Venezuela: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně (Kuba).

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Možnosti výběru distribučních kanálů nejsou omezené, možné jsou všechny formy od obchodních zástupců po přímý prodej konečnému uživateli. Pro provozování obchodní činnosti při dovozu není potřeba zvláštní oprávnění, mimo povinné registrace u daňového úřadu a na CADIVI. Poměrně důležitým faktorem je zvyk venezuelských společností nakupovat zboží přímo u výrobce, namísto využívání místních zprostředkovatelů.

Služeb obchodních zástupců je vhodné využít u produktů jednoduchých s minimálními nároky na poprodejní služby. Zástupce si za uzavření obchodu účtuje obvyklou provizi, jejíž výše se pohybuje mezi 5 –25 %, a to podle povahy zboží a služeb a také času potřebného k zajištění obchodu. Nízká procenta provize se vyplácejí obvykle u objemově velkých dodávek zboží investičního charakteru, vyšší procenta pak u zboží kusového, převážně spotřebního a luxusního, jehož dovoz do země se však stále omezuje.

Venezuelské firmy nevítají požadavky zahraničních dodavatelů na minimální roční odběry nebo minimální roční prodeje. Doporučuje se uzavírat všechny dohody a smlouvy v písemné formě, u investičního zboží se zástavním právem – reserva de dominio. Obvyklá je také forma prodeje strojů a investičního zboží na protiúčet.

České průmyslové výrobky mají ještě z dob minulého působení českých subjektů zahraničního obchodu na venezuelském trhu dobré jméno a příznivé reference (traktory Zetor, textilní pletací stroje Uniplet, tryskové stavy, kožedělné a obuvnické stroje Svit a Strojosvit, obráběcí stroje TOS, MAS, Škoda Plzeň, rypadla Unex, nářadí Narex, pneumatiky Mitas, motocykly JAWA a dále broušené sklo Bohemia Crystal, bižuterie Jablonex a Preciosa, kuchyňské a stolní nádobí Karlovarský porcelán, klobouky Tonak, brusiva Carborundum Electrite aj.).

Řada nových konkurenčních výrobků se na trhu začala objevovat z nedávno otevřených nových montoven zahraničních společností (např. íránské traktory Venirán a íránská osobní auta, čínská osobní auta a výpočetní technika, argentinské zemědělské a potravinářské stroje a hotové výrobky, mlékárny, výrobny krmných směsí, jatka a hotové produkty – sušené mléko, masné výrobky, drůbež aj.).

Při prezentaci českého zboží a služeb na venezuelském trhu jsou v nejhojnější míře využívány tradiční distribuční a prodejní kanály, reprezentované hlavně bývalými tradičními zástupci tehdejších českých podniků zahraničního obchodu. Místní síť obchodních zástupců českých firem je však nedostatečná co do počtu, úrovně, intenzity a zájmu o zpracování trhu, neodpovídá potřebám a možnostem českých výrobců a exportérů a je, až na některé výjimky, nepříliš kvalitní. Koncentruje se nejen na české výrobky, ale i na výrobky konkurenční.

Prodej českých výrobků na venezuelském trhu je zásadní měrou ovlivněn současnou politickou a ekonomickou situací a devizovou politikou země (politická a právní nejistota a z toho vyplývající ekonomické následky, příděly deviz od CADIVI na dovozy, zdlouhavé a komplikované vyřizování dovozních povolení, certifikace a licencování dovozů, byrokracie při zahraničněobchodních operacích a odbavování zásilek aj.).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Obchod s Venezueleou je komlikován četnými administrativními překážkami. Lhůty přidělení deviz místním dovozcům se liší podle druhu zboží, pohybují se mezi 6 měsíci až jedním rokem.

Vývoz z Venezuely je realizován registrovanými exportními firmami nebo přímo národním výrobcem.

V platebním styku je doporučenou formou neodvolatelný dokumentární akreditiv. Dovozní licence v případě dovozu zbraní vydává Dirección Nacional de Armas y Explosivos, Ministerio de Defensa a Ministerio de Relaciones Interiores.

Doklady vyžadované při dovozu do Venezuely:

  • Celní prohlášení (informace o původu zboží, váha, hodnota)
  • Faktura
  • Přepravní dokumenty
  • Podle druhu zboží příslušné potvrzení o kvalitě (vybrané druhy podle nařízení Consejo Venezolano de Normas Industriales)
  • sanitární (potraviny, nápoje, léky, kosmetika)
  • fytosanitární (rostlinné výrobky)
  • Dovozní licence, pokud je předepsána

Jelikož vyřízení celních dokladů může být s ohledem na místní podmínky složité, je vhodné zajistit tento proces prostřednictvím specializovaných firem (tzv. consignatarios).

V zemi je v platnosti devizový přídělový systém, řízený státní komisí CADIVI (Comisión Administrativa de Divisas), bez kterého nelze realizovat žádné dovozy do země. Proces přídělu deviz upravuje také rezoluce č. 195 bývalého Ministerstva lehkého průmyslu a obchodu (MILCO) z 5. 12. 2006, která zahrnuje cca 3 600 celních položek do seznamu tzv. prioritního zboží, což znamená, že dovozci, kteří chtějí dovézt ze zahraničí zboží, které se v tomto seznamu nenachází, musejí předložit tzv. Certificado No Producción nebo Certificado Insuficiencia Producción a splnit následující dovozně-devizové formality:

  • předložit veškeré solvence, tzn. solvenci o zaplacení sociálního pojištění platné ke konci každého měsíce, dále solvenci INCE o placení vzdělávání učňů s tříměsíční platností, solvenci LPH – Ley de Política Habitacional o půjčkách, stavebních úvěrech, hypotékách aj. s dvouměsíční platností a pracovní solvenci (Laboral) s roční platností
  • zaregistrovat se u CADIVI
  • zájemce o dovoz si musí ověřit, že předmět dovozu je uveden v seznamu zboží dle rezoluce 195 z 5. 12. 2006 MILCa. V kladném případě předloží na CADIVI žádost o tzv. autorizaci deviz (AD), která mu vydá zmocnění k dovozu
  • pokud není produkt v seznamu prioritního zboží, požádá o vydání certifikátu o nevýrobě nebo nedostatečné výrobě v zemi (platný 3 měsíce). Jeho udělení trvá 21 pracovních dnů až 2 měsíce
  • jakmile je tento certifikát vystaven, zájemce se obrátí na CADIVI se žádostí o autorizaci deviz (AD) a s přiděleným číslem AD může vystavit objednávku zboží pro dovoz
  • na příchod zboží do přístavu ve Venezuele se kalkuluje 30–60 dnů
  • na procesu proclení zboží se zúčastní finanční a daňový úřad SENIAT, Guardia Nacional a CADIVI, celní odbavení může trvat několik dní nebo i týdnů či měsíců, podle povahy zboží
  • dokumenty o proclení (nacionalizaci) dováženého zboží se předloží bance, aby provedla platbu v USD zahraničními dodavateli při nízkém oficiálním kurzu. Tento proces však může trvat 8 měsíců až 2 roky, přičemž není možné do té doby vystavovat nové objednávky.

Domácí trh je chráněn vysokými cly v oblastech, které jsou v zemi rozvinuty. Naopak v oblastech, na jejichž rozvoji má stát zájem, jsou nulové celní sazby. V této souvislosti stát podporuje účast domácího průmyslu. Charakteristická je situace např. v automobilovém průmyslu. Zahraniční společnosti (GM, Ford, Renault, Toyota, Volvo, Mack), které měly či dosud mají v zemi montovny, do země dovážejí jednotlivé díly v určitém stupni dokončení, osobní auta, nákladní vozy či autobusy kompletují ve Venezuele a tímto způsobem jsou osvobozeny od cel; v důsledku aplikace devizového přídělového systému se však dovozy potřebných komponentů a náhradních dílů značně komplikují.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Firmy, které hodlají vstoupit na venezuelský trh, se neobejdou bez služeb místní právnické či jiné specializované firmy, která důkladně zná domácí prostředí a je schopna zajistit základní informace v otázkách pracovního práva, daňových zákonů, pořízení nemovitostí, uzavření smlouvy s obchodním zástupcem až po kupní smlouvy na zboží i služby. Venezuelské zákony nepatří mezi jednoduché, regulované oblasti nejsou upraveny jen v zákonech, ale také v mnoha prezidentských dekretech a dalších pramenech. Je proto vhodné maximálně využívat znalostí a zkušeností místních specializovaných firem.

Základní podmínkou pro založení společného podniku či zakoupení podílu (max. možno vlastnit 49 %) v podniku existujícím je registrace u CENCOEXu (Centro de Comercio Exterior). Zákon nestanoví žádné limity u dividend, reinvestic nebo repatriace zisku, kromě běžné minimální daně, avšak realita je taková, že od r. 2006 nebyly zahraničním firmám žádné dividendy převedeny. Registrace je nutná také u licencí.

Joint venture a pobočky mateřské společnosti mají stejné postavení jako venezuelské firmy. Podíly jsou podmíněny majoritou pro venezuelskou stranu, tedy min. 51 %. Omezení podílů se týká i neživnostenského podnikání (advokáti, architekti, zdravotnické služby – tyto profese spadají do zákona o profesích). Podnik se musí nejprve zaregistrovat ve venezuelském obchodním rejstříku (Registro Mercantil) podáním žádosti o registraci. Musí být sepsány stanovy společnosti s uvedením jména a sídla firmy, předmětu podnikání, výše základního kapitálu a jména a sídla majitele firmy. Po registraci je nutné požádat o přidělení registračního čísla plátce daně z příjmu (tzv. RIF a NIT) na Ministerstvu financí – daňovém úřadu SENIATu. U obchodního rejstříku si firma vyzvedne účetní knihy a otevře bankovní konto. U společností, jejichž předmět podnikání podléhá zvláštním zákonům, je nutná ještě registrace u dalších institucí, bankovnictví spadá pod bankovní dohled a kontrolu SUDEBAN (Superintendencia Bancaria), pojišťovny se registrují u Superintendencía de Seguros, firmy podnikající v petrochemickém průmyslu vyžadují registraci u Ministerstva energetiky a ropy a společnosti v oblasti cestovního ruchu u Corpoturismo atd.

Při zakládání pobočky zahraničním investorem je k registraci třeba kopie rozhodnutí představenstva společnosti o zřízení pobočky, údaje o kapitálu, stanovách a specifických zákonech platných v zemi původu společnosti. Všechny tyto dokumenty musí být přeloženy autorizovaným překladatelem a úředně ověřeny.

Teoreticky (není právní jistota vlastnictví) nejrozšířenější právní formy soukromých společností:

  • Sociedad Anónima (S.A.) nebo Compaňía Anónima (C.A.) – obdoba naší akciové společnosti
  • Sociedad Anónima de Capital Abierto (S.A.C.A.) – akciová společnost, kapitál je nižší než hodnota zapsaná ve stanovách a zakladatelské smlouvě, což umožňuje představenstvu upisovat další akcie až do dosažení této hodnoty bez nutnosti schvalování valnou hromadou
  • Sociedad Anónima Inscrita de Capital Abierto (S.A.I.C.A.)
  • Sociedad en Comandita por Acciones – komanditní společnost na akcie
  • Empresa Conjunta – Joint Venture – nemá právní subjektivitu, nejedná se o právnickou osobu, podnikatel se s jinou osobou nebo osobami podílí na ziscích či ztrátách podle dohody. Postupy a formality, které Obchodní zákoník ukládá ostatním formám společnosti, se na joint venture nevztahují.
  • Consorcio – sdružení podnikatelů, kteří ustanovují jednotné vedení a pravidla za účelem dokončení projektu nebo dosažení jiného společenského cíle, nezávislost a právní subjektivita jednotlivých společností zůstává zachována
  • Entidades de Inversión Colectiva – mohou nabývat kterékoliv dříve uvedené formy, příp. fungovat jako svěřenecké fondy, založení by mělo probíhat pomocí veřejného úpisu akcií.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Jsou dostupné všechny formy propagace v hromadných sdělovacích prostředcích a v reklamě, jsou však finančně náročné. V zemi jsou využívány všechny formy marketingu (slosovací soutěže, systém slev a výprodejních akcí apod.).

Veletrhy a akce viz bod 6.2.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Venezuela má širokou legislativu k ochraně práv duševního vlastnictví, zejména práv autorských a práv průmyslového vlastnictví (jejich uplatňování v praxi je však problematické).

Zákony a mezinárodní dohody, které oblasti ochrany duševního vlastnictví upravují, jsou zakotveny v následující legislativě:

  • Rozhodnutí č. 344 o průmyslovém vlastnictví Dohody z Cartageny (1993)
  • Rezoluce o Rozhodnutí č. 313 této Dohody z Cartageny
  • Rozhodnutí č. 345 cartagenské dohody o společném režimu ochrany práv o rostlinných druzích (1993)
  • Rozhodnutí č. 351 Cartagenské dohody o společném režimu autorských práv
  • Zákon o průmyslovém vlastnictví (1955) – v revizi
  • Zákon o autorských právech (1993)
  • Dohoda o aspektech práv duševního vlastnictví související s obchodem (ADPIC) OMC
  • Pařížská dohoda o ochraně průmyslového vlastnictví
  • Bernská dohoda o ochraně literárních děl
  • Univerzální dohoda o autorských právech
  • Ženevská dohoda o fonogramech aj.

Ve smyslu těchto zákonů a zákonných rozhodnutí je stanovena ochrana patentů na 20 let a využívá se kritérium ochrany značky. Je možno patentovat farmaceutické a potravinářské produkty, nápoje, biotechnologické procesy, živočišné druhy, rostlinné druhy aj. Správa těchto práv k vlastnictví je regulována autonomní registrační službou průmyslového vlastnictví – SARPI (Servicio Autónomo de Registro de la Propiedad Industrial) u Ministerstva průmyslu a obchodu.

Patenty a vynálezy pokrývají tyto segmenty:

  • Oblast technologie – užitné modely, průmyslové vzory, průmyslová tajemství
  • Oblasti obchodu – ochranné známky, obchodní jména, komerční loga, popis původu.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

V zemi je v platnosti Zákon o soutěžích (Ley de Licitaciones), který umožňuje participovat ve veřejných soutěžích jak národním, tak mezinárodním společnostem. Výsledky soutěže a následné kontraktace musí být avizovány Národní kontraktační službě (Servicio Nacional de Contrataciones) zřízené u Ministerstva obchodu. Jedním z hlavních problémů, podle zprávy Transparency International (TI), je však značné množství výjimek z tohoto zákona, které umožňují přímé nákupy. Dle TI se takto přímými nákupy realizuje cca 95 % všech kontraktů, zatímco pouhých 5 % konkurzem. Neočekává se, že by v budoucnu došlo k nějakým konstruktivním zásahům ze strany vlády.

Na veřejné zakázky mohou být vypisovány veřejné národní nebo mezinárodní soutěže, v závislosti na odvětví národního hospodářství, pro které jsou určeny. Obvyklá a v současnosti převládající je však forma přímých nákupů strojů a zařízení pro celá průmyslová odvětví, a to na základě politického rozhodnutí prezidenta (viz uzavřené rámcové dohody Venezuely s Íránem, Čínou, Běloruskem, Ruskem, Argentinou aj.).

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Pro řešení obchodních sporů ve Venezuele je povinnost použít služeb místních advokátních kanceláří pro další arbitrážní nebo soudní řízení. Je možnost urovnání sporu formou smírčího jednání. Nedoporučuje se postupovat samostatně bez služeb odborné advokátní společnosti, neboť venezuelská obchodní legislativa je velmi komplikovaná.

Obecně nepříznivá situace v politické a ekonomické oblasti ve Venezuele se logicky promítá i do sociální oblasti, včetně osobních projevů venezuelských občanů a obchodních partnerů. Je patrný určitý posun v jejich přístupu k obchodním partnerům, především dříve nepříliš typická obezřetnost při nově navazovaných kontaktech, nebývale vysoká nedůvěra a opatrnost. V některých případech se mohou projevit následky určité šikany, která venezuelské firmě snižuje platební schopnost, nejčastěji při náhlém odejmutí dovozních licencí nebo nepřidělení devizových prostředků na dovozy.

Nepochybným rizikem je nízká platební morálka, dále vysoká kriminalita ve velkých městech a v jejich okolí a zejména politická nejistota, která nedává podnikatelským subjektům žádné legislativní záruky pro jejich podnikání. Investice ve Venezuele jsou velkým rizikem, stejně jako zajištění jejich návratnosti, repatriace zisků, dividend apod. v důsledku stále se prohlubujícího nedostatku deviz. Vláda prosazuje politiku dovozu technologií, které musí zůstat v zemi. Z toho vyplývají rizika zajištění plateb takovýchto dodávek.

Vývozu i dovozu jsou kladeny administrativní diskriminační překážky. Neexistuje volný prodej a pohyb deviz a jakékoliv obchodní transakce jsou rizikové a nestandardní.

V platebním styku je nejvýhodnější tam, kde to jednotlivé obchodní případy dovolí, požadovat platbu předem. Nicméně obvyklou a nejpoužívanější formou je dokumentární akreditiv. Doporučuje se vyšší forma platebního zajištění, a to akreditiv neodvolatelný a potvrzený.

Sjednávání platebních podmínek je nutno věnovat mimořádnou pozornost, neboť platební morálka místních firem, mj. i v souvislosti s celkovou politickou a ekonomickou situací, není vysoká. Je třeba zachovávat nejvyšší opatrnost při všech finančních operacích a volit pokud možno nejkonzervativnější metody plateb s maximálním zajištěním devizové návratnosti i při opakovaných obchodech. Určitou formou pro zajištění platby je využití bankovních služeb partnerů, které mají ve třetích zemích. Toto se však stává postupně velkým rizikem pro venezuelské firmy, s ohledem na nový devizový zákon, který stanoví dlouholeté nepodmíněné tresty odnětí svobody při porušení tohoto zákona. Přesto však se v r. 2010 asi třetina celkových dovozů do Venezuely realizovala při nákupu devizových prostředků venezuelskými firmami na tzv. paralelním trhu, tj. mimo přídělový režim CADIVI. Dochází ke zhoršování devizového přídělového režimu, vzhledem k nižším příjmům z vývozu ropy v souvislosti s poklesem těžební výkonnosti ropného průmyslu při současně rostoucích vládních výdajích.

V případě hodnotově vyšších objemů se doporučuje platební podmínka 20–30 % platby předem, na zbytek je pak možno poskytnout úvěr, zajištěný nejlépe bankovní garancí nebo bankovním avalem. Úvěry poskytované na přímé dodávky kusového, např. strojírenského zboží, je třeba zajistit zástavním právem ke zboží až do úplného zaplacení dodávky (tzv. reserva de dominio). Při exportu investičních celků nebo jejich součástí je obvyklá platba předem ve výši 10–15 % ceny kontraktu, na zbytek je obvyklý dodavatelský úvěr.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti:

S obyvateli Venezuely je výhodné komunikovat v jejich rodném a úředním jazyku, tedy španělsky. Jednání v angličtině je často možné, nicméně nikdy není tak srdečné a efektivní. Pro úspěch obchodu je absolutně nezbytná osobní přítomnost obchodníka v teritoriu, nelze očekávat uzavření obchodu faxem či e-mailem.

V případě pracovně právní agendy, konzultací a poradenství v oblastech investic, daní či možných změn v systému cel se doporučuje využít služeb místního odborníka. Často takováto investice může zamezit velkým ztrátám či naopak najít cesty k úsporám.

Venezuelská španělština patří k těm hůře srozumitelným a používá mnoho regionálních výrazů. Před cestou do Venezuely je proto vhodné navštívit webové stránky některých venezuelských periodik (například El Universal, El Nacional atd.) a načerpat zde aktuální informace o dění v zemi i některé lokální výrazy.

Velký důraz je kladen na vzhled obchodního partnera. Oblečení a osobní hygiena jsou obrazem společenského postavení a úspěchu jedince. Je proto vhodné se několikrát denně převlékat a úzkostlivě dodržovat osobní hygienu.

Vnímání času je ve Venezuele daleko volnější než je tomu v ČR či v Evropě. Například pravý význam slova ´mañana´ znamená nejenom zítra, ale třeba i za pár let. Znatelné je to zejména u státních institucí.

Státní svátky:

  • 1. leden - Nový rok
  • únor – karneval
  • březen – duben – velikonoční týden
  • 19. duben - Počátek hnutí za nezávislost (1810)
  • 1. květen - Svátek práce
  • 24. červen - Den armády - výročí bitvy u Carabobo (1821)
  • 5. červenec - Den nezávislosti (podpis Deklarace o nezávislosti 1811)
  • 24. srpen - Narození Simóna Bolívara (1783)
  • 12. říjen - Den domorodého odporu (objevení Ameriky 1492)
  • 25. prosinec – Vánoce

Pracovní a prodejní doba:

Pracovní doba záleží na druhu instituce či podniku. Nejvhodnější čas pro pracovní jednání je mezi 10:00 až 12:30 a 15:00 až 17:30, avšak z důvodu úspor elektrické energie byla v r. 2016 ve státní správě zavedena zkrácená pracovní doba, tj. pondělí - úterý od 8:00 do 13:00 hodin. Je tedy třeba si zjistit pracovní dobu v tom kterém úřadu. V případě, že se již partneři znají, je zvykem projednávat obchodní záležitosti na pracovních obědech nebo večeřích.

Prodejní doba ve velkých obchodních centrech je z důvodu úspor elektrické energie stanovena od 11:00 do 20:00 hodin, většinou po sedm dní v týdnu. Energetická krize však mění i otevírací dobu. Málokdy lze nyní najít menší obchody s potravinami, které jsou otevřeny i v sobotu a neděli. Pokud jde o svátky, je lépe plánovat pracovní cesty do Venezuely tak, aby nepřipadly na konec roku (mezi 15. 12.–15. 1.), na polovinu února (karneval), na Velikonoce a období letních prázdnin.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Pro informace o aktuálních náležitostech vstupu na pobytu na venezuelském území je příslušné konzulární oddělení Velvyslanectví Bolívarovské republiky Venezuela v České republice:

Velvyslanectví Bolívarovské republiky Venezuela
Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2
Telefon: (420) 226 254 100
E-mail: embaven@grbox.cz
Web: www.embajada-venezuela.cz

Víza, režim vstupu, přihlašovací povinnost:

Česká republika byla zařazena do seznamu zemí, jejichž občané mohou s platností od 3. 12. 2002 obdržet turistická víza formou bezplatné turistické karty DIEX 2. Tato karta umožňuje občanům ČR vstoupit na území Venezuely za turistickým účelem pouze s platným pasem a pobývat tam po dobu až 90 dnů. Dobu pobytu na území Venezuely nelze prodloužit. Turistickou kartu obdrží cestující v letadle či jiném dopravním prostředku, popř. na hraničních přechodech (upozorňujeme, že nemusí platit na některých malých hraničních přechodech z Kolumbie či Brazílie). Během pobytu v zemi nemůže turista vykonávat výdělečnou činnost.

Simple Transeúnte – vstup za jiným než turistickým účelem. Patří sem:

  • Transeúnte de negocios (TR-N) – vstup za obchodním účelem, což je nutno doložit, pobyt do 180 dní u jednoho vstupu, do 90 dnů v případě múltiple;
  • Transeúnte inversionista (TR-I) – pro zahraniční investory registrované ve Venezuele u úřadu SIEX (dohled nad zahraničními investicemi), platnost 3 roky, múltiple vstup;
  • Transeúnte empresario industrial (TR-E-I) – pro podnikatele, jejichž zahraniční firma má ve Venezuele pobočku, vízum je múltiple s platností 2 roky;
  • Transeúnte familiar venezolano (TR-FV) – pro vstup příbuzných venezuelských občanů (manželů - svatba se odehrála v cizině) za účelem další legalizace pobytu ve Venezuele;
  • Transeúnte rentista (TR-RE) – pro cizí důchodce, kteří tráví část roku ve Venezuele (musí prokázat měsíční rentu 1 200 USD a 500 USD na každou další osobu ve společné domácnosti, vízum je na 1 rok pobytu (prodloužitelné), múltiple;
  • Transeúnte empleado doméstico (TR-ED) – pouze pro domácí zaměstnance venezuelských diplomatů;
  • Transeúnte estudiante (TR-E) – pro vstup za studijním účelem (nutno doložit), vízum je na 1 rok pobytu s možností prodloužení na cizinecké policii (DEX), múltiple;
  • Transeúnte religioso (TR-REL) – pro vstup za náboženskými (např. poutními) účely, je nutno mít autorizaci ministerstva vnitra a spravedlnosti pro aktivity příslušné církve či sekty, vízum má platnost 1 rok, múltiple;
  • Transeúnte reingreso (TR-RI) – pro návrat cizinců, kteří zemi opustili v průběhu řízení o rezidenci (při návratu na turistické vízum by tyto osoby přišly o dosud akumulovaný čas bez opuštění země předepsaný k udělení rezidence), platnost je 6 měsíců, pouze pro 1 vstup;
  • Transúunte laboral (TR-L) – nevydává konzulát, k jeho udělení je nutná autorizace cizinecké policie DEX, je udělováno osobám za účelem zaměstnání ve Venezuele (nutno prokázat, že osoba je specialistou, který není v zemi k dispozici (aby byl chráněn místní pracovní trh před levnými silami ze zahraničí); netýká se mezinárodních umělců;
  • Transeúnte familiar (TR-F) – pro příbuzné nositele některého z ostatních víz Transeúnte, uděluje se vízum stejných charakteristik;
  • Nositelům víza Transeúnte může být udělen místní identifikační průkaz (Cédula de Identidad) úřadem ONI-DEX (cizinecká policie a identifikace občanů) Ministerstva vnitra a spravedlnosti. Bez tohoto průkazu si cizinci nemohou v zemi zřizovat bankovní konta, která jsou zcela nezbytná při zahajování podnikání ve Venezuele.
  • Visa de cortesía – týká se umělců k účasti na události mezinárodního charakteru, generální ředitelství konzulárních záležitostí místního ministerstva zahraničí autorizuje konzulát k vydání tohoto víza.

Přechodná víza (obchodní, studentské, pracovní, doprovodné) vydává úřad Ministerstva vnitra Dirección de Extranjería DEX. Je nutno si je vyžádat v oddělení odpovídajícím druhu víza na adrese: Ministerio de Relaciones Interiores, Dirección General Sectorial de Extranjería, Edificio ONI-DEX.

Odpověď lze očekávat cca za 15 pracovních dní.

Přihlašovací povinnost cizinců na území Venezuely není zavedena.

Dovoz neobchodního zboží pro osobní spotřebu je osvobozen od celních poplatků. Dovoz a vývoz valut je zakázán a z valutového účtu je v bankách vyplácena pouze místní měna. Povinná směna valut zatím není zavedena. Zastupitelské úřady Venezuely v zahraničí někdy požadují při žádosti o vízum doložit solventnost žadatele. Požadavek prokazovat zajištění finančních prostředků pro pobyt ve Venezuele je zahrnut v požadavcích k žádostem o vízum a prokazuje se formou bankovní reference.

Z důvodů bezpečnostních i kvůli devizovým restrikcím se nedoporučuje přivážet větší množství hotovosti. Dne 21. 2. 2003 bylo zavedeno opatření omezující volnou směnitelnost venezuelské měny – bolívaru a v lednu 2011 byla vyhlášena již druhá devalvace během jednoho roku. V současné době (k 30.5.2016) turisté mohou směnit USD za oficiální kurz 520 BsF (bolívar fuerte) za 1 USD (pouze v Italcambio). Vyměnit zpět bolívary na USD není možné.

Dálniční poplatky se vybírají pouze v některých federálních státech. Hotelové sazby se platí v místní měně. Za jednu noc v bezpečných hotelích se ceny mohou pohybovat od 200 do 400 USD (v závislosti na směnném kurzu), avšak ani hotely nesmějí přijímat cizí měnu.

Je tedy třeba nejdříve vyměnit peníze (existuje oficiální a neoficiální kurz). Levná ubytovací zařízení nejsou zárukou bezpečnosti.

Není možno cestovat pouze s kopií dokladu. Cizinci musí mít neustále s sebou platný pas. Žádné fotokopie dokumentů nejsou místní policií ani jinými úřady akceptovány.

V zemi existuje vysoká kriminalita, jejíž závažnost a intenzita stále roste. Kromě častých drobných krádeží roste počet ozbrojených přepadení, únosů a vražd, a to i ve dne. V případě okradení či jiného postižení je nutno se nejprve obrátit na policii a sepsat protokol. Podle počtu vražd je Venezuela druhou nejnebezpečnější zemí na světě (82 vražd na 100 tisíc obyvatel v r. 2013). V roce 2014 bylo násilně zabito téměř 25 tisíc lidí, což je v přepočtu 68 vražd za jeden den.

Během pobytu v Caracasu se zásadně nedoporučuje pohybovat se pěšky po městě po setmění. Není vhodná návštěva okrajových čtvrtí Caracasu, tzv. „ranchitos", které nemonitoruje ani místní policie.

S ohledem na špatnou bezpečnostní situaci na hranici mezi Venezuelou a Kolumbií se nedoporučuje cestovat do pohraničních venezuelských oblastí Zulia, Táchira, Apure a Amazonas.

Roční období: doba sucha – listopad až duben; doba dešťů – květen až říjen.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Ve Venezuele není zákaz zaměstnávání cizinců, podle zákona je však nutno dodržovat poměr jednoho zahraničního pracovníka na 10 místních zaměstnanců. Pracovní poměr je upraven Zákoníkem práce, který stanoví veškerá práva a povinnosti pracovníků ve vztahu k zaměstnavateli a je ve volnosti výkladu velmi komplikovaný. Při uzavírání pracovního poměru se doporučuje využít služeb advokátních kanceláří specializovaných na zaměstnanecké právo. Cizinci mají stejná práva vyplývající z pracovního poměru jako místní zaměstnanci.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče pro české občany a občany EU na odpovídající úrovni je poskytována soukromými zařízeními a je třeba ji platit předem. Pokud zraněný nebo nemocný nemá u sebe hotovost v BsF či platnou mezinárodní kreditní kartu, není ošetřen ani v případě ohrožení života. Státní zdravotnictví je dlouhodobě na nízké úrovni a vzhledem k odchodu kvalifikovaných lékařů, akutnímu nedostatku léčiv či několikaměsíčnímu čekání na bezplatné ošetření je českým občanům jednoznačně doporučováno obracet se na soukromý sektor. Ve státním zdravotnictví pracuje (podle údajů vlády) přes 30 000 kubánských lékařů. Před cestou je tedy třeba uzavřít kvalitní zdravotní pojištění a zjistit, jak postupovat v případě úrazu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: