Čad: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Charakteristika státu

Čadská republika je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Nejdelší hranici má Čad se svým východním sousedem - Súdánem (1403 km). Na severu sousedí s Libyí (1055 km), na západě s republikou Niger (1196 km) na jihozápadě s Nigérií (85 km), Kamerunem (1116 km) a na jihovýchodě se Středoafrickou republikou (1556 km společných hranic). Nejasné vytýčení mezinárodních hranic vedlo v minulosti ke vzniku pohraničních incidentů v blízkosti jezera Čad na západě země (společné hranice mezi  Kamerunem, Čadem, Nigerem a Nigérií).

Území celé republiky tvoří převážně polopoušť a poušť. Úrodná půda se nachází pouze na jihozápadě země v úzkém pásmu okolo Čadského jezera a oblasti u hranic se Středoafrickou republikou a Kamerunem. Tvoří pouhá 3,82 % celkové rozlohy země, plochy se stálou úrodou pak pouze 0,02 % rozlohy. Uměle zavlažované půdy je pouze několik set čtverečních kilometrů.

Státní zřízení

Čad je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta, který vládne s podporou armády.  Prezident je volen v přímých volbách na pět let.

Zákonodárná moc je ústavou svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění, kde zasedá 188 poslanců, jeho členové jsou voleni dvoukolovým všelidovým hlasováním na čtyřleté funkční období. Současná Ústava byla schválena všelidovým referendem ze dne 31. března roku 1996, upravena referendem v roce 2005 a 2013 (žádný limit na počet mandátů prezidenta).

Členství v regionálních a mezinárodních uskupení

Čad je členskou zemí Hospodářské a celní unie zemí střední Afriky (CEMAC – Communauté économique et monétaire de l´Afrique centrale), členy CEMAC jsou Kamerun, Středoafrická republika, Gabon, Konžská republika a Rovníková Guinea). CEMAC byla vytvořena v roce 1994 a je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova). Unie je však funkční jen omezeně, existuje nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států. Uvnitř CEMAC platí například i dohoda o volném pohybu osob v rámci všech členských zemí, v praxi však není aplikována. viz rovněž CEMAC. Čad je členskou zemí rovněž organizace The Community of Central African, Carribean and Pacific States (EACPS).

Patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté země světa. Hospodářství trpí zejména značnou odlehlostí od ostatního světa, suchem, nedostatkem infrastruktury a politickou/bezpečnostní  nestabilitou. Na seznamu rozvoje společnosti UNDP figuruje Čad v roce 2014 na 184. místě ze 186 hodnocených zemí. 80 % obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby (příjem méně než 1 USD na den), velká je také úroveň negramotnosti. Čad má velké zásoby nerostných surovin (ropa, uran, zlato...), přesto se jedná o jednu z nejchudších zemí, jejíž hospodářství do velké míry závisí na zemědělství a pastevectví (poskytují obživu 80 % obyvatelstva). Většina obyvatel je ohrožována cyklickými suchy ničícími úrodu.

Průmysl

Podíl čadského průmyslu (bez těžby surovin) na tvorbě HDP činil v roce 2014 zhruba 10 %, poměrně rychle roste (kolem 9% ročně). Větší význam má textilní průmysl (zpracování bavlny), výroba masných konzerv, výroba cukru, nápojů, zpracování potravinářské sody, pivovarnictví, výroba mýdla, cigaret a stavebních materiálů. Indie oznámila investici do montovny traktorů a textilní továrny. 

Těžební průmysl

Sektor těžby ropy zůstává dominantní složkou Čadského hospodářství a na tvorbě HDP se podílí cca 26,8%. Těžitelné zásoby ropy z dosud známých nalezišť se odhadují na 1,5 miliardy barelů, což by při současné těžbě stačilo na 33,7 let. Prokázané zásoby na zatím netěžených ložiskách jsou odhadovány na 2,6 mld. barelů a 14,6 mld. krychlových stop plynu. Denní těžba ropy se zvýšila na 125 000 a bude se nadále zvyšovat, zejména na ložiscích Badila a Mangara v jižním Čadu, která těží společnost Glencore (UK/Švýcarsko). Čínská CNPC začala těžit z ložiska Ronier (cca 10 000 barelů/denně), tato ropa se zpracovává v rafinérii Djermaya (CNPC vlastní 60% rafinérie).

Čadská vláda se ale s CNPC dostala do sporu ohledně dotací ceny benzínu (které masivně subvencuje) a na přelomu ledna a února 2012 rafinérii Djermaya dočasně uzavřela. Kapacita těžby na ložisku Ronier by měla pro nejbližší období dosáhnout 20 000 b/d, maximální těžba by v budoucnosti mohla být až  60 000 b/d. Nejstarší těžební oblastí je pánev Doba, kde těží konsorcium „EssoChad“, jehož podílníky jsou americké společnosti Exxon a Chevron a také státní malajsijská společnost Petronas. Těžba ropy z této oblasti dosahuje cca 110 000 b/d, většina se exportuje do USA přes kamerunský přístav Kribi.

Ostatní nerostné suroviny

Uuran, zlato, stříbro, wolfram, cín, bauxit, diamanty, uhličitan sodný, kaolín, vápenec, sklářský písek, štěrk, jedlá sůl. Probíhá prospekce ložisek uranu, prozatím se ale nerostné suroviny v průmyslovém měřítku netěží (snad s výjimkou zlata, stavebních materiálů a uhličitanu sodného). Čína investovala do výstavby cementárny v Baoré.

Stavebnictví

Na tvorbě HDP se podílí cca 7 %. V současné době prodělává velký rozvoj, vláda investuje do rozvoje infrastruktury (dopravní cesty, letiště, nemocnice, obytné budovy i úřady). V prosinci 2011 byla podepsána MoU s čínskou společností China Civil Engineering Construction Corporation o výstavbě železniční sítě v Čadu (1364 km, jedna větev by vedla z hlavního města ke kamerunským hranicím, druhá větev na východ k súdánským hranicím). O výstavbu trati do Kamerunu se rovněž uchází francouzská firma Bolloré.

Zemědělství

V roce 2014 se zemědělství podílelo na tvorbě HDP 17 %. Přesto, že rozloha obdělávatelné půdy činí pouze 3,8 % z celkové rozlohy země, poskytuje zemědělství obživu 80 % obyvatelstva. Zemědělství je jedním z pilířů ekonomiky celé země – většina obyvatel žije pouze z produktů vypěstovaných v domácích podmínkách. Plocha zavlažované půdy se sice rozšiřuje, přesto je země do velké míry závislá na přírodních podmínkách, nedostatek dešťových srážek vede občas k neúrodě. V letech 2013–2014 byla nicméně sklizeň základních plodin dobrá, významným stimulačním prvkem byly vysoké ceny bavlny.

Základními zemědělskými plodinami jsou bavlna, sorghum, proso, podzemnice olejná, rýže, brambory a maniok (tapioca). Potenciál má v poslední době produkce surové arabské gumy, zejména na export (Čad je po Súdánu již druhým největším dodavatelem této suroviny). Tradičně velký význam má v Čadu chov skotu, ovcí, koz a velbloudů. Na převážné části území republiky jsou domácí zvířata jediným zdrojem obživy společně s doma vypěstovanými zemědělskými plodinami. Největším odběratelem domácích zvířat je Nigérie, válka s Boko Haram bohužel tento trh velmi omezila.

Služby

Obchod a služby společně tvoří cca 36 % HDP. Sektor je velmi málo rozvinutý (zejména veřejné služby), nicméně je nejrychleji rostoucím odvětvím národního hospodářství. Největší částí odvětví služeb zůstávají prosté velkoobchodní a maloobchodní služby, dále doprava a logistika pro regionální obchod a spoje. Rychle se rozvíjí telekomunikace, třebaže jejich služby jsou drahé a počet uživatelů omezený. Také poštovní systém je funkční, ale drahý. Turistika v zemi prakticky neexistuje. Služby v následujících letech nadále porostou, hlavní roli budou hrát telekomunikace a bankovnictví.

Infrastruktura

Je již tradičně nejslabším článkem ekonomiky – je špatná i ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi. Páteř čadské dopravní sítě tvoří cesty a silnice, kterých je celkem asi 40 000 km, z nichž pouhých 1100 km je zpevněných (asfaltových). Strategickou dopravní cestou je silnice N'Djamena – Douala, kterou se dopravuje drtivá část zboží do Čadu. Převážnou část silniční sítě tedy dosud tvoří prašné silnice, z nichž pouze malá část (2 500 km) je udržována. Zbytek „silnic“ jsou pouze neudržované (v dešťové sezóně většinou nesjízdné) cesty či ujeté pásy v poušti.

V zemi nejsou v provozu železnice, China Civil Engineering Construction Corporation měla stavět 1364 km železnice (jedna větev by měla vést z hlavního města ke kamerunským hranicím, druhá větev na východ k súdánským hranicím). O stejnou trať se ale v roce 2014 ucházela francouzská firma Bolloré. Vodní cesty (řeky Chari a Logone) jsou splavné pouze v období dešťů.

V Čadu je celkem 58 letišť, z toho se zpevněnou přistávací plochou 9. Mezinárodní letiště je pouze v N'Djameně. Z Evropy sem pravidelně létá pouze společnost Air France a Turkish Airlines. Letecké spojení se zahraničím zajišťují i Ethiopian Airlines a některé další africké linky (např. Asky). Domácí společnosti Air Tchad odebrala vláda v únoru 2012 z bezpečnostních důvodů licenci.

Energetika

Veškerá elektrická energie se v Čadu vyrábí v tepelných (diesel) elektrárnách. Roční výroba elektřiny činí však pouhých 100 mil. kWh, přesto tato kapacita stačí pokrýt plně domácí spotřebu elektrické energie v této obrovské zemi (93 mil. kWh). Elektrická energie se nedováží ani nevyváží. Používané napětí je 220 V/50 Hz. Dobré podmínky existují v Čadu pro využití netradičních (obnovitelných) zdrojů energie – například solární a větrné energie, nejen kvůli vynikajícím klimatickým podmínkám, ale i velmi vysoké ceně elektřiny, vyrobené z fosilních paliv. Veřejné dodávky el. energie a vody fungují pouze v hlavním městě a několika dalších větších městech – většinou centrech prefektur.

Telekomonikace

Úroveň telefonizace je v Čadské republice velmi nízká, telekomunikační služby jsou velmi drahé. V roce 2012 bylo v zemi registrováno pouze 30 000 pevných telefonních linek. Velmi rychle se rozvíjí mobilní sítě. V současné době poskytují služby 3 operátoři (Tchad Airtel, Tigo, Salam); v roce 2013 se odhadoval počet mobilních telefonů v zemi  na 4,3 mil. V Čadu působilo v roce 2012 šest internetových providerů, kód země je „.td“. Podle odhadu ze stejného roku internet využívá jen asi 180 000 uživatelů. V zemi je provozována jediná státní televizní a rozhlasová stanice (RNT). Vysílá nicméně asi 30 soukromých rozhlasových stanic a jejich počet postupně roste.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Čad, který patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí s nízkým příjmem, zůstává velkým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, na které je z velké části závislý. OECD uvádí, že poskytovaná pomoc (z největší části humanitární pomoc) dosáhla v roce 2012 výše 479 mil. USD, podobnou částku přijímá každoročně. Klíčovými donory jsou EU a USA, dále Francie, Japonsko, Švýcarsko, Německo, Kanada, Africká rozvojová banka, Islámská rozvojová banka a agentury OSN. Pomoc je poskytována na jednotlivé sektoriální politiky nebo přímo do státního rozpočtu. ČLR poskytuje nízko úročené půjčky na výstavbu infrastruktury (realizují ji ovšem čínské firmy).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République du Tchad
  • angl.: Republic of Chad
  • arabsky: Jumhūriyyat Tshād
  • česky: Čadská republika

Hlavou státu je již od 2. prosince 1990 generálporučík Idriss Déby Itno (nar. 1952). Na základě  ústavy z roku 1996 mohl prezident působit v úřadu pouze 2 funkční období, Déby nechal příslušnou klauzuli ústavy v roce 2005 změnit. Poslední prezidentské volby, ve kterých opět Déby zvítězil, se konaly 25. 4. 2011. Opozice volby bojkotovala, volební účast obyvatel je sporná (dle opozice 15 %, dle Débyho příznivců 90 %). Příští volby by se měly konat v roce 2016.  

Prezident stojí v čele vlády, jmenuje ministerského předsedu, se kterým sdílí některé výkonné pravomoci. Vláda je rovněž jmenována prezidentem na návrh ministerského předsedy.

Složení vlády (od června 2014)

  • prezident: Idriss Déby
  • premiér: Kalzeubé Deubet

ministři vlády:

  • zemědělství a životní prostředí: Rosine Djibergui Amane
  • státní služba a zaměstnanost: Abderamane Mouctar Mahamat
  • dobrá správa věcí veřejných: Abderaman Sallah
  • plánování a mezinárodní spolupráce: Mariam Mahamat Nour
  • živočišná výroba a vodní zdroje: Issa Ali Taher
  • ropný průmysl, hornictví a energetika: Djerassem Le Bemadjiel
  • ekonomika, obchod, turistika: Aziz Mahamat Saleh
  • spoje, nové informační technologie: Daoussa Déby Itno
  • obrana, veteráni: Benaindo Tatola                               
  • finance a rozpočet: Bédoumra Kordjé
  • zahraniční věci a africká integrace: Moussa Faki Mahamat
  • zdravotnictví, sociální služby: Ngariera Rimadjita
  • vnitro a veřejná bezpečnost: Abderahim Bireme Hamid
  • spravedlnost, lidská práva: Mahamat Issa Halikimi
  • infrastruktura, doprava a civilní letectví: Adoum Younousmi
  • sdělovací prostředky, mluvčí vlády: Hassan Sylla Bakari
  • vysoké školství, výzkum: Makaye Hassana Taisso
  • národní školství: Ahmat Mahamat Acyl
  • kultura, mládež, sport:  Abdoulaye Ngardiguina
  • územní plánování, výstavba bytů: Gata NGoulou
  • Guvernér Banque des Etats de l'Afrique centrale: Lucas Abaga Nchama

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 11 412 000 (odhad 2014)
  • Hustota osídlení:  8,88 obyvatel /km2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 4,3 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení v roce 2014: 1,92 %.
  • Městské obyvatelstvo činí dle odhadu pro rok 2014 cca 1/5 populace země.

Věkové složení obyv.:

  • 0–14 let 44,7 %
  • 15–64 let 52,3 %
  • nad 65 let 3,0 %

Čad je multietnickým státem (cca 200 etnik).

Etnické skupiny:

Arabové (12,3 %), Sara (27,7 %), Mayo – Kebbi (11,5 %), Kanem – Bornou (9 %), Ouaddai (8,7 %), Hadjari (6,7 %), Tandjile (6,5 %), Gorane (Toubou Daza – 6,3 %), Fitri – Batha (4,7 %), další významnější skupiny: Hausa, Bagirmi, Fulbe, Kotoko, Boulala, Maba. Odhaduje se, že v republice Čad se dlouhodobě zdržuje, často nelegálně, také větší počet Nigerijců, občanů Středoafrické republiky a Súdánců (přesné údaje nejsou k dispozici). V zemi pobývá několik tisíc občanů Francie.

Hlavním náboženstvím v Čadu je islám (vyznává ho asi 53 % populace). Zbytek tvoří křesťané (35 %), animisté (7,3 %) a ostatní domorodá náboženství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2010

2011

2012

2013

2014

HDP (mld. CFAfr)

5 278,5

5 736,2

6 579,2

6 627,0

7 427,3

HDP (mld. USD)

10,7

12,2

12,9

13,4

15,0

růst reál HDP (%)

13,6

0,1

8,9

3,6

8,5

infl spotř cen (%)

-2,1

-3,7

14,0

0,1

3,5

obyvatelstvo (mil.)

11,7

12,1

12,4

12,8

13,2

CFAfr/USD (roční průměr)

495,3

471,9

510,5

494,0

493,6

Zdroj: EIU

Dopad nízké ceny ropy se do hospodářských výsledků roku 2014 zatím nepromítl. Denní těžba ropy se zvýšila na 125 000, do těžby byla uvedena nová ložiska v jižním Čadu. To spolu s dostatkem srážek a dobrou úrodou bavlny umožnilo urychlit růst HDP na 8,5%. Ceny potravin zůstaly díky dobré úrodě relativně stabilní, občasné výpadky v zásobování ale vedly v roce 2014 k růstu cen pohonných hmot. Inflace dosáhla 3,5 %. Nejrychleji rostoucím sektorem byly služby, zejména bankovnictví a telekomunikace, vláda v únoru 2015 vyhlásila plán privatizace státní společnosti Société des télécommunications de Tchad.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2014 měly dosáhnout 2,5 mld. euro, výdaje 2,67 mld. euro. Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní a výjimkou nebyl ani rok 2014. Deficit dosahuje oficiálně 2,6 % HDP a je financován mezinárodními donory. Čad ale obvykle neplní ani příjmovou ani výdajovou stránku rozpočtu a nedodržuje rozpočtovou disciplínu – stamiliony dolarů jsou utraceny mimo systém na nákupy pro armádu a na různé pochybné zakázky.

IMF dlouhodobě kritizuje fiskální nekázeň a ekonomickou politiku vlády a upozorňuje na potřebu reforem, které by vedly k diverzifikaci příjmů a zlepšení podnikatelského prostředí. Přesto v srpnu 2014 prodloužil program „Extended Credit Facility“ na další tři roky. Spolupráce Čadu s IMF a provedení reforem (včetně postupného odstranění dotací cen potravin a pohonných hmot) by měly vyústit do oddlužení země – v rámci iniciativy HIPC Čad dosáhl tzv. completion point již v roce 2001, díky neochotě/neschopnosti vlády provést nezbytné reformy a zprůhlednit hospodaření k odpuštění dluhů dodnes nedošlo.

Vláda se bude snažit se WB a IMF spolupracovat a dodržovat rozpočtovou disciplínu, to se ale může ukázat jako obtížné. Výdajovou stránku ovlivní vysoké výdaje na obranu, příjmovou stránku nízké ceny ropy na světových trzích a restrikce obchodní výměny se Středoafrickou republikou a zejména Nigérií.

Prezident Iddris Déby, který je ve funkci od roku 1990, konsolidoval svoji politickou pozici, pod kontrolou má i armádu. V parlamentu má pohodlnou většinu a zcela kontroluje politický systém. Opozice je nepočetná, rozdělená a dále oslabovaná represemi. Nemá sílu využít ve svůj prospěch rostoucí sociální napětí v zemi a nemůže nijak ohrozit dominantní postavení prezidenta a úzké skupiny lidí kolem něho. Vzhledem k pohodlné parlamentní většině provládní koalice by měla být v roce 2015 země politicky stabilní (i když, navzdory podpoře Débyho armádou, nelze nikdy vyloučit „palácový převrat“).

Ekonomická politika 2013–2015 je vedena národním plánem rozvoje (Plan national de développement), podle kterého by se měl Čad stát tzv. emerging ekonomikou. Díky vysokým investicím do výstavby infrastruktury, vysokým výdajům na obranu a stále ještě existujícím subvencím zůstane státní rozpočet deficitní, deficit by ale neměl oficiálně překročit 4 % HDP (bude pravděpodobně vyšší). Očekává se růst HDP ve výši cca 6–7 %. Hospodářství země bude i nadále závislé na těžbě ropy, nižší cena této suroviny na světových trzích má být kompenzována vyšší těžbou.

Hlavními ekonomickými cíli bude zvýšení produkce potravin, diverzifikace hospodářství (rozvoj zemědělsko-potravinářského sektoru), zlepšení zásobování vodou a vytváření pracovních příležitostí. CFA frank zůstane vázaný na EUR sazbou 655,96 a proto bude vůči USD kolísat v souvislosti s vývojem EUR. Inflace se má pohybovat v rozmezí 2,5–3 %. Hospodářskou situaci budou rovněž ovlivňovat krize v okolních zemích (Libyi, Súdánu, Středoafrické republice a Nigérii). Čad se aktivně zapojil do řešení krize v Mali, Středoafrické republice a do bojů proti Boko Haram v Nigérii, obchodní výměna s okolními státy ale těmito krizemi trpí (Nigérie je např. velkým odběratelem hovězího dobytka z Čadu).

Výhled na následující období (za předpokladu dobré úrody a udržení stability země) je přesto pozitivní – předpovídaný velmi rychlý růst HDP v letech 2015/2016 se ale navzdory stále rostoucí těžbě ropy pravděpodobně díky poklesu cen ropy na světových trzích a zhoršené bezpečnostní situaci konat nebude. V roce 2015 by měl vzrůst HDP o 5,5%, v roce 2016 o 7,5%. Nejrychleji poroste sektor služeb (telekomunikace a bankovnictví). V roce 2015 by měla být zahájena výstavba železnice z N.Djameny do Moundou a Koutéré na hranicích s Kamerunem. Dokončení této železnice by mělo zásadní vliv na zásobování země. ZÚ předpokládá  další postup v jednáních regionu CEMAC s EU o uzavření dohody EPA. Čad se bude i nadále snažit o plnohodnotné členství v ECOWASu.

Na druhé straně vykazuje Čad dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ nízkou úroveň hospodářské svobody, ze 179 hodnocených zemí se umístil na 165. místě. Podnikatelské klima je považováno za nejhorší na světě – Čad je klasifikován Světovou bankou na 185. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí a ani v roce 2014 nepodnikl žádné kroky, které by jeho pozici zlepšily.

Ekonomika Čadu je a nadále zůstane orientovaná na zemědělství a komodity bez vyšší přidané hodnoty (na klimatu závislá rostlinná výroba, pastevectví, nerostné suroviny). Zůstane tak velmi zranitelná a závislá na vnějších vlivech. Navíc se potýká s obrovskými problémy (zanedbaná infrastruktura, nepříznivé investiční klima, korupce....), které nelze rychle překonat. Čad tak i pro nejbližší období zůstane jednou z nejchudších zemí světa.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2011

2012

2013

2014*

2015*

rozpočtové příjmy

24,8

23,9

22,2

22,6

22,6

rozpočtové výdaje

22,4

23,4

24,3

23

22,5

rozpočtová bilance

2,4

0,5

-2,1

-0,4

0,1

zdroj: OECD, * odhad

Příjmy státního rozpočtu v roce 2014 měly dosáhnout 2,5 mld. euro, výdaje 2,67 mld. euro. Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní a výjimkou nebyl ani rok 2014. Deficit dosahuje oficiálně 2,6% HDP a je financován mezinárodními donory. Čad ale obvykle neplní ani příjmovou ani výdajovou stránku rozpočtu a nedodržuje rozpočtovou disciplínu – stamiliony dolarů jsou utraceny mimo systém na nákupy pro armádu a na různé pochybné zakázky.

MMF dlouhodobě kritizuje fiskální nekázeň a ekonomickou politiku vlády a upozorňuje na potřebu reforem, které by vedly k diverzifikaci příjmů a zlepšení podnikatelského prostředí. Přesto v srpnu 2014 prodloužil program „Extended Credit Facility“ na další tři roky. Spolupráce Čadu s MMF a provedení reforem by měly vyústit do oddlužení země – v rámci iniciativy HIPC Čad dosáhl tzv. completion point již v roce 2001, díky neochotě/neschopnosti vlády provést nezbytné reformy a zprůhlednit hospodaření k odpuštění dluhů dodnes nedošlo. Rozpočet na rok 2015 počítá s příjmy státního rozpočtu ve výši 2,53 mld. Euro, výdaje jsou plánovány ve výši 2,9 mld. Euro.

Výpadky příjmů z prodeje ropy díky nízké ceně na světových trzích by měly být vykompenzovány vyšší těžbou. Vláda na druhé straně v předvolebním roce počítá s vysokými investicemi do výstavby silnic a další infrastruktury, výdaje dále zatíží nákupy zbraní a nábor nových vojáků, subvence základních potravin a pohonných hmot. Oficiálně by měl deficit státního rozpočtu dosáhnout 3,5 % HDP, reálně lze ale předpokládat, že vláda plánované výdaje jako každý rok překročí a deficit bude mnohem vyšší.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Čad je závislý na vývozu ropy, příjmy na běžný účet bude záviset na cenách ropy na světových trzích. Pokles cen bude do určité míry vyvážen vyšší těžbou. Bilanci běžného účtu zhoršuje vysoká poptávka po službách zejména v ropném a stavebním sektoru.

v mil. USD

2011

2012

2013*

2014*

běžný účet

-685

-1 077

-1 221

-1 206

devizové rezervy

951

1 156

 1 183

1 106 

 Zdroj: EIU, *odhad

Čadu byl Světovou bankou a IMF (IDA, „International Development Agency“) přiznán v roce 2001 statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country). Vláda ale nerespektovala doporučení IMF (zejména fiskální disciplínu) a nerealizovala program redukce chudoby – země tedy nedosáhla tzv. „completion point“ a k oddlužení země prozatím nedošlo. Zahraniční dluh Čadu dosahuje v současné době částky asi 2,25 mld. USD. IMF vede s čadským  ministerstvem financí konzultace, v roce 2013 se podařilo uzavřít dohodu o monitorování státních financí, která v srpnu 2014 vedla k obnovení finanční pomoci v rámci tzv. Extended Credit Facility. Vláda se zavázala realizovat doporučení IMF a respektovat fiskální disciplínu pod dohledem IMF, který by měl vést k dosažení tzv. „completion point“ a následně k oddlužení země.

v mld. USD

2010

2011

2012

2013

2014*

vnější zadlužení

2,15

2,16

2,17

2,21

2,25

Zdroj: IMF

IMF hodnotí riziko předlužení země jako vysoké. Největší rizika představují pokles cen ropy na světových trzích, nové půjčky na realizaci velkých projektů (železnice, letiště) a vysoké výdaje na boj proti Boko Haram.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava Čadu je kontrolována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l'Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Kongo, Středoafrická republika, Gabon, Kamerun a Rovníková Guinea). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny, ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. Středoafrický frank je pevně ukotven na Euro, kurz je 655,65 CFA/Euro. Kurz k dolaru kolísá, k. 4. 3. 2015 byl 584,27 CFA/USD.

V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l'Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Čad rovněž povinen držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d'operation“, spravovaném v Paříži.

Čadský bankovní systém je prozatím malý a poskytuje pouze základní služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, spoření a výměnu peněz). Úvěry jsou poskytovány na vysoký úrok (až 16–25 % u krátkodobých půjček). Užívání kreditních karet je velmi omezené. V zemi působí následující významné banky:

  • Commercial Bank Tchad (CBT, dříve Banque de Developpement Tchadienne)
  • Ecobank
  • Société Générale des Banques (SGB)
  • Oranbank (dříve Financial Bank Tchad)
  • UBA Tchad (nigerijská)
  • Banque Internationale pour l'Afrique au Tchad (BIAT)
  • Banque Sahelo Saharienne pour l’investissement et le Commerce
  • Banque Commercial du Chari (BCC)
  • Banque agricole et commerciale (čadsko-súdánská investiční banka)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Čadský daňový systém se zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, je však stále velmi komplikovaný (je hodnocen na 186. místě z 189 hodnocených zemí) a mění se každým nově přijatým rozpočtem. Dochází ke dvěma extrémům, buď podnikatel díky působení v neformálním sektoru neplatí žádné daně, legálně působící podniky naopak platí přehnaně vysoké daně. Hlavním zdrojem daňových příjmů jsou ropné společnosti. Daňové povinnosti podléhají společnosti v Čadu registrované i pobočky nerezidentních společností. Daň podniková se platí z vytvořeného zisku v Čadu. Fyzické osoby – rezidenti (tuzemci i cizinci pobývající v Čadu déle než 183 dnů v roce) by měli v Čadu platit daň z příjmu na základě celosvětového příjmu. Ostatní platí daň pouze z příjmu v Čadu. Za rezidenta se považuje cizinec, jehož hlavní bydliště nebo ekonomické aktivity jsou v Čadu.

Čadský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

  • Daň z příjmu fyzických osob je progresivní podle příjmu v pásmu 20–60 %
  • Daň podniková – 40 % nebo 1,5 % z obratu
  • Daň z přidané hodnoty (TVA) – 18 %, vybraná léčiva, lékařské přístroje a pomůcky, brýle, maso a drůbež, mléko, chléb, knihy a časopisy, zařízení pro průzkum ropy, zařízení pro výrobu obnovitelných zdrojů energie, voda a elektřina, cihly a sociální služby mají nulové DPH

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitostí 10 %, daň z půdy 12 %, daň za obchodní licenci 0,1 % obratu, srážková daň 20 %, daň za učně...). Zaměstnavatel přispívá 16,5% platu na sociální pojištění zaměstnance.

Zákon o investicích rozlišuje zvýhodněný režim A (malé a střední podniky s většinovým čadským kapitálem), B (podniky působící v Čadu investující více než 0,5 mld F CFA), C (podniky se sídlem v Čadu působící ve více zemích) a D (velcí strategičtí investoři, investice vyšší než 2,5 mld. FCFA). Noví investoři mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody (nulová podniková daň po dobu 5 let, snížené daně z nemovitostí atd.) obvykle na dobu 5 let, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení a materiál (až do 10 let, v případě investic do zaostalých oblastí až 15 let);pokud investují více než 2,5 mld FCFA (režim D) je jim smluvně přiznán a garantován speciální daňový a celní režim a další úlevy až na 20 let.

Podrobné informace viz Doing Business, IZF, informace o Čadu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: