Sklo patří v Česku k tradičnímu exportnímu sortimentu. Jablonecká společnost EcoGlass svoje výrobky vyváží na světové trhy.
Společnost se přitom zrodila krátce po pádu socialismu v tehdejším Československu. „Firmu jsme založili spolu s dalšími kolegy z výzkumné hutě Výzkumného ústavu skla a bižuterie (VÚSAB) v Jablonci nad Nisou v roce 1991. VÚSAB procházel privatizací a původním záměrem bylo výzkumnou huť koupit a pokračovat dál ve vývoji sklovin, jejich tavení a zpracování. Při privatizaci byla dána přednost jinému zájemci, někteří kolegové ze založené společnosti odešli a dál jsme pokračovali jen tři. Z hutě jsme museli odejít a začínali jsme tedy doslova od nuly,“ vzpomíná Jiří Kočárek, předseda představenstva společnosti EcoGlass.
I když neměli předchozí zkušenosti s podnikáním, chtěli dál působit v oblasti, v níž měli mnohaleté zkušenosti. „V době založení EcoGlass na trhu nebyla prakticky žádná nezávislá výzkumná kapacita v oboru skla a jeho tavení a zpracování. Vývojových týmů bylo hodně, ale všechny byly součástí skláren, takže nemohly nabízet svoji práci ostatním. Chtěli jsme proto využít naše znalosti a zkušenosti a nabídnout je buď stávajícím sklárnám v oboru, se kterým jejich interní vývoj neměl zkušenosti, nebo nově vznikajícím sklárnám zakládaným často lidmi bez sklářských znalostí,“ pokračuje Jiří Kočárek.
Pustili se do lisování
I když byl podle jeho slov samotný vývoj zajímavý, finančně pro budování společnosti nestačil. „Takže jsme sklárnám kromě vývoje výrobků pomáhali i s jejich prodejem. Asi po třech letech fungování společnosti jsme postavili první vlastní lisy na sklo a začali jsme vyrábět lisovanou optiku pro osvětlování,“ říká Jiří Kočárek. Šlo hlavně čočky pro letištní světla a podobné výrobky.
„Tato výroba byla nová a celkem ojedinělá v tom, že jsme na trh dostali komplikované tvary s velmi dobrou přesností, které jinak než lisováním buď vyrobit nešly, nebo by to bylo velmi nákladné. Přínosem naší technologie bylo tedy zpřístupnění optiky pro aplikace, které by s tím jinak měly cenový problém,“ zmiňuje předseda představenstva EcoGlass.
V současnosti patří mezi hlavní zákazníky společnosti výrobci světel pro automobily a světel pro venkovní použití, jako je pouliční osvětlení, osvětlení architektury nebo námořní světla. „Dál sem patří výrobci optoelektroniky nebo výrobci mechanických konstrukcí, kde sklo jako takové přináší materiálovou výhodu proti plastům, kovům a podobným materiálům,“ konstatuje Jiří Kočárek.
Na začátku bylo podle něj nejtěžší prosadit se na trhu, jak v oblasti výzkumu, tak i s vlastními výrobky. „Protože ani jedno tu dříve nebylo, nebyli na to zvyklí ani zákazníci a společně jsme se učili v tomto oboru spolupracovat. V roce 1997 jsme proto uspořádali konferenci Asférická optika, tam se potkali experti z celé republiky a některá přátelství a spolupráce fungují dodnes,“ popisuje Jiří Kočárek. Velmi těžké bylo vydělat na nutné investice, měřící techniku, výrobní zařízení a časem i na výrobní prostory, protože firma, jako hodně tehdejších podniků, začínala v pronajatých garážích.
Pozor na plast
Díky zaměření na specializovanou výrobu nemusí společnost čelit příliš široké konkurenci. „Ve výrobě skleněných lisovaných komponent pro osvětlování je nás na světě v této ‚první lize‘ jen pár, takže co do počtu firem těch konkurentů není moc. Největším konkurentem jsou dnes výrobci plastové optiky, kteří dovedou horší a méně funkční výrobky prosadit proti sklu buď agresívní cenovou politikou, a nebo prostě tím, že materiálové nevýhody plastu proti sklu nezmíní. To se obvykle projeví až později při používání výrobků, ale v té době už je návrat ke sklu obvykle obtížný nebo nemožný,“ varuje Jiří Kočárek.
V současné době má společnost 80 zaměstnanců a obrat firmy se pohybuje nad úrovní 200 milionů korun. Kvůli nastupujícímu útlumu ekonomiky v některých zemích je nyní patrný sestupný trend v zakázkách, takže společnost na konci letošního roku očekává pokles obratu i počtu pracovníků.
Protože zákazníky jabloneckých sklářů tvoří především nadnárodní společnosti, nerozlišují příliš, zda jde dodávka na tuzemský trh nebo na export. „Jednomu zákazníkovi dodáváme do jeho závodů v ČR, ale i v Mexiku nebo v Indii. Liší se to vlastně jen měnou, ve které nám zákazníci platí faktury,“ podotýká Jiří Kočárek.
Kromě nových trhů firma sonduje také další oblasti, v nichž by se skleněná optika mohla uplatnit. „Zajímavý se jeví směr vývoje divadelních a podobných reflektorů s maticově uspořádanými silnými LED diodami, kde by se mohly dobře uplatnit skleněné kolimátory a světlovody, které právě vyvíjíme. Stejně tak čekáme zvýšený zájem o naše čočková pole, kde můžeme na jeden výrobek umístit desítky nebo i stovky malých optických prvků, které zjednodušují montáž na příslušné pole LED diod a zvyšují jejich účinnost,“ doplňuje Jiří Kočárek.
Rostoucí výkon
O budoucnosti oboru podle něj bude rozhodovat pokračující souboj skla a plastů v osvětlovací optice. „Rostoucí výkony LED nahrávají sklu stejně jako delší životnost a dlouhodobá světelná účinnost. Osvětlování obecně je dnes rychle rostoucím trhem, zejména díky LED a novým možnostem při nasvícení architektury a veřejných prostranství. Právě ve venkovním prostředí dává sklo jako jediný materiál jistotu dlouhodobého fungování, snadné údržby a dokonalého vzhledu,“ zdůrazňuje předseda představenstva společnosti EcoGlass.
Kromě vývoje světové ekonomiky nebo samotného oboru přitom budoucnost firmy ovlivní i stav podnikatelského prostředí v Česku. Jeho současnou úroveň přitom Jiří Kočárek nehodnotí právě optimisticky. „Byrokracie, formalismus, alibismus a celkový přístup sátu k firmám je tragický. Postavení většiny podnikatelů do pozice zlodějů a podvodníků je neomluvitelnou arogancí,“ uzavírá Jiří Kočárek.
Dalibor Dostál
Společnost EcoGlass v kostce
Jablonecká sklářská společnost EcoGlass se zabývá výrobou přesně lisovaných skleněných dílů především pro osvětlovací aplikace pro automobilový průmysl, letištní osvětlení ranvejí nebo optických dílů pro LED aplikace. Její služby zahrnují optické návrhy, prototypovou výrobu i sériové dodávky dílů včetně technického poradenství. Letos se stala vítězem soutěže Ocenění českých lídrů v Libereckém kraji.