Sýrie: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

Zahraniční obchod byl v roce 2016 realizován v objemu představující 33,2% celkového HDP, což ve finančním vyjádření činí 7,201 mld. USD. V roce 2016 vzrostl vývoz ve srovnání s rokem 2015 o 116 mil. USD. Import v loňském roce poklesl o 580 mil. USD na 5,496 mld. USD. Na základě těchto výsledků klesl schodek zahraničního obchodu o 15,5% na 3,791 mld. USD z 4,489 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým.

 

Hlavním faktorem celkového poklesu na exportní straně je uvalení mezinárodních sankcí a nestabilita země způsobená občanskou válkou. Současně se negativně projevuje zničení většiny výrobní kapacity země a uzavření hraničních přechodů se třemi největšími trhy, a to Tureckem. Irákem a státy Zálivu, kam proudilo zboží přes Jordánsko.

 

Ačkoli Sýrie není významným vývozcem ropy a zemního plynu v kontextu objemu těžby těchto komodit v zemích Blízkého a Středního východu, představuje ropa a zemní plyn hlavní pilíř domácí ekonomiky. Podle Mezinárodního měnového fondu prodej ropy v roce 2010 generoval cca 32% příjmů státu. Sýrie těžila před rokem 2011 ropu v objemu 379 tis barelů/den. V prvním čtvrtletí letošního roku klesla produkce ropy na 2 233/barelů den. Ve stejném období 2016 dosahovala těžba ropy 8000 barelů/den. Tento pokles byl způsoben útoky IS na ropná zařízení na polích Ša´ír a Šahar na východě od Homsu na konci roku 2016. IS také poškodilo zařízení na těžbu zemního plynu v oblasti Sha´ír a v oblasti Haján poblíž Palmyry, což se odrazilo v poklesu výroby zpracovaného zemního plynu na zhruba 7,5 mil.cm /den z přibližně 10mil. cm/den v předchozím roce.

 

Největším exportním odbytištěm byli v roce 2015 Irák (64,7%), Saúdská Arábie (11,2%), Kuvajt (7,1%), Spojené arabské emiráty (6,1%) a Libye (4,6%). Nejdůležitějším partnerem na straně importu byla Saúdská Arábie (28%), SAE (13,7%), Írán (10,1%) Turecko (9%), Irák (8,3%) a Čína 6,1% (pozn. ZÚ: u těchto parametrů nejsou k dispozici novější makroekonomická data, zdroj WB).

Vývoz Sýrie se v prvním čtvrtletí 2017 snížil ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 o 13,6%. Ve finančním vyjádření činil vývoz v letošním I. kvartále přibližně 127 mil. USD, přičemž ve stejném období roku 2016 dosáhl vývoz na objem 147 mil. USD.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

                              Vývoj zahraničního obchodu v letech 2012 až 2016 (mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

zboží: vývoz

4 182

2 132

2 224

1 589

1 705

zboží: dovoz

12 470

8 289

7 367

6 076

5 496

Objem obchodu

16 652

10 421

9 571

7 665

7 201

Saldo obchodní bilance

-8 288

-6 157

-5 144

-4 489

-3 791

Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

 

 Predikce vývoje ZO Sýrie (v mil. USD):

 Mil. USD

2017

Export

1 786

Import

5 656

Objem obchodu

7 442

Obchodní bilance bbbibilancebilance

-3 870 870

 Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

 

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Objem zahraničního obchodu zemí EU a Sýrie se od začátku konfliktu v roce 2011 snižuje. V loňském roce směřovalo zboží ze Sýrie do Evropské unie v hodnotě přibližně 68 mil. EUR. Naopak dovoz evropského zboží na syrský trh byl realizován v hodnotě cca 433 mil. EUR. Celkový objem zahraničního obchodu mezi Sýrii a evropskou osmadvacítkou činil cca 500 mil EUR. Ve srovnání s obdobím před krizí v roce 2010 se jedná o propad o cca 6,8 mld. Eur.

 

Vzájemný obchod Sýrie a EU v letech 2005-2016 (mil. EUR)

   Rok

Export

Import

Saldo

Obrat

2010

3 600

3 731

       -131

7 331

2011

3 216

3 039

177

6 255

2012

274

1 184

-910

1 458

2013

128

760

-633

888

2014

89

683

-594

772

2015

87

504

-417

591

2016

68

433

-365

500

  Zdroj: The Syria Report – Economic News, Data and Analysis

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Převážná část dovozu zboží do Sýrie je tvořena komoditami nezbytnými pro těžký průmysl, chemický průmysl, zemědělství, strojní a dopravní zařízení. Mezi hlavní exportní položky patří surová ropa, rafinované výrobky, bavlna, oblečení, ovoce a obiloviny.

 

Hlavní exportní položky Sýrie do EU v 2012 až 2016 ( v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Live animals; animal products

7

4

4

2

Vegetable products

22

23

14

29

25

Animal or vegetable fats and oils

0

5

0

5

18

Foodstuffs, beverages, tobacco

4

2

1

1

4

Mineral products

62

38

36

17

0

Products of the chemical or allied industries

6

4

9

10

2

Plastics, rubber and articles thereof

7

3

2

1

0

Raw hides and skins, and saddlery

20

10

10

6

4

Wood, charcoal and cork and articles thereof

1

0

0

0

0

Pulp of wood, paper and paperboard

1

0

0

0

0

Textiles and textile articles

64

16

5

8

7

Footwear, hats and other headgear

1

0

0

0

0

Articles of stone, glass and ceramics

2

1

1

1

1

Pearls, precious metals and articles thereof

0

0

0

0

0

Base metals and articles thereof

31

9

1

0

2

Machinery and appliances

14

5

3

3

1

Transport equipment

0

0

0

0

0

Optical and photographic instruments, etc.

1

0

0

0

0

Arms and ammunition

Miscellaneous manufactured articles

2

0

0

0

0

Works of art and antiques

1

0

0

0

0

Not classified

8

3

2

0

0

Total

274

128

89

87

68

  Zdroj: The Syria Report – Economic News, Data and Analysis

 

          Hlavní importní položky Sýrie z EU v letech 2012 až 2016: (v mil. EUR)

 

   2012

     2013

   2014    

     2015

     2016

Live animals; animal products

30

17

25

22

21

Vegetable products

89

304

115

60

59

Animal or vegetable fats and oils

6

4

4

4

6

Foodstuffs, beverages, tobacco

169

46

83

49

41

Mineral products

11

3

6

3

4

Products of the chemical or allied industries

214

119

121

112

90

Plastics, rubber and articles thereof

59

25

24

23

20

Raw hides and skins, and saddlery

1

0

0

0

0

Wood, charcoal and cork and articles thereof

23

10

11

10

5

Pulp of wood, paper and paperboard

50

24

31

25

29

Textiles and textile articles

40

8

9

6

4

Footwear, hats and other headgear

1

0

0

0

0

Articles of stone, glass and ceramics

12

5

5

5

4

Pearls, precious metals and articles thereof

1

0

0

0

0

Base metals and articles thereof

87

22

30

18

13

Machinery and appliances

257

95

147

120

69

Transport equipment

87

45

33

14

32

Optical and photographic instruments, etc.

36

23

27

21

20

Arms and ammunition

Miscellaneous manufactured articles

4

4

5

3

3

Works of art and antiques

Not classified

9

6

8

9

13

Total

1,184

760

683

507

433

Zdroj: The Syria Report – Economic News, Data and Analysis

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Sýrii bylo vytvořeno dohromady 8 zón volného obchodu. Jedná se o tyto zóny:

Damašek-Adra

Damašek-město

Damašek- mezinárodní letiště

Allepo (v současnosti mimo provoz)

Dar´a – společná syrsko-jordánská zóna volného obchodu

Al-Qajm (v současnosti mimo provoz)

Latákíja – přístav (pouze pro dovážené/vyvážené zboží)

Tartús – přístav (pouze pro dovážené/vyvážené zboží)

 

Objem obchodu v zónách volného obchodu od vypuknutí syrského konfliktu setrvale klesá. Jeho odhadovaná hodnota ve třech čtvrtletích roku 2016 dosahovala přibližně 100 mil. USD (v roce 2015 činil obchod realizovaný prostřednictvím zón volného obchodu cca 270 mil. USD).

Syrská vláda poskytuje firmám, které v zónách působí, určité benefity:

  • dovozní licence nejsou vyžadovány, pouze deklarace pro evidenční a inspekční účely,
  • reexportní omezení neexistují (s výjimkou vojenských materiálů),
  • importované a skladované zboží nepodléhá daním a clu,
  • devizové operace nepodléhají devizovému režimu a restrikcím,
  • zboží z výrobních kapacit v zóně může být vyvezeno do Sýrie pouze na základě řádné dovozní licence.
  • firmy a jejich zaměstnanci nemusejí platit daň z příjmu, jsou však povinni platit sociální pojištění.V březnu 2003 byl vydán zákon č. 40/2003, podle kterého došlo k rozšíření možných aktivit ve free zónách na oblasti služeb: bankovnictví, pojišťovnictví, elektronického obchodu, medií, zdravotnictví a turistiky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Probíhající ozbrojený konflikt v Sýrii prohlubuje propad objemu zahraničních investic. Syrská vláda hodlá tento negativní trend zvrátit. S ohledem na nové územní zisky v poslední době a snahou v těchto regionech co nejdříve obnovit průmyslovou výrobu vyvíjí vládní kabinet enormní úsilí na zatraktivnění investičního prostředí v zemi, neboť zahraniční investice budou hrát klíčovou roli při jeho obnově. Bez zahraničního kapitálu v řádech desítek miliard USD nebude obnova syrského hospodářství možná.

 

Mezinárodní sankce a válečný konflikt způsobily masivní odliv kapitálu ze země a současně se výrazně propadly kapitálové příjmy. Lze předpokládat, že do Sýrie neproudily v období od vypuknutí ozbrojeného konfliktu v roce 2011 žádné soukromé finanční a kapitálové toky, ani žádné investice. Jediné finanční toky lze vytušit na základě oficiálně oznámené finanční půjčky proudící z Íránu ve výši 1,98 mld. USD (v roce 2013), 3 mld. USD (2014), 0,97 mld. USD (2015). Ve stejném období avšak v opačném směru pravděpodobně relokovali syrští obchodníci své finanční prostředky do bezpečnějších aktiv mimo Sýrii, také proto, aby se vyhnuli kapitálové kontrole a následnému zdanění.

 

Vedle mezinárodních půjček jsou aktuálně nezanedbatelným zdrojem přílivu financí ze zahraničí transfery od syrských migrantů. Poslední odhady hovoří o tom, že do domácí ekonomiky proudily v roce 2016 finanční prostředky v objemu cca 4,5 mil. USD/den, což v ročním vyjádření představuje přibližně 1,6 mld. USD.

 

Příklady zahraničních investic v Sýrii:

Největším případem evropské přímé investice podle zákona č. 10 byla joint-venture švýcarské firmy Nestlé (61%) a syrské soukromé skupiny (39 %) na zpracování potravin. Dalším, avšak hodnotově menším projektem, byl joint-venture Mobil/USA (49%) a syrského partnera (51%) na výrobu mazadel, který zahájil výrobu v květnu 1997. Mezi ostatní investory patřili např. Samsung, Mitsubishi, Dupont, Gray-Mackenzie a princ Walíd bin Talál ze Saudské Arábie s hotely Four Seasons.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční prostředí

Investiční klima v zemi je významně ovlivňováno probíhajícím konfliktem a sankcemi uvalenými na syrský režim ze strany US a EU. Syrská vláda má pod kontrolou většinu tzv. "užitečné Sýrie" (linie Damašek-Homs-středomořské pobřeží a nově klíčovou průmyslovou zónu Allepo), kde se s postupnou stabilizací frontových linií zlepšuje bezpečnostní situace a podmínky pro podnikání. Investičně však Sýrie představuje značné riziko, mj. s ohledem na obtížnou pojistitelnost investic. Vládní kabinet připravuje v současnosti soubor pobídek pro zahraniční investory, jež by směřovali do rekonstrukce výrobních kapacit na režimem kontrolovaných územích

 

Dohody o podpoře a ochraně investic

Sýrie má uzavřeny dohody o podpoře a ochraně investic s následujícími státy: USA, Německo, Francie, Itálie, Belgie, Švýcarsko, Řecko, Rusko, Bělorusko, Bulharsko, Ukrajina, Pákistán, Čína, Indonésie, Írán, Kuvajt, SAE, Maroko, Súdán, Jemen, Egypt, Libanon, Jordánsko, Tunis, Alžírsko, Bahrajn, Libye. Dohoda o podpoře a ochraně investic s ČR podepsaná v roce 2008 je již účinná.

 

Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách

Systém investičních pobídek je řízen zákonem č. 10 z r. 1991 a jeho novely č. 7/2000, který má podpořit investice do všech oblastí a sektorů hospodářství a jeho podmínky jsou shodně platné pro všechny investory. Zákon tedy nerozlišuje mezi tuzemskými, zahraničními - případně arabskými a nearabskými subjekty. Vláda sice striktně nepublikovala závazná kritéria pro schválení investičního projektu, avšak Nejvyšší rada pro investice (dále jen Rada), tj. předseda vlády a jeho dva zástupci, ministři hospodářství, zemědělství, dopravy, zásobování, průmyslu, plánování a financí a ředitel Investiční kanceláře, s největší pravděpodobností schválí investici, pokud bude splňovat některé z následujících podmínek: maximální využití místních zdrojů, aplikace pokrokových technologií, zvýšení exportu, tvorba pracovních příležitostí, koherence s vládními rozvojovými plány.

 

Pobídky pro investory

Syrská agentura pro investice (Syrian Investment Agency) připravuje soubor pobídek pro investiční projekty, u nichž se počítá dynamickým daňovým odpočtem v souladu se zákonem č. 51 /2006 o dani z příjmu takto:

➢ Maximální sazba daně u investičních projektů činí 28% z čistého zisku,

➢ 14% daňová sazba pro akciovou společnost, která upíše na burzu cenných papírů

     minimálně 50% akcií,

➢ pokud jde o projekty realizované podle zákona o podpoře investic, základní sazba

     daně je 22% - sazba se bude snižovat dle následujících parametrů:

➢ jedná-li se o průmyslové podniky ve správních obvodech Raqqa, Dajr al-Zaur,

     Hasaka, Idlib, Sveida, Dara´a a Kunajtra) se snižuje daňové zatížení o 2%,

➢  jedná-li se o pro průmyslové podniky, které zaměstnávají 25 pracovníků nebo více,

     řádně registrované systému sociálního pojištění - sazba se snižuje o 1%,

➢ jedná-li se o průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 75 zaměstnanců,

     řádně registrované systému sociálního pojištění - sazba se snižuje o 2%,

 

➢ jedná-li se o pro průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 150 zaměstnanců,

     řádně registrované systému sociálního pojištění - sazba se snižuje o 3%,

➢  jedná-li se o průmyslové podniky v průmyslových zónách – sazba se snižuje o 1%,

 

➢ jedná-li se o investiční projekty licencované podle vyhlášky č. 8/2007 v průmyslových městech Hisíja a Dajr al-Zaur, nebo v regionech Rakka, Dajr al-Zaur a Hasaka – sazba se snižuje o 2%,

 

➢  jedná-li se projekty elektráren, projekty využívající alternativní energie a projekty na

     výrobu hnojiv – sazba se snižuje 2%,

➢ u projektů, které šetří elektrickou energii a životní prostředí - sazba se snižuje o 2%,

 

➢ u projektů, které exportují alespoň 50% své produkce – sazba se snižuje o 2%.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: