40/2003, podle kterého došlo k rozšíření možných aktivit ve free zónách na oblasti služeb: bankovnictví, pojišťovnictví, elektronického obchodu, medií, zdravotnictví a turistiky.

V březnu 2003 byl vydán zákon č. 40/2003, podle kterého došlo k rozšíření možných aktivit ve free zónách na oblasti služeb: bankovnictví, pojišťovnictví, elektronického obchodu, medií, zdravotnictví a turistiky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Probíhající ozbrojený konflikt v Sýrii prohlubuje propad objemu zahraničních investic. Syrská vláda hodlá tento negativní trend zvrátit. S ohledem na nové územní zisky v poslední době a snahou v těchto regionech co nejdříve obnovit průmyslovou výrobu vyvíjí vládní kabinet enormní úsilí na zatraktivnění investičního prostředí v zemi, neboť zahraniční investice budou hrát klíčovou roli při jeho obnově. Bez zahraničního kapitálu v řádech desítek miliard USD nebude obnova syrského hospodářství možná.

Mezinárodní sankce a válečný konflikt způsobily masivní odliv kapitálu ze země a současně se výrazně propadly kapitálové příjmy. Lze předpokládat, že do Sýrie neproudily v období od vypuknutí ozbrojeného konfliktu v roce 2011 žádné soukromé finanční a kapitálové toky, ani žádné investice. Jediné finanční toky lze vytušit na základě oficiálně oznámené finanční půjčky proudící z Íránu ve výši 1,98 mld. USD (v roce 2013), 3 mld. USD (2014), 0,97 mld. USD (2015). Ve stejném období avšak v opačném směru pravděpodobně relokovali syrští obchodníci své finanční prostředky do bezpečnějších aktiv mimo Sýrii, také proto, aby se vyhnuli kapitálové kontrole a následnému zdanění.

 

Vedle mezinárodních půjček jsou aktuálně nezanedbatelným zdrojem přílivu financí ze zahraničí transfery od syrských migrantů. Poslední odhady hovoří o tom, že do domácí ekonomiky proudily v roce 2016 finanční prostředky v objemu cca 4,5 mil. USD/den, což v ročním vyjádření představuje přibližně 1,6 mld. USD.

 

Příklady zahraničních investic v Sýrii:

Největším případem evropské přímé investice podle zákona č. 10 byla joint-venture švýcarské firmy Nestlé (61%) a syrské soukromé skupiny (39 %) na zpracování potravin. Dalším, avšak hodnotově menším projektem, byl joint-venture Mobil/USA (49%) a syrského partnera (51%) na výrobu mazadel, který zahájil výrobu v květnu 1997. Mezi ostatní investory patřili např. Samsung, Mitsubishi, Dupont, Gray-Mackenzie a princ Walíd bin Talál ze Saudské Arábie s hotely Four Seasons.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční prostředí

Investiční klima v zemi je významně ovlivňováno probíhajícím konfliktem a sankcemi uvalenými na syrský režim ze strany US a EU. Syrská vláda má pod kontrolou většinu tzv. "užitečné Sýrie" (linie Damašek-Homs-středomořské pobřeží a nově klíčovou průmyslovou zónu Allepo), kde se s postupnou stabilizací frontových linií zlepšuje bezpečnostní situace a podmínky pro podnikání. Investičně však Sýrie představuje značné riziko, mj. s ohledem na obtížnou pojistitelnost investic. Vládní kabinet připravil v loňském roce soubor pobídek pro zahraniční investory, jež mají směřovat do rekonstrukce výrobních kapacit na režimem kontrolovaných územích. Navzdory tomu však vychází úsilí syrské administrativy přilákat na domácí trh zahraniční investory naprázdno. O investice do syrského průmyslu neprojevují zahraniční subjekty zatím přílišný zájem. Výjimkou jsou ropný, plynárenský, energetický průmysl a nemovitosti. Rovněž se nedaří přilákat ruské investory i přes podporu ruské vlády. Syrské ekonomické zájmy a  obchodní zájmy ruských subjektů v dalších výrobních sektorech se stále rozcházejí. Rusové, ostatně jako většina ostatních zahraničních entit, upřednostňuje v této chvíli participaci na obnově syrského hospodářství ve formě kontraktů na dodávku zboží či služeb bez přímé investice.

 

Dohody o podpoře a ochraně investic

Sýrie má uzavřeny dohody o podpoře a ochraně investic s následujícími státy: USA, Německo, Francie, Itálie, Belgie, Švýcarsko, Řecko, Rusko, Bělorusko, Bulharsko, Ukrajina, Pákistán, Čína, Indonésie, Írán, Kuvajt, SAE, Maroko, Súdán, Jemen, Egypt, Libanon, Jordánsko, Tunis, Alžírsko, Bahrajn, Libye. Dohoda o podpoře a ochraně investic s ČR podepsaná v roce 2008 je již účinná.

 

Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách

Systém investičních pobídek je řízen zákonem č. 10 z r. 1991 a jeho novely č. 7/2000, který má podpořit investice do všech oblastí a sektorů hospodářství a jeho podmínky jsou shodně platné pro všechny investory. Zákon tedy nerozlišuje mezi tuzemskými, zahraničními - případně arabskými a nearabskými subjekty. Vláda sice striktně nepublikovala závazná kritéria pro schválení investičního projektu, avšak Nejvyšší rada pro investice (dále jen Rada), tj. předseda vlády a jeho dva zástupci, ministři hospodářství, zemědělství, dopravy, zásobování, průmyslu, plánování a financí a ředitel Investiční kanceláře, s největší pravděpodobností schválí investici, pokud bude splňovat některé z následujících podmínek: maximální využití místních zdrojů, aplikace pokrokových technologií, zvýšení exportu, tvorba pracovních příležitostí, koherence s vládními rozvojovými plány.

 

Pobídky pro investory

Syrská agentura pro investice (Syrian Investment Agency) připravila soubor pobídek pro investiční projekty, u nichž se počítá dynamickým daňovým odpočtem v souladu se zákonem č. 51 /2006 o dani z příjmu takto:

➢ Maximální sazba daně u investičních projektů činí 28% z čistého zisku,

➢ 14% daňová sazba pro akciovou společnost, která upíše na burzu cenných papírů

     minimálně 50% akcií,

➢ pokud jde o projekty realizované podle zákona o podpoře investic, základní sazba

     daně je 22% - sazba se bude snižovat dle následujících parametrů:

➢ jedná-li se o průmyslové podniky ve správních obvodech Raqqa, Dajr al-Zaur,

     Hasaka, Idlib, Sveida, Dara´a a Kunajtra) se snižuje daňové zatížení o 2%,

➢  jedná-li se o pro průmyslové podniky, které zaměstnávají 25 pracovníků nebo více,

     řádně registrované systému sociálního pojištění - sazba se snižuje o 1%,

➢ jedná-li se o průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 75 zaměstnanců,

     řádně registrované systému sociálního pojištění - sazba se snižuje o 2%,

 

➢ jedná-li se o pro průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 150 zaměstnanců,

     řádně registrované systému sociálního pojištění - sazba se snižuje o 3%,

➢  jedná-li se o průmyslové podniky v průmyslových zónách – sazba se snižuje o 1%,

 

➢ jedná-li se o investiční projekty licencované podle vyhlášky č. 8/2007 v průmyslových městech Hisíja a Dajr al-Zaur, nebo v regionech Rakka, Dajr al-Zaur a Hasaka – sazba se snižuje o 2%,

 

➢  jedná-li se projekty elektráren, projekty využívající alternativní energie a projekty na

     výrobu hnojiv – sazba se snižuje 2%,

➢ u projektů, které šetří elektrickou energii a životní prostředí - sazba se snižuje o 2%,

 

➢ u projektů, které exportují alespoň 50% své produkce – sazba se snižuje o 2%.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: