Bolívie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2017

Oficiální název země:

  • Mnohonárodnostní stát Bolívie – Estado Plurinacional de Bolivia

Složení vlády:

  • Prezident: Juan Evo Morales Ayma
  • Ministr prezidentského úřadu: Rene Martínez
  • Ministr zahraničních vztahů a náboženských otázek: Fernando Huanacuni
  • Ministr spravedlnosti: Héctor Arce
  • Ministr těžby a zpracování kovů: Cesar Navarro
  • Ministr ekonomiky a veřejných financí: Luis Alberto Arce Catacora
  • Ministr fosilních paliv a energetiky: Luis Alberto Sánchez Fernández
  • Ministryně rozvojového plánování: Mariana Prado
  • Ministr rozvoje produktivity a diverzifikované ekonomiky: Eugenio Rojas
  • Ministr práce, zaměstnání a sociálního zabezpečení: Andrés Hinojosa
  • Ministr vlády (ekvivalent českého min. vnitra): Carlos Gustavo Romero
  • Ministryně kultury a turismu: Wilma Alanoca
  • Ministr infrastruktury, služeb a bydlení: Milton Claros Hinojosa
  • Ministr školství: Roberto Aguilar Goméz
  • Ministryně zdravotnictví: Adriana Campero Nava
  • Ministryně zemědělství a rozvoje venkova: Cesar Hugo Cocarico Yana
  • Ministr obrany: Reymi Ferreira
  • Ministr životního prostředí a nakládání s vodními zdroji: Carlos Ortuño
  • Ministr sportu: Tito Rolando Montaño Rivera
  • Ministryně komunikací: Gisela López Rivas

Prezident Evo Morales stojí v čele Bolívie od roku 2006. Díky změně ústavy ve svůj prospěch vykonával již svůj třetí mandát v řadě. Proti jeho vládě, která praktikuje politiku ekonomického přerozdělování zisků, znárodňování a verbálně se definuje jako socialismus 21. století, se zformovala opozice, která má jádro v bohatém východním regionu Santa Cruz. Tato opozice má významné volební zisky ve východních regionech, které jsou bohaté na zemní plyn a představují průmyslové centrum země. Tyto regiony pak ze svého pohledu „doplácejí“ na přerozdělování, které se děje v jejich neprospěch.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Mnohonárodnostní stát Bolívie – Estado Plurinacional de Bolivia

Složení vlády:

  • Prezident: Juan Evo Morales Ayma
  • Ministr prezidentského úřadu: Rene Martínez
  • Ministr zahraničních vztahů a náboženských otázek: Fernando Huanacuni
  • Ministr spravedlnosti: Héctor Arce
  • Ministr těžby a zpracování kovů: Cesar Navarro
  • Ministr ekonomiky a veřejných financí: Luis Alberto Arce Catacora
  • Ministr fosilních paliv a energetiky: Luis Alberto Sánchez Fernández
  • Ministryně rozvojového plánování: Mariana Prado
  • Ministr rozvoje produktivity a diverzifikované ekonomiky: Eugenio Rojas
  • Ministr práce, zaměstnání a sociálního zabezpečení: Andrés Hinojosa
  • Ministr vlády (ekvivalent českého min. vnitra): Carlos Gustavo Romero
  • Ministryně kultury a turismu: Wilma Alanoca
  • Ministr infrastruktury, služeb a bydlení: Milton Claros Hinojosa
  • Ministr školství: Roberto Aguilar Goméz
  • Ministryně zdravotnictví: Adriana Campero Nava
  • Ministryně zemědělství a rozvoje venkova: Cesar Hugo Cocarico Yana
  • Ministr obrany: Reymi Ferreira
  • Ministr životního prostředí a nakládání s vodními zdroji: Carlos Ortuño
  • Ministr sportu: Tito Rolando Montaño Rivera
  • Ministryně komunikací: Gisela López Rivas

Prezident Evo Morales stojí v čele Bolívie od roku 2006. Díky změně ústavy ve svůj prospěch vykonával již svůj třetí mandát v řadě. Proti jeho vládě, která praktikuje politiku ekonomického přerozdělování zisků, znárodňování a verbálně se definuje jako socialismus 21. století, se zformovala opozice, která má jádro v bohatém východním regionu Santa Cruz. Tato opozice má významné volební zisky ve východních regionech, které jsou bohaté na zemní plyn a představují průmyslové centrum země. Tyto regiony pak ze svého pohledu „doplácejí“ na přerozdělování, které se děje v jejich neprospěch.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 10 888 000 (2016)

Průměrný roční přírůstek: 1,6 % (2016)

Demografické složení:

Nadpoloviční většina (cca 61 %) obyvatel se nachází ve věku mezi 15 a 64 lety. Podíl obyvatel do 15 let je pak cca 33 %. Bolívie je zemí s největším podílem domorodého obyvatelstva v Jižní Americe. Podíl bělošského obyvatelstva je cca 15 %, zbytek pak tvoří indiáni a míšenci. V pěti největších městech žije cca 4 miliony obyvatel, největší je dvojměstí La Paz – El Alto s více než 1,6 milionu obyvatel, další velká města jsou Santa Cruz a Cochabamba. Urbanizace dosahuje 64 %. Zároveň probíhá značný nárůst urbanizace, kdy dochází k vylidňování venkova a nárůstu podílu městského obyvatelstva. Jak je patrné z tabulky níže, populace není rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé regiony. Důvodem je složitá geografie Bolívie, kdy západ země sestává z vysoko položené náhorní roviny Altiplana (departamenty Oruro, Potosí, část departamentu La Paz se samotným městem La Paz), která k východu klesá do níže položených regionů pamp a pralesní části Bolívie (Santa Cruz, Pando, Beni, část Cochabamby).  

Populace Altiplana sestává většinou z indiánského obyvatelstva etnik Aymara a Kečua. Ve východní části země se nachází řada dalších indiánských etnik (např. u hranic s Paraguayí etnikum Guaraní), která však nejsou tolik početná jako etnika z Altiplana. Potomci evropských imigrantů se nachází většinou ve velkých městech (Santa Cruz, La Paz, Cochabamba). V Bolívii nedošlo k tak silnému míšení indiánského a bělošského segmentu jako například v Peru. Současný prezident Morales podporuje indiánskou identitu jako základ Bolívie (např. zrovnoprávnění domorodé vlajky wiphala s národní vlajkou) a ve verbální rovině odkazuje na španělský kolonialismus, který srovnává s aktuální zahraniční politikou USA.

Administrativní členění:

Department

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (ob./km2)

Beni

213 564

414 758

1,9

Cochabamba

55 631

1 709 806

22,7

Chuquisaca

51 524

611 660

11,9

La Paz

133 985

2 872 793

19,9

Oruro

53 588

437 131

8,2

Pando

63 827

69 541

1,1

Potosí

118 218

772 578

6,5

Santa Cruz

370 621

2 667 440

6,6

Tarija

37 623

471 563

12,5

Náboženství: cca 78 % římsko-katolické, 19 % protestantské, 2,5 % bez vyznání, katolíci se nachází spíše ve velkých městech, protestanté jsou koncentrováni spíše na venkově.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Největším ekonomickým centrem je město Santa Cruz de la Sierra, které se nachází ve východní části země. Dále pak dvojměstí La Paz – El Alto a město Cochabamba. Centrem těžby zemního plynu je nejmenší departament Tarija. Andské departamenty Potosí a Oruro pak představují centra těžby nerostů. 

Peněžní jednotkou je Bolivijské boliviano (BOB). V zemi do určité míry obíhá i americký dolar (např. mezinárodní jízdenky či ceny nemovitostí se uvádí v USD), jeho užívání v maloobchodní síti je však velmi omezené.

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (v mld. USD)

19,6

23,9

27,0

30,6

32,9

35,5

HDP (změna %)

5,2

5,2

6,8

5,4

4,8

4,0

HDP na obyvatele PPP   (USD)

5 172

5 461

5 650

5 934

6957

7215

Inflace

6,9

4,5

6,5

5,5

4,1

4,0

Nezaměstnanost (%)

7,0

7,5

7,4

7,3

27,4

7,5

Kurz USD vůči BOB

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

6,9

Zdroj: EIU, Bolivijská ústřední banka

Problematická je úroveň nezaměstnanosti ve sledovaném období. V tabulce jsou uvedeny údaje Intelligence Unit The Economist. Oficiální údaje z Bolívie jsou nižší. Je však nutno vzít v úvahu vysokou mírou tzv. neformální ekonomiky (podle bolivijských úřadů představuje až 65–70 % zaměstnanců). Tito zaměstnanci neplatí daně či sociální pojištění, tudíž o nich nejsou téměř žádná data a průměrná nezaměstnanost tak do značné míry záleží na odhadu podílu této složky.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vývoj státního rozpočtu v období 2010–2015 (v mil. BOB)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Celkové příjmy

75 615

87 990

102 838

126 758

148 728

147518

běžné příjmy

74 240

86 737

100   960

124 823

146 171

132448

kapitálové příjmy

1 374

1 253

1   878

1 935

2 557

6 958

Celkové výdaje

96 346

109 958

127 225

195 410

221 181

NA

běžné výdaje

74 233

84 702

96   246

108 604

126 626

117630

kapitálové výdaje

22 113

25 256

30   979

42 815

47 789

47056

Saldo rozpočtu

-20 731

-21 968

-24 387

-68 652

-72 453

NA

zahraniční financování deficitu

10 725

14 727

7 525

6 100

15 623

17621

domácí financování deficitu

10 006

7 241

16 862

62 552

56 829

60111

Zdroj: Ministerio de Economía y Finanzas Públicas, Banco Central de Bolivia

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Pokud by jediným vstupním datem analýzy situace v Bolívii byl pouze růst HDP, bylo by možno konstatovat, že tato jihoamerická země prochází stabilním vývojem. Podle strategické analýzy prestižního Economic Intelligence Unit (EIU) se v roce 2016 zvýšil meziročně HDP v Bolívii o 3,6 % a lze předpokládat průměrný růst HDP o 3,7 % v letech 2017 – 2021. Podle Bolivijské ústřední banky se HDP v roce 2016 meziročně zvýšil o 4,0 %.

 

Pro interní potřebu je vhodné konstatovat, že Bolívie patří do kategorie zemí, ve kterých je nutno předpokládat určitý „povinný optimismus“ oficiálních zdrojů ohledně makroekonomických dat. Nicméně i růst o 3,6 % podle nezávislého EIU je údajem, který je pro Bolívii lichotivý. Tím spíše nezávislá prognóza, podle které by nemělo dojít v krátkodobé a střednědobé budoucnosti k závažnému propadu HDP, pokud ovšem do ekonomického vývoje nezasáhnou rizika politická, což zmíníme níže.

 

Pro potřeby českých exportérů je významná prognóza vývoje spotřeby v Bolívii. Nezávislé zdroje se shodují na tom, že soukromá spotřeba by do roku 2021 měla růst průměrným tempem 3,7 % za rok. Spotřeba veřejného sektoru by měla růst ve stejném období v průměru o 3,6 % ročně.

 

 

Inflace

 

Jak názorně ukazuje výše uvedená grafika, patří Bolívie regionálně k průměru, pokud jde o vývoj inflace. Nezávislé zdroje uvádějí inflaci na úrovni 4,0 % v závěru roku 2016 a prognózu jejího růstu na 5,2 % v roce 2017.

 

Na růstu inflace v roce 2016 se nejvíce podílel vývoj cen potravin, jejichž ceny se za rok zvýšily o 6,9 %. Podle EIU lze předpokládat poměrně stabilní chování inflace v dlouhodobější perspektivě, kdy by její průměr měl činit 4,9 % v období 2018 – 2021.

 

 

Vliv směnného kurzu národní měny

 

Bolivijská národní měna „boliviano“ je cíleně politickým rozhodnutím udržována na pevném směnném kurzu 6,91,- boliviano za jeden USD. Podle nezávislých zdrojů tímto uměle fixovaným kurzem postupně bolivijská měna skrytě akumulovala (podle oficiálního kurzu) nadhodnocení o 40 % vůči USD od roku 2006 do konce roku 2016.

 

Tato anomálie má značně negativní vliv na konkurenceschopnost bolivijského vývozu. Situace by se mohla dále zhoršit v případě, že by vzrostla úroková míra v USA, posílil USD a následně by na to ostatní země regionu reagovaly depreciací svých národních měn vůči USD.

 

Očekává se, že uměle fixovaný směnný kurz bolivijské měny bude udržován na stejné úrovni přinejmenším do prezidentských voleb (závěr roku 2017 nebo začátek roku 2018). 

 

Fiskální politika

 

Fiskální deficit Bolívie v roce 2016 dosáhnul podle nezávislých zdrojů 7,8 % HDP. V roce 2017 by se měl zvýšit na 8,0 %.

 

Současná úroveň fiskálního deficitu ani krátkodobá predikce nejsou na úrovni, která by sama o sobě ohrožovala bolivijskou ekonomiku. Samozřejmě, i v tomto případě platí ono „ale“, které se nad vývojem Bolívie vznáší v oblasti politických rizik.

 

Pokud nedojde k projevům politické nestability, lze předpokládat opětný růst exportu plynu a surovin a postupné snižování fiskálního deficitu.

 

Schodek veřejných financí činil podle nezávislých zdrojů (CIA Factbook) 47,0 % HDP v roce 2016.

 

Monetární politika

 

Politicko měnová sazba bolivijské Centrální banky byla 7,36 %. V roce 2016 byla podle EIU průměrná úroková míra hlavních bolivijských bank 7,9 %. (V letech 2006 – 2015 činil tento průměr úrokové míry 11,2 %.) Depositní sazba v průměru v roce 2016 činila 1,4 %. (V letech 2006 – 2016 byl průměr 2,6 %.) V roce 2016 pokračovala bolivijská Centrální banka ve strategii expanzivní monetární politiky a udržovala nadměrné množství oběživa a snadné úvěry zejména pro státní podniky.

 

Tato situace může být ovlivněna výše zmíněným směnným kurzem fixovaným na USD v poměru 6,91 boliviano za jeden USD. Pokud bude přijato politické rozhodnutí směřující k volně plovoucímu kurzu, bude to znamenat svého druhu náraz a významné zatížení bankovního systému.

 

Riziko týkající se bolivijského suverénního dluhu (dluh fiskálně suverénních zemí) bylo v roce 2016 klasifikováno na úrovni B.

 

Bolivia: risk assessment

 

Sovereign
risk

Currency
risk

Banking
sector risk

Political
risk

Economic
structure risk

Country
risk

December 2016

  B

BB

B

CCC

B

B

 

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

   2015

2016

Devizové rezervy (mil. USD)

11 017

13 199

13 927

17 286

15 123

14 936

10 082

 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bolivijský bankovní systém tvoří Centrální banka - Banco Central de Bolivia a 11 soukromých bank. Největší bankou v zemi je Banco Santa Cruz, která je součástí španělské skupiny Santander, následuje Banco Nacional de Bolivia, Banco de Crédito, Banco Industrial, Banco Unión a další. Základ bankovního systému tvoří bankovní zákon č. 1488 z roku 1993. V roce 1995 byl redefinován bankovní dozor, který byl převeden pod kontrolu jediné instituce – Úřadu pro dohled nad finančním sektorem (Autoridad de Supervisión del Sistema Financiero – ASFI, www.asfi.gob.bo). Reformou, která stále čeká na své uskutečnění, je zavedení systému pojištění vkladů. Přijat naopak byl nový burzovní a pojišťovací zákon, zvýšeny byly povinné minimální rezervy a byl zřízen tzv. likvidní fond, odstraněny byly také poslední překážky účasti zahraničních bank v bolivijském bankovním sektoru. V roce 2007 byla vytvořena nová státní finanční instituce Banco de Desarrollo Productivo (BDP) s cílem zabezpečit drobným firmám a podnikatelům přístup k úvěrům.

Podle nové ústavy z roku 2009 spadá monetární politika státu do kompetence ministerstva hospodářství a financí ve spolupráci s centrální bankou. Vláda prezidenta E. Moralese rovněž oznámila odhodlání pustit se do důchodové reformy, nicméně zatím byla její realizace odložena.

Všeobecně je bankovní sektor vedle telekomunikací a důlního průmyslu stále atraktivní pro zahraniční investice.

Seznam hlavních bank:

Sektor pojišťovnictví se skládá z 11 pojišťoven. Pojistné na osobu je jedno z nejnižších v Latinské Americe. Sektor jako celek je v dobré kondici a nepředpokládá se žádný výrazný výkyv.

Seznam hlavních pojišťoven:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Bolívie je založen na poměrně malém počtu daní, přičemž většina z nich zatěžuje spotřebu. Systém je vcelku jednoduchý, existuje pouze mnoho výjimek. Hlavní normativní rámec představuje zákon č. 843 z roku 1986, který vymezuje podmínky pro aplikaci jednotlivých typů daní. Mezi nejdůležitější patří kromě daně z příjmu (13 %) dalších 5 daňových položek (představují 95 % daňových příjmů):

  • daň z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA): 13 %
  • speciální daň z ropných produktů (Impuesto Especial a los Hidrocarburos, IEHD): 32 %
  • daň ze zisku podniků (Impuesto sobre las Utilidades de las Empresas, IUE): 25 %
  • daň z obratu (Impuesto a las Transacciones, IT): 3 %
  • specifická spotřební daň (Impuesto de Consumo Específico, ICE): selektivně

Další:

  • tabákové výrobky: 50 %
  • automobily: 18 %
  • alkohol: 0,22 až 7,32 BOB na 1 litr pro pivo, víno atd.

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: