Brazílie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

8. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Brasília

Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky a aktuálně 9. největší ekonomikou světa. Jedná se o více než 200-miliónový trh s obrovskou domácí poptávkou a silnou střední třídou čítající více než polovinu populace.

 

Brazílie je parlamentní demokracií. V posledních několika letech zažívá hlubokou politickou krizi, související především s rozsáhlou protikorupční akcí s názvem Lava-Jato, jež odhalila korupční praktiky na všech úrovních vedení země. Politická krize úzce souvisí i s krizí ekonomickou -  v letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, resp. o 3,6 %, což znamená nejhlubší recesi od r. 1948. V r. 2017 by mělo dojít k mírnému oživení ekonomiky, očekává se růst na úrovni 0,5 %.

 

Země je zakládajícím členem integračního seskupení Mercosul. V poslední době začala více podporovat (společně s Argentinou) uzavření jednání o asociační dohodě mezi Mercosul a EU, která jsou s přestávkami vedena od r. 1999. Zároveň se snaží o sblížení se zeměmi Tichomořské aliance. Aktuální jsou rovněž úvahy o vstupu země do OECD.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

República Federativa do Brasil, Brazilská federativní republika - BFR

V čele vlády stojí prezident republiky. Po dovršení procesu impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseff (PT), jež byla zvolena do druhého funkčního období v roce 2014, je od 31. srpna 2016 plnohodnotnou hlavou státu bývalý viceprezident Michel Temer (PMDB).

Složení vlády je aktuální k 31. květnu 2017.

Seznam ministrů federální vlády Brazilské federativní republiky

  • Státní záležitosti (casa civil) - Eliseu Padilha (PMDB)
  • Ministerstvo spravedlnosti a občanství – Torquato Jardim
  • Ministerstvo obrany – Raul Jungmann (PPS-PE)
  • Ministerstvo zahraničních věcí - Aloysio Nunes (PSDB-SP)
  • Ministerstvo financí - Henrique Meirelles
  • Ministerstvo dopravy, přístavů a civilního letectví - Maurício Quintella Lessa (PR/AL)
  • Ministerstvo zemědělství, dobytkářství a zásobování - Blairo Maggi (PP-MT)
  • Ministerstvo školství - José Mendonça Bezerra Filho (DEM-PE)
  • Ministerstvo kultury - neobsazeno
  • Ministerstvo práce - Ronaldo Nogueira (PTB)
  • Ministerstvo sociálního a zemědělského rozvoje - Osmar Terra (PMDB-RS)
  • Ministerstvo zdravotnictví - Ricardo Barros (PP-PR)
  • Ministerstvo průmyslu, zahraničního obchodu a služeb - Marcos Pereira (PRB)
  • Ministerstvo dolů a energie - Fernando Filho (PSB-PE)
  • Ministerstvo plánování, rozvoje a řízení - Dyogo Oliveira
  • Ministerstvo vědy, technologie, inovací a komunikací - Gilberto Kassab (PSD)
  • Ministerstvo životního prostředí - José Sarney Filho (PV-MA)
  • Ministerstvo sportu - Leonardo Picciani (PMDB-RJ)
  • Ministerstvo cestovního ruchu – Marx Beltrão (PMDB)
  • Ministerstvo národní integrace - Helder Barbalho (PMDB)
  • Ministerstvo městských záležitostí - Bruno Araújo (PSDB/PE)
  • Ministerstvo transparentnosti, operativního dohledu a obecné kontroly Unie – neobsazeno
  • Ministerstvo institucionální bezpečnosti (Gabinete de Segurança Institucional) – Sérgio Etchegoyen
  • Generální advokatura unie – Grace Maria Mendonça
  • Ministr/prezident Centrální banky - Ilan Goldfajn
  • Sekretariát Programu partnerství v oboru investic – Wellington Moreira Franco 


Zkratky politických stran

  • PMDB - Strana brazilského demokratického hnutí
  • PSD - Sociálně demokratická strana
  • PP - Pokroková strana
  • PR - Strana republiky
  • PSB - Brazilská socialistická strana
  • DEM - Demokraté
  • PV - Strana zelených
  • PSDB - Brazilská sociálně demokratická strana
  • PRB - Brazilská republikánská strana
  • PT - Strana pracujících
  • PTB - Brazilská strana pracujících
  • PPS - Lidově socialistická strana

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:  206,081 mil. (IBGE, 2016)

 

Hustota obyvatelstva: 24,2 obyvatel / km2

 

Obyvatelstvo podle států:

São Paulo - 44,85 mil.; Minas Gerais - 21,02 mil.; Rio de Janeiro - 16,69 mil.; Bahia - 15,28 mil.; Rio Grande do Sul - 11,29 mil.; Paraná - 11,24 mil.; Pernambuco - 9,41 mil.; Ceará - 8,98 mil.; Pará - 8,27 mil.; Maranhão - 6,95 mil.; Santa Catarina - 6,91 mil.; Goiás - 6,70 mil.; Amazonas - 4,00 mil.; Paraíba - 4,00 mil.; Espírito Santo - 3,97 mil.; Rio Grande do Norte - 3,47 mil.; Alagoas - 3,36 mil.; Mato Grosso - 3,31 mil.; Piauí - 3,21 mil.; Distrito Federal - 2,98 mil.; Mato Grosso do Sul - 2,68 mil.; Sergipe - 2,27 mil.; Rondônia - 1,79 mil.; Tocantins - 1,52 mil.; Acre - 0,82 mil.; Amapá - 0,78 mil.; Roraima - 0,51 mil.

 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,8 %

 

Demografické složení:

  • ženy 51,6 %
  • muži 48,4 %

Podíl obyvatelstva:

  • 0 - 14 let: 23,8 %
  • 15 - 24 let: 16,5 %
  • 25 - 54 let: 43,7 %
  • 55 - 64 let: 8,4 %
  • nad 65 let: 7,6 %

Národnostní složení:

  • Brazilci - 48,5 % evropského původu, 43 % míšeného původu, 7 % afrického původu, 1 % asijského původu, 0,5 % původní indiánské obyvatelstvo.

Náboženské skupiny:

  • Křesťanství 90 % (katolíci 74 %, protestanti 15 %, novodobé křesťanské církve 1 %), ostatní náboženství 3 % (tradiční africké 0,5 %), bez vyznání 7 %.

Úřední jazyk

  • portugalština

Ostatní nejčastěji používané jazyky: 

  • španělština 
  • angličtina

Španělština je srozumitelná z důvodu příbuznosti s portugalštinou a komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a mezi mládeží.

Znalost cizích jazyků je celkově velmi nízká.


Administrativně správní členění
:

Brazílie je tvořena 26 státy a 1 federálním distriktem s hlavním městem Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá (AP), Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO), Maranhão (MA), Mato Grosso (MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB), Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio de Janeiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), São Paulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO).


Největší města, počet obyvatel: 

  • São Paulo (SP) 12 mil., metropolitní oblast 18,5 mil.
  • Rio de Janeiro (RJ) 6,4 mil., metropolitní oblast 11,4 mil. 
  • Salvador (BA) 3,1 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 
  • Brasília (DF) 0,7 mil., metropolitní oblast 2,6 mil. 
  • Fortaleza (CE) 3 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 
  • Belo Horizonte (MG) 2,6 mil., metropolitní oblast 6,4mil. 
  • Curitiba (PR) 1,9 mil., metropolitní oblast 3,4 mil. 
  • Manaus (AM) 1,8 mil., metropolitní oblast 2,1 mil. 
  • Recife (PE) 1,8 mil., metropolitní oblast 4,2 mil. 
  • Porto Alegre (RS) 1,4 mil., metropolitní oblast 4,3 mil.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

růst HDP (v %)

0,9

2,3

0,1

-3,8

-3,6

nominální HDP (v mld. BRL)

6 525

6 721

6 755

6 500

6 266

HDP/obyv. (v BRL)

32 750

33 433

33 312

31 792

30 407

míra inflace (v %)

5,84

5,91

6,41

10,6

6,29

nezaměstnanost (průměr za rok v %)

7,4

7,1

6,8

8,5

11,5

Zdroj: IBGE, Banco Central

 

Brazilská ekonomika v roce 2016 marně hledala impulsy, které by ji pomohly znovu nastartovat. Ekonomické ukazatele v polovině roku signalizovaly, že by se změna negativního trendu mohla přibližovat, nicméně všeobecný optimismus spojený (do velké míry iracionálně) s dokonáním impeachmentu prezidentky D. Rousseff, jejím nahrazením M. Temerem a obměnou vládního týmu, se ukázal jako planý.

 

Predikce hospodářského výkonu se tak během roku postupně zhoršovaly. Ekonomika nakonec rok 2016 zakončila s propadem ve výši 3,5 %. Pro rok 2017 činil ještě v polovině roku 2016 vládní odhad růstu 1,7 %, nicméně každá další prognóza toto číslo dále snižovala až pod hranici 0,5 % na konci 1. čtvrtletí 2017. Vzhledem k tomu, že od té doby se zejména politická situace v zemi vlivem odhalení dalších korupčních skandálů zasahujících nejvyšší místa ještě více zkomplikovala, lze reálně očekávat, že brazilská ekonomika bude v roce 2016 stagnovat s variací velmi blízko nuly.

 

V podstatě jediným významněji pozitivním faktorem je vývoj inflace, která zakončila rok 2016 na úrovni 6,29 % a vešla se tak do inflačního cíle centrální banky, který činil 4,5 % s přípustnou dvouprocentní odchylkou. Také pro rok 2017 se inflační očekávání pohybuje okolo hranice 4 %.

 

Naopak velkou zátěží současné brazilské ekonomiky je nezaměstnanost, která v průměru během roku 2016 činila 11,5 %, na konci roku přesáhla 12 % a pokračovala v růstu i v prvních měsících roku 2017. 

 

V některých federálních státech pokračuje kritická finanční situace a jejich vlády vyjednávají s federální vládou o podmínkách svého příštího financování, resp. o opatřeních, která musí být na úrovni států přijata, aby unie byla ochotna odložit splácení jejich dluhů vůči federaci. Jedním z kriticky postižených je stát Rio de Janeiro, mj. i v souvislosti s pořádáním LOH v loňském roce.

 

Vláda M. Temera, resp. ekonomický tým ministra financí H. Meirellese (v předchozí dekádě byl šéfem centrální banky), se snaží ekonomiku stimulovat několika směry. Na konci roku se podařilo prosadit z pohledu vlády zásadní ústavní dodatek, který závazně omezuje výdaje veřejných financí na příštích 20 let na stávající stav, korigovaný pouze o inflaci. Další významnou legislativní změnou má být v současnosti připravovaná důchodová reforma, která je s tímto opatřením bezprostředně svázána. Centrální banka také počínaje říjnem 2016 přistoupila ke snižování základní úrokové míry SELIC, a to v několika krocích z původních 14,25 % až na 10,25 % v květnu 2017. Přesto má Brazílie i nadále jednu z nejvyšších reálných úrokových měr na světě.

 

Mezi ostatní podpůrná opatření patří obnovení řady privatizačních projektů, které se týkají převážně dopravní infrastruktury (letiště, přístavy, silnice), či spíše administrativní úpravy ze strany vlády, jakými jsou např. snížení úrokové míry u kreditních karet, možnost obchodníků poskytovat slevy při platbách v hotovosti či různé dílčí daňové úlevy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V Brazílii je státní rozpočet ze zákona koncipován jako vyrovnaný. Během roku však příslušným legislativním procesem dochází k celé řadě dodatečných úprav, které umožňují odchylky od původního schváleného návrhu.

 

Jsou sledovány dva hlavní výsledky hospodaření státu - primární saldo, které je rozdílem mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu, a dále nominální saldo, které zohledňuje i výdaje na obsluhu státního dluhu. Primární saldo bývalo v minulých letech dlouhodobě přebytkové, nominální vždy deficitní. Zlom nastal počínaje rokem 2014, od kterého zaznamenává brazilský státní rozpočet primární i nominální schodky. Tento vývoj úzce souvisí s ekonomickou krizí posledních let a vláda prezidenta Temera na něj reagovala mj. prosazením ústavního dodatku, jehož podstatou je ustanovení limitu rozpočtových výdajů na stávající stav zvýšený pouze o inflaci, a to na příštích 20 let. 

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

primární saldo (v mld. BRL)

104,951

91,306

-32,536

-111,249

 -155,791

podíl primárního salda na HDP (v %)

2,39

1,90

0,63

1,88

 2,47

nominální saldo (v mld. BRL)

-108,912

-157,550

-343,916

-613,035

 -562,815

podíl nominálního salda na HDP (v %)

2,47

3,28

6,70

10,34

8,93
podíl veřejného dluhu na HDP (v %) 62 60 63 73 76

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet platební bilance (v mld. USD)

-74,218

-74,839

-104,181

-59,434

 -25,530

Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD)

208

322

231

461

274

Finanční účet platební bilance (v mld. USD)

-73,954

-72,696

-100,599

-55,155

-16,466

Devizové rezervy

333,10

358,8

331,2

368,7

372,2

Hrubá zahraniční zadluženost

312,8 

312,0

341,3

334,7

323,7

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu upravuje zákon č. 4595/1964. Mezi hlavní instituce, které mají klíčový vliv na fungování bankovní soustavy, patří: 

  • Brazilská centrální banka (Banco Central do Brasil) je vázána na Ministerstvo financí a je výkonným orgánem provádějícím politiku stanovenou Výborem pro monetární politiku.
  • Výbor pro monetární politiku (Comitê de Política Monetária - COPOM) stanovuje tzv. základní úrokovou míru ekonomiky SELIC, je odpovědný za vydávání oběživa, stanovuje podmínky fungování centrální banky, determinuje základní charakteristiku bankovek a mincí, určuje směrnice a normy týkající se směnných kursů a koordinuje národní monetární politiku s investiční politikou vlády; jeho prezidentem je ministr financí.
  • Komise pro kapitálové hodnoty (Comissão de Valores Mobiliários) je podřízena Ministerstvu financí a jejím základním úkolem je regulace kapitálového trhu a dohled nad ním.
  • Brazilská Banka (Banco do Brasil) je komerční bankou, ve které většinový podíl drží federace. Mimo činnost komerční je také zodpovědná za provádění úvěrové a monetární politiky federální vlády za dohledu Výboru pro monetární politiku.
  • Národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj (Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social - BNDES) je hlavním nástrojem k provádění investiční politiky federální vlády.

Federální stát vlastní následující obchodní banky: Banco do Brasil S.A., Banco do Nordeste do Brasil S.A., Banco do Amazônia S.A., Banco Meridional do Brasil S.A., Banco Regional de Brasilia.

Jednotlivé státy vlastní své komerční banky, operující pouze na jejich územích.

Hlavními komerčními bankami dle bilanční sumy jsou: Itaú Unibanco, Banco do Brasil, Caixa Econômica Federal (CEF), Banco Bradesco, Santander Banespa, ABN Amro a Safra.

K významným zahraničním bankám působícím v Brazílii patří Banco Santander, ABN Amro, HSBC, Citibank, Credit Suisse, JP Morgan Chase, BNP Paribas, Deutsche Bank a další.

Mezi hlavní pojišťovací ústavy lze zařadit Porto Seguro, AGF Brasil Seguros, Braseg, Paulista Seguros, Itaú Seguros, Paglimar a Marítima Seguros.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Brazílie je federálním státem ustaveným na základě dohody jednotlivých států, což je zakotveno ve federální ústavě. Systém zaručuje všem členům federace možnost vytvoření vlastního daňového systému, mimo systém federální. Daňový systém je rozdělen mezi daně, regulační poplatky, správní poplatky, poplatky ze státních zakázek a sociální příspěvky. Je v neustálém pohybu a každoročně zaznamenává úpravy na všech svých úrovních. Již několik let se hovoří o komplexní daňové reformě, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zprůhlednit daňovou soustavu a zefektivnit výběr daní.

Základní daně vybírané v Brazílii podle úrovně státní správy:

  • ďaň vybírá unie: Dovozní – Imposto de Importação (II), Vývozní – Imposto de Exportação (IE), Z příjmů – Imposto de Renda (IR), Z průmyslových výrobků – Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI), Z finančních operací – Imposto sobre Operações Financeiras (IOF), Z vlastnictví zemědělských pozemků – Imposto sobre Propriedade Territorial Rural (ITR)
  • daň vybírají státy federace a Federální distrikt: Dědická a darovací – Imposto sobre Transmissão Causa Mortis e Doações (ITCD), Z oběhu zboží a služeb – Imposto Sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS), Z vlastnictví motorových vozidel – Imposto sobre a Propriedade de Veículos Automotores (IPVA)
  • daň vybírají obce a Federální distrikt: Pozemková – Imposto Predial Territorial Urbano (IPTU), Z převodu nemovitostí – Imposto sobre Transmissão de Bens Imóveis (ITBI), Ze služeb (kromě těch, které podléhají ICMS) – Imposto sobre Serviços (ISS)

Vybírání příspěvků sociálního charakteru na úrovni Unie

  • příspěvek vybírá unie: Příspěvek na financování sociálního zabezpečení (COFINS), Program sociální integrace/Program vytváření majetku státních zaměstnanců (PIS/PASEP), Příspěvek z čistého zisku (CSLL), Dočasný příspěvek z oběhu finančních prostředků (CPMF), Příspěvek na sociální zabezpečení(vybírán z příjmů OSVČ)

Vláda je kritizována za vysoké daňové zatížení, které omezuje investice a aktivitu podnikatelské sféry a brání zvyšování kupní síly obyvatelstva. Celková daňová kvóta se v roce 2017 pohybuje okolo 35 % HDP.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: