Daň z příjmů

15. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Daň z příjmů patří bezesporu k nejsložitějším daním, se kterými se lze setkat. Dokument vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, který byl novelizován na konci roku 2013. Změny platí od 1.1. 2014. Dokument přináší vedle vybraných ustanovení zákona také další důležité informace, mezi něž patří například termíny podání daňových přiznání, termíny splatnosti záloh daně, ale i praktické rady, co vše je možné využít ke snížení základu daně z příjmů.

Společná ustanovení pro FO a PO

Daň z příjmů fyzických osob

Poplatníci daně (§ 2)

  1. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
  2. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
  3. Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.
  4. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

zpět na začátek

Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou:

  1. příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
  2. příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
  3. příjmy z kapitálového majetku – např.: úroky, dividendy (§ 8),
  4. příjmy z nájmu (§ 9),
  5. ostatní příjmy – např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemoviých a movitých věcí, výhry (§ 10).

zpět na začátek

Předmětem daně nejsou např. (§ 3):

  • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,1) nebo vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku.
  • úvěry a zápůjčky s výjimkou:
    1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
    2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
  • příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,1b)
  • příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,1c)
  • příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),
  • příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,
  • příjem a) z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů, b) z výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy s výjimkou části pozemku, který je stavbou
  • částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.
  • příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
  • majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při vypůjčce, výprosníka při výprose

zpět na začátek

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 4)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, naleznete v § 4 zákona o daních z příjmů.

Základ daně a daňová ztráta

Definici základu daně a daňové ztráty a postup jejich výpočtu naleznete v § 5 a v § 23 zákona o daních z příjmů.

zpět na začátek

Sazba daně (§ 16)

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

zpět na začátek

Další informace k dani z příjmů FO

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termíny jejich podání

Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnoučást základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závisléčinnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 .

V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 .

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do úterý 1. dubna 2014. Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta do úterý 1. července 2014.

Daň z příjmů právnických osob

Poplatníci daně (§ 17)

Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je:

a) právnická osoba

b) organizační složka státu

c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy

d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření

f) svěřenský fond podle občanského zákoníku

g) jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena poplatníkem

Kompletní výčet poplatníků a jejich povinností najdete v § 17 zákona.

Předmět daně (§ 18)

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak.

Po novelizaci zákona výrazně přibylo výjimek. Výčet příjmů, které nejsou předmětem daně najdete v § 18.

zpět na začátek

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 19)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, naleznete v § 19 zákona o daních z příjmů. Podrobnosti k osvobození bezúplatných příjmů najdete v § 19 b zákona.

Základ daně a položky snižující základ daně (§ 20)

Definici základu daně, postup jeho výpočtu a kompletní výčet položek snižujících základ daně naleznete v § 20 zákona o daních z příjmů.

zpět na začátek

Sazba daně (§ 21)

  1. Sazba daně s účinností od 1. 1. 2011 činí 19 % (s účinností do 31. 12. 2009 byla 20 %), pokud není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
  2. Sazba daně činí 5 % u: a) investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy; tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a b) zahraničního investičního fondu, založeného v jiném členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu, pokud veřejně nabízí cenné papíry, shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a investuje na principu rozložení rizika (přičemž tyto skutečnosti lze zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu vydaného tímto fondem), nebo podléhá orgánu dohledu ve státě, ve kterém je povolen (a tuto skutečnost lze zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu vydaného tímto fondem), nebo je podle daňového práva státu, ve kterém je povolen, považován za daňového rezidenta a příjmy tohoto fondu se podle daňového práva tohoto státu ani zčásti nepřičítají jiným osobám.
  3. Sazba daně činí 5 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. .
  4. Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období změnil předmět podnikání a ukončil činnost jako investiční fond,16) se použije sazba daně 5 % jen na část základu daně stanoveného podle § 20a.

Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavcůúčinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.

zpět na začátek

Další informace k dani z příjmů PO

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a termíny jejich podání

Daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob se za zdaňovací období vymezená v § 17a zákona podávají nejpozději do tří měsíců po jejich uplynutí; bude-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok 2012, podává se přiznání nejpozději do úterý 1. dubna 2014.

Jsou-li poplatníci povinni na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo předkládá-li jejich daňové přiznání daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, z nich za zdaňovací období kalendářního roku 2012 nejpozději do pondělí 1. července 2014.

zpět na začátek

Společná ustanovení pro FO a PO

Splatnost daně

Splatnost daně: Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji místně příslušnému fi nančnímu úřadu, popřípadě tomuto správci daně uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami na daň a daní tvrzenou v daňovém přiznání, je-li vypočtená daň vyšší, a to v zákonné lhůtě pro podání přiznání. Na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy, jejichž lhůty splatnosti spadaly do příslušného zdaňovacího období, zaplacené před uplynutím zákonné lhůty pro podání daňového přiznání.

zpět na začátek

Splatnost záloh na daň v roce 2014

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím se rozumí období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za následující zdaňovací období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daně, vymezené v § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Za poslední známou daň se pro výpočet periodicity a výše záloh považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po dni podání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.

Je nutné mít na zřeteli, že kalendářní rok 2014, pokud není totožný se zdaňovacím obdobím podle § 17a písm. a) zákona, se člení na zbývající část předchozího zdaňovacího období, počínající dnem 1. ledna 2014 a část následujícího zdaňovacího období, končící dnem 31. prosince 2014, jehož začátek připadá na jiný den než 1. leden 2014, a přitom se jedná buď o první den účetního období hospodářského roku (§ 17a písm. b) zákona), nebo rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva (§ 17a písm. c) zákona) anebo první den účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (§ 17a písm. d) zákona).

Zálohy na daň:

  1. neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč a dále obce a kraje,
  2. poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období
  3. s tříměsíční periodicitou platí poplatníci, jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti;
    • první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období,
    • druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období,
    • třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a
    • čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

V roce 2014 jsou zálohy na daň z příjmů splatné:

a) u právnických osob, jestliže jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní rok podle § 17a písm. a) zákona, a u fyzických osob vždy, pokud jim vznikne zálohová povinnost:

  • do pondělí 17. března 2014 (první čtvrtletní záloha),
  • do pondělí 16. června 2014 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
  • do pondělí 15. září 2014 (třetí čtvrtletní záloha),
  • do pondělí 15. prosince 2014 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);

Další podrobnosti k zálohám najdete v paragrafu 38a zákona.

zpět na začátek

Poznámky:

  • 1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
  • 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
  • 1b) § 143a občanského zákoníku.
  • 1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.
  • 1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.
  • 1e) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.
  • 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů
Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek