Bolívie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Mnohonárodnostní stát Bolívie – Estado Plurinacional de Bolivia

Složení vlády:

  • Prezident: Juan Evo Morales Ayma
  • Ministr prezidentského úřadu: Juan Ramón Quintana Taborga
  • Ministr zahraničních vztahů a náboženských otázek: David Choquehuanca Céspedes
  • Ministryně spravedlnosti: Virginia Velasco Condori
  • Ministr těžby a zpracování kovů: Cesar Navarro
  • Ministr ekonomiky a veřejných financí: Luis Alberto Arce Catacora
  • Ministr fosilních paliv a energetiky: Luis Alberto Sánchez Fernández
  • Ministr rozvojového plánování: Rene Gonzalo Orellana Halkyer
  • Ministryně rozvoje produktivity a diverzifikované ekonomiky: Verónica Ramos Morales
  • Ministr práce, zaměstnání a sociálního zabezpečení: Daniel Santalla Tórrez
  • Ministr vlády (ekvivalent českého min. vnitra): Jose Hugo Moldiz Mercado
  • Ministr kultury a turismu: Marko Marcelo Machicao Bankovic
  • Ministr infrastruktury, služeb a bydlení: Milton Claros Hinojosa
  • Ministr školství: Roberto Aguilar Goméz
  • Ministryně zdravotnictví: Adriana Campero Nava
  • Ministryně zemědělství a rozvoje venkova: Nemesia Achacollo Tola
  • Ministr obrany: Reymi Ferreira
  • Ministryně transparence a boje s korupcí: Lenny Tatiana Valdivia Bautista
  • Ministryně životního prostředí a nakládání s vodními zdroji: Alexandra Moreira López
  • Ministr sportu: Tito Rolando Montaño Rivera
  • Ministryně komunikací: Marianela Paco Durán

Prezident Evo Morales stojí v čele Bolívie od roku 2006. Díky změně ústavy ve svůj prospěch tak může vykonávat již svůj třetí mandát v řadě. Jeho vláda je charakteristická řadou personálních obměn; jediní dva ministři, kteří zůstali ve funkcích od začátku prezidentova mandátu, jsou ministr zahraničních vztahů a ministr ekonomiky. Proti jeho vládě, která praktikuje politiku ekonomického přerozdělování zisků, znárodňování a verbálně se definuje jako socialismus 21. století, se zformovala opozice, která má jádro v bohatém východním regionu Santa Cruz. Tato opozice má významné volební zisky ve východních regionech, které jsou bohaté na zemní plyn a představují průmyslové centrum země. Tyto regiony pak ze svého pohledu „doplácejí“ na přerozdělování, které se děje v jejich neprospěch.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 10 631 486 (2014)

Průměrný roční přírůstek: 1,6 % (2014)

Demografické složení:

Nadpoloviční většina (cca 61 %) obyvatel se nachází ve věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 33 %. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 milionu obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje 64 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva. Jak je patrné z tabulky níže, populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplana (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).  

Populace Altiplana sestává většinou z indiánského obyvatelstva etnik Aymara a Kečua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení indiánského a bělošského segmentu jako například v Peru. Současný prezident Morales podporuje indiánskou identitu jako základ Bolívie (např. zrovnoprávnění domorodé vlajky wiphala s národní vlajkou) a ve verbální rovině odkazuje na španělský kolonialismus, který srovnává s aktuální zahraniční politikou USA.

Administrativní členění:

Department

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (ob./km2)

Beni

213 564

414 758

1,9

Cochabamba

55 631

1 709 806

22,7

Chuquisaca

51 524

611 660

11,9

La Paz

133 985

2 872 793

19,9

Oruro

53 588

437 131

8,2

Pando

63 827

69 541

1,1

Potosí

118 218

772 578

6,5

Santa Cruz

370 621

2 667 440

6,6

Tarija

37 623

471 563

12,5

Náboženství: cca 78 % římsko-katolické, 19 % protestantské, 2,5 % bez vyznání, katolíci se nachází spíše ve velkých městech, protestanté jsou koncentrováni spíše na venkově.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Největším ekonomickým centrem je město Santa Cruz de la Sierra, které se nachází ve východní části země. Dále pak dvojměstí La Paz – El Alto a město Cochabamba. Centrem těžby zemního plynu je nejmenší departament Tarija. Andské departamenty Potosí a Oruro pak představují centra těžby nerostů. 

Peněžní jednotkou je Bolivijské boliviano (BOB). V zemi do určité míry obíhá i americký dolar (např. mezinárodní jízdenky či ceny nemovitostí se uvádí v USD), jeho užívání v maloobchodní síti je však omezené.

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015 (výhled)

HDP (v mld. USD)

17,3

19,6

23,9

27,0

30,6

36,1

HDP (změna %)

4,1

5,2

5,2

6,8

5,4

5,0

HDP na obyvatele PPP   (USD)

5 152

5 172

5 461

5 650

5 934

-

Inflace

2,5

6,9

4,5

6,5

5,5

4,1

Nezaměstnanost (%)

3,3

3,2

3,3

3,2

2,7

-

Kurz USD vůči BOB

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

Zdroj: Světová banka

Problematická je úroveň nezaměstnanosti ve sledovaném období. Zatímco mezinárodní instituce (např. Světová banka) uvádí úroveň mezi 3 % a 4 %, bolivijské úřady uvádí úroveň 5–8 % (Centro de Estudios para el Desarrollo Laboral y Agrario – Výzkumné centrum pro rozvoj pracovních příležitostí a zemědělství) nebo okolo 5 % (Statistický úřad). V tabulce jsou uvedeny údaje Světové banky. Tyto rozdíly jsou dány vysokou mírou tzv. neformální ekonomiky (podle bolivijských úřadů představuje až 65–70 % zaměstnanců). Tito zaměstnanci neplatí daně či sociální pojištění, tudíž o nich nejsou téměř žádná data a průměrná nezaměstnanost tak do značné míry záleží na odhadu podílu této složky.

Výhled pro rok 2015

Pro rok 2015 se nadále předpokládá mírný pokles nezaměstnanosti. Bolivijskou ekonomiku táhne především export zemního plynu, který zajišťuje cca 50 % exportu (a zároveň názorově rozděluje zemi). Tyto zisky pak slouží k široké paletě sociálních programů, které vláda prezidenta Moralese praktikuje. Díky očekávanému poklesu cen zemního plynu se předpokládá, že bolivijský ekonomický růst v roce 2015 zbrzdí. V kontextu Jižní Ameriky je však předpokládaný růst 5 % největším očekávaným. V květnu 2015 bylo vládou oznámeno, že za první kvartál bylo dosaženo tohoto 5% růstu, tento růst byl z větší části způsoben veřejnými investicemi. Růst minimální mzdy oznámený v březnu 2015 by mohl podpořit domácí spotřebu. Pro období 2015–2020 připravila vláda E. Moralese plán na přeměnu Bolívie v „elektrárnu Jižní Ameriky“, kteréhož cíle hodlá dosáhnout znárodňováním firem v sektoru přírodních zdrojů a novými investicemi do energetického sektoru. Tento projekt má vyvrcholit ziskem jaderné technologie pro mírové účely.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vývoj státního rozpočtu v období 2010–2015 (v mil. BOB)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015
(plán)

Celkové příjmy

61 572

75 615

87 990

102 838

126 758

148 728

běžné příjmy

59 995

74 240

86 737

100   960

124 823

146 171

kapitálové příjmy

1 577

1 374

1 253

1   878

1 935

2 557

Celkové výdaje

73 994

96 346

109 958

127 225

195 410

221 181

běžné výdaje

59 257

74 233

84 702

96   246

108 604

126 626

kapitálové výdaje

14 737

22 113

25 256

30   979

42 815

47 789

Saldo rozpočtu

-12 421

-20 731

-21 968

-24 387

-68 652

-72 453

zahraniční financování deficitu

7 024

10 725

14 727

7 525

6 100

15 623

domácí financování deficitu

5 340

10 006

7 241

16 862

62 552

56 829

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

Nárůst výdajů pro rok 2015 je dán především předpokládanými výdaji v oblasti sociálních služeb (např. nárůst výdajů v oblasti vzdělání) a investicemi do těžby či infrastruktury. Očekávaný pokles cen exportních suroviny (minerály, zemní plyn, ropa) pak má být kompenzován investicemi do těchto odvětví, které mají navýšit celkovou produkci. Další položku v investicích představuje výše zmíněný energetický projekt pro roky 2015–2020.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2014, poprvé za 5 let, Bolívie zaznamenala deficit v hodnotě 1,6 % HDP na finančním a kapitálovém účtu, a to kvůli náhlému krátkodobému dluhu soukromého sektoru (ve výši -284,5 mil. USD). Naopak běžný účet vykazuje v přebytek na úrovni 2,4 % HDP. Obchodní bilance také zaznamenala v první polovině roku 2014 přebytek ve výši 4,3 % HDP. Pro rok 2015 se počítá s nárůstem veřejného dluhu na 7,7 mld. USD, což představuje cca 18 % HDP, což značí kontinuální pokles od roku 2004, kdy toto zadlužení představovalo 89 %. 2/3 z celkového dluhu je zastoupen dluh multilaterální (především vůči Latinskoamerické rozvojové bance). Významnými bilaterálními věřiteli jsou Čína, Venezuela a Brazílie. Nadpoloviční část těchto dluhů představují střednědobé dluhy.

Platební bilance Bolívie za první semestry let 2012–2014 (mil. USD)

 

2012

2013

2014

I. Běžný účet

600,4

908

816,4

1. Obchodní bilance

946,3

1 497,4

1 451,8

Vývoz (FOB)

4 907,3

5 762,6

6 183,4

Dovoz (CIF)

3 961,0

4 265,2

4 731,7

2. Služby

-192,2

-281

-355,8

3. Výnosy

-754,1

-968

-871,1

4. Finanční převody

600,4

659

591,5

II. Kapitálový a finanční účet

219,5

99

-556,5

1. veřejný sektor

118,4

12,1

135,2

2. soukromý sektor

101,1

86,9

-691,7

z toho krátkodobá aktiva

3,1

5,7

-284,5

III. Chyby a omyly

-341,4

-280

-31,1

IV. Celkové saldo (I+II+III)

478,5

727

228,7

V. Financování

-478,5

-727

-228,7

Zdroj: Banco Central de Bolivia
Pozn. jediné dostupné údaje


 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

17. 3. 2015

Devizové rezervy (mil. USD)

9 903

11 017

13 199

13 927

17 286

15 123

14 936

 Zdroj: Banco Central de Boliva

V poměru k HDP má Bolívie největší devizové rezervy v Latinské Americe. Tyto rezervy vláda drží pro případ poklesu cen plynu jakožto hlavní exportní suroviny a s ním spojeného menšího příjmu státní kasy a pro případ živelné katastrofy jako jsou například rozsáhlé povodně.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

Seznam hlavních bank:

Sektor pojišťovnictví se skládá z 11 pojišťoven. Pojistné na osobu je jedno z nejnižších v Latinské Americe. Sektor jako celek je v dobré kondici a nepředpokládá se žádný výrazný výkyv.

Seznam hlavních pojišťoven:

Zdroj

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Bolívie je založen na poměrně malém počtu daní, přičemž většina z nich zatěžuje spotřebu. Systém je vcelku jednoduchý, existuje pouze mnoho výjimek. Hlavní normativní rámec představuje zákon č. 843 z roku 1986, který vymezuje podmínky pro aplikaci jednotlivých typů daní. Mezi nejdůležitější patří kromě daně z příjmu (13 %) dalších 5 daňových položek (představují 95 % daňových příjmů):

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně

Další:

  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: