Brazílie: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

16. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

Do roku 2011 byla Brazílie po dlouhá desetiletí největším obchodním partnerem ČR a bývalého Československa v Latinské Americe. Po roce 2011 však byla na této pozici vystřídána Mexikem. Důvodů je několik, mezi největší však patří protekcionistická opatření, které zavedly brazilské levicové vlády, jež byly u moci v letech 2003 - 2016. Mexiko má na rozdíl od Brazílie (potažmo zemí Mercosul) rovněž asociační dohodu s EU a také je integrováno s USA a Kanadou v dohodě NAFTA. Po určitém poklesu a stagnaci vzájemného obchodu v minulých letech vlivem brazilské hospodářské krize došlo v roce 2017 k jeho mírnému oživení. Brazílie stále zůstává důležitým hospodářským partnerem ČR a české výrobky mají na jejím trhu od nepaměti vynikající pověst.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016

2017

vývoz ČR

426 677

382 652

266 224

259 927

281 616

dovoz ČR

281 435

303 487

271 384

221 404

240 774

obrat

708 112

686 139

537 608

481 331

522 391

saldo

145 242

79 165

- 5 160

38 523

40 842

Údaje v tis. USD
Zdroj: ČSÚ

Z tabulky s údaji dle českých statistik je patrný pokles vzájemného obchodu v letech 2013-2016, a to jak na straně exportu tak i importu. Naopak v roce 2017 bylo zaznamenáno oživení vzájemného obchodu a export i import opět rostly.

Zajímavý pohled nabízejí brazilské statitstiky vzájemné obchodní výměny, ze kterých lze vyčíst, že dovoz zboží původem z ČR v r. 2017 dosáhl hodnoty 472,1 mil. USD, což je o více než 67 % více, než kolik uvádí česká statistika exportu. Z toho je zřejmé, že velké množství českého zboží putuje na brazilský trh nikoliv přímo ale skrze prostředníky, kteří jej dokážou na trhu lépe uplatnit než čeští vývozci.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

HS kód

hlavní vývozní položky do Brazílie v r. 2017

mil. USD

8708

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel

57,1

3815

Iniciátory reakce, urychlovače reakce a katalytické přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté

29,3

8527

Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání

25,3

8413

Čerpadla na kapaliny

20,5

4002

Syntetický kaučuk

19,1

8536

El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně obvodů

15,3

8481

Kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí, kotle, nádrže, vany nebo podobné výrobky

11,3

8803

Části a součásti letadel

10,3

8301

Zámky

10,2

8512

Elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační, elektrické stěrače, rozmrazovače a odmlžovače pro jízdní kola nebo motorová vozidla

9,9

Zdroj: Ministerstvo rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu BFR

HS kód

hlavní dovozní položky z Brazílie v r. 2017

mil. USD

3004

Léky odměřené

45,5

7207

Polotovary ze železa a oceli nelegované

33,7

2401

Tabák nezpracovaný odpad tabákový

13,6
8409 Části součásti pro motory pístové

13,1

2304

Pokrutiny odpad po extrahování sojového oleje

11,5
0901 Káva i pražená dekofeinovaná slupky náhražky

7,0

0207 Maso droby drůbeží jedlé čerst chlaz zmraz 6,8
2601 Rudy železné koncentráty výpražky kyzové 5,6
7202 Feroslitiny 5,3
4703 Buničina dřevná

5,1

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vzájemná výměna služeb mezi ČR a Brazílií v r. 2017 (v mil. Kč)

Položka

Kredit

Debet

Bilance

Služby

1 889,5

347,1

842,4

Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (služby zpracování zboží)

6,0

0,3

5,8

Opravy a údržba jinde neuvedené

1,2

5,8

-4,6

Doprava

139,4

235,5

-96,1

Cestovní ruch

755,2

13,6

741,6

Stavební práce

0,0

0,0

0,0

Pojišťovací služby a penzijní financování

5,1

11,6

-6,5

Finanční služby

1,4

0,0

1,4

Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené

0,6

0,0

0,5

Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby

262,8

7,6

255,1

Ostatní podnikatelské služby

17,7

72,2

-54,5

Osobní, kulturní a rekreační služby

0,2

0,5

-0,2

Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené

0,0

0,0

0,0

Služby nezařazené

0,0

0,0

0,0

Zdroj: ČNB

Pokud jde české firmy, které se účastní vzájemné výměny služeb s BFR, jedná se především o subjekty podnikající v oblasti dopravy a cestovního ruchu a dále o finanční a bankovní instituce. Velvyslanectví ČR v Brasília zaznamenává sporadický zájem o BFR ze strany cestovních a překladatelských agentur a společností provozujících kulturní aktivity. Také bývá zaznamenán zájem od subjektů zaměřených na engineering, pořádání výstav a veletrhů a IT služby.

Z brazilské strany je rovněž zájem o české poskytovatele služeb spíše sporadický. V drtivé většině se jedná o žádosti o doporučení ubytovacích zařízení a služeb překladatelů a tlumočníků.

Pokud jde o možné překážky bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na brazilský trh, jedná se vesměs o překážky společné pro všechny zahraniční zájemce. BFR uplatňuje restriktivní opatření, týkající se účasti zahraničního kapitálu na tzv. strategických službách (těžba ropy, energetika, vnitrostátní doprava, některé oblasti telekomunikací apod.).

Nejperspektivnější oblastí služeb, ve které by mohl být v příštích letech zaznamenán dynamický rozvoj, je bezesporu cestovní ruch. Brazílie je pro Českou republiku největším incomingovým trhem ze zemí Latinské Ameriky. V r. 2017 navštívilo ČR cca 64 tis. brazilských turistů, což bylo o téměř o 8 tisíc více než v r. 2016. Hlavní destinací brazilských turistů je Praha. Čestí turisté, jichž podle posledních dostupných údajů v r. 2016 navštívilo Brazílii cca 8,5 tisíce, směřují především do Rio de Janeiro, na pláže Severovýchodu země, případně do oblasti Amazonie.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Oficiální údaje o českých investicích v Brazílii nejsou k dispozici.

Následuje přehled nejvýznamnějších případů českých investic v Brazílii, které jsou známy Velvyslanectví ČR. V žádném případě jej však nelze považovat za konečný výčet.

Od 90. let 20. století působí ve městě Recife společnost Pragotec, dceřiná firma české právnické osoby. Těžištěm její činnosti je stavebnictví, zejména pak servis dříve dodaných cementáren československé provenience.

V letech 2006–2008 se v Brazílii ve spolupráci s místní pobočkou multinacionální společnosti Siemens etablovala česká firma SEKO Brazil, vyrábějící přesnou metalurgii, strojírenství a komponenty leteckých motorů.

V roce 2012 byla oficiálně založena společnost Linet do Brasil, která navázala na dřívější zastoupení tradičního českého výrobce nemocničních lůžek.

V roce 2013 se na brazilském trhu velmi dobře etablovala společnost mmcité, výrobce a dodavatel městského mobiliáře. Má vlastní výrobu ve státě Santa Catarina na jihu země a v současnosti má klienty již ve 22 ze 27 států brazilské federace.

K dalším česko-brazilským firmám na brazilském trhu patří Brasil CZ (ochranné prostředky), Mediware (řídící systémy pro zdravotnictví), Tescan do Brasil (mikroskopy), Y Soft (sotware), Puzzle Room (escape games), Gallova (IT, poradenství ve vzájemném obchodě) a další.

Mimořádně úspěšně se rozvíjí spolupráce mezi Aero Vodochody a brazilským výrobcem letadel Embraer, která se týká vývoje, výroby a komercializace nového vojenského multifunkčního dopravního letounu KC390.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Relevantní dohody v oblasti obchodní a ekonomické spolupráce:

  • Základní dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky, Brasília, 02.07.1985. Vstup v platnost: 26.01.1990
  • Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol, Brasília, 26.08.1986. Vstup v platnost: 14.11.1990
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci, Praha, 12.04.2008. Vstup v platnost: 20.10.2009
  • Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Brazilské federativní republiky o spolupráci v oblasti vysokého školství a vědy na léta 2009 - 2011, Brasília, 06.11.2008. Vstup v platnost: 06.11.2008 (platí, čl. 8 – automatické prodlužování na 3 roky, dokud jedna ze stran písemně nevypoví)
  • Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Brazilské federativní republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, Brasília, 27.03.2012. Vstup v platnost: 27.03.2012
  • Memorandum o přistoupení ČR do brazilského programu stipendií Věda bez hranic, Brasília 25.11.2014
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o spolupráci v záležitostech obrany
    Praha , 13.09.2010 

Dosud nevstoupila v platnost:

  • Smlouva mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, Praha, 01.11.2012

Ve stadiu sjednávání je bilaterální Smlouva o sociálním zabezpečení, která po vstupu v platnost usnadní problematiku sociálního zabezpečení pracovníků z obou zemí, kteří budou vykonávat výdělečnou činnost na území druhé země.

Na úrovni EU je dosud relevantním dokumentem Rámcová dohoda o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Brazilskou federativní republikou z 29. června 1992 (v platnosti od 30. října 1995). Nově by se obchodních a ekonomických vztahů mezi ČR a BFR měla týkat Meziregionální asociační dohoda mezi EU a MERCOSUL, jejíž vyjednávání nabralo po letech prodlev v roce 2016 novou dynamiku.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR neposkytuje v bilaterální rovině Brazílii žádnou formu rozvojové pomoci. Zprostředkovaně se ČR podílela na rozvojové pomoci poskytované EU, která v letech 2007 - 2013 na základě Country Strategy Paper (CSP) pro toto období dosáhla celkové výše 61 mil. EUR. V aktuálním finančním období 2014 - 2020 již Brazílie vzhledem k síle své ekonomiky není způsobilá pro účast na bilaterálních projektech financovaných z rozvojových fondů EU, nicméně EU se stále podílí na různých regionálních a tematických programech (viz kap. 3.3).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: