Brazílie

MZV: Mapa globálních oborových příležitostí

Velvyslanectví ČR v Brazílii

e-mail: brasilia.commerce@mzv.gov.cz

www.mzv.gov.cz/brasilia

Brazílie představuje přibližně 35 % HDP Latinské Ameriky a s HDP 2,64 bln. USD byla v r. 2026 nadále mezi deseti největšími ekonomikami světa. V r. 2026 se očekává růst HDP okolo 1,9–2,3 % a podle aktuálních projekcí MMF může Brazílie v dalších letech posílit svou pozici mezi největšími světovými ekonomikami. 

V posledních letech se ekonomická situace relativně stabilizovala, za růstem HDP stojí především export zemědělských komodit, ropy a silný domácí trh. Inflace se v r. 2025 pohybovala okolo 4,8–5,0 %, nezaměstnanost klesla na historicky nízkou úroveň okolo 5,1–5,8 %. Vláda pokračuje v prosazování důležitých reforem – především daňových a fiskálních. Roste význam Číny jako investora a obchodního partnera, stejně jako snaha o posílení role BRICS jako protiváhy USA a EU: prezident Luiz Inácio Lula da Silva prosazuje větší vliv globálního Jihu a rozvojových ekonomik na ose Latinské Ameriky, Afriky a Číny. Tradičním motorem ekonomiky zůstává vedle exportu komodit také obrovský a relativně uzavřený domácí trh. Spotřebitelé v Brazílii nadále utrácejí nejvíce za bydlení, vodu a elektřinu. 

Důvěra v růst ekonomiky však zůstává křehká, mimo jiné kvůli obavám z vysokého zadlužení veřejného sektoru a přetrvávajících vysokých úrokových sazeb. Pro dlouhodobější ekonomický růst bude klíčové snížit deficit veřejných financí, omezit administrativní zátěž, postupně snižovat základní úrokovou sazbu, která se v r. 2025–2026 pohybovala kolem 14,5–15 %, a udržet inflaci pod kontrolou.

Ukazatel 2024 2025 2026 2027 2028
Růst HDP (%) 3,42 2,29 1,78 2,17 2,18
Veřejný dluh (% HDP) 76,27 78,62 82,53 85,07 87,23
Míra inflace (%) 4,37 5,02 4,03 4,01 3,70
Populace (mil.) 212,00 212,81 213,56 214,26 214,91
Nezaměstnanost (%) 6,93 5,95 5,85 6,25 6,60
HDP/obyv. (USD, PPP) 22338,63 23400,02 24403,26 25511,17 26555,25
Bilance běžného účtu (mil. USD) -66168,30 -68999,40 -70522,60 -73325,84 -76802,73
Saldo obchodní bilance (mil. USD) 65842,10 59728,60 67385,14 61847,60 65026,28
Průmyslová produkce (% změna) 3,11 0,56 1,40 2,00 2,00
Exportní riziko OECD 4/7 4/7 4/7 N/A N/A
Predikce EIU Zdroj: EIU, OECD, IMD, IMF

Zdroj: EIU, IMF

Zdroj: EIU

Top 4 importní partneři 2024 (%)
Čína 25,64
Spojené státy americké 16,67
Německo 5,54
Argentina 5,48
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží 2024 (mld. USD)
Celkem 262,7
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 15,2
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) 8,7
Stroje, motory neelektrické (ne turbíny, motory píst.) 8,5
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 8,3
Díly a příslušenství vozidel motorových 8,1
Zdroj: Trade Map (International Trade Center)

 

Energetika

Brazilský energetický sektor je zásadní pro růst ekonomiky země a může jí pomoci stát se globálním udavatelem trendů v této oblasti. Brazílie i nadále rozšiřuje svou kapacitu výroby energie a diverzifikuje energetický mix. Energie z vodních zdrojů je v Brazílii zdaleka hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny (podíl vodní energie činí 61 % na energetické produkci země). Ostatní obnovitelné zdroje, jako jsou vítr a biomasa, představují 11 %, resp. 8 % brazilské produkce, podíl elektřiny vyrobené z plynu je 9 %, uhlí 3 % a jádra 3 %.

V roce 2025 Brazílie překonala hranici 220 gigawattů (GW) instalovaného výkonu. Podle údajů brazilské Národní agentury pro elektrickou energii Agência Nacional de Energia Elétrica (Aneel) pocházela většina nově instalovaného výkonu i nadále ze solárních fotovoltaických a větrných zdrojů. Solární energie si udržela pozici nejrychleji rostoucího zdroje elektřiny v zemi a spolu s větrnou energetikou představovala více než 90 % nových instalací. 

Dle Aneel bylo v roce 2025 uvedeno do provozu 136 nových elektráren o celkovém výkonu přibližně 7,4 GW. Největší podíl nových instalací připadl na obnovitelné zdroje energie. Do provozu bylo uvedeno 63 fotovoltaických solárních elektráren (cca 2 815 MW), 43 větrných elektráren (cca 1 825 MW), 15 termoelektráren (cca 2 505 MW) a 15 vodních a malých vodních elektráren (cca 258 MW). Obnovitelné zdroje nadále tvoří více než 84 % brazilského energetického mixu.

V roce 2024 Brazílie překonala hranici 208 gigawattů (GW) instalovaného výkonu. Podle údajů Národní agentury pro elektrickou energii (Aneel), nárust výkonu o 9,35 GW v roce 2024 pochází 90,22 % ze solárních fotovoltaických (48,59 %) a větrných (41,43 %) zdrojů. Mezi 256 novými elektrárnami uvedenými do provozu v roce 2024 je 119 fotovoltaických solárních elektráren (4563,87 MW), 109 větrných elektráren (3 875,30 MW), 20 termoelektráren (869,70 MW), šest malých vodních elektráren (40,29 MW) a dvě vodní elektrárny (4,60 MW).

Současnou prioritou vlády jsou investice do obnovitelné energie, přičemž Brazílie má obrovský potenciál v této oblasti. Brazílie zaujímá třetí místo na světě z hlediska objemu výroby elektrické energie z vodních zdrojů. Velká část hydroenergetického potenciálu Brazílie pochází ze severního povodí řeky Amazonky.

Brazílie má jednu z nejvyšších incidencí slunečního záření na světě, což z ní činí slibný trh pro investice do solární energie, a to jak ve velkých elektrárnách, tak i v rezidencích či výrobních závodech. Větrné elektrárny se staví po celé zemi, zejména v pobřežních oblastech, což pomáhá snižovat závislost na neobnovitelných zdrojích a zmírňovat dopady na životní prostředí.

Aktuálně se projednává zákon o energetické tranzici, který měl definovat národní politiku dlouhodobého směřování do roku 2050 a zřídit „zelený fond“ pro financování prioritních projektů (rozvoj technologií, produkce obnovitelných paliv, jako je etanol, letecký biokerosin, bionafta, biometan, nízkouhlíkový vodík a bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku).

Velmi diskutovaným tématem je výroba zeleného vodíku v severovýchodní části Brazílie, která má ideální podmínky pro konstantní přísun energie z obnovitelných zdrojů (solární, větrné, příp. přílivové elektrárny) během denního cyklu. Očekává se, že do roku 2050 bude Brazílie vyrábět nejlevnější zelený vodík na světě, který by měl stát dle očekávání polovinu ceny, za kterou se dnes vyrábí tzv. šedý vodík.

Kromě obnovitelných zdrojů hraje v brazilské ekonomice i nadále důležitou roli těžba ropy a zemního plynu. Země je jedním z hlavních producentů a vývozců ropy s obrovskými zásobami v moři a v diskutuje se i o těžbě v oblasti Amazonie. Dlouhodobě jsou podporovány investice do průzkumu a těžby ropy s cílem zvýšit produkci a tak podpořit hospodářský rozvoj.

Obranný a bezpečnostní sektor

Obecně jsou ozbrojené síly v Brazílii pozitivně vnímány jako garant pořádku a mají silné postavení, jemuž odpovídají poměrně velké výdaje ze státního rozpočtu na její vybavení. Současně se akcentuje i stále důležitější civilní role armády při živelných katastrofách, boji s ilegální těžbou v přírodních rezervacích či v souvislosti s odlesňováním Amazonského pralesa. Z této podvojné role také vyplývá zájem o technologie a flexibilní prosazování nových řešení.

Národní bezpečnost je pro Brazílii základním pilířem a sektor obrany hraje klíčovou roli při ochraně území, národních zájmů a podpoře regionální i globální stability. Obranný sektor má kromě svého významu pro bezpečnost také klíčové dopady na ekonomiku země, zejména s ohledem na export a import, a také investiční příležitosti.

Brazílie je historicky významným vývozcem obranných produktů, včetně letadel, plavidel, vojenského vybavení a bezpečnostních systémů. Tyto vývozy generují nejen příjmy v cizí měně, což pomáhá posilovat obchodní bilanci země, ale podporuje také odbornost a konkurenceschopnost národního obranného průmyslu na globálním trhu. Spolupráce v oblasti rozvoje lokálního obranného sektoru může být významnou příležitostí pro spolupráce pro zahraniční subjekty.

V roce 2024 došlo k dalšímu výraznému nárůstu prodeje brazilských vojenských produktů do zahraničí. Hodnota exportu obranného průmyslu dosáhla přibližně 1,78 miliardy USD, což představovalo nejlepší výsledek za posledních více než deset let. V roce 2025 pak brazilský obranný export dále vzrostl až na rekordních 3,1 miliardy USD, tedy o přibližně 74 % více než v roce 2024. Mezi hlavní příčiny tohoto růstu patří pokračující geopolitické konflikty, rostoucí vojenské výdaje členských států NATO a zvýšená globální poptávka po vojenské technice. Jedním z nejžádanějších produktů brazilského obranného průmyslu zůstává vojenský transportní letoun Embraer C-390 Millennium, který si objednaly mimo jiné Nizozemsko, Rakousko, Česká republika, Švédsko či Portugalsko. Významný podíl exportu tvoří rovněž lehké bojové letouny A-29 Super Tucano, munice, radarové systémy a obrněná technika.

Na druhé straně Brazílie také dováží řadu obranných produktů a technologií, aby splnila své operační a strategické potřeby. Tyto dovozy zahrnují mimo jiné akvizice zbraní, komunikačních systémů, vojenských vozidel a ochranných prostředků. Kromě přímých vývozů již úspěšně probíhají různé formy spolupráce firem z ČR a BFR, například v oblasti dodávek podvozků pro raketové systémy vyráběné v Brazílii. Úspěšné jsou rovněž české firmy dodávající zařízení z oblasti jaderných technologií pro výzkumná střediska v rámci brazilských ozbrojených sil. Také české IT firmy již nacházejí možnost zakázek u brazilských ozbrojených sil, například v oblasti vysoce efektivních systémů kontroly skladového hospodářství. Schvalování licencí probíhá na obou stranách bez překážek.

Vlajkovou lodí současné česko-brazilské spolupráce se stal letoun Embraer C-390 Millenium, jehož subdodavatelem je společnost Aero Vodochody. Jedná se o projekt transportního letounu střední velikosti s užitným zatížením 26 tun, který od svého počátku ztělesňuje ideální příklad mezinárodní průmyslové spolupráce v synergii se státními orgány.

Mezi dalšími aktuálními brazilskými projekty v obraně lze jmenovat obrněné transportéry Guarani, vrtulníky H-225M, integrované systémy ochrany hranic SISFRON, stavbu ponorek S-BR PROSUB a křižníků Tamandaré, akvizici stíhacích letounů F-39 Gripen a s nimi spojený transfer technologií. Brazilské ministerstvo obrany se soustřeďuje i na vesmírné systémy, geostacionární družice a nukleární program brazilského námořnictva. Samostatnou kapitolu pak tvoří rychle se rozvíjející oblast kybernetické bezpečnosti, jejíž důležitost je spatřována napříč vládními rezorty. Schválen je též společný projekt rezortů obrany, zdravotnictví, vědy a inovací na výstavbu výzkumného centra s laboratořemi s nevyšším stupněm biologického zabezpečení, které budou referencí v oblasti biologické a chemické obrany pro Latinskou Ameriku.

Zemědělství a potravinářství

Brazílie má největší rozlohu orné půdy na světě (přes 350 milionů hektarů, 41 % rozlohy země), je světovým lídrem v produkci 34 zemědělských komodit a největším světovým vývozcem celé řady z nich (přes 70 % brazilského vývozu zemědělských komodit jsou produkty rostlinné výroby). Brazilský trh nabízí četné příležitosti pro české firmy, zejména v oblastech zemědělských technologií, zpracování potravin a udržitelného zemědělství.

Zemědělský sektor přispívá přibližně 27 % k HDP Brazílie a představuje téměř polovinu hodnoty vývozu země. Brazílie je světovou jedničkou vývozu produktů jako jsou sója, kukuřice, káva, hovězí maso, drůbež, cukr a pomerančový džus. Díky rozsáhlé rozloze zemědělské půdy a příznivým klimatickým podmínkám je Brazílie dobře připravena uspokojit rostoucí globální poptávku po potravinách.

Zemědělský sektor se stále více digitalizuje – využívá precizní zemědělství, drony, satelitní monitoring a automatizaci ke zvýšení produktivity a udržitelnosti. Dalším obrovským trendem v brazilském zemědělství je propojení se zelenou energetikou: jak výroba biopaliv, především etanolu a bionafty, tak propojení zemědělské výroby s výrobou solární a geolické energie.

Příležitosti pro české firmy v Brazílii

1. Zemědělské stroje a zařízení

Brazílie zvyšuje poptávku po moderní zemědělské technice. Čeští výrobci sklízecích strojů, zavlažovacích systémů a další mechanizace mohou nabídnout řešení farmářům, kteří modernizují své provozy. K tomu je potřeba mít dlouhodobou strategii a místní zastoupení ideálně formou vlastní pobočky, která umožní se přizpůsobit specifickým požadavkům trhu ve vysoce konkurenčním prostředí. Rozhoduje kvalita celkového řešení a servisu včetně poprodejní podpory, služeb a inovací.

2. AgTech řešení

Brazilský trh je otevřen inovativním technologiím. České firmy se specializací na precizní zemědělství, IoT zařízení a datovou analytiku mohou ve spolupráci s brazilskými partnery přispět ke zvýšení výnosů a udržitelnosti.

3. Zpracování a balení potravin

S ohledem na rozsáhlou produkci Brazílie existuje velká poptávka po efektivních technologiích na zpracování a balení potravin. České know-how v oblasti potravinářství je zde velmi cenné.

4. Udržitelné zemědělské postupy

Brazílie se zaměřuje na boj s klimatickými změnami a degradací půdy prostřednictvím udržitelného zemědělství. České firmy nabízející ekologicky šetrné technologie, organické zemědělství a obnovitelné zdroje mohou najít zajímavé příležitosti.

5. Lesnictví a zpracování dřeva

Bohaté lesní zdroje Brazílie otevírají dveře k projektům udržitelného lesního hospodářství. České zkušenosti s těžbou a zpracováním dřeva mohou výrazně přispět k rozvoji tohoto sektoru.

Vývoz českých zemědělských produktů do Brazílie

Český vývoz do Brazílie zahrnuje chmel, slad, pivovarské technologie a stroje pro zpracování potravin. Potenciál existuje pro rozšíření vývozu kvalitního českého piva, mléčných výrobků a specialit pro rostoucí brazilskou střední třídu.

České firmy mohou při vstupu na brazilský trh využít kromě českých zastupitelských úřadů také podpory ApexBrasil – brazilská agentura pro podporu exportu a investic, která napomáhá mezinárodní spolupráci a Embrapa – Brazilský zemědělský výzkumný institut, který vítá mezinárodní výzkumnou spolupráci.

Civilní letectví, vesmír

Význam leteckého a vesmírného průmyslu v Brazílii dlouhodobě roste a země patří mezi nejvýznamnější centra tohoto odvětví na jižní polokouli. V Brazílii působí více než 80 společností zaměřených na výrobu letadel a související technologie, přičemž významná koncentrace tohoto průmyslu se nachází ve státě São Paulo, který je tradičním centrem letecké výroby a výzkumu. Vláda i soukromý sektor nadále investují nejen do samotné výroby, ale také do modernizace letištní infrastruktury, aby bylo možné reagovat na rostoucí poptávku po letecké dopravě. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) zůstává klíčovou strategií financování modernizačních a expanzních projektů, které umožňují udržet konkurenceschopnost odvětví v globalizovaném trhu

Přední společností v odvětví se silným zastoupením na trhu civilního letectví a také s integrovanými řešeními pro obranu a bezpečnost je Embraer. Silnou pozitivní referencí pro vstup českých firem z oblasti leteckého průmyslu na brazilský trh mohou být stávající dodávky dílů pro konstrukci letounu C-390, na kterém participuje společnost Aero Vodochody. Jedná se o moderní vojenský letoun, který je brazilským vojenským letectvem považován za nejdůležitější strategický projekt současnosti. Brazílie předpokládá, že tento letoun se uplatní postupně v 70 zemích světa, kde bude nahrazovat americké letouny Hercules nebo ruské AN-26.

Současně Brazílie reaguje na aktuální výzvy: letecká doprava nové generace musí být technologicky vyspělejší a udržitelnější. Letecké společnosti a výrobci se předhánějí v plnění ambiciózního závazku leteckého průmyslu dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Tato výzva je pro Brazílii příležitostí stát se lídrem, zejména v oblasti udržitelných leteckých paliv (SAF).

V odvětví vesmírných technologií brazilská vláda nedávno schválila založení společnosti Empresa de Projetos Aeroespaciais do Brasil S.A. (ALADA), státní dceřiné společnosti NAV Brasil, která je propojena s ministerstvem obrany. Cílem ALADA je posílit národní letecký průmysl a zvýšit podíl země na mezinárodním trhu s důrazem na vypouštěním satelitů a kosmických raket.

Brazílie navíc udržuje mezinárodní partnerství pro rozvoj leteckých technologií, včetně spolupráce s agenturami (např. NASA a ESA) s cílem pokročit v oblastech, jako je vývoj satelitů a nosných raket. Tyto iniciativy posilují strategickou pozici země v globálním leteckém sektoru.

Závislost Brazílie na zahraničních satelitech je autoritami považována za hlavní zranitelnost, kterou je naléhavě třeba změnit. Nedávná iniciativa agentury FINEP, která přidělila největší ekonomické dotace ve své historii na vývoj optické družice s vysokým rozlišením a nosných raket satelitů, představuje milník v úsilí o dosažení této autonomie. Rozhodnutí staví Brazílii na cestu osvědčených postupů, která navazuje na úspěšné modely mezinárodních vesmírných programů.

Voda a životní prostředí

Brazílie čelí přetrvávajícím strukturálním výzvám v oblasti nakládání s tuhým odpadem a ochrany vodních zdrojů. Každoročně v zemi vzniká více než 80 milionů tun komunálního odpadu, přičemž podle údajů Brazilské asociace pro odpad a životní prostředí (ABREMA) zůstává míra recyklace nadále velmi nízká a pohybuje se kolem 4–5 %.

Navzdory postupnému rozvoji politik v oblasti cirkulární ekonomiky a zvyšujícím se investicím do odpadového hospodářství zůstává velká část odpadu ukládána na skládky nebo zpracovávána bez dostatečného materiálového využití. Tento stav ukazuje na strukturální deficit v infrastruktuře třídění a recyklace, stejně jako na omezenou integraci formálního a neformálního sektoru sběru odpadu.

Navzdory nízké míře recyklace Brazílie jen v první polovině roku 2024 dovezla více než 102 tisíc tun recyklovatelných tuhých odpadů za cenu 146 milionů amerických dolarů, podle údajů panelu Comex Stat Ministerstva rozvoje, průmyslu, obchodu a služeb (MDIC). V roce 2023 objem dovozu dosáhl 260 tisíc tun při hodnotě 388 milionů dolarů. Tato čísla ukazují na značný nevyužitý potenciál domácího recyklačního trhu a představují konkrétní příležitosti pro investice a transfer technologií.

V reakci na tuto situaci přijala brazilská vláda řadu opatření na podporu oběhového hospodářství a modernizaci environmentální správy, mezi které patří např.:

Certifikát recyklačního kreditu (CCR): Tento nástroj, zavedený v roce 2023, umožňuje firmám získávat recyklační kredity jako způsob plnění zákonných povinností v oblasti zpětného odběru výrobků. Systém rovněž podporuje partnerství se sběrnými dvory a recyklačními společnostmi, čímž přispívá k environmentální efektivitě.

Programa Diogo de Sant’Ana Pró-Catadoras e Pró-Catadores para a Reciclagem Popular: Program podporuje profesionalizaci při sběru recyklovatelných materiálů prostřednictvím zajištění přístupu ke školení, infrastruktuře a důstojným pracovním podmínkám.

Kromě opatření zaměřených na recyklaci Brazílie také zesiluje své úsilí v oblasti čištění řek a obnovy vodních toků. Mezi hlavní projekty patří program dekontaminace řeky Tietê ve státě São Paulo, do kterého má být do roku 2026 investováno celkem 5,6 miliardy BRL (přibližně 26 miliard CZK), se zaměřením na rozšíření kanalizační sítě, čištění odpadních vod a revitalizaci životního prostředí. Podobné iniciativy jsou realizovány i v dalších strategických povodích, za podporou federálních i státních fondů.

Brazílie má ambice stát se světovým lídrem ve výrobě zeleného vodíku. Stát Piauí zahájil největší světový projekt na výrobu zeleného vodíku s investicemi ve výši 200 miliard brazilských realů ve spolupráci s evropskými společnostmi Green Energy Park a Solatio. Projekt se nachází v exportní zóně Parnaíba a plánuje instalovaný výkon 20 GW obnovitelné energie, přičemž dokončení první fáze výstavby je plánován na rok 2027.

Brazilský trh tak nabízí široké možnosti spolupráce pro české firmy specializované na technologie pro nakládání s odpady, obnovu vodních zdrojů, sanitaci a obnovitelné energie z odpadu. Zavádění inovativních řešení může urychlit přechod země k zelenější, udržitelnější a inkluzivnější ekonomice.

• Teritorium: Amerika | Brazílie | Zahraničí

Doporučujeme