Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010

1. 1. 2010 | Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Od 1. ledna 2010 dochází k významným změnám v oblasti důchodového pojištění. Jedná se především o úpravu důchodového věku, potřebné doby pojištění či koncepce invalidity. Mění se tedy základní podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše. Do právního řádu tyto změny zavádí zákon č. 306/2008 Sb., který mění stávající zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., v platném znění (zdp).

Důvodem změn je nezbytnost zahájení první fáze důchodové reformy, protože dosavadním způsobem nastavená pravidla pro přiznávání dávek důchodového pojištění přestanou být do budoucna pro důchodový systém únosná. Dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zůstanou kromě výjimek zachovány, dílčí omezení se dotknou až důchodových nároků vzniklých v budoucnu. Účinky parametrických změn se začnou projevovat postupně tak, aby veřejnost měla dostatek času se novým podmínkám přizpůsobit.

Doby pojištění a vyloučené doby

Náhradní dobou pojištění přestává být studium na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole. Studenti mají od 1. 1. 2010 možnost být účastni důchodového pojištění dobrovolně. Pro rok 2010 činí nejnižší měsíční pojistné 1 660 Kč, tj. 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010. Studium absolvované do 31. 12. 2009 se i pro nároky na důchody vzniklé po tomto datu hodnotí podle dosavadních pravidel. To znamená, že za náhradní dobu pojištění se považuje studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a to maximálně po dobu prvních šesti let takového studia. Pro účely nároku na invalidní důchod se však doba prvních šesti let studia po dosažení 18 let věku (i doba studia od skončení povinné školní docházky do dosažení 18 let věku) považuje za dobu pojištění vždy, tedy i když byla získána v roce 2010 a později.

Rozšiřuje se okruh tzv. kvalifikovaných důvodů, pro které může účast na dobrovolném důchodovém pojištění trvat na základě podané přihlášky bez časového omezení. Dosud to bylo studium po uplynutí prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, nezaměstnanost, dlouhodobá dobrovolnická služba, zaměstnání v cizině a činnost na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele. Nově přibývá jakékoliv studium po roce 2009 (bez ohledu na to, zda již uplynulo prvních šest let studia po dosažení věku 18 let nebo nikoliv), dále doba pobytu v cizině, po kterou osoba následuje svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR a dále doba, po kterou byla osoba poslancem Evropského parlamentu.

Dobrovolného pojištění obecně mohou být účastny pouze osoby starší 18 let. U důchodů s nárokem po 31. 12. 2009 je možné požádat, aby v situaci, kdy v rámci období rozhodného pro stanovení výše důchodu (pro rok 2010 se jedná o roky 1986-2009) došlo ke krytí vyloučené doby (např. z důvodu nemoci, studia, péče o dítě či o osobu závislou aj.) s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu hodnocena namísto příjmů z výdělečné činnosti raději doba vyloučená. Žádost o tento postup mohou lidé uplatnit až při podání žádosti o důchod. Zákon umožňuje, aby si občan o toto řešení požádal i dodatečně do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ.

Starobní důchod

Zásadním způsobem se mění ustanovení § 29 zdp, které upravuje podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu.

Dosavadní právní úprava stanovila, že pojištěnec musí dosáhnout důchodového věku a získat alespoň 25 let doby pojištění. Nově se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje až na 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění u konkrétního pojištěnce je rozhodující, ve kterém kalendářním roce dotyčný dosahuje důchodového věku (viz dále).

Kalendářní rok, v němž je dosaženo důchodového věkuPotřebná doba pojištění
před rokem 201025 let
201026 let
201127 let
201228 let
201329 let
201430 let
201531 let
201632 let
201733 let
201834 let
po roce 201835 let

Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal. Pojištěnec, který dosáhne důchodového věku po roce 2014, přičemž ke dni dosažení tohoto věku nezískal potřebnou dobu pojištění (31-35 let), má nárok na starobní důchod též, jestliže získal
aspoň 30 let tzv. „čisté" doby pojištění, tj. doby pojištění získané z titulu výkonu výdělečné činnosti, popř. dobrovolného důchodového pojištění.

Podmínky nároku na tzv. poměrný starobní důchod se rovněž poněkud zpřísňují. Podle dosavadní právní úpravy bylo třeba dosáhnout věku 65 let a potřebné doby pojištění alespoň 15 let. Nově dochází k postupnému navýšení potřebného věku i doby pojištění v závislosti na kalendářním roce dosažení potřebného věku. Potřebný věk navíc přestává být pro všechny jednotný - jeho výše se nově odvozuje od důchodového věku muže stejného data narození, ke kterému se vždy přičítá 5 let.

Potřebný věk v rocePotřebná doba pojištění
65 let před rokem 201015 let
důchodový věk muže stejného data narození + 5 let v roce 201117 let
důchodový věk muže stejného data narození + 5 let v roce 201218 let
důchodový věk muže stejného data narození + 5 let v roce 201319 let
důchodový věk muže stejného data narození + 5 let po roce 201320 let

Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil zákonné podmínky nároku na invalidní důchod (viz dále).

Pokud jde o tzv. předčasný starobní důchod podle ust. § 31 zdp, zůstává i nadále zachována možnost požádat o přiznání této dávky až 3 roky před dovršením důchodového věku. U osob, jejichž důchodový věk činí 63 let a více, bude dokonce možné odejít do tohoto důchodu již v 60 letech - u osob, jejichž důchodový věk činí 65 let (muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem), může tedy doba předčasnosti nově činit až 5 roků.

Stanovení důchodového věku od 1. 1. 2010 upravuje zákon o důchodovém pojištění takto:

u pojištěnců narozených před rokem 1936:

u mužů 60 let
u žen
53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí
54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti
55 let, pokud vychovaly 2 děti
56 let, pokud vychovaly 1 dítě
57 let

u pojištěnců narozených po roce 1968:

u mužů 65 let
u žen
62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti
63 let, pokud vychovaly 3 děti
64 let, pokud vychovaly 2 děti
65 let

u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968
(viz tabulka důchodového věku výše)

 

Výše starobního důchodu

Zákon nově stanoví možnost požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu v případech, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu a čerpání výplaty této dávky vykonává výdělečnou činnost. Takový postup dosud nebyl možný.

  • Zvýšení náleží ve výši 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry.
  • Zvýšení náleží ve výši 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti (za takový se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti). Zvýšení náleží též v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí.

Požádá-li starobní důchodce o zastavení výplaty této dávky z důvodu výkonu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod podle stejných pravidel, jaká platila do konce roku 2009, tedy o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání důchodu.

Jestliže bude přiznáván starobní důchod za podmínek ust. § 29 odst. 4 zdp (pojištěnec nezískal potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod, dosáhl věku 65 let a současně splnil podmínky nároku na invalidní důchod), jeho výše bude záviset na stanoveném stupni invalidity (0,5 %, 0,75 % nebo 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění - viz dále výše invalidního důchodu).

Při stanovení výše předčasného starobního důchodu, na který vzniká nárok po 31. 12. 2009, se nově postupuje tak, že pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dnů, činí snížení procentní výměry pouze 0,9 % výpočtového základu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů (obdobně jako za právní úpravy účinné do 31. 12. 2009). Pokud doba předčasnosti přesáhne 720 dnů, snižuje se od 721. dne procentní výměra důchodu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Od 1. 1. 2010 již pro nárok na výplatu starobního důchodu není rozhodující, zda poživatel starobního důchodu pracuje v pracovněprávním vztahu sjednaném na dobu určitou či neurčitou. Výplata předčasného starobního důchodu však nebude stejně jako dosud náležet v období do dovršení důchodového věku, bude-li současně vykonávána výdělečná činnost.

zpět na začátek

Invalidní důchod

Koncepce invalidních důchodů i invalidity jako takové se mění. Zákon již nerozeznává dva druhy invalidních důchodů - plný a částečný. Nově bude osobám z důvodu jejich invalidity poskytována jediná dávka důchodového pojištění - invalidní důchod. Její výše bude ovšem rozdílná podle toho, který ze tří stupňů invalidity u konkrétního pojištěnce nastal. Do těchto invalidních důchodů v novém pojetí se k 1. 1. 2010 podle přesných zákonných pravidel transformují i plné a částečné invalidní důchody přiznané v období do konce roku 2009.

Podle ust. § 39 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivě zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Zdravotní stav posuzují okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno) svými lékaři.

Pro získání nároku na invalidní důchod je třeba rovněž splnit podmínku potřebné doby pojištění.

Věk pojištěncePotřebná doba pojištění
do 20 letméně než 1 rok
od 20 let do 22 let1 rok
od 22 let do 24 let2 roky
od 24 let do 26 let3 roky
od 26 let do 28 let4 roky
nad 28 let5 roků

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Nově platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.

Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká, pokud pojištěnec dosáhne věku 65 let. Invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení 65 let věku se mění na starobní důchod a tento nadále náleží ve výši původně vypláceného důchodu invalidního. Nárok na starobní důchod nevylučuje, aby pojištěnec podal žádost o přiznání a provedení výpočtu řádného či poměrného starobního důchodu.

Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatel o tuto dávku, má nově povinnost předložit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má ve své evidenci. Dále je povinen sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo v době od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Při nesplnění této povinnosti může být výplata důchodu zastavena, jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn. Dosud bylo možné zastavit dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem pouze při nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu (ust. § 53 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.).

Výše invalidního důchodu

Výše procentní výměry invalidního důchodu za každý celý rok doby pojištění činí:

  • 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
  • 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
  • 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Při změně stupně invalidity se změní i výše invalidního důchodu. Nová výše procentní výměry se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, jenž předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu, která náleží za každý celý rok doby pojištění ve výši odpovídající novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu, která náleží za každý celý rok doby pojištění ve výši odpovídající původnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.

Zjednodušeně řečeno, vyplácí-li se např. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (sazba 0,5 %) a zdravotní stav se změní tak, že pojištěnec je invalidní pro invaliditu druhého stupně (sazba 0,75 %), výše jeho důchodu se znásobí jedenapůlkrát, u třetího stupně (sazba 1,5 %) se ztrojnásobí. Naopak, při zlepšení zdravotního stavu, se výše invalidního důchodu sníží na dvě třetiny, na polovinu, popř. na jednu třetinu.

Při změně stupně invalidity se nezkoumá, zda je splněna podmínka potřebné doby pojištění, jako tomu bylo za účinnosti dosavadní právní úpravy.

Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Dosud se tato doba hodnotila jako doba pojištění v celém rozsahu. Nově jsou pravidla zápočtu dopočtené doby přísnější - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.

Do těchto invalidních důchodů „v novém pojetí“ se k 1. 1. 2010 transformují též všechny dosavadní plné a částeční invalidní důchody, a to ve výši, v jaké k tomuto datu náležely. Každému poživateli bude nejpozději do 31. 1. 2010 písemně sděleno, do jakého stupně invalidity se jeho důchod k 1. 1. 2010 transformoval. Poživatelé plných či částečných invalidních důchodů, kteří ke dni 31. 12. 2009 dosáhli již věku 65 let, obdrží sdělení, že jejich dávka se k 1. 1. 2010 transformuje do starobního důchodu.

Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod

Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela již nebude rozhodující dosažení věkové hranice 55 let u žen a 58 let u mužů, ale dochází ke sjednocení věkové hranice. Nově je u mužů i žen třeba dosáhnout alespoň věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk muže stejného data narození. Postačí ovšem dosáhnout pouze vlastního důchodového věku, je-li tento nižší než věk uvedený v předchozí větě.

Pro všechny pozůstalostní důchody nově platí, že dojde-li po zániku nároku na ně k jeho obnově, nesmí být výše procentní výměry nové dávky nižší než výše procentní výměry původní dávky, která náležela ke dni zániku nároku na ni. To je výrazné zvýhodnění oproti dosavadnímu stavu, kdy byl obnovený nárok nově vypočítáván, čímž došlo ke ztrátě všech valorizačních navýšení, která náležela k původní dávce za léta jejího pobírání.

Vyplácení důchodů

Nová právní úprava stanoví povinnost příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradit náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost se nevztahuje na poživatele důchodů, jimž byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 důchod starobní). Výše těchto nákladů v roce 2010 činí 21 Kč za každou splátku důchodu. Tato částka bude předem sražena z celkové výše splátky, která bude následně poukázána důchodci v již snížené výši.

zpět na začátek

Řízení ve věcech důchodového pojištění

Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu. Změna výše invalidního důchodu v návaznosti na změnu stupně invalidity se provede z moci úřední (po provedené kontrolní lékařské prohlídce), popřípadě na žádost pojištěnce o změnu výše invalidního důchodu.

Od 1. 1. 2010 uvede orgán rozhodující o invalidním důchodu ve svém rozhodnutí vždy:

  • o jaký stupeň invalidity se jedná,
  • den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
  • procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
  • označení orgánu, který posoudil zdravotní stav, pracovní schopnost pojištěnce a datum tohoto posouzení,
  • jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

Námitkové řízení ve věcech důchodového pojištění

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje. Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením (jako za účinnosti dosavadní právní úpravy), ale až uplynutím lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.

Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a

absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

zpět na začátek

Nejčastější dotazy a odpovědi

(odpovědi zpracoval portál BusinessInfo.cz)

Dotaz: Dobrý den, dne 5.2.2010 jsem byla projednávána u komise o invalidní důchod. Neschopenku musím ukončit tedy do 5.3.2010? Dále mám dotaz, jsem zaměstnaná na dobu neurčitou a sdělila jsem zaměstnavateli, že mi bylo sděleno, že se rozhodne do 3 měsíců o invalidním důchodu. Požádala jsem o zkrácení pracovní doby a zaměstnavatelem mi bylo, že pokud budu pobírat pouze částečný důchod, můžu pracovat dále,ale pokud mi bude přiznán invalidní důchod III.stupně - tedy plný - nemůžu již vykonávat práci a bude mi ukončen pracovní poměr. Je to v pravomoci zaměstnavatele. Ukončovat pracovní poměř se mi nechce, protože ještě ani nevím, zda mi důchod bude přiznán.

Odpověď: O ukončení neschopnosti rozhoduje lékař, který vám neschopenku vystavil. Ukončit s vám pracovní poměr může zaměstnavatel jen ze zákonem stanovených důvodů, mezi něž invalidita nepatří. Může vám dát výpověď napří 3/87 až 4/89, bude se něco z toho započítávat do starobního důchodu?

Odpověď: Vyloučená doba je upravena v § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Je to doba, která se vylučuje při zjišťování výdělků pro účely výpočtu výše starobního důchodu. Jedná se např. o pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti, pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu, účasti na pojištění osob pečujících o dítě do 4 let věku či osobu závislou na péči, atd. pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění OSVČ či s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec započitatelné příjmy. Období Vaší mateřské dobolené je tedy vyloučenou dobou, tzn., že nebude mít vliv na výpočet výše důchodu. Zároveň je náhradní dobou pojištění, tudíž se vám roky strávené péčí o dítě započítají do doby pojištění potřebné pro nárok na starobní důchod.

Dotaz: Dne 14.10.2009 mi byl přiznán ČID, jaké změny se mne budou týkat po 1.1.2010? Starobní důchod mi připadne na 21.9.2012. Jak je to s odpracovanými roky do starobního důchodu, když mám ČID, počítají se tyhle roky jako odpracované?

Odpověď: Pro účely stanovení starobního důchodu není doba pobírání ČID dobou pojištění. Až Vám vznikne nárok na starobní důchod, můžete si o něj požádat a Česká správa sociálního zabezpečení provede výpočet s tím, že Vám bude vyplácen ten vyšší.

zpět na začátek

Kontakty pro další informace - instituce, kam se můžete obrátit

Česká správa sociálního zabezepečení

tel.: +420 257 062 860
internet: www.cssz.cz

Informace o důchodech vám sdělí v Informační kanceláři v Praze 5, Křížová ul. 25.
Otevřeno je každý pracovní den: po, st 8 - 17, út - čt 9 - 14:30, pá 9 - 14

Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí

internet: http://portal.mpsv.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na Poříčním právu 1/376, Praha 2
tel.: +420 844 844 803
E-mail: kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz
internet: www.mpsv.cz

Kontaktní centrum služeb zaměstnanosti je pro zodpovězení dotazů k dispozici denně od 8 do 20 hod.

Liga vozíčkářů

Bzenecká 23, 628 00  Brno
tel.: +420 537 021 493 (pevná linka), +420 777 010 331
fax: +420 239 017 537
E-mail: info@ligavozic.cz
internet: www.ligavozic.cz

Tisknout Vaše hodnocení: