Služby ve Světové obchodní organizaci (WTO)

21. 7. 2016 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

motiv článku - Služby ve Světové obchodní organizaci (WTO) Dohoda GATS (Všeobecná dohoda o obchodu službami, General Agreement on Trade in Services) byla uzavřena v rámci Dohody o zřízení WTO dne 15. 4. 1994 v Marrakéši, Maroko. GATS je mnohostranná dohoda uzavřená mezi vládami členských států WTO, která obsahuje rámec právně závazných pravidel pro mezinárodní obchod službami.

Dohoda GATS

Dohoda GATS je složená ze základního textu a příloh, její nedílnou součástí jsou individuální specifické závazky (koncese) členů WTO. Vztahuje se na opatření členů WTO, která působí na obchod službami (mohou mít formu zákona, nařízení, směrnice, pravidla, rozhodnutí nebo administrativního opatření).

Z působnosti dohody GATS jsou však vyjmuta opatření potřebná k ochraně veřejné morálky nebo k zachování veřejného pořádku, k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin. Kromě toho existuje řada bezpečnostních výjimek. To ovšem za předpokladu, že taková opatření nebudou diskriminovat mezi zeměmi nebo nebudou skrytě omezovat obchod službami.

Co se týče sektorového krytí, dohoda GATS pokrývá všechny druhy služeb vyjma těch, které jdou dodávány „při výkonu vládní moci“, tj. takových, které nejsou dodávány ani na komerčním základě, ani v rámci soutěže s jedním nebo více dodavateli služeb. Z působnosti dohody GATS jsou dočasně vyjmuty také vládní zakázky.

Obchodní režim GATS je nepreferenční, založený na principech doložky nejvyšších výhod a národního zacházení uplatňovaných v rozsahu specifických závazků zapsaných v národních listinách a v listinách výjimek z doložky nevyšších výhod. Zvláštní režimy platí pro vybrané sektory služeb – finanční, telekomunikační, letecké, námořní, pohyb fyzických osob poskytujících služby.

  • Příloha o finančních službách (bankovnictví a pojišťovnictví) stanoví právo stran, nehledě na jiná ustanovení, přijímat opatření z titulu obezřetnosti, včetně ochrany investorů, držitelů vkladů, pojistek a zabezpečit integritu a stabilitu finančního systému.
  • Příloha o telekomunikacích se vztahuje k opatřením, která se dotýkají přístupu k veřejným telekomunikačním službám a sítím a k jejich používání. Vyžaduje zejména, aby takový přístup byl udělen jiné straně za rozumných a nediskriminačních podmínek, aby umožnil dodávku služby, zahrnuté do listiny koncesí.
  • Příloha o leteckých dopravních službách vylučuje z působnosti dohody GATS dopravní práva a s nimi přímo spojené činnosti, které by mohly působit na negociace o dopravních právech. Příloha stanoví, že dohoda GATS se vztahuje na služby v oblasti oprav a údržby letadel, marketingu dopravních služeb a počítačového rezervačního systému.
  • Příloha o negociacích v námořních službách se vztahuje na mezinárodní námořní dopravu, pomocné služby a přístup k přístavním zařízením a k jejich používání. Jednání o liberalizaci těchto služeb skončila v roce 1996 nezdarem a byla znovu obnovena jako součást jednání o liberalizaci služeb, která byla zahájena v roce 2000 a nadále pokračují.
  • Příloha o pohybu fyzických osob poskytujících služby umožňuje stranám sjednat specifické závazky v této oblasti. Vyžaduje, aby osobám, krytým specifickými závazky, bylo dovoleno poskytovat služby v souladu s podmínkami závazků. Nicméně, dohoda GATS se nevztahuje na opatření, dotýkající se zaměstnanosti, státního občanství, pobytu nebo zaměstnání na trvalém základě.

Zacházení podle nejvyšších výhod

Tento princip, který je základem dohody GATT, byl převeden i do dohody GATS. Pokud se však členové WTO chtěli pravidlu zacházení podle nejvyšších výhod v některých případech vyhnout, mohli na závěr Uruguayského kola, po ukončení následných sektorových jednání, uplatnit tyto výjimky v příslušném dokumentu, který se stal nedílnou součástí listiny specifických závazků. Podle konceptu progresivní liberalizace, který je včleněn do GATS, jsou tyto výjimky čas od času přehodnocovány.

Listiny specifických závazků

Během Uruguayského kola a následných sektorových jednání si členové WTO zvolili oblasti služeb, ve kterých chtěli nabídnout závazky k zpřístupnění svých trhů a uvedli omezení přístupu na trh nebo národního zacházení u těch služeb, u kterých tak chtěli učinit. Tato omezení resp. Překážky, byly učiněny podle čtyř způsobů dodávek služby:

  • Mode 1: cross border – přes hranici (např. bankovní služby, telekomunikační služby)
  • Mode 2: consumption abroad – spotřeba v zahraničí (např. turistické služby)
  • Mode 3: commercial presence – komerční přítomnost (např. založení pobočky banky)
  • Mode 4: presence of natural persons – přítomnost fyzických osob (např. pobyt manažera, specialisty atd.) Jedná se o zvlášť citlivou oblast ve službách jak pro vyspělé země, tak pro rozvojové země. EU nabízí rozvojovým zemím značné ústupky. Rozvojové země to považují za nedostatečné a požadují zpřístupnění trhu vyspělých zemí i pro své polokvalifikované a nekvalifikované dělníky. To jde již nad rámec současné struktury GATS, která se nevztahuje na řešení problému pracovních sil.

Přístup na trh

Členská země WTO, která přijala závazek liberalizovat svůj trh službami, mohla ve své listině využít následující omezení nebo překážky, které se mohou týkat:

  • počtu dodavatelů služeb (numerické kvóty, monopoly, výhradní dodavatelé, požadavky na test ekonomické potřebnosti);
  • celkové hodnoty transakcí ve službách nebo majetku ve formě početních kvót nebo požadavků na test ekonomické potřebnosti;
  • celkového počtu operací ve službách nebo celkového výkonu vyjádřeného v početních jednotkách (kvóty nebo požadavků na test ekonomické potřebnosti);
  • celkového počtu fyzických osob, které mohou být zaměstnány v daném sektoru služeb nebo které může dodavatel služby zaměstnat a které jsou potřeba pro příslušnou službu, a to ve formě početních kvót, nebo testu ekonomické potřebnosti;
  • opatření, která omezují či vyžadují specifický druh právnické entity nebo join-ventures, jejichž prostřednictvím může dodavatel službu poskytovat;
  • účasti zahraničního kapitálu (procentní limity na akcie, nebo celková hodnota zahraničních investic).

Národní zacházení

Na rozdíl od dohody GATT neexistuje pro člena WTO v dohodě GATS žádný všeobecný závazek poskytnout zahraničním firmám usazeným na jeho trhu národní zacházení, tj. zacházení ne méně citlivé, než jaké je poskytováno domácím dodavatelům. Avšak v sektorech služeb, ve kterých člen WTO přijal specifické závazky, jakákoliv omezení národního zacházení musejí být v národní listině uvedena.

Dodatečné závazky

Kromě závazků, spadající pod ustanovení GATS o přístupu na trh a národní zacházení, mohou členové WTO přijmout ještě tzv. dodatečné závazky. Ty se mohou týkat kvalifikačních požadavků, norem, nebo licenčních záležitostí. Doposud pouze několik málo členů zapsalo takové závazky do svých národních listin.

Ve WTO se dosud v této oblasti postupovalo podle pravidla na vytváření závazků pro členské státy „zezdola“, tj. tzv. bottom-up přístup. Na základě tohoto přístupu jsou členské státy vázány pouze v těch oblastech, které si samy určí.

Klasifikace sektorů služeb

Většina členských zemí WTO se zavázala zpřístupnit své trhy služeb na základě klasifikace OSN, tzv. CPC (Central Product Classification). Podle ní rozlišujeme 11 hlavních sektorů služeb plus všeobecná kategorie postihující všechny ostatní služby tzv. other, které se dělí na podrobnější podsektory služeb. V reakci na měnící se podmínky a vznik nových možností pro obchod službami probíhají pokusy o revizi kvalifikace. Rámcově je rozlišováno na 160 podsektorů v rámci těchto sektorů:

  • (1) obchodní služby (2) komunikační služby (3) stavební a příbuzné inženýrské služby (4) prodejní služby (5) vzdělávací služby (6) environmentální služby (7) finanční sužby (8) zdravotní a sociální služby (9) turistické služby (10) rekreační, kulturní a sportovní služby (11) dopravní služby a (12) ostatní služby.

Výsledky VI. Konference ministrů v Hongkongu ve službách

Deklarace ministrů vyzývá všechny členy WTO k aktivní účasti na nadcházejících jednání o progresivní liberalizaci globálního obchodu se službami. Zvláštní ohled je věnován rozvojovým a především nejméně rozvinutým zemím. V této souvislosti se připomínají cíle a principy stanovené v dohodě GATS, ministerská Deklarace z Doha a další instrumenty přijaté ve WTO.

Cíle, přístupy a časový rámec pro nadcházející vyjednávání ve službách jsou uvedeny v Příloze C k Deklaraci. Ukončení negociací a dosažení dohody o další liberalizaci v obchodu se službami mělo být původně realizováno do konce roku 2006. Dosavadní průběh jednání a dosažené výsledky však ukázaly, že stanovený časový rámec je nereálný a vyjednávání stále pokračují.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek