Z keňského lva může být příští tygr

13. 7. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Keňa je hospodářským lídrem východní Afriky s šancí zažít stejný růst, jakým zazářili před dvaceti lety ekonomičtí tygři východní Asie. České firmy mohou Keni nabídnout třeba zboží pro více než šest milionů příslušníků střední třídy, zařízení pro nemocnice nebo vybavení pro nové byty.

Již mnohokrát v minulosti jsme slyšeli, že následující období bude patřit Africe, abychom byli následně dalším vývojem zklamáni. Podobné zklamání se může dostavit i nyní, když pozorujeme, s jakými hospodářskými problémy se potýkají v současnosti africké země, jejichž hospodářský růst byl založen na vývozu nerostných surovin.

Tato generalizace by však byla jako každá generalizace velice zavádějící. Je pravda, že africké země, které v minulosti nerealizovaly hospodářské reformy a měly svůj ekonomický růst postaven z dominantní části na vývozu nerostných surovin, se nyní potýkají s hospodářskými problémy. Kromě toho však existuje řada afrických zemí, mezi které patří klíčové země Východoafrického společenství (Keňa, Tanzanie, Uganda či Rwanda), které v minulých letech přistoupily k hospodářským reformám. Výsledkem je ekonomický růst, jenž je v případě úrovni šesti procent.

S ukazatelem ekonomického růstu se setkáváme tak často, že si už ani neuvědomujeme, co dané číslo pro reálný život znamená. Stojí tedy za to připomenout, že ekonomický růst, kterým Keňa prochází, znamená, že velikost její ekonomiky se bude každou dekádu téměř zdvojnásobovat. Zároveň je vhodné dodat, že Keňa, která má téměř 50 milionů obyvatel, patří už dnes mezi středněpříjmové země.

Keňa zároveň není sužována negativním demografickým vývojem. Téměř 70 procent populace je ve věku do 35 let. Kvalitou lidských zdrojů patří také mezi špičkové africké země s tím, že vzdělávací systém je založen na britském modelu a výuka probíhá i v anglickém jazyce, který je rovněž oficiálním jazykem. Keňa nespadá ke středněpříjmovým zemím jen papírově, ale i z pohledu jiných měřítek, než je jen HDP na obyvatele.

Nepřekvapí proto, že informační a komunikační technologie patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví podnikání v zemi. Systém M-Pesa, který umožňuje provádění bankovních operací bez nutnosti zřizování bankovního účtu prostřednictvím mobilních zařízení, je v zemi nejenom široce rozšířen, ale tuto technologickou platformu Keňa úspěšně exportuje i do řady jiných zemí. Keňa je tak nepopiratelným regionálním lídrem v oblasti mobilních služeb, zejména pak v oblasti mobilního bankovnictví.

Ročně chybí 150 tisíc bytů

Status středněpříjmové země se tak promítá i do příjmů obyvatelstva. V zemi existuje 6,5 milionu zákazníků střední třídy. Potřeby této části obyvatelstva jsou obdobné jako u střední třídy v rozvinutých zemích. Vzhledem k tomu, že keňský zpracovatelský průmysl stále zaostává za výkonností průmyslových zemí, představují dodávky pro tuto skupinu obyvatelstva příležitosti pro naše firmy.

V zemi zároveň probíhá stavební boom. Názory na jeho udržitelnost se různí. Faktem ovšem zůstává, že trend přesunu obyvatelstva do měst je nezadržitelný a do roku 2050 by ve městech měla žít polovina obyvatelstva. Kromě toho výstavba se do této chvíle soustřeďovala na drahé byty a domy. A to drahé i z českého pohledu – rodinný dům v Nairobi se prodává za téměř dva miliony dolarů.

Ekonomický růst, kterým Keňa prochází, znamená, že velikost její ekonomiky se bude každou dekádu téměř zdvojnásobovat.

Přitom na trhu chybí ročně 150 tisíc bytů střední a menší velikosti. Připočteme Keni, která je největší ekonomikou Východoafrického společenství, na li k tomu ne vždy zcela kvalitní nabídku stavebních materiálů (zejména pro dokončovací práce v interiéru, jako jsou dlaždičky, sanita, vybavení koupelen) je zřejmé, že prostor pro české firmy na trhu existuje.

Střední třída zároveň vyžaduje zdravotní péči, kterou jí státní nemocnice nejsou schopny poskytnout. V zemi se tak otvírají soukromá zdravotní pracoviště, která požadují kvalitní zdravotní vybavení. Neuspokojivého stavu věcí ve zdravotnictví si je vědoma i vláda, která přislíbila zřízení dobře vybavené nemocnice v každé ze 47 provincií tak, aby se v budoucnu těžší případy nemusely posílat k ošetření do Nairobi. Je otázkou, jak dlouho úmysl vládě vydrží. Rok před volbami však kabinet o záměru hovoří stále hlasitěji.

Zpracovatelský průmysl je méně rozvinutý než služby

Kromě celkového pozitivního obrazu však přirozeně existují i ekonomické problémy. Z pohledu rozvinutých ekonomik však rozhodně nejde o problémy neřešitelné. Současné keňské „oříšky" tak představují pro české firmy jasné příležitosti. Klíčovou výzvou je stále nerozvinutý a zastaralý zpracovatelský průmysl, který zpomaluje celkový ekonomický růst tím, že neumožňuje například vyšší míru zpracování domácích zemědělských surovin.

Rozsah nevyužité příležitosti pak nejlépe demonstrují keňská exportní čísla, která uvádějí, že pouze 16 procent zemědělského exportu představují zpracované výrobky. Toto číslo je výrazně nižší nejenom v porovnání s vyspělými zeměmi, ale je nízké i v porovnání s některými rozvíjejícími se zeměmi. Přitom zpracováním se hodnota zemědělského exportu zvyšuje až o 70 procent.

Rezervy existují i v případě obalových materiálů, které nejsou uzpůsobeny lokálním podmínkám, kdy je zboží dopravováno po silnicích, které jsou často ve špatném stavu. Pouze desetina silnic má odpovídající kvalitu. Výzvu však nepředstavuje jen konečná fáze zpracování zemědělských produktů. Problémem je i nedostatečná produktivita zemědělské prvovýroby, která je i kvůli nedostatečné mechanizaci nižší o 30 až 50 procent ve srovnání s globální konkurencí. To vše pak vytváří příležitosti pro naše výrobce z oblasti zemědělské a potravinářské techniky.

Při pohledu nejenom na makroekonomické ukazatele Keni se nelze ubránit dojmu, že země má předpoklady stát se v příštích letech rychle rostoucí ekonomikou, stejně jako se před dvaceti lety staly rychle rostoucími ekonomikami země z oblasti jihovýchodní Asie. Věřme, že české firmy budou tentokrát u toho a budou moci v budoucnu profitovat nejenom na růstu keňské ekonomiky, ale i na celkovém regionálním růstu ve východní Africe, která již dnes představuje trh o velikosti 140 milionů lidí.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Michal Minčev, obchodně-ekonomický úsek, ZÚ Nairobi.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek