10 nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí startupy

21. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Na začátku konce většiny startupů stojí to, že jim v průběhu podnikání dojdou peníze. Další časté chyby se týkají podceňování profesionálního přístupu v oblasti personálních vztahů se zaměstnanci nebo právní problematiky.

Pustit se do nového byznysu je velká výzva. Začínající podnikatelé mají na startu promyšlenou vizi, možná i připravený business a finanční plán. „Jen málo začínajících podnikatelů však myslí na právní stránku podnikání, která je ale podle našich zkušeností často z hlediska úspěchu klíčová,“ vysvětluje advokát Ondřej Preuss, provozovatel webu Dostupný advokát.

Chyby startupů však nejsou jen z oblasti práva, řada z nich se potýká i s obchodní stránkou svého projektu. „Spousta startuperů jde za vizí produktu, neustále jej vylepšuje a zdokonaluje. Zapomíná však, že ani ten nejdokonalejší produkt se sám neprodá,“ říká Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC). Ve spolupráci s oběma institucemi jsme připravili přehled 10 nejčastějších chyb, kterých se startupy dopouštějí.

1. Staví produkt, který nikdo nechce

Startupy často vymyslí produkt, který jsou schopné po technické stránce vytvořit, a do realizace se hned pustí. Nezkoumají předem, zda je na trhu skutečně o produkt zájem, a nesbírají relevantní zpětnou vazbu od potenciálních zákazníků. „Týdny či měsíce pak stráví vývojem, a až poté zjistí, že si produkt nikdo nechce koupit - buď neřeší problém, který skutečně někoho pálí, nebo onen problém řeší nesprávně nebo je produkt pro zákazníky ekonomicky nerentabilní,“ říká Jiří Hudeček.

2. Nemají kompletní tým anebo vhodně rozdělené role v týmu

V ekonomicky fungujícím projektu je třeba mít někoho, kdo se stará nejen o produkt, ale i o byznys. Technologické startupy často vymýšlí technicky vzdělaný tým, ale i ten potřebuje na někoho delegovat byznysové role. Někdo se musí starat o finance, o zákazníky a vztahy s distributory. A jedna konkrétní osoba pak musí mít zodpovědnost za celé řízení projektu. Při rozdělování rolí v týmu je pak třeba nepřecenit své schopnosti a relevantní lidi vhodně doplnit. Celý tým by měl mít sladěnou vizi, kam to chce s projektem dotáhnout.

3. Nemají registrovaný dobrý a nezaměnitelný název společnosti

Ať už startupy podnikají jako živnostník nebo obchodní korporace, vždy je důležitá značka pod kterou budou své výrobky nebo služby nabízet a prodávat. Při výběru by se měly přesvědčit, že zvolený název je skutečně unikátní a že není zaměnitelný s názvem jiného podnikatele. Riskovali by totiž nejen případné právní tahanice, ale rovněž daleko horší sankci.

„A tou je zmatení zákazníka a záměna služby nebo výrobku s nabídkou konkurence. Setkali jsme se například s případem, kdy portál Heuréka dával úplně jinému obchodníkovi špatné recenze kvůli jeho názvu,“ upozorňuje Ondřej Preuss.

Kromě ochranné známky je důležitá také ochrana dalších nehmotných základů každé firmy, jako jsou domény, patenty, užitné vzory atd. jsou esencí každého podnikání. Firmy by proto neměly začínat bez patřičné ochrany svého IP (intelektuálního vlastnictví).

„Není nic smutnějšího, než když si konkurence zaregistruje vaši ochrannou známku poté, co se vám rozjel byznys,“ konstatuje Ondřej Preuss. V ochraně IP by startupy rovněž měly pamatovat na možnou expanzi podnikání do zahraničí. Pokud plánují prodávat své zboží nebo služby na Slovensku, je třeba si na tamním trhu zaregistrovat vše potřebné. Řada IP práv lze registrovat na úrovni celé EU a tudíž s ochranou ve všech členských státech.

4. Výběr nesprávné formy obchodní společnosti

Startupy by si měly vybrat takovou formu, která bude nejlépe vyhovovat jejich podnikání nejen v prvních dnech, ale rovněž s ohledem na zamýšlený růst společnosti. Platí ale, že čím složitější forma, tím vyšší náklady na založení a poté rovněž na provoz. „Na začátku není žádná ostuda zkusit si podnikání na živnostenský list, navíc vám to oproti kapitálové formě společnosti umožní ušetřit na daních. Pokud se váš byznys bude vyvíjet zdárně, můžete přidat na složitosti založením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,“ upozorňuje Ondřej Preuss. odstavec

Startupy mají na výběr hlavně mezi živnostenským podnikáním, veřejnou obchodní společností (v.o.s.), která je co co do obsahu a formy nejbližší podnikání na živnosťák, komanditní společností (k.s.), která pro většinu podnikání nebude vhodná, společností s ručením omezeným (s.r.o.) a akciovou společností (a.s.). Pokud má firma více společníků, měli by partneři dbát na to, aby si smluvně vyjasnili vztahy a odpovědnost za činnost ve společnosti.

5. Ztráta know-how

S důležitými dodavateli, zaměstnanci, ale i zákazníky by měly firmy uzavírat dohody o mlčenlivosti – takzvané NDA (non-disclosure agreement). Jinak se jim může snadno stát, že tolik cenné, dlouho a pečlivě budované know-how skončí u konkurence nebo někde na internetu. A to je černá můra každého, nejen začínajícího podnikatele.

6. Nepoužívání standardizovaných smluv

Firmy by měly používat standardizované smlouvy. Dobře vypracovaná smlouva vnese do jejich podnikání řád a společnost se tak bude moci soustředit jen na samotné dodávky. Podle odborníků by se měly začínající firmy podívat na smlouvy, které používá jejich konkurence, dobře se zamyslet nad způsobem, jakým sami chtějí produkty nebo služby nabízet, a pak kontaktovat právníka, aby vše sepsal a zasadil do širšího právního rámce.

7. Protiprávní najímání zaměstnanců

Řada začínajících podnikatelů vůbec neví, jak správně najmout zaměstnance a co vůbec obnáší, když jej chce propustit. Přitom často podceňují složitou právní agendu, která péči o zaměstnance obnáší. Mít správně ošetřeny vztahy se zaměstnanci je ovšem klíčem k úspěchu spolupráce. Špatně nastavené vztahy končí únikem know-how a zkušeností, soudními přemi a návštěvami ze strany inspektorátu práce. Samostatnou otázkou je rovněž tolik rozšířený švarcsystém. Stejně důležité je věnovat pozornost odvodům na sociální a zdravotní pojištění za každého zaměstnance, jinak se vystavujete riziku vysokých sankcí.

8. Bez konzultace s advokátem

Jednou z nejrozšířenějších chyb českých podnikatelů je neochota poradit se o zásadních věcech s právníkem. Právě pro startupy je přitom důležitá dostupnost on-line právnických služeb. Pohodlně, z domova nebo z firmy, na tři kliky myši. Navíc si mohou vybrat služby poskytované za pevné a příznivé ceny.  

9. Neumí si uřídit finance

Nejčastějším důvodem krachu startupů je to, že jim dojde hotovost. „Každý projekt by měl mít svůj finanční plán, který postupně reviduje a upravuje podle aktuálního vývoje, a který na dostatek financí myslí dostatečně dopředu,“ zdůrazňuje Jiří Hudeček. Ze začátku podle něj stačí pro podobné plánovaní i selský rozum, s růstem projektů je pak třeba počítat s pomocí profesionála.

10. Zaměřují se jen na produkt a zapomínají na byznys

Spousta startuperů jde za vizí produktu, neustále jej vylepšuje a zdokonaluje. Zapomíná však, že ani ten nejdokonalejší produkt se sám neprodá. PPC reklama na Googlu nebo pár postů na sociálních sítích nestačí, je potřeba za zákazníkem aktivně jít, pracovat s partnery a věnovat tomu čas. „Skvělý produkt nestačí, když o něm zákazníci nevědí anebo nepochopí, v čem spočívají jeho klady,“ uzavírá Jiří Hudeček.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek