Brazílie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 4. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Brasília

Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky a aktuálně 9. největší ekonomikou světa. Jedná se o více než 200-miliónový trh s obrovskou domácí poptávkou a silnou střední třídou čítající více než polovinu populace.

 

Brazílie je parlamentní demokracií. V nedávných letech zažila hlubokou politickou krizi, související především s rozsáhlou protikorupční akcí s názvem Lava-Jato, jež odhalila korupční praktiky na všech úrovních vedení země. Politická krize úzce souvisela i s krizí ekonomickou -  v letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, resp. o 3,6 %, což znamenalo nejhlubší recesi od r. 1948. V r. 2017 došlo k mírnému oživení ekonomiky, která vzrostla o 1 %. Vzhledem k nízké srovnávací základně se však jednalo de facto o zanedbatelný růst. Pro rok 2018 je očekáváno další oživení ekonomiky, a to v rozmezí mezi 2 a 3 procenty.

 

Země je zakládajícím členem integračního seskupení Mercosul. V poslední době začala více podporovat (společně s Argentinou) uzavření jednání o asociační dohodě mezi Mercosul a EU, která jsou s přestávkami vedena od r. 1999. Zároveň se snaží o sblížení se zeměmi Tichomořské aliance. Aktuální jsou rovněž snahy o vstup země do OECD.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: República Federativa do Brasil, Brazilská federativní republika (BFR)

V čele vlády stojí prezident republiky. Po dovršení procesu impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseff (PT), jež byla zvolena do druhého funkčního období v roce 2014, je od 31. srpna 2016 plnohodnotnou hlavou státu bývalý viceprezident Michel Temer (PMDB).

 

Seznam ministrů federální vlády Brazilské federativní republiky

  • Státní záležitosti - Eliseu Padilha (PMDB)
  • Ministerstvo spravedlnosti a občanství – Torquato Jardim
  • Ministerstvo obrany – Joaquim Silva e Luna
  • Ministerstvo zahraničních věcí - Aloysio Nunes (PSDB-SP)
  • Ministerstvo financí - Eduardo Guardia
  • Ministerstvo dopravy, přístavů a civilního letectví - Valter Casimiro Silveira
  • Ministerstvo zemědělství, dobytkářství a zásobování - Blairo Maggi (PP-MT)
  • Ministerstvo školství - Rossieli Soares da Silva
  • Ministerstvo kultury - Sérgio Sá Leitão 
  • Ministerstvo práce - Helton Yomura
  • Ministerstvo sociálního a zemědělského rozvoje - Alberto Beltrame
  • Ministerstvo zdravotnictví - Gilberto Occhi
  • Ministerstvo průmyslu, zahraničního obchodu a služeb - Marcos Jorge de Lima
  • Ministerstvo dolů a energie - Wellington Moreira Franco (PMDB)
  • Ministerstvo plánování, rozvoje a řízení - Esteves Colnago
  • Ministerstvo vědy, technologie, inovací a komunikací - Gilberto Kassab (PSD)
  • Ministerstvo životního prostředí - Edson Duarte
  • Ministerstvo sportu - Leandro Cruz Fróes da Silva
  • Ministerstvo cestovního ruchu – Vinícius Lummertz
  • Ministerstvo národní integrace - Antônio de Pádua de Deus Andrade
  • Ministerstvo městských záležitostí - Alexandre Baldy
  • Ministerstvo transparentnosti, operativního dohledu a obecné kontroly Unie – Wagner Rosário
  • Ministerstvo institucionální bezpečnosti - Sérgio Etchegoyen
  • Generální advokatura unie – Grace Maria Mendonça
  • Ministr/prezident Centrální banky - Ilan Goldfajn
  • Úrad vlády při Kanceláři prezidenta - Carlos Marun
  • Ministerstvo pro veřejnou bezpečnost – Raul Jungmann (PPS-PE)

Složení vlády je aktuální k 17. dubnu 2018. Od počátku Temerovy vlády k tomuto datu proběhlo již 29 změn na ministerských postech.



Zkratky politických stran

  • PMDB - Strana brazilského demokratického hnutí
  • PSD - Sociálně demokratická strana
  • PP - Pokroková strana
  • PR - Strana republiky
  • PSB - Brazilská socialistická strana
  • DEM - Demokraté
  • PV - Strana zelených
  • PSDB - Brazilská sociálně demokratická strana
  • PRB - Brazilská republikánská strana
  • PT - Strana pracujících
  • PTB - Brazilská strana pracujících
  • PPS - Lidově socialistická strana

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2017):  207,66 mil.

 

Hustota obyvatelstva (2017): 24,4 obyvatel / km2

 

Rozmístění obyvatelstva v rámci teritoria je velmi nerovnoměrné. V městkých aglomeracích, které představují 0,63 % rozlohy, žije 84,6 % populace.

 

Obyvatelstvo podle států (2017):

São Paulo - 45,09 mil.; Minas Gerais - 21,12 mil.; Rio de Janeiro - 16,72 mil.; Bahia - 15,34 mil.; Rio Grande do Sul - 11,32 mil.; Paraná - 11,32 mil.; Pernambuco - 9,47 mil.; Ceará - 9,02 mil.; Pará - 8,37 mil.; Maranhão - 7,00 mil.; Santa Catarina - 7,00 mil.; Goiás - 6,78 mil.; Amazonas - 4,06 mil.; Paraíba - 4,03 mil.; Espírito Santo - 4,02 mil.; Rio Grande do Norte - 3,51 mil.; Alagoas - 3,38 mil.; Mato Grosso - 3,34 mil.; Piauí - 3,22 mil.; Distrito Federal - 3,04 mil.; Mato Grosso do Sul - 2,71 mil.; Sergipe - 2,29 mil.; Rondônia - 1,81 mil.; Tocantins - 1,55 mil.; Acre - 0,83 mil.; Amapá - 0,80 mil.; Roraima - 0,52 mil.

 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,77 %

 

Demografické složení:

  • ženy 51,6 %
  • muži 48,4 %

Podíl obyvatelstva:

  • 0 - 14 let: 23,8 %
  • 15 - 24 let: 16,5 %
  • 25 - 54 let: 43,7 %
  • 55 - 64 let: 8,4 %
  • nad 65 let: 7,6 %

Národnostní složení:

  • Brazilci - 48,5 % evropského původu, 43 % míšeného původu, 7 % afrického původu, 1 % asijského původu, 0,5 % původní indiánské obyvatelstvo.

Náboženské skupiny:

  • Křesťanství 90 % (katolíci 74 %, protestanti 15 %, novodobé křesťanské církve 1 %), ostatní náboženství 3 % (tradiční africké 0,5 %), bez vyznání 7 %.

Úřední jazyk

  • portugalština

Ostatní nejčastěji používané jazyky: 

  • španělština 
  • angličtina

Španělština je srozumitelná z důvodu příbuznosti s portugalštinou a komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a mezi mládeží.

Znalost cizích jazyků je celkově velmi nízká.


Administrativně správní členění
:

Brazílie je tvořena 26 státy a 1 federálním distriktem s hlavním městem Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá (AP), Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO), Maranhão (MA), Mato Grosso (MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB), Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio de Janeiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), São Paulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO).


Největší města, počet obyvatel: 

  • São Paulo (SP) 12 mil., metropolitní oblast 18,5 mil.
  • Rio de Janeiro (RJ) 6,4 mil., metropolitní oblast 11,4 mil. 
  • Salvador (BA) 3,1 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 
  • Brasília (DF) 0,7 mil., metropolitní oblast 2,6 mil. 
  • Fortaleza (CE) 3 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 
  • Belo Horizonte (MG) 2,6 mil., metropolitní oblast 6,4mil. 
  • Curitiba (PR) 1,9 mil., metropolitní oblast 3,4 mil. 
  • Manaus (AM) 1,8 mil., metropolitní oblast 2,1 mil. 
  • Recife (PE) 1,8 mil., metropolitní oblast 4,2 mil. 
  • Porto Alegre (RS) 1,4 mil., metropolitní oblast 4,3 mil.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

růst HDP (v %)

2,3

0,1

-3,8

-3,6

1,0

nominální HDP (v mld. BRL)

6 721

6 755

6 500

6 266

6 560

HDP/obyv. (v BRL)

33 433

33 312

31 792

30 407

31 589

míra inflace (v %)

5,91

6,41

10,6

6,29

2,95

nezaměstnanost (průměr za rok v %)

7,1

6,8

8,5

11,5

12,7

Zdroj: IBGE, Banco Central

 

Brazilská ekonomika v roce 2017 se jen velmi obtížně vzpamatovávala z předchozí recese, která byla největší od roku 1948. Přestože se vládě podařilo za cenu poměrně  výrazných škrtů a zastropování výdajů formou ústavního dodatku stabilizovat veřejné finance, ekonomické oživení bylo jen velmi mírné, a to ještě s přihlédnutím k velmi nízké srovnávací základně.

 

Ekonomika nakonec rok 2017 zakončila s růstem ve výši 1,0 %. V roce 2018 se očekává výraznější ekonomický růst v rozmezí mezi 2 % a 3 %.  Svůj nemalý vliv ale bude mít pokračující politická nestabilita v zemi, přičemž je otázkou, zda se tato situace uklidní na závěr letošního "supervolebního roku", kdy bude zvolen nový prezident a guvernéři jjednotlivých států federace.

 

Významným pozitivním faktorem byl v roce 2017 vývoj inflace, která dosáhla jen 2,95 % a byla tak poměrně hluboko pod inflačním cílem centrální banky, jenž činil 4,5 % s přípustnou dvouprocentní odchylkou. Také pro rok 2018 se inflační očekávání pohybuje okolo hranice 3 %.

 

Naopak velkou zátěží současné brazilské ekonomiky je míra nezaměstnanosti, která v průměru během roku 2017 činila rekordních 12,7 % a postihla tak 12,3 miliónu práseschopného obyvatelstva. Zároveň došlo k podstatnému nárůstu neformální zaměstnanosti.

 

Vláda M. Temera, resp. ekonomický tým ministra financí H. Meirellese (v předchozí dekádě byl šéfem centrální banky), se snaží ekonomiku stimulovat několika směry. Na konci roku 2016 se podařilo prosadit z pohledu vlády zásadní ústavní dodatek, který závazně omezuje výdaje veřejných financí na příštích 20 let na stávající stav, korigovaný pouze o inflaci. Další významnou legislativní změnou má být v současnosti připravovaná důchodová reforma, která je s tímto opatřením bezprostředně svázána. Centrální banka také počínaje říjnem 2016 přistoupila ke snižování základní úrokové míry SELIC, a to v několika krocích z původních 14,25 % až na 6,5 % v dubnu 2018. Přesto má Brazílie i nadále jednu z nejvyšších reálných úrokových měr na světě.

 

Mezi ostatní podpůrná opatření patří obnovení řady privatizačních projektů, které se týkají převážně dopravní infrastruktury (letiště, přístavy, silnice), či spíše administrativní úpravy ze strany vlády, jakými jsou např. snížení úrokové míry u kreditních karet, možnost obchodníků poskytovat slevy při platbách v hotovosti či různé dílčí daňové úlevy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V Brazílii je státní rozpočet ze zákona koncipován jako vyrovnaný. Během roku však příslušným legislativním procesem dochází k celé řadě dodatečných úprav, které umožňují odchylky od původního schváleného návrhu.

 

Jsou sledovány dva hlavní výsledky hospodaření státu - primární saldo, které je rozdílem mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu, a dále nominální saldo, které zohledňuje i výdaje na obsluhu státního dluhu. Primární saldo bývalo v minulých letech dlouhodobě přebytkové, nominální vždy deficitní. Zlom nastal počínaje rokem 2014, od kterého zaznamenává brazilský státní rozpočet primární i nominální schodky. Tento vývoj úzce souvisí s ekonomickou krizí posledních let a vláda prezidenta Temera na něj reagovala mj. prosazením ústavního dodatku, jehož podstatou je ustanovení limitu rozpočtových výdajů na stávající stav zvýšený pouze o inflaci, a to na příštích 20 let. 

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

primární saldo (v mld. BRL)

91,306

-32,536

-111,249

 -155,791 -124,401

podíl primárního salda na HDP (v %)

1,90

0,63

1,88

 2,47 1,90

nominální saldo (v mld. BRL)

-157,550

-343,916

-613,035

 -562,815

-501,408

podíl nominálního salda na HDP (v %)

3,28

6,70

10,34

8,93 7,80
podíl hrubého veřejného dluhu na HDP (v %) 60 63 73 70 74

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet platební bilance (v mld. USD)

-74,839

-104,181

-59,434

 -23,546 -9,762

Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD)

322

231

461

274 379

Finanční účet platební bilance (v mld. USD)

-72,696

-100,599

-55,155

-16,415 -6,146

Devizové rezervy (v mld. USD)

358,8

331,2

368,7

372,2 382,0

Hrubá zahraniční zadluženost (v mld. USD)

312,0

341,3

334,7

323,7 319,8

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu upravuje zákon č. 4595/1964. Mezi hlavní instituce, které mají klíčový vliv na fungování bankovní soustavy, patří: 

  • Brazilská centrální banka (Banco Central do Brasil) je vázána na Ministerstvo financí a je výkonným orgánem provádějícím politiku stanovenou Výborem pro monetární politiku.
  • Výbor pro monetární politiku (Comitê de Política Monetária - COPOM) stanovuje tzv. základní úrokovou míru ekonomiky SELIC, je odpovědný za vydávání oběživa, stanovuje podmínky fungování centrální banky, determinuje základní charakteristiku bankovek a mincí, určuje směrnice a normy týkající se směnných kursů a koordinuje národní monetární politiku s investiční politikou vlády; jeho prezidentem je ministr financí.
  • Komise pro kapitálové hodnoty (Comissão de Valores Mobiliários) je podřízena Ministerstvu financí a jejím základním úkolem je regulace kapitálového trhu a dohled nad ním.
  • Brazilská Banka (Banco do Brasil) je komerční bankou, ve které většinový podíl drží federace. Mimo činnost komerční je také zodpovědná za provádění úvěrové a monetární politiky federální vlády za dohledu Výboru pro monetární politiku.
  • Národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj (Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social - BNDES) je hlavním nástrojem k provádění investiční politiky federální vlády.

Federální stát vlastní následující obchodní banky: Banco do Brasil S.A., Banco do Nordeste do Brasil S.A., Banco do Amazônia S.A., Banco Meridional do Brasil S.A., Banco Regional de Brasilia.

Jednotlivé státy vlastní své komerční banky, operující pouze na jejich územích.

Hlavními komerčními bankami dle bilanční sumy jsou: Itaú Unibanco, Banco do Brasil, Caixa Econômica Federal (CEF), Banco Bradesco, Santander Banespa, ABN Amro a Safra.

K významným zahraničním bankám působícím v Brazílii patří Banco Santander, ABN Amro, HSBC, Citibank, Credit Suisse, JP Morgan Chase, BNP Paribas, Deutsche Bank a další.

Mezi hlavní pojišťovací ústavy lze zařadit Porto Seguro, AGF Brasil Seguros, Braseg, Paulista Seguros, Itaú Seguros, Paglimar a Marítima Seguros.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Brazílie je federálním státem ustaveným na základě dohody jednotlivých států, což je zakotveno ve federální ústavě. Systém zaručuje všem členům federace možnost vytvoření vlastního daňového systému, mimo systém federální. Daňový systém je rozdělen mezi daně, regulační poplatky, správní poplatky, poplatky ze státních zakázek a sociální příspěvky. Je v neustálém pohybu a každoročně zaznamenává úpravy na všech svých úrovních. Již několik let se hovoří o komplexní daňové reformě, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zprůhlednit daňovou soustavu a zefektivnit výběr daní.

Základní daně vybírané v Brazílii podle úrovně státní správy:

  • ďaň vybírá unie: Dovozní – Imposto de Importação (II), Vývozní – Imposto de Exportação (IE), Z příjmů – Imposto de Renda (IR), Z průmyslových výrobků – Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI), Z finančních operací – Imposto sobre Operações Financeiras (IOF), Z vlastnictví zemědělských pozemků – Imposto sobre Propriedade Territorial Rural (ITR)
  • daň vybírají státy federace a Federální distrikt: Dědická a darovací – Imposto sobre Transmissão Causa Mortis e Doações (ITCD), Z oběhu zboží a služeb – Imposto Sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS), Z vlastnictví motorových vozidel – Imposto sobre a Propriedade de Veículos Automotores (IPVA)
  • daň vybírají obce a Federální distrikt: Pozemková – Imposto Predial Territorial Urbano (IPTU), Z převodu nemovitostí – Imposto sobre Transmissão de Bens Imóveis (ITBI), Ze služeb (kromě těch, které podléhají ICMS) – Imposto sobre Serviços (ISS)

Vybírání příspěvků sociálního charakteru na úrovni Unie

  • příspěvek vybírá unie: Příspěvek na financování sociálního zabezpečení (COFINS), Program sociální integrace/Program vytváření majetku státních zaměstnanců (PIS/PASEP), Příspěvek z čistého zisku (CSLL), Dočasný příspěvek z oběhu finančních prostředků (CPMF), Příspěvek na sociální zabezpečení(vybírán z příjmů OSVČ)

Vláda je kritizována za vysoké daňové zatížení, které omezuje investice a aktivitu podnikatelské sféry a brání zvyšování kupní síly obyvatelstva. Celková daňová kvóta se v roce 2017 pohybovala okolo 33 % HDP.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: