Bolívie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

SOUHRNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE BOLÍVIE

                                       ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD 30.5.2018

 

 

 

SEZNAM KAPITOL SOUHRNNÉ TERITORIÁLNÍ INFORMACE:

  1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
  2. Zahraniční obchod a investice
  3. Vztahy země s EU
  4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
  5. Mapa oborových příležitostí
  6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
  7. Kontakty

 

 

 

 

Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Podkapitoly

1.1.Oficiální název státu, složení vlády

1.2.Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.3.Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.4.Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5let

1.5.Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

1.6.Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

1.7.Daňový systém

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Mnohonárodnostní stát Bolívie – Estado Plurinacional de Bolivia
  • Složení vlády:
  • Prezident: Juan Evo Morales Ayma
  • Ministr prezidentského úřadu: Alfredo Rada
  • Ministr zahraničních vztahů: Fernando Huanacuni Mamani
  • Ministr spravedlnosti a institucionální transparence: Héctor Enrique Arce Zaconeta
  • Ministr těžby a zpracování kovů: Félix César Navarro Miranda
  • Ministr ekonomiky a veřejných financí: Mario Alberto Guillén Suárez
  • Ministr energií: Rafael Alarcón Orihuela
  • Ministr pro uhlovodíková paliva: Luis Alberto Sánchez Fernandez
  • Ministryně rozvojového plánování: Mariana Prado Noya
  • Ministr rozvoje produktivity a diverzifikované ekonomiky: Eugenio Rojas Apaza
  • Ministr půdy a zemědělství: César Hugo Cocarico Yana
  • Ministr práce, zaměstnání a sociálního zabezpečení: Héctor Andrés Hinojosa Rodriguez
  • Ministr vlády (ekvivalent českého min. vnitra): Carlos Romero Bonifaz
  • Ministr kultury a turismu: Wilma Alanoco Mamani
  • Ministr infrastruktury, služeb a bydlení: Milton Claros Hinojosa
  • Ministr školství: Roberto Aguilar Goméz
  • Ministryně zdravotnictví: Ariana Campero Nava
  • Ministr obrany: Javier Zavaleta
  • Ministryně životního prostředí a nakládání s vodními zdroji: Carlos René Ortuňo Yanez
  • Ministr sportu: Tito Rolando Montaño Rivera
  • Ministryně komunikací: Gisela Karina López Rivas1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)Průměrný roční přírůstek: 1,6 % (2015)Nadpoloviční většina (cca 61 %) obyvatel se nachází ve věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 33 %. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 milionu obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje 64 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva. Jak je patrné z tabulky níže, populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplana (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).   Administrativní členění:
  •  
  • Populace Altiplana sestává většinou z indiánského obyvatelstva etnik Aymara a Kečua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení indiánského a bělošského segmentu jako například v Peru. Současný prezident Morales podporuje indiánskou identitu jako základ Bolívie (např. zrovnoprávnění domorodé vlajky wiphala s národní vlajkou) a ve verbální rovině odkazuje na španělský kolonialismus, který srovnává s aktuální zahraniční politikou USA.
  • Demografické složení:
  • Počet obyvatel: 10 825 000 (2015)
  • Prezident Evo Morales stojí v čele Bolívie od roku 2006. Díky změně ústavy ve svůj prospěch tak může vykonávat již svůj třetí mandát v řadě. Jeho vláda je charakteristická řadou personálních obměn; jediní dva ministři, kteří zůstali ve funkcích od začátku prezidentova mandátu, jsou ministr zahraničních vztahů a ministr ekonomiky. Proti jeho vládě, která praktikuje politiku ekonomického přerozdělování zisků, znárodňování a verbálně se definuje jako socialismus 21. století, se zformovala opozice, která má jádro v bohatém východním regionu Santa Cruz. Tato opozice má významné volební zisky ve východních regionech, které jsou bohaté na zemní plyn a představují průmyslové centrum země. Tyto regiony pak ze svého pohledu „doplácejí“ na přerozdělování, které se děje v jejich neprospěch.

Department

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (ob./km2)

Beni

213 564

414 758

1,9

Cochabamba

55 631

1 709 806

22,7

Chuquisaca

51 524

611 660

11,9

La Paz

133 985

2 872 793

19,9

Oruro

53 588

437 131

8,2

Pando

63 827

69 541

1,1

Potosí

118 218

772 578

6,5

Santa Cruz

370 621

2 667 440

6,6

Tarija

37 623

471 563

12,5

Náboženství: cca 78 % římsko-katolické, 19 % protestantské, 2,5 % bez vyznání, katolíci se nachází spíše ve velkých městech, protestanté jsou koncentrováni spíše na venkově.

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Největším ekonomickým centrem je město Santa Cruz de la Sierra, které se nachází ve východní části země. Dále pak dvojměstí La Paz – El Alto a město Cochabamba. Centrem těžby zemního plynu je nejmenší departament Tarija. Andské departamenty Potosí a Oruro pak představují centra těžby nerostů. 

Peněžní jednotkou je Bolivijské boliviano (BOB). V zemi do určité míry obíhá i americký dolar (např. mezinárodní jízdenky či ceny nemovitostí se uvádí v USD), jeho užívání v maloobchodní síti je však omezené.

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (v mld. USD)

23,9

27,0

27.0

30,6

31,9

37,8

HDP (změna %)

5,2

6,8

6,8

5,4

4,2

5,8

HDP na obyvatele PPP   (USD)

5 750

5 460

6128

6 446

6 674

6958

Inflace

4,5

4,5

6,5

5,5

4,9

2,71

Nezaměstnanost (%)

3,3

3,3

3,2

2,7

4,0

4,1

Kurz USD vůči BOB

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

Zdroj: Světová banka, Banco Central de Bolivia

Pokud se týká veškerých makroekonomických údajů, je v případě Bolívie nutno zdůraznit, že se jedná o otevřenou společnost ani o otevřenou ekonomiku. V případě většiny ekonomických údajů existuje velké zpoždění v jejich dostupnosti a rovněž se chronicky projevují rozdílnosti mezi údaji domácími a daty, která uvádějí mezinárodní organizace jako například Světová banka nebo Economic Intelligence Unit.

Problematická je mj. úroveň nezaměstnanosti ve sledovaném období. Zatímco mezinárodní instituce (např. Světová banka) uvádí úroveň mezi 3 % a 4 %, bolivijské úřady uvádí úroveň 5–8 % (Centro de Estudios para el Desarrollo Laboral y Agrario – Výzkumné centrum pro rozvoj pracovních příležitostí a zemědělství) nebo okolo 5 % (Statistický úřad). Tyto rozdíly jsou dány vysokou mírou tzv. neformální ekonomiky (podle bolivijských úřadů představuje až 65–70 % zaměstnanců). Tito zaměstnanci neplatí daně či sociální pojištění, tudíž o nich nejsou téměř žádná data a průměrná nezaměstnanost tak do značné míry záleží na odhadu podílu této složky.

Z hlediska seriózní ekonomické analýzy je proto nemožné určit přesnou nezaměstnanost v Bolívii. Podstatně důležitější pro obchod a investice je jasné povědomí, že až 70 % ekonomiky náleží k „šedé zóně“.

Výhled pro rok 2018

Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu. Tyto zisky pak slouží k realizaci sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2019 byl zaznamenán růst ekonomiky s tím, že inflace činila pouze 2,71, posílila místní měna, zahraniční dluh však bude narůstat neboť již nyní činí 7,8 HDP. Centrální banka však předpovídá na rok 2018 ekonomický růst 4,7%. Počítá se i s vyššími příjmy do státního rozpočtu především z nafty, kde cena za barrel je 55USD.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87990

102838

126758

148 728

145252

běžné příjmy

86737

100600

124823

146 171

140115

kapitálové příjmy

1253

1878

1935

2557

5136

Celkové výdaje

109958

127225

195410

221 181

167755

běžné výdaje

84702

96246

108604

126626

121098

kapitálové výdaje

25256

30979

42815

47 789

46657

Saldo rozpočtu

-21968

-24387

-68652

-72453

-22503

zahraniční financování deficitu

14727

7527

6100

15623

16 620

domácí financování deficitu

7241

16862

62552

56829

5877

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

Nárůst výdajů pro rok 2018 byl dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů v oblasti vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury). Pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Teprve čas potvrdí, nakolik ony investice očekávané bolivijskou vládou dokázaly vyvážit pokles cen komodit na světových trzích.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od roku 2015 rostlo zahraniční financování deficitu. Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy. Bolívie spolu s Venezuelou patří k daleko největším příjemcům čínských úvěrů v rámci Latinské Ameriky.

 BOB mil

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové příjmy

102838

126758

148728

147518

139883

běžné příjmy

100960

124823

146171

132448

137054

kapitálové příjmy

1878

1935

2557

6958

2829

Celkové výdaje

127225

195410

221181

164686

193035

běžné výdaje

96246

108604

126626

117630

118420

kapitálové výdaje

30979

42815

47789

47056

74615

Saldo rozpočtu

-24387

-68652

-72453

17168

-53152

zahraniční financování deficitu

7525

6100

15623

17621

22503

domácí financování deficitu

16862

62552

56829

60111

5877

Zdroj: Banco Central de Bolivia Pozn. jediné dostupné údaje

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

   2017

Devizové rezervy (mil. USD)

13927

17286

15123

13056

13056

9 317

 

 

Zdroj: Banco Central de Boliva

V poměru k HDP má Bolívie slušné devizové rezervy v rámci  Latinské Americe. Tyto rezervy vláda drží pro případ poklesu cen plynu jakožto hlavní exportní suroviny a s ním spojeného menšího příjmu státní kasy a pro případ živelné katastrofy jako jsou například rozsáhlé povodně. Pokles cen komodit na světových trzích se projevil snížením devizových rezerv již v roce 2016 a v roce 2017 činil již jenom 9 317mil. USD.

Bolívie se na základě dostupných údajů jeví jako země se stabilním ekonomickým vývojem. Podle analýzy CEPAL (Ekonomická komise OSN pro LA a Karibik) a MMF bude nadále růst HDP s tím, že meziroční nárůst HDP v roce 2017 činil 2,7%. Dluh 2016 (dostupný údaj) představoval 43,44% z HDP. HDP per capita činí pouze 1458,- USD. Inflace v roce 2017 dosáhla úrovně 5,1%.

V roce 2016 se zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 3,6% a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7% v letech 2017 – 2021.

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,7% podle nezávislých zdrojů je údajem, který je pro Bolívii příznivý.

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7% za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6% ročně.

Nezaměstnanost - dle oficiálních zdrojů (Národní statistický úřad Bolívie) měla Bolívie v r. 2017 nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí LA, a to pouze 4,5%.

Zahraniční obchod Bolívie

Rok 2017 byl pro Bolívii nepříznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně poklesl o 4,6% a import se snížil o 3,6%.

Inflace

Bolívie patří regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4,0% v závěru roku 2017 dosáhla 5,1%.

Na růstu inflace se v roce 2017 nejvíce podílel vývoj cen potravin, jejichž ceny se za rok zvýšily o 6,9%. Lze předpokládat poměrně stabilní inflaci v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9% v období 2018 – 2021.

Vliv směnného kurzu národní měny

Bolivijská národní měna boliviano (BOB) je politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91,- BOB/USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40% vůči USD od roku 2006 do konce roku 2017.

Fiskální politika

 

Fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhl 6,62% a v roce 2017 činil již 7,8% HDP. Jedná se o nejvyšší fiskální deficit za posledních 10 let. Vláda uvádí, že deficit vzniká z důvodů snižování investic, nikoliv z důvodu zvýšení výdajů. 

 

Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá předpověď nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Zdroje uvádí, že pro stát by neměl činit problém ani deficit v rozpětí 10-12%. Na rok 2018 se předpokládá deficit ve výši 8,3%.

Monetární politika

 

Politicky řízená měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36%. V r. 2017 byla průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9% (v letech 2006 – 2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %). Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4% (v letech 2006 – 2016 byl průměr 2,6%). V roce 2017 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky.

Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 BOB/USD.

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2017 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign risk

Currency risk

Banking sector risk

Political risk

Economic structure risk

Country risk

December 2017

B

BB

B

CCC

B

B

 

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

Seznam hlavních bank:

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně
  • Další:
  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Mnohonárodnostní stát Bolívie – Estado Plurinacional de Bolivia
  • Složení vlády:
  • Prezident: Juan Evo Morales Ayma
  • Ministr prezidentského úřadu: Alfredo Rada
  • Ministr zahraničních vztahů: Fernando Huanacuni Mamani
  • Ministr spravedlnosti a institucionální transparence: Héctor Enrique Arce Zaconeta
  • Ministr těžby a zpracování kovů: Félix César Navarro Miranda
  • Ministr ekonomiky a veřejných financí: Mario Alberto Guillén Suárez
  • Ministr energií: Rafael Alarcón Orihuela
  • Ministr pro uhlovodíková paliva: Luis Alberto Sánchez Fernandez
  • Ministryně rozvojového plánování: Mariana Prado Noya
  • Ministr rozvoje produktivity a diverzifikované ekonomiky: Eugenio Rojas Apaza
  • Ministr půdy a zemědělství: César Hugo Cocarico Yana
  • Ministr práce, zaměstnání a sociálního zabezpečení: Héctor Andrés Hinojosa Rodriguez
  • Ministr vlády (ekvivalent českého min. vnitra): Carlos Romero Bonifaz
  • Ministr kultury a turismu: Wilma Alanoco Mamani
  • Ministr infrastruktury, služeb a bydlení: Milton Claros Hinojosa
  • Ministr školství: Roberto Aguilar Goméz
  • Ministryně zdravotnictví: Ariana Campero Nava
  • Ministr obrany: Javier Zavaleta
  • Ministryně životního prostředí a nakládání s vodními zdroji: Carlos René Ortuňo Yanez
  • Ministr sportu: Tito Rolando Montaño Rivera
  • Ministryně komunikací: Gisela Karina López Rivas1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)Průměrný roční přírůstek: 1,6 % (2015)Nadpoloviční většina (cca 61 %) obyvatel se nachází ve věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 33 %. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 milionu obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje 64 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva. Jak je patrné z tabulky níže, populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplana (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).   Administrativní členění:
  •  
  • Populace Altiplana sestává většinou z indiánského obyvatelstva etnik Aymara a Kečua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení indiánského a bělošského segmentu jako například v Peru. Současný prezident Morales podporuje indiánskou identitu jako základ Bolívie (např. zrovnoprávnění domorodé vlajky wiphala s národní vlajkou) a ve verbální rovině odkazuje na španělský kolonialismus, který srovnává s aktuální zahraniční politikou USA.
  • Demografické složení:
  • Počet obyvatel: 10 825 000 (2015)
  • Prezident Evo Morales stojí v čele Bolívie od roku 2006. Díky změně ústavy ve svůj prospěch tak může vykonávat již svůj třetí mandát v řadě. Jeho vláda je charakteristická řadou personálních obměn; jediní dva ministři, kteří zůstali ve funkcích od začátku prezidentova mandátu, jsou ministr zahraničních vztahů a ministr ekonomiky. Proti jeho vládě, která praktikuje politiku ekonomického přerozdělování zisků, znárodňování a verbálně se definuje jako socialismus 21. století, se zformovala opozice, která má jádro v bohatém východním regionu Santa Cruz. Tato opozice má významné volební zisky ve východních regionech, které jsou bohaté na zemní plyn a představují průmyslové centrum země. Tyto regiony pak ze svého pohledu „doplácejí“ na přerozdělování, které se děje v jejich neprospěch.

Department

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (ob./km2)

Beni

213 564

414 758

1,9

Cochabamba

55 631

1 709 806

22,7

Chuquisaca

51 524

611 660

11,9

La Paz

133 985

2 872 793

19,9

Oruro

53 588

437 131

8,2

Pando

63 827

69 541

1,1

Potosí

118 218

772 578

6,5

Santa Cruz

370 621

2 667 440

6,6

Tarija

37 623

471 563

12,5

Náboženství: cca 78 % římsko-katolické, 19 % protestantské, 2,5 % bez vyznání, katolíci se nachází spíše ve velkých městech, protestanté jsou koncentrováni spíše na venkově

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 10 825 000 (2015)

Průměrný roční přírůstek: 1,6 % (2015)

Demografické složení:

Nadpoloviční většina (cca 61 %) obyvatel se nachází ve věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 33 %. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 milionu obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje 64 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva. Jak je patrné z tabulky níže, populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplana (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).  

Populace Altiplana sestává většinou z indiánského obyvatelstva etnik Aymara a Kečua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení indiánského a bělošského segmentu jako například v Peru. Současný prezident Morales podporuje indiánskou identitu jako základ Bolívie (např. zrovnoprávnění domorodé vlajky wiphala s národní vlajkou) a ve verbální rovině odkazuje na španělský kolonialismus, který srovnává s aktuální zahraniční politikou USA.

 

 

Administrativní členění:

Department

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (ob./km2)

Beni

213 564

414 758

1,9

Cochabamba

55 631

1 709 806

22,7

Chuquisaca

51 524

611 660

11,9

La Paz

133 985

2 872 793

19,9

Oruro

53 588

437 131

8,2

Pando

63 827

69 541

1,1

Potosí

118 218

772 578

6,5

Santa Cruz

370 621

2 667 440

6,6

Tarija

37 623

471 563

12,5

Náboženství: cca 78 % římsko-katolické, 19 % protestantské, 2,5 % bez vyznání, katolíci se nachází spíše ve velkých městech, protestanté jsou koncentrováni spíše na venkově.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Největším ekonomickým centrem je město Santa Cruz de la Sierra, které se nachází ve východní části země. Dále pak dvojměstí La Paz – El Alto a město Cochabamba. Centrem těžby zemního plynu je nejmenší departament Tarija. Andské departamenty Potosí a Oruro pak představují centra těžby nerostů. 

Peněžní jednotkou je Bolivijské boliviano (BOB). V zemi do určité míry obíhá i americký dolar (např. mezinárodní jízdenky či ceny nemovitostí se uvádí v USD), jeho užívání v maloobchodní síti je však omezené.

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (v mld. USD)

23,9

27,0

27.0

30,6

31,9

37,8

HDP (změna %)

5,2

6,8

6,8

5,4

4,2

5,8

HDP na obyvatele PPP   (USD)

5 750

5 460

6128

6 446

6 674

6958

Inflace

4,5

4,5

6,5

5,5

4,9

2,71

Nezaměstnanost (%)

3,3

3,3

3,2

2,7

4,0

4,1

Kurz USD vůči BOB

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

Zdroj: Světová banka, Banco Central de Bolivia

Pokud se týká veškerých makroekonomických údajů, je v případě Bolívie nutno zdůraznit, že se jedná o otevřenou společnost ani o otevřenou ekonomiku. V případě většiny ekonomických údajů existuje velké zpoždění v jejich dostupnosti a rovněž se chronicky projevují rozdílnosti mezi údaji domácími a daty, která uvádějí mezinárodní organizace jako například Světová banka nebo Economic Intelligence Unit.

Problematická je mj. úroveň nezaměstnanosti ve sledovaném období. Zatímco mezinárodní instituce (např. Světová banka) uvádí úroveň mezi 3 % a 4 %, bolivijské úřady uvádí úroveň 5–8 % (Centro de Estudios para el Desarrollo Laboral y Agrario – Výzkumné centrum pro rozvoj pracovních příležitostí a zemědělství) nebo okolo 5 % (Statistický úřad). Tyto rozdíly jsou dány vysokou mírou tzv. neformální ekonomiky (podle bolivijských úřadů představuje až 65–70 % zaměstnanců). Tito zaměstnanci neplatí daně či sociální pojištění, tudíž o nich nejsou téměř žádná data a průměrná nezaměstnanost tak do značné míry záleží na odhadu podílu této složky.

Z hlediska seriózní ekonomické analýzy je proto nemožné určit přesnou nezaměstnanost v Bolívii. Podstatně důležitější pro obchod a investice je jasné povědomí, že až 70 % ekonomiky náleží k „šedé zóně“.

Výhled pro rok 2018

Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu. Tyto zisky pak slouží k realizaci sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2019 byl zaznamenán růst ekonomiky s tím, že inflace činila pouze 2,71, posílila místní měna, zahraniční dluh však bude narůstat neboť již nyní činí 7,8 HDP. Centrální banka však předpovídá na rok 2018 ekonomický růst 4,7%. Počítá se i s vyššími příjmy do státního rozpočtu především z nafty, kde cena za barrel je 55USD.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87990

102838

126758

148 728

145252

běžné příjmy

86737

100600

124823

146 171

140115

kapitálové příjmy

1253

1878

1935

2557

5136

Celkové výdaje

109958

127225

195410

221 181

167755

běžné výdaje

84702

96246

108604

126626

121098

kapitálové výdaje

25256

30979

42815

47 789

46657

Saldo rozpočtu

-21968

-24387

-68652

-72453

-22503

zahraniční financování deficitu

14727

7527

6100

15623

16 620

domácí financování deficitu

7241

16862

62552

56829

5877

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

Nárůst výdajů pro rok 2018 byl dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů v oblasti vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury). Pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Teprve čas potvrdí, nakolik ony investice očekávané bolivijskou vládou dokázaly vyvážit pokles cen komodit na světových trzích.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od roku 2015 rostlo zahraniční financování deficitu. Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy. Bolívie spolu s Venezuelou patří k daleko největším příjemcům čínských úvěrů v rámci Latinské Ameriky.

 BOB mil

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové příjmy

102838

126758

148728

147518

139883

běžné příjmy

100960

124823

146171

132448

137054

kapitálové příjmy

1878

1935

2557

6958

2829

Celkové výdaje

127225

195410

221181

164686

193035

běžné výdaje

96246

108604

126626

117630

118420

kapitálové výdaje

30979

42815

47789

47056

74615

Saldo rozpočtu

-24387

-68652

-72453

17168

-53152

zahraniční financování deficitu

7525

6100

15623

17621

22503

domácí financování deficitu

16862

62552

56829

60111

5877

Zdroj: Banco Central de Bolivia Pozn. jediné dostupné údaje

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

   2017

Devizové rezervy (mil. USD)

13927

17286

15123

13056

13056

9 317

 

 

Zdroj: Banco Central de Boliva

V poměru k HDP má Bolívie slušné devizové rezervy v rámci  Latinské Americe. Tyto rezervy vláda drží pro případ poklesu cen plynu jakožto hlavní exportní suroviny a s ním spojeného menšího příjmu státní kasy a pro případ živelné katastrofy jako jsou například rozsáhlé povodně. Pokles cen komodit na světových trzích se projevil snížením devizových rezerv již v roce 2016 a v roce 2017 činil již jenom 9 317mil. USD.

Bolívie se na základě dostupných údajů jeví jako země se stabilním ekonomickým vývojem. Podle analýzy CEPAL (Ekonomická komise OSN pro LA a Karibik) a MMF bude nadále růst HDP s tím, že meziroční nárůst HDP v roce 2017 činil 2,7%. Dluh 2016 (dostupný údaj) představoval 43,44% z HDP. HDP per capita činí pouze 1458,- USD. Inflace v roce 2017 dosáhla úrovně 5,1%.

V roce 2016 se zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 3,6% a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7% v letech 2017 – 2021.

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,7% podle nezávislých zdrojů je údajem, který je pro Bolívii příznivý.

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7% za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6% ročně.

Nezaměstnanost - dle oficiálních zdrojů (Národní statistický úřad Bolívie) měla Bolívie v r. 2017 nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí LA, a to pouze 4,5%.

Zahraniční obchod Bolívie

Rok 2017 byl pro Bolívii nepříznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně poklesl o 4,6% a import se snížil o 3,6%.

Inflace

Bolívie patří regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4,0% v závěru roku 2017 dosáhla 5,1%.

Na růstu inflace se v roce 2017 nejvíce podílel vývoj cen potravin, jejichž ceny se za rok zvýšily o 6,9%. Lze předpokládat poměrně stabilní inflaci v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9% v období 2018 – 2021.

Vliv směnného kurzu národní měny

Bolivijská národní měna boliviano (BOB) je politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91,- BOB/USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40% vůči USD od roku 2006 do konce roku 2017.

Fiskální politika

 

Fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhl 6,62% a v roce 2017 činil již 7,8% HDP. Jedná se o nejvyšší fiskální deficit za posledních 10 let. Vláda uvádí, že deficit vzniká z důvodů snižování investic, nikoliv z důvodu zvýšení výdajů. 

 

Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá předpověď nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Zdroje uvádí, že pro stát by neměl činit problém ani deficit v rozpětí 10-12%. Na rok 2018 se předpokládá deficit ve výši 8,3%.

Monetární politika

 

Politicky řízená měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36%. V r. 2017 byla průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9% (v letech 2006 – 2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %). Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4% (v letech 2006 – 2016 byl průměr 2,6%). V roce 2017 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky.

Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 BOB/USD.

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2017 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign risk

Currency risk

Banking sector risk

Political risk

Economic structure risk

Country risk

December 2017

B

BB

B

CCC

B

B

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Výhled pro rok 2018

Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu. Tyto zisky pak slouží k realizaci sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2019 byl zaznamenán růst ekonomiky s tím, že inflace činila pouze 2,71, posílila místní měna, zahraniční dluh však bude narůstat neboť již nyní činí 7,8 HDP. Centrální banka však předpovídá na rok 2018 ekonomický růst 4,7%. Počítá se i s vyššími příjmy do státního rozpočtu především z nafty, kde cena za barrel je 55USD.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87990

102838

126758

148 728

145252

běžné příjmy

86737

100600

124823

146 171

140115

kapitálové příjmy

1253

1878

1935

2557

5136

Celkové výdaje

109958

127225

195410

221 181

167755

běžné výdaje

84702

96246

108604

126626

121098

kapitálové výdaje

25256

30979

42815

47 789

46657

Saldo rozpočtu

-21968

-24387

-68652

-72453

-22503

zahraniční financování deficitu

14727

7527

6100

15623

16 620

domácí financování deficitu

7241

16862

62552

56829

5877

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

Nárůst výdajů pro rok 2018 byl dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů v oblasti vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury). Pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Teprve čas potvrdí, nakolik ony investice očekávané bolivijskou vládou dokázaly vyvážit pokles cen komodit na světových trzích.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od roku 2015 rostlo zahraniční financování deficitu. Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy. Bolívie spolu s Venezuelou patří k daleko největším příjemcům čínských úvěrů v rámci Latinské Ameriky.

 BOB mil

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové příjmy

102838

126758

148728

147518

139883

běžné příjmy

100960

124823

146171

132448

137054

kapitálové příjmy

1878

1935

2557

6958

2829

Celkové výdaje

127225

195410

221181

164686

193035

běžné výdaje

96246

108604

126626

117630

118420

kapitálové výdaje

30979

42815

47789

47056

74615

Saldo rozpočtu

-24387

-68652

-72453

17168

-53152

zahraniční financování deficitu

7525

6100

15623

17621

22503

domácí financování deficitu

16862

62552

56829

60111

5877

Zdroj: Banco Central de Bolivia Pozn. jediné dostupné údaje

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

   2017

Devizové rezervy (mil. USD)

13927

17286

15123

13056

13056

9 317

 

 

Zdroj: Banco Central de Boliva

V poměru k HDP má Bolívie slušné devizové rezervy v rámci  Latinské Americe. Tyto rezervy vláda drží pro případ poklesu cen plynu jakožto hlavní exportní suroviny a s ním spojeného menšího příjmu státní kasy a pro případ živelné katastrofy jako jsou například rozsáhlé povodně. Pokles cen komodit na světových trzích se projevil snížením devizových rezerv již v roce 2016 a v roce 2017 činil již jenom 9 317mil. USD.

Bolívie se na základě dostupných údajů jeví jako země se stabilním ekonomickým vývojem. Podle analýzy CEPAL (Ekonomická komise OSN pro LA a Karibik) a MMF bude nadále růst HDP s tím, že meziroční nárůst HDP v roce 2017 činil 2,7%. Dluh 2016 (dostupný údaj) představoval 43,44% z HDP. HDP per capita činí pouze 1458,- USD. Inflace v roce 2017 dosáhla úrovně 5,1%.

V roce 2016 se zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 3,6% a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7% v letech 2017 – 2021.

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,7% podle nezávislých zdrojů je údajem, který je pro Bolívii příznivý.

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7% za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6% ročně.

Nezaměstnanost - dle oficiálních zdrojů (Národní statistický úřad Bolívie) měla Bolívie v r. 2017 nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí LA, a to pouze 4,5%.

Zahraniční obchod Bolívie

Rok 2017 byl pro Bolívii nepříznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně poklesl o 4,6% a import se snížil o 3,6%.

Inflace

Bolívie patří regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4,0% v závěru roku 2017 dosáhla 5,1%.

Na růstu inflace se v roce 2017 nejvíce podílel vývoj cen potravin, jejichž ceny se za rok zvýšily o 6,9%. Lze předpokládat poměrně stabilní inflaci v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9% v období 2018 – 2021.

Vliv směnného kurzu národní měny

Bolivijská národní měna boliviano (BOB) je politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91,- BOB/USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40% vůči USD od roku 2006 do konce roku 2017.

Fiskální politika

 

Fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhl 6,62% a v roce 2017 činil již 7,8% HDP. Jedná se o nejvyšší fiskální deficit za posledních 10 let. Vláda uvádí, že deficit vzniká z důvodů snižování investic, nikoliv z důvodu zvýšení výdajů. 

 

Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá předpověď nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Zdroje uvádí, že pro stát by neměl činit problém ani deficit v rozpětí 10-12%. Na rok 2018 se předpokládá deficit ve výši 8,3%.

Monetární politika

 

Politicky řízená měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36%. V r. 2017 byla průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9% (v letech 2006 – 2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %). Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4% (v letech 2006 – 2016 byl průměr 2,6%). V roce 2017 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky.

Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 BOB/USD.

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2017 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign risk

Currency risk

Banking sector risk

Political risk

Economic structure risk

Country risk

December 2017

B

BB

B

CCC

B

B

 

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

Seznam hlavních bank:

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně
  • Další:
  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Výhled pro rok 2018

Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu. Tyto zisky pak slouží k realizaci sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2019 byl zaznamenán růst ekonomiky s tím, že inflace činila pouze 2,71, posílila místní měna, zahraniční dluh však bude narůstat neboť již nyní činí 7,8 HDP. Centrální banka však předpovídá na rok 2018 ekonomický růst 4,7%. Počítá se i s vyššími příjmy do státního rozpočtu především z nafty, kde cena za barrel je 55USD.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87990

102838

126758

148 728

145252

běžné příjmy

86737

100600

124823

146 171

140115

kapitálové příjmy

1253

1878

1935

2557

5136

Celkové výdaje

109958

127225

195410

221 181

167755

běžné výdaje

84702

96246

108604

126626

121098

kapitálové výdaje

25256

30979

42815

47 789

46657

Saldo rozpočtu

-21968

-24387

-68652

-72453

-22503

zahraniční financování deficitu

14727

7527

6100

15623

16 620

domácí financování deficitu

7241

16862

62552

56829

5877

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

Nárůst výdajů pro rok 2018 byl dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů v oblasti vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury). Pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Teprve čas potvrdí, nakolik ony investice očekávané bolivijskou vládou dokázaly vyvážit pokles cen komodit na světových trzích.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od roku 2015 rostlo zahraniční financování deficitu. Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy. Bolívie spolu s Venezuelou patří k daleko největším příjemcům čínských úvěrů v rámci Latinské Ameriky.

 BOB mil

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové příjmy

102838

126758

148728

147518

139883

běžné příjmy

100960

124823

146171

132448

137054

kapitálové příjmy

1878

1935

2557

6958

2829

Celkové výdaje

127225

195410

221181

164686

193035

běžné výdaje

96246

108604

126626

117630

118420

kapitálové výdaje

30979

42815

47789

47056

74615

Saldo rozpočtu

-24387

-68652

-72453

17168

-53152

zahraniční financování deficitu

7525

6100

15623

17621

22503

domácí financování deficitu

16862

62552

56829

60111

5877

Zdroj: Banco Central de Bolivia Pozn. jediné dostupné údaje

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

   2017

Devizové rezervy (mil. USD)

13927

17286

15123

13056

13056

9 317

 

 

Zdroj: Banco Central de Boliva

V poměru k HDP má Bolívie slušné devizové rezervy v rámci  Latinské Americe. Tyto rezervy vláda drží pro případ poklesu cen plynu jakožto hlavní exportní suroviny a s ním spojeného menšího příjmu státní kasy a pro případ živelné katastrofy jako jsou například rozsáhlé povodně. Pokles cen komodit na světových trzích se projevil snížením devizových rezerv již v roce 2016 a v roce 2017 činil již jenom 9 317mil. USD.

Bolívie se na základě dostupných údajů jeví jako země se stabilním ekonomickým vývojem. Podle analýzy CEPAL (Ekonomická komise OSN pro LA a Karibik) a MMF bude nadále růst HDP s tím, že meziroční nárůst HDP v roce 2017 činil 2,7%. Dluh 2016 (dostupný údaj) představoval 43,44% z HDP. HDP per capita činí pouze 1458,- USD. Inflace v roce 2017 dosáhla úrovně 5,1%.

V roce 2016 se zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 3,6% a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7% v letech 2017 – 2021.

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,7% podle nezávislých zdrojů je údajem, který je pro Bolívii příznivý.

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7% za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6% ročně.

Nezaměstnanost - dle oficiálních zdrojů (Národní statistický úřad Bolívie) měla Bolívie v r. 2017 nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí LA, a to pouze 4,5%.

Zahraniční obchod Bolívie

Rok 2017 byl pro Bolívii nepříznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně poklesl o 4,6% a import se snížil o 3,6%.

Inflace

Bolívie patří regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4,0% v závěru roku 2017 dosáhla 5,1%.

Na růstu inflace se v roce 2017 nejvíce podílel vývoj cen potravin, jejichž ceny se za rok zvýšily o 6,9%. Lze předpokládat poměrně stabilní inflaci v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9% v období 2018 – 2021.

Vliv směnného kurzu národní měny

Bolivijská národní měna boliviano (BOB) je politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91,- BOB/USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40% vůči USD od roku 2006 do konce roku 2017.

Fiskální politika

 

Fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhl 6,62% a v roce 2017 činil již 7,8% HDP. Jedná se o nejvyšší fiskální deficit za posledních 10 let. Vláda uvádí, že deficit vzniká z důvodů snižování investic, nikoliv z důvodu zvýšení výdajů. 

 

Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá předpověď nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Zdroje uvádí, že pro stát by neměl činit problém ani deficit v rozpětí 10-12%. Na rok 2018 se předpokládá deficit ve výši 8,3%.

Monetární politika

 

Politicky řízená měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36%. V r. 2017 byla průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9% (v letech 2006 – 2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %). Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4% (v letech 2006 – 2016 byl průměr 2,6%). V roce 2017 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky.

Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 BOB/USD.

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2017 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign risk

Currency risk

Banking sector risk

Political risk

Economic structure risk

Country risk

December 2017

B

BB

B

CCC

B

B

 

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

Seznam hlavních bank:

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně
  • Další:
  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Výhled pro rok 2018

Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu. Tyto zisky pak slouží k realizaci sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. V souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2019 byl zaznamenán růst ekonomiky s tím, že inflace činila pouze 2,71, posílila místní měna, zahraniční dluh však bude narůstat neboť již nyní činí 7,8 HDP. Centrální banka však předpovídá na rok 2018 ekonomický růst 4,7%. Počítá se i s vyššími příjmy do státního rozpočtu především z nafty, kde cena za barrel je 55USD.

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

87990

102838

126758

148 728

145252

běžné příjmy

86737

100600

124823

146 171

140115

kapitálové příjmy

1253

1878

1935

2557

5136

Celkové výdaje

109958

127225

195410

221 181

167755

běžné výdaje

84702

96246

108604

126626

121098

kapitálové výdaje

25256

30979

42815

47 789

46657

Saldo rozpočtu

-21968

-24387

-68652

-72453

-22503

zahraniční financování deficitu

14727

7527

6100

15623

16 620

domácí financování deficitu

7241

16862

62552

56829

5877

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

Nárůst výdajů pro rok 2018 byl dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů v oblasti vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury). Pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Teprve čas potvrdí, nakolik ony investice očekávané bolivijskou vládou dokázaly vyvážit pokles cen komodit na světových trzích.

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od roku 2015 rostlo zahraniční financování deficitu. Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy. Bolívie spolu s Venezuelou patří k daleko největším příjemcům čínských úvěrů v rámci Latinské Ameriky.

 BOB mil

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové příjmy

102838

126758

148728

147518

139883

běžné příjmy

100960

124823

146171

132448

137054

kapitálové příjmy

1878

1935

2557

6958

2829

Celkové výdaje

127225

195410

221181

164686

193035

běžné výdaje

96246

108604

126626

117630

118420

kapitálové výdaje

30979

42815

47789

47056

74615

Saldo rozpočtu

-24387

-68652

-72453

17168

-53152

zahraniční financování deficitu

7525

6100

15623

17621

22503

domácí financování deficitu

16862

62552

56829

60111

5877

Zdroj: Banco Central de Bolivia Pozn. jediné dostupné údaje

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

   2017

Devizové rezervy (mil. USD)

13927

17286

15123

13056

13056

9 317

 

 

Zdroj: Banco Central de Boliva

V poměru k HDP má Bolívie slušné devizové rezervy v rámci  Latinské Americe. Tyto rezervy vláda drží pro případ poklesu cen plynu jakožto hlavní exportní suroviny a s ním spojeného menšího příjmu státní kasy a pro případ živelné katastrofy jako jsou například rozsáhlé povodně. Pokles cen komodit na světových trzích se projevil snížením devizových rezerv již v roce 2016 a v roce 2017 činil již jenom 9 317mil. USD.

Bolívie se na základě dostupných údajů jeví jako země se stabilním ekonomickým vývojem. Podle analýzy CEPAL (Ekonomická komise OSN pro LA a Karibik) a MMF bude nadále růst HDP s tím, že meziroční nárůst HDP v roce 2017 činil 2,7%. Dluh 2016 (dostupný údaj) představoval 43,44% z HDP. HDP per capita činí pouze 1458,- USD. Inflace v roce 2017 dosáhla úrovně 5,1%.

V roce 2016 se zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 3,6% a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7% v letech 2017 – 2021.

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,7% podle nezávislých zdrojů je údajem, který je pro Bolívii příznivý.

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7% za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6% ročně.

Nezaměstnanost - dle oficiálních zdrojů (Národní statistický úřad Bolívie) měla Bolívie v r. 2017 nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí LA, a to pouze 4,5%.

Zahraniční obchod Bolívie

Rok 2017 byl pro Bolívii nepříznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně poklesl o 4,6% a import se snížil o 3,6%.

Inflace

Bolívie patří regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4,0% v závěru roku 2017 dosáhla 5,1%.

Na růstu inflace se v roce 2017 nejvíce podílel vývoj cen potravin, jejichž ceny se za rok zvýšily o 6,9%. Lze předpokládat poměrně stabilní inflaci v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9% v období 2018 – 2021.

Vliv směnného kurzu národní měny

Bolivijská národní měna boliviano (BOB) je politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91,- BOB/USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40% vůči USD od roku 2006 do konce roku 2017.

Fiskální politika

 

Fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhl 6,62% a v roce 2017 činil již 7,8% HDP. Jedná se o nejvyšší fiskální deficit za posledních 10 let. Vláda uvádí, že deficit vzniká z důvodů snižování investic, nikoliv z důvodu zvýšení výdajů. 

 

Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá předpověď nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Zdroje uvádí, že pro stát by neměl činit problém ani deficit v rozpětí 10-12%. Na rok 2018 se předpokládá deficit ve výši 8,3%.

Monetární politika

 

Politicky řízená měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36%. V r. 2017 byla průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9% (v letech 2006 – 2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %). Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4% (v letech 2006 – 2016 byl průměr 2,6%). V roce 2017 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky.

Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 BOB/USD.

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2017 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign risk

Currency risk

Banking sector risk

Political risk

Economic structure risk

Country risk

December 2017

B

BB

B

CCC

B

B

 

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

Seznam hlavních bank:

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně
  • Další:
  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

.7. Daňový systém

Daňový systém Bolívie je založen na poměrně malém počtu daní, přičemž většina z nich zatěžuje spotřebu. Systém je vcelku jednoduchý, existuje pouze mnoho výjimek. Hlavní normativní rámec představuje zákon č. 843 z roku 1986, který vymezuje podmínky pro aplikaci jednotlivých typů daní. Mezi nejdůležitější patří kromě daně z příjmu (13 %) dalších 5 daňových položek (představují 95 % daňových příjmů):

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně
  • Další:
  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: