Rozhovor: Cesty k ziskům existují, jde o flexibilitu

12. 12. 2013 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Rozhovor: Cesty k ziskům existují, jde o flexibilitu Manažerské nástroje vedoucí k růstu pomocí optimalizace nákladů a zefektivňování procesů jsou již v Česku prakticky vyčerpané. Je vůbec ještě udržitelné pokračovat v dalším osekávání nákladů po pěti letech zeštíhlování vyvolaného hospodářskou krizí, ptá se Jana Budíková, konzultantka firemních strategií a majitelka agentury JBC Consulting.

Vyplývají z vaší konzultantské činnosti nové trendy či problémy, se kterými chtějí firmy poradit?

Malým a středně velkým firmám bych doporučila, aby se nejen v příštím roce, ale i v příštích letech zaměřovaly na hledání cest, jak generovat větší obrat prostřednictvím inovací výrobků, služeb, způsobů nabízení i doručování zboží a v neposlední řadě i inovací vnitrofiremních procesů a firemních byznys modelů. Určitě bych věnovala velkou pozornost využívání příležitostí vyplývajících z působení firmy v digitálním světě, čímž mám na mysli kvalitní interaktivní webové stránky nebo i aktivní komunikaci se spotřebiteli na sociálních sítích a v mobilním prostoru. Zaměřila bych se na jejich místě na to, abych maximálně integrovala online s offline světem, z důvodu maximálního využití synergií obou kanálů. Také bych lépe segmentovala své zákazníky do skupin tak, abych těm vysoce loajálním s nejvyššími realizovanými obraty mohla nabídnout individuální přístup. Dělala bych vše pro to, abych pochopila potřeby zákazníka a nastavila nabídku firmy tak, aby těmto potřebám byla co nejblíže. Výjimečný zákaznický servis navíc může speciálně v Česku pro spoustu firem znamenat konkurenční výhodu.

A vidíte nějaké příležitosti, co se týče efektivity firem?

V rámci efektivity firemních operací bych se nebála využívat služby prověřených cloudových IT firem. Nejenom, že cloudové prostředí umožňuje efektivněji a strukturovaněji sdílet data, ale smazává i teritoriální vzdálenosti, o aktualizaci a bezpečnost IT systémů se navíc starají profesionálové a vše je jednodušší a přístupnější. Navíc se díky systematickému strukturování dat byznys lépe měří, a tím pádem i řídí.  Obecně bych se snažila specifické oblasti, kde nemohu celoročně naplno vytížit lidské zdroje, outsourcovat – ať se již jedná o nastavení strategie firmy a procesů pro její realizaci, nebo o zpracování účetnictví.  Outsourcing mi umožní vytvářet zdroje a rezervy pro inovace. Určitě bych se také nebála pro akceleraci růstu využít kapitálu z takzvaných seed fondů, tedy Českého rozvojového fondu, který snad už příští rok konečně začne fungovat. Ne proto, že bych na těchto státem a EU dotovaných investicích chtěla stavět svůj byznys model, ale protože bych tímto způsobem ráda zrychlila své inovační tempo a s rostoucím počtem inovačních novinek zvýšila pravděpodobnost jejich úspěchu.

Proč radíte dělat byznys více po internetu?

Růstové příležitosti ve světě internetu vidím v maloobchodě, ale nejen tam. Procento lidí, které dnes nakupuje zboží a služby přes internet, stále meziročně roste.Podle údajů společnosti Shoptet aspoň jednou ročně v Česku na internetu nakoupí 79 procent lidí a aspoň jednou za měsíc 43 procent. Obraty internetových obchodů činí jen pět až šest procent celkového maloobchodního obratu a neustále rostou, přestože je krize a celý maloobchodní segment klesá. Svět internetu ale nabízí řadu nových příležitostí i v oblasti online marketingu a vytváření na míru šité prezentace firmy či v oblasti vyvíjení aplikací ve všech možných oborech – od stále lepšího vyhledávání a třídění dat přes publikační činnost, rezervační činnost, e-learning až po poskytování nástrojů na lepší administrativu zakázek, právní vymáhání pohledávek či řízení účetnictví. Příležitostí pro malé a střední podniky je tyto aplikace buď vyvíjet a prodávat třeba i po celém světě, anebo tyto aplikace efektivně využívat při činnosti firmy.

Zmínila jste, že je třeba jít blíže k zákazníkovi. Na čem by měly firmy zapracovat konkrétně?

Je to hned několik oblastí. Pro vývoj nových výrobků nebo služeb můžeme pro generování idejí a testování jejich atraktivnosti používat v internetovém světě skupinového vyvíjení například příchutě nápoje, obalu, názvu.  Pro realizaci nových nápadů můžeme jít cestou crowdfundingu – získávání mikroinvestic od veřejnosti s motivací, že obdrží jako první daný výrobek a získají další výhody, až se tento výrobek nebo služba budou regulérně prodávat. Pokud už je výrobek dostupný na trhu, pak je důležité každému zákazníkovi – ať již v online, nebo offline světě – poskytnout osobní péči, aby měl pocit jedinečnosti a rád se vracel. Spamové maily však důvěru nového zákazníka nezískají. Daleko efektivnější je vytvořit si interní datový systém, samozřejmě po získání souhlasu data používat, který mi zpracuje profil zákazníka. Pokud víte, co zákazníci kupují, jak často, v jaké hodnotě, můžete jim ušít nabídku na míru anebo dát vhodný dárek. Můžete pro ně pořádat relevantní akce na podporu prodeje. V Česku je stále hodně příležitostí, jak zlepšit i jen samotnou atmosféru v prodejnách či při obchodních jednáních. Když se firmy naučí uspokojovat skutečné potřeby zákazníků a hledat cesty, jak to udělat co nejefektivněji, mohou si ve výsledku účtovat vyšší ceny. I v době krize. Příklady tady jsou. A nemyslím jen firmu Apple za éry Steva Jobse, které se to ale pod současným šéfem příliš nedaří. Apple se totiž vydal cestou urychlených nefunkčních inovací, třeba Apple Maps, které zákazníka spíše naštvaly, místo aby ho utvrdily o správnosti nákupu. Podnikatelé by měli být schopni včas říci ne, neuvedeme výrobek na trh, dokud nebude uživatelsky vyladěný. Kvalita je a nadále bude hlavní konkurenční výhodou.

Skutečně? V době kdy neustále hraje důležitou roli cena?

Nedávno jsem se potkala s paní Klímovou, majitelkou firmy Aspius, která dováží ze zahraničí maso a nabízí ho pod svou značkou Moje Maso. Těží z toho, že ostatní se snaží šetřit na kvalitě potravin. Ona ne. Vydala se cestou kvality a tvrdě si za ní jde. Osobně, svojí fotografií na obalu, ručí za každý svůj produkt. Tím vzbuzuje důvěru. Lidé si uvědomí, i přestože mají méně peněz, co je pro ně důležitější. Zda kvantita, nebo kvalita. Běžný zákazník si stále ještě může vybírat, jestli si udělá trochu radost, i když zrovna konkrétně na tomto výrobku neušetří.

Mluvila jste o outsourcingu. Máte pocit, že firmy mají raději vše pod svojí střechou? Myslel jsem, že tomu tak už dávno není.

V poslední době, kvůli hospodářské krizi, firmy náklady na lidské zdroje neustále snižují, spojují funkce a pak na některé důležité činnosti kmenovým zaměstnancům nezbývá čas, ale tato činnost se nenakupuje ani externě. Je proto důležité zvážit, co ještě firma zvládá sama a na co je dobré si najmout jednorázově externí odborníky. Někdy bývá výhodnější si na konkrétní úkol najmout drahého experta, který vyřeší zadání či problém, ale dlouhodobě výsledovku firmy nezatíží. Najímání expertů se tak stává jednorázovou investicí, bez velkých fixních nákladů. Krize změnila úhel pohledu a návrat zpět už není možný. Pravidla, která platila před pěti lety, dnes už neplatí. Jde o to, přemýšlet o řízení firmy flexibilně, ponovu.

To jsou v souhrnu myšlenky, které se snažím předat, když přicházím do firmy nastartovat nové strategie růstu a procesy efektivního fungování. Je úžasné, když něčeho dosáhnete, ale je třeba už teď rovnou promýšlet, co bude zítra a co bude za dva tři roky. Tlak na náklady se nezmění, růst musí přijít zaměřením na zákazníka, na kvalitu zboží a služeb a na inovace, jen tak si zajistíte, že tu díru na trhu zaplníte vy a konkurence vás jen stěží doběhne. Cesta z krize asi nebude lehká a možná se nám i trochu oddálila, když Česká národní banka svými nečekanými intervencemi změnila pravidla trhu. Přesto zůstávám optimistická. V Česku je spousta schopných a úspěšných podnikatelů, kteří se nakonec i přes takovéto překážky dokážou prosadit a jsou pak inspirací pro ostatní.

Zmínila jste intervenci. Myslíte, že podnikatelům způsobí zásadní problémy?

Upřímně řečeno ji považuji za ránu pod pás všem podnikatelům, protože neproběhla standardně, jak to bývá zvykem ve vyspělých zemích, kde intervence odsouhlasí vláda, prezident nebo senát a finanční analytici dávají včas varování, že se něco takového chystá. Spousta podnikatelů přeprodávajících zboží ze zahraničí přišla z důvodu již uzavřených smluv o peníze.  Jen málokterý podnikatel se na změny kurzu pojistil, natož aby si zvýšil cenu zboží pro pokrytí rizik. Bylo by iluzí si myslet, že podnikatelé dlouhodobě bojující s poklesem poptávky a s poklesem marží si vytvářeli rezervy na podobné intervence. Takže nyní se budou muset zaměřit na to, aby pokryli vzniklé ztráty, místo aby své úsilí věnovali inovacím a rezervy investovali do nových příležitostí. Problémem do budoucna zůstává vzniklá nedůvěra v další kroky ČNB, která povede ke konzervativnímu investování do rozvoje firem.

Deflační argument vás nepřesvědčil?

Sledovala jsem pana guvernéra Singera v televizi a nepřesvědčil mě. Zcela opominul důležitost stability podnikatelského prostředí a důvěry v nastavený systém. Optimisticky nevidím ani argument o vytváření nových pracovních míst. Podnikatelům se zdraží vstupní náklady včetně benzinu, a tak jim peníze na nová pracovní místa nezbudou a mezinárodní korporace budou na lidských zdrojích šetřit také, protože mají cíle již řadu let nastaveny v eurech. To v konečném důsledku znamená, že splnit očekávání centrály znamená přenést zvýšení cen na zákazníka v plné míře, což je v prostředí klesající poptávky nereálné, takže z toho vyplývá, že manažeři korporací musejí drasticky snížit náklady. Jenomže firmy jsou již nákladově zoptimalizované, neboť úspory hledají kontinuálně již od roku 2009. Naše dlouhodobě zkoušená ekonomika by nyní místo měnové intervence potřebovala stabilitu systému a stimulační pobídky pro růst, jinak se z té krize nedostane.

Máte bohaté zkušenosti z Německa, najdete zde nějaké poučení nebo recept na naše problémy?

V Německu jsem v pozici jednatelky firmy působila od roku 2004. Přistěhovala jsem se v době, kdy země měla záporný růst HDP a podnikání bylo celkově zamrzlé. Teprve po nástupu Angely Merkelové na post kancléřky v roce 2005 a po zavedení jejích opatření pro stimulaci ekonomiky a podnikání začala německá ekonomika opět růst a dnes je Německo ekonomicky na špici Evropy. Vládní opatření pod taktovkou Angely Merkelové přinesla podporu nejen malým a středním podnikům.  Podařilo se jí drasticky snížit nezaměstnanost, ale také udržet inflaci na velmi nízké úrovni.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek