Zákonné zdravotní pojištění

11. 1. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované zdravotní péče je dán zákonem č. 48/1997 Sb., který přesně vymezuje působnost zdravotních pojišťoven a stanoví, co lze a nelze ze zdravotního pojištění uhradit.

Plátci zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění platí zákonem určený plátce:

  • pojištěnec – zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ nebo osoba bez zdanitelných příjmů
  • zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance
  • stát platí pojistné za definované skupiny osob

Zdravotní pojištění je podle zákona povinné

  • pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství),
  • pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Dále se účastníky pojištění stávají osoby, na něž se vztahují evropská Nařízení

Osoba s trvalým pobytem v ČR, která se delší dobu zdržuje v cizině a splní následující podmínky, má právo být vyňata ze zdravotního pojištění v ČR.

  • Nepřetržitý pobyt v cizině trvá nejméně 6 měsíců.
  • Po celou dobu pobytu v cizině je zdravotně pojištěna.
  • Zdravotní pojišťovně doručila písemné prohlášení o pobytu v cizině.

Vznik a zánik zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění vzniká dnem narození (jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky) nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem anebo získáním trvalého pobytu na území České republiky.

Zdravotní pojištění zzaniká úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR.

Výběr a změna zdravotní pojišťovny

Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Změnu pojišťovny je zaměstnanec povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit.

Žádosti pojištěnce o změnu zdravotní pojišťovny, podané v souladu s výše uvedenými pravidly, je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn. Rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit.

Platí zásada, že jedna osoba může být vždy pojištěna jen u jedné zdravotní pojišťovny poskytující zákonné zdravotní pojištění. Této zdravotní pojišťovně odvádí pojistné na zdravotní pojištění každý zaměstnavatel tohoto pojištěnce. Pokud má pojištěnec příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, odvádí sám této zdravotní pojišťovně pojistné i z této činnosti jako OSVČ, a to i tehdy, pokud tuto činnost provádí souběžně se zaměstnáním.

Svobodnou volbu zdravotní pojišťovny nelze uplatnit v následujících případech. 

  • Při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává automaticky pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u které je v den porodu pojištěna matka. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze požádat až po přidělení jeho rodného čísla. Při první změně zdravotní pojišťovny u novorozence nemusí být dodržena lhůta podání přihlášky nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Podmínka pro změnu k 1. lednu následujícího kalendářního roku musí být však dodržena.
  • U vojáků v činné službě a u žáků vojenských škol, kteří jsou podle zákona pojištěni u VoZP. Žáci vojenských škol, kteří nejsou v činné službě, jsou u VoZP pojištěni jen do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou automaticky pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do VoZP. Od této pojišťovny mohou odejít, pokud u ní byli pojištěni nejméně 12 měsíců, přičemž doba pojištění u VoZP se do této doby nezapočítává.
  • Při sloučení nebo splynutí přecházejí všichni pojištěnci zrušené zdravotní pojišťovny podle zákona do nové pojišťovny. Pokud chtějí pojištěnci uplatnit vlastní volbu, mohou tak učinit v souladu se základními podmínkami pro změnu zdravotní pojišťovny, přičemž do 12 měsíců pojištění u jedné zdravotní pojišťovny se počítá i pojištění u sloučené nebo splynuté zdravotní pojišťovny. 

zpět na začátek

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

OSVČ je povinna odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Pokud pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě nebo ho uhradí v nesprávné výši, je povinna platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém pojistné nebo záloha na pojistné nebyly zaplaceny nebo byly zaplaceny v nižší částce. OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.

Povinnosti OSVČ

  • oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu
  • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti,
  • v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, doložit příslušné zdravotní pojišťovně tuto skutečnost do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok,
  • ohlásit změny údajů uvedených na přehledu o příjmech a výdajích,
  • ohlásit a doložit změnu jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla, obchodního jména, sídla nebo místa podnikání, identifikačního čísla organizace a čísla bankovního účtu, je-li z něj placeno pojistné,
  • na vyžádání zdravotní pojišťovny předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného,
  • při kontrole placení pojistného nezatajovat doklady, které má k dispozici,
  • pro hlášení údajů stanovených zákonem o pojistném používat tiskopisy, které jsou vydávány, příp. schváleny VZP ČR,
  • v případě změny zdravotní pojišťovny předložit ÚP VZP doklad o výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu.

Výše pojistného

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Výše vyměřovacího základu činí 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.  

Minimální vyměřovací základ je stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Maximální vyměřovací základ je částka ve výši 72mi násobku průměrné mzdy, přičemž definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu.

V roce 2012 je maximální vyměřovací základ 1 809 864 Kč, maximální záloha na pojistné 20 361 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ 150 822 Kč, minimální měsíční záloha na pojistné 1 697 Kč.

Zálohy a jejich splatnost

OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.

Záloha na pojistné se platí za celý kalendářní měsíc a je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se při výpočtu výše záloh na pojistné vychází ze skutečně dosažených příjmů.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Měsíčním vyměřovacím základem je potom průměr, který z takto stanoveného vyměřovacího základu připadá na jeden kalendářní měsíc, kdy byla v předchozím kalendářním roce činnost alespoň po část měsíce vykonávána. Záloha na pojistné činí 13,5 % z tohoto měsíčního vyměřovacího základu. Zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je pak stanoven minimální vyměřovací základ.

Zálohy na pojistné jsou splatné od prvého dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Zálohy není povinna platit OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok.

Pokud je za osobu, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, zároveň plátcem pojistného stát, není tato osoba povinna platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce této činnosti. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok budou stanoveny na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Doplatky

Doplatek pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Pokud je na základě přehledu o příjmech a výdajích zjištěno, že úhrn záloh na pojistné zaplacených za období, za které se přehled o příjmech a výdajích předkládá, je vyšší než pojistné vypočtené z dosaženého příjmu, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila nebo kdy plátce o vrácení přeplatku požádal, pokud však nemá plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Podání přehledu je automaticky žádostí o vrácení přeplatku.

Nemoc OSVČ

OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí v takovém měsíci platit zálohu na pojistné. Uvedenou skutečnost je OSVČ povinna doložit lékařským potvrzením nebo potvrzením o výplatě dávek od SSZ, příp. zaměstnavatele.

Pokud OSVČ v době pracovní neschopnosti neměla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ (ani nepobírala takové nemocenské), nemá období pracovní neschopnosti vliv na stanovení minimálního vyměřovacího základu za kalendářní rok. Na snížení minimálního vyměřovacího základu o poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla OSVČ uznána práce neschopnou, vzniká nárok pouze v případě, kdy měla OSVČ po dobu nemoci nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě pobírala takové nemocenské. Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ se považuje též období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské neposkytuje.

zpět na začátek

Plátcem pojistného je zaměstnavatel

Povinnosti zaměstnavatele:

  • oznámit zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, a to do osmi dnů od vzniku skutečnosti
  • oznámit zdravotní pojišťovně změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud je mu tato skutečnost známa, a to do osmi dnů od vzniku skutečnosti
  • oznámit zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy
  • zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do 5. dne následujícího měsíce
  • odvádět část pojistného na zdravotní pojištění, kterou je povinen hradit za své zaměstnance, i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec

Pojistné

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance je minimální mzda platná v měsíci, za který se pojistné odvádí. Výše uvedeným ustanovením zákona jsou rovněž vymezeny osoby, pro které minimální vyměřovací základ neplatí. Jedná se např. o osoby, za které je zároveň plátcem pojistného stát, které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy na pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Pojistné zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. O uskutečněných platbách pojistného je zaměstnavatel povinen vést průkaznou evidenci. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodného čísla každého zaměstnance. Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Maximálním vyměřovacím základem je 72mi násobek průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. 

Maximální vyměřovací základ v roce 2012 činí 1 809 864 Kč.

Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných u tohoto zaměstnavatele), přestává odvádět pojistné (13,5 %) za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový.

Přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů ode dne obdržení žádosti potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.

zpět na začátek

Osoba bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP) je považována osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, není však zaměstnancem, nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc.

Vymezení pojmu

Do této kategorie patří:

  • žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu;
  • student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let;
  • pojištěnec, který má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů nebo jsou zdaňovány jen podle §§ 8, 9 nebo 10 zákona o daních z příjmů;
  • nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce;
  • student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat;
  • osoba, která ukončí pracovní poměr a nestane se nejpozději v nejbližším kalendářním měsíci zaměstnancem ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění (tj. v jiném přípustném vztahu podle § 6 zákona o daních z příjmů) a nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ni není plátcem pojistného stát;
  • chovanec psychiatrické léčebny, který nepobírá žádný důchod., atd.

Povinnosti osoby bez zdanitelných příjmů

Podle zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, je pojištěnec povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal OBZP, oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. Za nesplnění této povinnosti může být uložena pokuta, a to až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Zákonem č. 592/1992 Sb., v platném znění, je dále uložena OBZP povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění. Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

zpět na začátek

Plátcem pojistného je stát

Stát je plátcem pojistného za osoby uvedené v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Jedná se o následující osoby:

Nezaopatřené dítě

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do ukončení povinné školní docházky, a poté do 26. roku věku, jestliže

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání,
  • se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc,
  • je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole se považuje:

  • studium na středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, a na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti v České republice (s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci),
  • studium na vysokých školách v programu, tj. bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu, bez ohledu na formu studia (prezenční, distanční nebo jejich kombinaci) a bez ohledu na to, zda je student v době takového studia výdělečně činný,
  • teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění,
  • studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice, 
  • další studium, popřípadě výuka v České republice, považované za studium na středních nebo vysokých školách, uvedených ve vyhlášce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 183/1998 Sb.

V době přerušení studia na středních a vysokých školách se nejedná o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a v této době nelze uznat dítě za nezaopatřené. Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží ÚP VZP potvrzení ošetřujícího lékaře, že dítě v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat. Dalším potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, do kdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole se dále považuje:

  • doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, tj. prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední školy,
  • doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem jiné střední školy nebo vysoké školy,
  • doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole. 

Podmínkou však je, že dítě pokračuje v dalším studiu bezprostředně, to je bez jakéhokoliv přerušení.

Pokud na období po ukončení studia bezprostředně nenavazuje další studium, považuje se za soustavnou přípravu na budoucí povolání ještě:

  • doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria na střední škole v květnu nebo červnu do konce období školního vyučování školního roku, tj. do 30. 6. příslušného roku, bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době výdělečně činné, a doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na toto období nebo na skončení studia (poslední prázdniny), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
  • kalendářní měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké škole (bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činné), a dále následující kalendářní měsíc, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. 

Koná-li se absolutorium na vyšší odborné škole v měsíci květnu nebo červnu, platí stejná úprava jako při konání maturitní zkoušky. Pokud se koná absolutorium v lednu nebo v září, je dítě nezaopatřeným dítětem pouze do dne úspěšného vykonání absolutoria.

Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku nebo absolutorium a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky či její opakování, je nezaopatřeným dítětem i po dobu školních prázdnin, jestliže nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud by uspěl u opravné zkoušky a bez přerušení pokračoval v dalším studiu, bude nezaopatřeným dítětem až do dne, kdy se stane studentem vysoké školy (bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný).

Poživatelé důchodů

Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba, které byl přiznán důchod:

  • do 31. 12. 1992 podle předpisů ČSFR;
  • od 1. 1. 1993 podle předpisů ČR, nebo i podle předpisů SR, ovšem jen pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. lednem 1993 u zaměstnavatele se sídlem na území společného státu.

V obou případech jde o důchody podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

  • starobní
  • invalidní
  • vdovský, vdovecký
  • sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti).

Za poživatele důchodu se pro účely zdravotního pojištění považuje výše uvedená osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce), osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

Příjemci rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.

Uchazeči o zaměstnání – uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce. Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. ten, který o evidenci nepožádal, nebo do této evidence nebyl přijat, případně byl z této evidence vyřazen.

Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě.

Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)

Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I

Osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení

Osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vyzby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody – za účastníka veřejného zdravotního pojištění v ČR, který je ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, platí zdravotní pojištění stát. Pokud je osoba zařazena k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě a je účastna nemocenského pojištění, platí pojistné stát i zaměstnavatel (věznice).

Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ustavní výchovy a ochranné výchovy – jedná se o mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti. Podle trestního zákona může soud v zájmu chovance prodloužit ochrannou výchovu až do 19 let. To znamená, že stát by měl být plátcem pojistného i za tyto mladistvé, kteří dovršili 18 let, a to maximálně do 19 let, pokud o tom rozhodl soud.

Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu – služba je vykonávána na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát z jiného důvodu.

Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti

Žadatel o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti

Přehled zdravotních pojišťoven

Legislativa

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek