Brazílie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

República Federativa do Brasil, Brazilská federativní republika - BFR

V čele vlády stojí prezident republiky. V období impeachmentu prezidetky Dilmy Rousseff její funkce vykonává vice-prezident Michel Temer. Vládní kabinet se skládá z 24 ministrů. Složení vlády je aktuální k 30. květnu 2016.

Seznam ministrů federální vlády Brazilské federativní republiky

 

  • Státní záležitosti (casa civil) - Eliseu Padilha (PMDB)
  • Ministerstvo financí - Henrique Meirelles
  • Generální advokatura unie - Fábio Osório Medina
  • Ministerstvo zemědělství - Blairo Magi (PP-MT)
  • Ministerstvo plánování, rozpočtu a řízení - Dyogo Oliveira (dočasný)
  • Ministerstvo institucionální bezpečnosti - Sergio Etchegoyen
  • Ministr/prezident Centrální banky - Ilan Goldfajn
  • Ministerstvo zdravotnictví - Ricardo Barros (PP-PR)
  • Ministerstvo školství a kultury - Mendonça Filho (DEM-PE)
  • Ministerstvo dopravy - Maurício Quintella Lessa (PR/AL)
  • Ministerstvo životního prostředí - José Sarney Filho (PV-MA)
  • Ministerstvo národní integrace - Helder Barbalho (PMDB)
  • Ministerstvo zahraničních věcí a zahraničního obchodu - José Serra (PSDB-SP)
  • Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv - Alexandre de Moraes (PSDB)
  • Ministerstvo sociálního rozvoje a zemědělské reformy - Osmar Terra (PMDB-RS)
  • Generální sekretariát prezidetského úřadu republiky - Geddel Vieira Lima (PMDB)
  • Ministerstvo vědy, technologie a komunikací - Gilberto Kassab (PSD)
  • Ministerstvo průmyslu, obchodu a služeb - Marcos Pereira (PRB)
  • Ministerstvo cestovního ruchu - Henrique Eduardo Alves (PMDB)
  • Ministerstvo sportu - Leonardo Picciani (PMDB-RJ)
  • Ministerstvo městských záležitostí - Bruno Araújo (PSDB/PE)
  • Ministerstvo práce - Ronaldo Nogueira (PTB)
  • Ministerstvo dolů a energie - Fernando Filho (PSB-PE)
  • Ministerstvo obrany – Raul Jungmann (PPS-PE)

 

použité zkratky politických stran

 

  • PMDB - Strana brazilského demokratického hnutí
  • PSD - Sociálně demokratická strana
  • PP - Pokroková strana
  • PR - Strana republiky
  • PSB - Brazilská socialistická strana
  • DEM - Demokraté
  • PV - Strana zelených
  • PSDB - Brazilská sociálně demokratická strana
  • PRB - Brazilská republikánská strana
  • PTB - Brazilská strana pracujících
  • PPS - Lidově socialistická strana

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:  206,078 mil. (WB, 2014)

Hustota obyvatelstva: 24,7 obyvatel / km2

Obyvatelstvo podle států:

São Paulo - 43,6 mil.; Minas Gerais - 20,5 mil.; Rio de Janeiro - 16,3 mil.; Bahia - 15 mil.; Rio Grande do Sul - 11,1 mil.; Paraná - 10,9 mil.; Pernambuco - 9,21 mil.; Ceará - 8,78 mil.; Pará - 7,97 mil.; Maranhão - 6,79 mil.; Santa Catarina - 6,63 mil.; Goiás - 6,43 mil.; Paraíba - 3,91 mil.; Espírito Santo - 3,84 mil.; Amazonas - 3,81 mil.; Rio Grande do Norte - 3,37 mil.; Alagoas - 3,3 mil.; Piauí - 3,18 mil.; Mato Grosso - 3,18 mil.; Distrito Federal - 2,79 mil.; Mato Grosso do Sul - 2,59 mil.; Sergipe - 2,19 mil.; Rondonia - 1,73 mil.; Tocantins - 1,48 mil.; Acre - 0,78 mil.; Amapá - 0,74 mil.; Roraima - 0,49 mil.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva1,2 %

Demografické složení:

  • ženy 50,5 %
  • muži 49,5 %

Podíl obyvatelstva:

  • 0 - 14 let: 32 %
  • 15 - 60 let: 59,9 %
  • nad 60 let: 8,1 %

Národnostní složení:

  • Brazilci - 48,5 % evropského původu, 43 % míšeného původu, 7 % afrického původu, 1 % asijského původu, 0,5 % původní indiánské obyvatelstvo.

Náboženské skupiny:

  • Křesťanství 90 % (katolíci 74 %, protestanti 15 %, novodobé křesťanské církve 1 %), ostatní náboženství3 % (tradiční africké 0,5 %), bez vyznání 7 %.

Úřední jazyk

  • portugalština

Ostatní nejčastěji používané jazyky: 

  • španělština 
  • angličtina

Španělština je srozumitelná z důvodu příbuznosti s portugalštinou a komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a mezi mládeží.

Znalost cizích jazyků je však celkově minimální.

Administrativně správní členění:

BFR tvoří 26 států a 1 federální distrikt s hlavním městem Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá(AP), Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO),Maranhão (MA), Mato Grosso (MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB),Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio de Janeiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), São Paulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO).

Největší města, počet obyvatel: 

  • São Paulo (SP) 12 mil., metropolitní oblast 18,5 mil.
  • Rio de Janeiro (RJ) 6,4 mil., metropolitní oblast 11,4 mil. 
  • Salvador (BA) 3,1 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 
  • Brasília (DF) 0,7 mil., metropolitní oblast 2,6 mil. 
  • Fortaleza (CE) 3 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 
  • Belo Horizonte (MG) 2,6 mil., metropolitní oblast 6,4mil. 
  • Curitiba (PR) 1,9 mil., metropolitní oblast 3,4 mil. 
  • Manaus (AM) 1,8 mil., metropolitní oblast 2,1 mil. 
  • Recife (PE) 1,8 mil., metropolitní oblast 4,2 mil. 
  • Porto Alegre (RS) 1,4 mil., metropolitní oblast 4,3 mil.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 2011

2012

2013

2014

2015

růst HDP (%)

2,7

0,9

2,3

0,1

-3,8

nominální HDP (bil.reálů)

4,375

4,713

5,158

5,521

5,904

HDP/obyv. (reálů)

20 988

22 044

24 065

25 423

28 876

míra inflace (%)

6,5

5,84

5,91

6,41

10,6

nezaměstnanost (%)

6

5,4

5,4

5

9

Zdroj: IBGE

Pozn: Růst nominálního HDP v reálech a HDP/obyv. v reálech při poklesu HDP není omylem, promítá se též výraznější pokles hodnoty domácí měny v průběhu roku.

Rok 2016 měl být vysněným rokem růstu, investic do infrastruktury a megaprojektů spojených s pořádáním Olympijských her. Na místo toho to bude nejhorší rok pro brazilskou ekonomiku za poslední dlouhá desetiletí a není jasné, kde se propad brazilského hospodářství zastaví. Média, úřady, instituce, firmy i běžní Brazilci jako by se mezitím předháněli s negativními zprávami o současném stavu.

Tak např. jen ve státu São Paulo za poslední rok zavřelo své brány 4.451 fabrik či firem zpracovatelského průmyslu (rok předtím to bylo 3.584 firem, tedy negativní nárůst o 24%). Doslova pohřebiště továren z nejrůznějších výrobních sektorů se rozrůstají podobným tempem i v dalších státech po celé zemi.  Některé zavírají definitivně, jiné doufají, že se v nějaké formě ještě vrátí ke své činnosti v lepších časech. Podle Brazilského statistického úřadu jen mezi listopadem 2015 a lednem 2016 brazilský průmysl přišel o 1,131 miliónu pracovních míst! Firmy pokládá drastické snižování poptávky, vysoké náklady, daně, zvýšení cen energií, vysoké úrokové sazby (aktuální míra Selic je 14,15%) a snížení investic.

Roční propad brazilského průmyslu dosáhl 8,3%; ještě horší výsledek ale zaznamenal průmysl s tzv. vysokou technologickou intenzitou (včetně farmaceutických výrobků, informatiky, elektroniky, komunikačních přístrojů a přesných zdravotnických a lékařských přístrojů) – 19,8%.

Veřejný dluh dosáhl v únoru výše 2,819 bilionu (trilhões) reálů (nárůst o 2,53% oproti předchozímu měsíci). Přes drastické škrty ve veřejné sféře - kde například federální ministerstva mají prostředky „jen“ na mzdy + čistý provoz - rozpočtový deficit průběžně narůstá. Odhaduje se, že do konce roku dosáhne veřejný dluh 80% HDP či více. Státní ropná společnost Petrobrás od začátku vyšetřování propojených korupčních skandálů označovaných jako operace Lava-Jato propustila na 170 tisíc zaměstnanců, atd. atd.  Současná nejistá politická situace, vzniklá po provalení schématu korupčních praktik a zapojení mnohých vysokých politiků, členů vlády a státních institucí, je zároveň jedním z hlavních faktorů a příčin současné hospodářské krize. V tuto chvíli asi nelze přesně spočítat, jak velkou měrou se současná politická situace promítá do situace ekonomické, nicméně experti ve svých odhadech uvádějí, že je zodpovědná minimálně za 1-2 procentní propad HDP (z celkových 3-4% odhadovaných na rok 2016). Je zřejmé, že komplikovaná politická situace se rovněž projevuje na poklesu hodnoty brazilského reálu, a to vše zpětně negativně postihuje ekonomický vývoj.

Recese brazilské ekonomiky je vážná a dlouhodobá. Propad HDP zaznamenal v roce 2015 rekordních 3,8%, a odhaduje se, že letos se smrskne minimálně o další 3-4 %.Podle MMF by se měl mírný ekonomický růst vrátit až kolem roku 2020. To ale znamená v absolutních číslech, že se na konci toho desetiletí vrátí HDP na úroveň, kde se Brazílie nacházela na počátku vlády prezidenta Luly, tedy před téměř 20 lety.  A to při výrazně větším počtu obyvatelstva.

Inflace za rok 2015 přesáhla 10%, roste rozpočtový deficit i vnější zadlužení, narůstá nezaměstnanost a sociální nespokojenost. Mezinárodní ratingové agentury postupně srážejí klasifikaci země do spekulativního pásma (např. BB+ u Fitch a S@P, snížení ohlásil i Moody´s. Krize postihla nejvíce střední třídu. Zatímco v letech 2006–2012 postoupily přes 3 mil. rodin ze sociálních tříd D a E do C, nyní se do nižších skupin znovu vracejí. Nejnižší třídu zatím krize nepostihuje, s výjimkou inflace.

Příčiny propadu jsou vnější i vnitřní. Mezi globální faktory patří pokles světových cen komodit, světová hospodářská krize předchozích let a zbrzdění růstu Číny. Brazílii tak poklesl vývoz téměř na polovinu, nikoli v objemu, nýbrž v hodnotě vývozu, v němž převažují suroviny, komodity a zemědělské výrobky bez vyšší přidané hodnoty. Navíc Čína, hlavní brazilský odběratel, kupuje míň. Mezi vnitřní příčiny lze řadit nevyváženou makroekonomickou politiku, zastaralou infrastrukturu, přebujelou byrokracii, státní zásahy do ekonomiky, ochranářská opatření a v důsledku ztráta konkurenceschopnosti. Ekonomickou situaci zhoršují vzájemně propojené korupční skandály souhrnně označované výrazem Lava-jato. Po celý rok 2015 rostly ceny elektřiny a pohonných hmot a pokračuje trend pádu místního reálu proti dolaru i euru. Na konci roku se kurs přiblížil hranici 4 reálů za dolar, na počátku ledna 2016 ji dokonce překonal, na konci května 2016 činil 3,6. Reál byl však předtím nadhodnocen, a Brazílie byla neúměrně drahou zemí. Nyní se vrátil na svoji reálnou hodnotu. V důsledku toho se dovozy snížily natolik, že „zlepšily“ obchodní bilanci, která přes pokles hodnoty vývozu skončila překvapivě pozitivním saldem ve výši 19,7 mld. USD.  

Brazilské hospodářství prochází mimořádně těžkým obdobím. Ale je třeba zdůraznit i celkový kontext. Přes těžkosti, s kterými se Brazílie potýká, je třeba na ni hledět i nadále jako na silnou a pro zahraničí přitažlivou ekonomiku. Brazílie má téměř všechny zdroje, suroviny a základní komodity a téměř vše si pro svoji spotřebu vyrobí. Krach jí nehrozí; stále platí, že „Brazílie do žádné díry nepropadne, protože je moc velká, nevešla by se do ní.“ I když je nyní v recesi, představuje 200 miliónů spotřebitelů, a vždy se v ní bude dělat velký business. Brazílie je navíc regionálním lídrem a světovým hráčem, který má vliv na řadu zemí v LA i jinde. Krize bude jednou překonána a v dlouhodobé perspektivě země opět posílí. Firmy, které z toho budou chtít těžit, tu musí být už teď.   

Zatím ale dál posiluje protekcionismus, platí vysoká cla i netarifní bariéry. Téměř každým dnem se dozvídáme o zavádění dalších překážek. Kromě toho též Brazílie trápí dovozce různými polemickými antidumpingovými šetřeními a novými tarifními zátěžemi, někdy v rozporu s pravidly WTO atd. Viz nový brazilský výpočet daně IPI z vína a lihovin. Zatímco daň z dovážených lihovin se vyšplhá na 30%, místní lihovina z cukrové třtiny cachaça má být daněna jen 17%. Ke zvýhodňováním místních výrobců v rozporu s pravidly WTO, dochází opakovaně. Očekává se i v automobilovém sektoru (už dlouho platí polemický program Inovar Auto), kde za uplynulý rok klesl prodej např. u Fiatu, GM a VW o více než 30%.

Poslední rok byl též rokem finišování příprav konání LOH 2016 v Riu. Stavěla se nová sportoviště, objekty a potřebná dopravní infrastruktura. Ekonomický přínos přitom bude, asi podobně jako při MS ve fotbale, nejistý. Zvýší se tržby v dopravě, ubytování, službách, restauracích apod. Na druhé straně, náklady jsou obrovské a velká část sportovišť po OH (jak tomu je i po MS ve fotbale) nejspíš nenalezne adekvátní využití. V každém případě, v tak velké zemi, jakou je Brazílie, jsou investice do infrastrukturních staveb spojených s OH jen zlomkem investic, které tato země vynakládá, i bez OH, každoročně do rozvoje další potřebné a nezbytné infrastruktury po celé zemi.

Oživení ekonomiky slibuje rovněž nová prozatímní vláda, která byla ustavená po impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseff a krátce před publikováním této souhrnné informace. Nicméně všichni vědí, že neexistuje žádný zázračný recept, jak rychle vymanit brazilskou ekonomiku z nejhorší recese za mnoho desítek let. Jakákoli nová či stará vláda bude muset v prvních měsících přijmout řadu nepopulárních a bolestivých opatření a podle i těch nejoptimističtějších prognóz bude ekonomice setrvačností trvat nejmíň 2 roky, než se začne zotavovat. Nicméně v dlouhodobé perspektivě má Brazílie obrovský potenciál (zdroje, suroviny, komodity, vnitřní trh, nadšení) a je zřejmé, že nakonec krizi překoná, posílí, znovu poroste a opět bude jednou z největších, nejsilnějších a nejpřitažlivějších ekonomik na světě a rozhodujícím globálním hráčem.  Dnes, snad ještě víc než kdykoli předtím, platí, že Brazílie je zemí budoucnosti (byť se již dlouho v Brazílii žertem či vážněji říká, že jí také vždy bude). 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

státní rozpočet,   hrubé příjmy (mil. reálů)

969 907

1 029 260

1 138 326

1 187 948

1 205 232

výdaje

882 389

945 037

1 115 985

1 171 016

1 149 953

saldo

87 518

84 223

22 341

16 932

55 279

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet platební bilance v mld. USD

- 52,48

- 54,23

- 81,37

- 75,33

-58,94

Kapitálový účet platební bilance v mld. USD

1,57

-1,88

1,19

1,03

0,44

Finanční účet platební bilance v mld. USD

110,82

72,03

74,17

66,23

56,69

Devizové rezervy v mld. USD

352,00

333,10

358,8

331,2

368,7

Hrubá zahraniční zadluženost v mld. USD

 258,0

312,8 

312,0 

341,3

337,7

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu upravuje zákon č. 4595/1964. Mezi hlavní instituce, které mají klíčový vliv na fungování bankovní soustavy, patří: 

  • Brazilská centrální banka (Banco Central do Brasil) je vázána na Ministerstvo financí a je výkonným orgánem provádějícím politiku stanovenou Výborem pro monetární politiku.
  • Výbor pro monetární politiku (Comitê de Política Monetária - COPOM) stanovuje tzv. základní úrokovou míru ekonomiky SELIC, je odpovědný za vydávání oběživa, stanovuje podmínky fungování centrální banky, determinuje základní charakteristiku bankovek a mincí, určuje směrnice a normy týkající se směnných kursů a koordinuje národní monetární politiku s investiční politikou vlády; jeho prezidentem je ministr financí.
  • Komise pro kapitálové hodnoty (Comissão de Valores Mobiliários) je podřízena Ministerstvu financí a jejím základním úkolem je regulace kapitálového trhu a dohled nad ním.
  • Brazilská Banka (Banco do Brasil) je komerční bankou vlastněnou většinovým podílem federálním státem. Mimo činnost komerční je také zodpovědná za provádění úvěrové a monetární politiky federální vlády za dohledu Výboru pro monetární politiku.
  • Národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj (Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social - BNDES) je hlavním nástrojem k provádění investiční politiky federální vlády.

Federální stát vlastní následující obchodní banky: Banco do Brasil S.A., Banco do Nordeste do Brasil S.A., Banco do Amazônia S.A., Banco Meridional do Brasil S.A., Banco Regional de Brasilia. Jednotlivé státy vlastní své komerční banky, operující pouze na jejich územích. Hlavními komerční bankami dle bilanční sumy jsou: Itaú Unibanco, Banco do Brasil, Caixa Econômica Federal (CEF), Banco Bradesco, Santander Banespa. ABN Amro a Safra. K významným zahraničním bankám působícím v Brazílii patří Banco Santander, ABN Amro, HSBC, Citibank, Credit Suisse, JP Morgan Chase, BNP Paribas, Deutsche Bank a další. Mezi hlavní pojišťovací ústavy lze zařadit Porto Seguro, AGF Brasil Seguros, Braseg, Paulista Seguros, Itaú Seguros, Paglimar a Marítima Seguros.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Brazílie je federálním státem ustaveným na základě dohody jednotlivých států, což je zakotveno ve federální ústavě. Systém zaručuje všem členům federace možnost vytvoření vlastního daňového systému, mimo systém federální. Daňový systém je rozdělen mezi daně, regulační poplatky, správní poplatky, poplatky ze státních zakázek a sociální příspěvky. Je v neustálém pohybu a každoročně zaznamenává úpravy na všech svých úrovních. Již několik let se připravuje komplexní daňová reforma, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zprůhlednit daňovou soustavu a zefektivnit výběr daní.

Základní daně vybírané v Brazílii podle úrovně státní správy:

  • ďaň vybírá unie: Dovozní – Imposto de Importação (II), Vývozní – Imposto de Exportação (IE), Z příjmů – Imposto de Renda (IR), Z průmyslových výrobků – Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI), Z finančních operací – Imposto sobre Operações Financeiras (IOF), Z vlastnictví zemědělských pozemků – Imposto sobre Propriedade Territorial Rural (ITR)
  • daň vybírají státy federace a Federální distrikt: Dědická a darovací – Imposto sobre Transmissão Causa Mortis e Doações (ITCD), Z oběhu zboží a služeb – Imposto Sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS), Z vlastnictví motorových vozidel – Imposto sobre a Propriedade de Veículos Automotores (IPVA)
  • daň vybírají obce a Federální distrikt: Pozemková – Imposto Predial Territorial Urbano (IPTU), Z převodu nemovitostí – Imposto sobre Transmissão de Bens Imóveis (ITBI), Ze služeb (kromě těch, které podléhají ICMS) – Imposto sobre Serviços (ISS)

Vybírání příspěvků sociálního charakteru na úrovni Unie

  • příspěvek vybírá unie: Příspěvek na financování sociálního zabezpečení (COFINS), Program sociální integrace/Program vytváření majetku státních zaměstnanců (PIS/PASEP), Příspěvek z čistého zisku (CSLL), Dočasný příspěvek z oběhu finančních prostředků (CPMF), Příspěvek na sociální zabezpečení(vybírán z příjmů OSVČ)

Vláda je kritizována za vysoké daňové zatížení, které omezuje investice a aktivitu podnikatelské sféry, stejně jako brání zvyšování kupní síly obyvatelstva. Daňové zatížení se v současnosti se blíží k úrovni 40 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: